Předseda (zvoní): Pan sen. Kindl uvedl ve své řeči mezi jiným, že zavedení měny bylo pustým švindlem a pustou lotrovinou a o státech dohodových mluvil jako o lupičích a zlodějích. Jsem povinen, abych pana sen. Kindla pro tyto, jakož i ostatní nevěcné a neparlamentní výrazy v jeho řeči volal k pořádku.
Jednání je skončeno. Přeje si pan zpravodaj doslov?
Zpravodaj sen. dr Karas: Není potřebí.
Předseda: Přikročíme tedy k hlasování
Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti
Kdo souhlasí s návrhem výboru rozpočtového, aby senát schválil opatření Stálého výboru ve znění, jak jest otištěno v příloze Ch k sen. tisku č. 5, nechť zvedne ruku (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru rozpočtového je tímto schválen.
Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:
3. Zpráva I. sociálně politického výboru, II. ústavně-právního výboru o opatření Stálého výboru a opatření Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze den 28. března 1928, čís. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 5 příl. C). Tisk 44.
Zpravodaji jsou: Za výbor sociálně-politický pan sen. Jílek, za výbor ústavně-právní pan sen. dr Witt.
Uděluji slovo zpravodaji výboru sociálně-politického, panu sen. Jílkovi.
Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! Zákon o odkladném vyklizování bytů končil koncem října minulého roku. A poněvadž byl senát i sněmovna rozpuštěn, musil býti prodloužen, poněvadž by se stal zde mimozákonný stav, a tento musil býti něčím nahrazen.
Proto Stálý výbor podle ústavní listiny § 54 prodloužil tento zákon do konce března t. r.
Sociálně-politický výbor uznává toto prodloužení, poněvadž, kdyby se to nestalo, mělo by to těžké následky ohledně vyklizování. A proto také doporučuji, aby usnesení Stálého výboru slavný senát schválil.
Předseda (zvoní): Zpravodajem ústavný-právního výboru je pan sen. dr Witt. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Witt: slavný senátě! připojuji se jménem ústavněprávního výboru k přednesenému návrhu sociálně-politického výboru a navrhuji taktéž schválení.
Předseda: Zahajuji debatu. Navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 20 minut.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je schválen.
Uděluji slovo přihlášenému řečníkovi; panu sen. Nedvědovi.
Sen. Nedvěd: Zákon o odkladu exekučního vyklizení místností náleží do komplexu t. zv. sociálně-politického zákonodárství bytového. Ale tak jako ve všech kapitalistických státech, tak také u nás v Československé republice mají i t. zv. sociálně-politické zákony třídně kapitalistický charakter. Každý, kdo si vezme ten krátký zákon o odkladu exekučního vyklizení a prohlédne těch jeho několik paragrafů a zamyslí se nad nimi, vidí ihned, že to není zákon, který by měl pomáhati tomu chuďasovi, když má býti deložován, ba naopak, že tento zákon v určitých případech stává se přímo bičem a pomáhá ještě více zbídačovati ty chuďasy, kteří jsou již tak postiženi, že přicházejí o byt.
Kdo potřebuje takový zákon? Bohatý člověk nikdy. bohatý člověk, i když dostane výpověď z bytu, má prostředky, aby si najal jiný byt z toho množství prázdných bytů, které jsou určeny pro spekulaci a pro keťasování a může kterýkoli z nich okamžitě najmouti. Ale chuďas, pro toho je těžko, aby našel volný byt. Kdybychom měli bytovou statistiku, která posud, ačkoli jsme již 12 rok samostatným státem, nebyla vypracována, tak bychom se jistě zhrozili, jak to u nás s tím stavem, s tou zásobou bytovou vypadá. V tom §u 1 se říká: Když někdo má soudní výpověď, může se obrátiti na exekuční soud a když předloží doklady, že byt hledal a žádného nenalezl, je mu povolen odklad na 1/4 roku. Po 1/4 roku může znovu žádati odklad na 1/4 roku a naposledy zase odklad na 1/4 roku a musí si přinésti potvrzení od politické správy, že žádný byt v oné obci není. Již tento paragraf první je úžasně zbyrokratisován. Tam se žádá, když někdo přijde k tomu exekučnímu soudu, a chce odklad exekučního vyklizení, aby si přinesl potvrzení, že byt hledal. Co to znamená? Já tu praxi velmi dobře znám. Soudce na něm žádá sdělení, ve kterých domech byl, u kterého majitele domu a musí míti několik takových potvrzení, že byt hledal a že ho nedostal. což by nestačilo, když by mu potvrzení vystavil obecní úřad té obce, to musí býti ten člověk štván od jednoho majitele k druhému, kteří s nechutí taková potvrzení dávají? A když to chce ten člověk po třetí, musí jíti do okresního města a domáhati se takového potvrzení od okresního úřadu. Bylo by s ad jednodušší a možno, aby obecní starosta mu to potvrzení vydal, a bylo by to vyřízeno.
Tedy druhá věc: Ten zákon obsahuje ustanovení, když takový nešťastník žádného bytu nenalezne a odklad není povolen, že může býti exekučně vystěhován. A tu máme krásné ustanovení v zákoně, podle něhož je obec povinna, postarati se o uložení nábytku toho deložovaného, dáti nábytek do nějakého skladiště, aby se mu nic nestalo. Ale co se má státi s lidmi, to tam nestojí. Žena, děti mohou zůstati na návsi, třeba i několik měsíců. Nábytek je určitý majetek, ten musí přijíti pod střechu, aby se mu nic nestalo, ale ten dělník, chudá žena, třeba nemocná, a několik dětí, o tom není v zákoně nic předepsáno, co se s nimi má státi. A nyní není postaráno, kde mají nalézti přístřeší. To je přímo příšerné, takové provokativní zákony dělati.
Další krásné ustanovení: Obec je povinna tomu chudákovi nábytek uschovávati pouze jeden rok, a když do jednoho roku nenalezne žádného bytu a uložený nábytek si neodebéře, má právo obec prodati mu ho ve veřejné dražbě. To je vlastně zákon na vyvlastňování proletariátu a ožebračování proletariátu. (Tak jest!) Když se dělala pozemková reforma, bohatým velkostatkářům se cpaly miliony a miliony, a když je dělník bez bytu a jest už těžce postižen tím, že jeho rodina je rozvrácena, že každý hledá nocleh někde jinde, že soucitní lidé se jich ujmou, děti jsou někde v útulku, nábytek mají uloženy ve skladišti, jakmile si do roka neodebéře nábytek a nenajde nový byt, přijde o to poslední, z moci zákona. A tomu říkáte ťsociálně-politické zákonodárstvíŤ! Také v tomto směru, bude-li tento zákon obnoven po 31. březnu v tomto krutém znění, uvidíte, že s vámi to dělnictvo súčtuje že vám to nezapomene, dělati takové zákony, které nemají za účel nic jiného, nežli úplně zbídačovati dělnictvo(Potlesk komunistických senátorů.)
Předseda (zvoní): Slovo k doslovu vyžádal si pan zpravodaj sen. Jílek.
Zpravodaj sen. Jílek: Pan řečník zde jaksi strašně napadal zákon ohledně od kladu vyklizení. Je sice pravda, že ten zákon je třídní, a proč? Poněvadž komunistická strana jako třídní strana ho nejvíce používá. Máme o tom nejvíce zkušeností, že nejvíce vyhazovaných dělníků na ulici je tam, kde je komunista domácím pánem Prosím o schválení.
Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, přikročíme ke hlasování..
Kdo souhlasí s návrhem výborů sociálně-politického a ústavně-právního, aby senát schválil opatření Stálého výboru ve znění, jak je otištěno v příloze C k sen. tisku č. 5, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výborů sociálně politického a ústavně-právního se schvaluje
Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:
4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu ve Zlíně za souhlas k trestnímu stíhání sen Mikulíčka pro přestupky proti bezpečnosti cti podle § 496 tr. z. (č. 9838 předs.) Tisk 37.
Zpravodajem je pan sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo..
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Jan Kostka, invalida v Malenovicích, podal u okresního soudu ve Zlíně dne 29. ledna 1929 pod č. j. Nt 829 trestní obžalobu na tehdejšího poslance, nyní senátora Mikulíčka, pro přestupek proti bezpečnosti cti podle § 496 tr. z. a udal v obžalobě:
ťDne 20. ledna 1929 v odpoledních hodinách navštívil jsem hostinec pí. Marie Večeřové v Malenovicích, kdež obviněný Vítězslav Mikulíček ještě s jinými občany hrál v karty. Přisedl jsem k nim jako pozorovatel, promluvil jsem jim do hry a obviněný přikázal mně, abych si jich nevšímal.
Poněvadž hráči hru v karty špatně hráli, já jako dobrý hráč jsem jim znovu do hry promluvil, což rozčílilo obviněného, který povstal od stolu a veřejně a před více lidmi dal mi políček přes ty, vynesl mě z hospody pí Večeřové na ulici, takže uvedl mne ve veřejný posměch a venku na ulici před hostincem mně dal asi 5 políčků.
Poněvadž jsem válečný invalida s 75 proc., nemohl jsem se proti obviněnému bránit.Ť
Dále podal týž soukromý žalobce u téhož soudu dne 21. října 1929 pod č. j. T 1423/29 na nynějšího senátora Mikulíčka druhou obžalobu, v níž udal:
ťDne 21. října 1929 dopoledne v 9.30 hod jsem šel po veřejném chodníku v Malenovicích, a sice šel jsem z nádraží. Na cestě jsem potkal Vítězslava Mikulíčka, který beze všeho se na mne osopil: ťTy dacane, tož jsi to vyhrál.Ť Já mu na to odpověděl, že já jsem nic nevyhrál, ale že on to vyhrál. Nato obžalovaný Mikulíček se na mne sápal a udeřil mne rukou do levého lokte až mně čepice spadla a tuto pak odkopl. Já udělal nato tři kroky nazpět a jak jsem se sehnul pro onu čepici, tu šel na mne pan Mikulíček s lopatou a vidlemi, které měl s sebou. Já pak z obavy, aby mi něco neudělal, utekl jsem.
Podotýkám, že jsem válečný invalida s 75% a nemohl jsem se obviněnému bránit.Ť
Soukromý žalobce Jan Kostka navrhl potrestání poslance, nyní senátora Mikulíčka pro výše uvedené přestupky a okresní soud ve Zlíně žádá, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přestupky proti bezpečnosti cti podle § 496 tr. z.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát k žádosti okresního soudu ve Zlíně ze dne 15. listopadu 1929, č. j. Nt 132/29, dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přestupky proti bezpečnosti cti. podle § 496 tr. z., spáchané nahoře uvedenými jednáními, jimiž soukromý žalobce Jan Kostka cítí se býti na své cti uražen, neboť v tomto případě jde o soukromé žaloby pro přestupky proti bezpečnosti cti Udánlivé jednání Vítězslava Mikulíčka nemá co činiti s jeho parlamentní činností a proto není příčiny, aby nebyl dán průchod zahájenému soudnímu řízení.
Předseda: Slovo si vyžádal pan sen. Mikulíček.
Sen. Mikulíček: Nejsem po prvé vydáván imunitním výborem a ne naposledy, to je jisté. (Veselost.) Pamatuji si velmi dobře, že vy všichni, kteří jste bývali poslanci r. 1923, když jsem odkryl špiritusovou zlodějnu, kterou musil Tomáš Masaryk potvrditi tím, že nepřijal Práška s novoroční gratulací, jste na mne snesli všechno nejhorší. Psalo se v tisku o člověku, kterého jsem 4 roky živil a za kterého byla moje družka po prvé v životě odsouzena, když ho udala, jak desertíroval. Psalo se o mně také, že prý se u mně nalezlo 30 m látky a obilí a že prý to pocházelo z krádeže a kdoví jaké zločiny jsem spáchal v očích buržoasie za to, že jsem odkryl špiritusové svinstvo. Já jsem se ptal u soudu, proč na mne nepodali žalobu, a u soudu mi řekli, my máme 50 svědků, ale z nich to potvrzuje jenom jeden, a to je obviněný. Tak vypadají ty zločiny, které jsem spáchal.
Zde je případ Kostkův. Kostka je válečný invalida, který byl nejméně 500 km od fronty. Byl odveden náhodou, snad ho odvedl nějaký Halbhuber. Nedojel dále, než do Vídně. Z Malenovic je to asi 150 km. Kostka je takový charakter, který dosud teprve jednou volil, ač je mu 32 roků, poněvadž byl 36 měsíců a týden zavřen. Byl pětkráte odsouzen pro krádež a podvod. (Hlas: Tak jste na něj neměl ani sahat!) Počkejte, pane kolego. Kostka byl z Malenovic vypovězen. Poněvadž jeho žena - já se jí o to neprosil, já ji za to nadal - klesla přede mnou na kolena, abychom ho nevypovídali, že je zaměstnána v Baťových závodech, že mají 2 děti a měla by daleko do práce, přesto ze nás klub chtěl hlasovati pro vypovězení, zaručil jsem se za něj jako předseda 9členného obecního výboru a Kostka je v Malenovicích zachován.
20. ledna přišel Kostka do hostince, kde jsme hráli karty. Hráli jsme šestašedesát o půl litru piva. (Veselost.)
To není žádná hanba, já vidím vás spoustu ve vlaku, jak hrajete karty a ne šestašedesát o půl litru piva, nýbrž hazardnější hry. l jednu pí poslankyni. Senátorce bych to nemohl dokázati žádné.
Tedy Kostka přišel k nám. Jeden z nás měl prohráno 7 půllitrů, druhý šest. Hrál se mnou jeden živnostník 60letý a jeden dělník 33letý. Kostka nám začal do hry mluviti. Moji spoluhráči se chtěli na něj vrhnouti. Později v tisku se psalo, že jsem ho udeřil, ale to není pravda, já to dokáži soudně. Povídám: ťKostko, je tu deset stolů, dejte lidem pokoj, ať si oni nemusejí sedat jinam, nebudeme se k vůli vám stěhovati.Ť V tom hostinci je výčepníkem můj švagr. Pětkrát jsem Kostku napomínal, když nepřestal, tak jsem ho popadl, poněvadž je slabší konstrukce, a vynesl jsem ho, aniž bych mu ublížil. Teprve potom mu ten 60tiletý živnostník nafackoval. (Hlas: A co ty vidle?) To je věc druhá. Šel jsem spravovat kompost na pole. Nestydím se za práci. Potkám na ulici Kostku.. - (Hlas: Proč se tu zpovídáte?) Mně řekli soudcové sami, že bych si měl promluviti se členy imunitního výboru, abych nebyl tupen v novinách pro takový charakter, který do 32 let jednou volil, poněvadž byl zavřen pro podvod a krádež, abych se nenechal tahati imunitním výborem a novinami, poněvadž se toho případu využívalo již i v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny a říkalo se, že Mikulíček fackuje. Já jsem nedal první, ani poslední facku v životě, poněvadž bych byl mizerný revolucionář. (Veselost.) Přijde doba, kdy budu musit lumpům rozbíti hlavu až jim vyletí mozek. (Místopředseda Donát ujímá se předsednictví.) Zde se to ale hledí politicky využíti pro věc, která, kdyby byl na mém místě jiný, jistě by vůbec zanikla. (Výkřiky.) Já vím, že tu věc nezměníte. Kdybyste byli objektivní, vrátili byste věc imunitnímu výboru zpět, jak ale věc vypadá, vy budete hlasovati podle toho, jak žaloba je napsána. (Výkřiky.) Já se nebojím. Když se tu mluví o takové věci se stanoviska, jak vy na to nazíráte, jak jsem viděl, jen se smějete, já jsem to viděl v parlamentě a proto jsem považoval za nutné říci zde těch několik slov.
Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není nikdo dále přihlášen.
Přeje si pan zpravodaj doslov?
Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoli
Místopředseda Donát: Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje.
Dále je:
5. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek podle §§ 2, 3, 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., (č. 53 předs.) Tisk 38.
Zpravodajem je pan sen. dr Havelka
Zpravodaj sen. dr Havelka: Podle trestních spisů mluvil dne 10. října 1928 tehdy poslanec, nyní senátor, Mikulíček bez úředního povolení na rohu ulice Králodvorské u hotelu ťPař힍 v Praze I. k demonstrujícímu dělnictvu, které se kolem něho shluklo v počtu asi 200 osob, čímž vznikl nepovolený tábor lidu pod širým nebem.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát nevyhověl žádosti okresního soudu trestního v Praze ze dne 22. listopadu 1929, č. j. Nt V 13/29, a nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek podle §§ 2, 3, 19 zák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., a to z těchto důvodů:
Slova zákona ťKdo shromáždění chce pořádati nebo konatiŤ dokazují, že zákonodárce měl na mysli nikoli shluk neb sejití se lidí následkem nahodilých okolností, nýbrž shromáždění v užším slova smyslu, totiž shromáždění, které bylo svoláno nebo konáno za účelem projednati nebo vyříditi otázky shromážděných se týkající.
Takováto povaha u inkriminovaného táboru lidu z předložených trestních spisů nevysvítá, pročež není zde podstatné náležitosti přestupku podle zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. ž. pro nějž sen Mikulíček by mohl býti vydán k trestnímu stíhání.
Místopředseda Donát: Ke slovu není nikdo přihlášen. Prosím pány, aby zaujaly místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje a tudíž souhlas k trestnímu stíhání se neuděluje.
Další bod dnešního pořadu:
6. Konečná volba předsednictva senátu, zapisovatelů a pořadatelů.
Než přikročíme k volbě, dávám slovo k prohlášení panu sen. dr Hilgenreinerovi. (Nebyl přítomen.)
Panu sen. dr Kovalikovi. (Nebyl přítomen.)
Přerušuji jednání na 5 minut.
Schůze přerušena ve 13 hod. 1 min.
Schůze znovu zahájena ve 13 hod. 6 min.
Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi a uděluji slovo panu sen. dr Kovalikovi.
Sen. dr Kovalik: Slávny senát! V mene klubu senátorov Hlinkovej slovenskej ľudovej strany a v mene klubu senátorov nemeckej krestansko-sociálnej ľudovej strany mám česť nasledujúci prejav učiniť:
V poslaneckej snemovni bolo proti právu a zvyku menovaným stranám odopreté zastúpenie v doterajšom predsedníctve. Návrh zvýšiť len k tomuto účelu počet miestopredsedov musel byť, ako nedôstojný, zamietnutý. Následkom toho menované opozičné strany vôbec nebudú v predsedníctve posl. snemovne zastúpené. Proti tomuto zrejmému nesprávnemu spôsobu dviháme aj tu v senáte protest a prejavujeme, že následkom úzkej spojitosti medzi poslaneckou snemovňou a senátom. N. S. toho času niesme v tom položení zastúpenie v predsedníctve senátu prijať. (Senátoři Hlinkovy slovenské ludové strany a senátoři německé křesťansko-sociální strany lidové opouštějí zasedací síň.)
Místopředseda Donát (zvoní): Nejprve přikročíme k volbě předsedy senátu.
Volbu je vykonati podle § 61 jednacího řádu hlasovacími lístky, jež budou sčítati páni zapisovatelé: sen. Stržil, Johanis, Pichl a dr Karas, a jež současně žádám, aby dozírali na hlasování a sbírání hlasovacích lístků a pak mi sdělili výsledek volby.
Napravo sečte hlasy pan sen. Pichl, ve středu napravo pan sen. Stžil, ve středu nalevo pan sen. Johanis a na levici pan sen. dr Karas.
Hlasovací lístky jsou uloženy v zásuvce každého pana senátora v obálce, opatřené nadpisem ťHlasovací lístekŤ. (Senátoři odevzdávají hlasovací lístky.)
(Zvoní): Táži se, zda všichni páni senátoři odevzdali své hlasovací lístky?
Tím je hlasování skončeno a žádám pány zapisovatele, aby sečetli hlasovací lístky.
(Po provedení skrutiniu)
Odevzdáno bylo celkem 87 hlasovacích lístků, z nichž 83 zní na jméno dr Frant. Soukup, 4 byly prázdné.
Je tudíž zvolen předsedou senátu pan dr. Frant. Soukup. (Potlesk senátorů strany sociálně-demokratické.)
Táži se pana senátora, zdali volbu přijímá.
Sen. dr Soukup: Přijímám.
Místopředseda Donát: Zvolený přijal opětnou volbu a není potřebí nového slibu podle §u 7 jedn. řádu, neboť prvotní slib platí i nadále.
Žádám pana předsedu senátu, aby se ujal předsednictví. (Děje se.)
Předseda (uvítán potleskem - zvoní): Vážený senáte! Děkuji za volbu opětovnou a prosím snažně o laskavou podporu při vykonávání tohoto úřadu.
Přikročíme nyní k definitivní volbě šesti místopředsedů.
Podle §u 61 jednacího řádu vykonáme volbu tu hlasovacími lístky, jež rovněž sečtou páni zapisovatelé již jmenovaní, a to způsobem naznačeným již při volbě předsedy.
Navrhuji, aby volba tato vykonána byla najednou tak, aby páni senátoři napsali příslušná jména na jeden hlasovací lístek.
Kdo s tímto návrhem souhlasí nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Prosím pány skrutátory, aby sebrali hlasovací lístky.
(Po provedeném skrutiniu.)
Bylo odevzdáno celkem 92 hlasovacích lístků. Z těchto zní na jméno: sen. Václava Donáta 88, sen. Václava Klofáče 88, sen dr Mořice Hrubana 88, sen. Emanuela Trčky 89, sen dr Karla Hellera 87, sen. Josefa Luksche 88, tři lístky jsou prázdné a jeden lístek zní na jméno pana sen. Josefa Kahlera.
Jsou tedy pánové sen. Václav Donát, Václav Klofáč, dr Mořic Hruban, Emanuel Trčka, dr Karel Heller a Josef Luksch zvoleni za místopředsedy senátu.
Táži se nově zvolených pánů místopředsedů, zda volbu přijímají?
Pan sen. Václav Donát?
Sen. Donát: Přijímám.
Předseda: Pan sen. Václav Klofáč?
Sen. Klofáč: Přijímám.
Předseda: Pan sen. dr Mořic Hruban? (Nebyl přítomen.)
Pan sen. Emanuel Trčka?
Sen. Trčka: Přijímám.
Předseda: dr Karel Heller? (Nebyl přítomen.)
Pan sen Josef Luksch?
Sen. Luksch (německy): Prohlašuji, že volbu přijímám.
Předseda: Zvolení přijali opět novou volbu a všichni znovu zvolení vykonali slib již při volbě první, takže není potřebí slibu nového podle §u 7 jednacího řádu. Slib však vykoná nově zvolený p. místopředseda senátu Josef Luksch.
Žádám za přečtení slibovací formule a pana senátora žádám, aby vykonal slib místopředsedy.
Sen. Pichl (čte): Slibuji, že budu zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Ich gelobe, die Gesetze zu beobachten und mein Vorsitzendenamt nach meinem besten Wissen und Gewissen unparteiisch auszuüben.
Sen Luksch (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe.
Předseda: Přikročíme k volbě 6 zapisovatelů a 4 pořadatelů podle §u 5 jednacího řádu.
Není-li námitek, dám volbu provésti zdvižením ruky. (Námitek nebylo.)
Námitek žádných není. Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl kandidátní listinu a pány senátory, aby zdvižením ruky dali najevo, zdali souhlasí s přečtenými kandidáty.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Jako zapisovatelé jsou navrženi páni senátoři: Josef stržil, Václav Johanis, Jiří Pichl, dr Josef Karas, Vilém Votruba, Josef Kahler.
Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou kandidátní listinou 6 zapisovatelů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Páni senátoři Josef Stržil, Václav Johanis, Jiří Pichl, dr Josef Karas, Vilém Votruba a Josef Kahler jsou zvoleni.
Prosím pana tajemníka senátu, aby přečetl kandidátní listinu 4 pořadatelů.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Jako pořadatelé jsou navrženi páni senátoři: Jílek Jan, inž. Karel Marušák, Robert Stöhr, Kornel Stodola.
Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou kandidátní listinou 4 pořadatelů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jsou tudíž zvoleni za pořadatele senátu pp. sen.: Jílek Jan, inž. Karel Marušák, Robert Stöhr a Kornel Stodola.
Táži se pánů zapisovatelů a pořadatelů, zda definitivní volbu přijímají?
Pan sen. Josef Stržil?
Sen. Stržil: Přijímám
Předseda: Pan sen. Václav Johanis?
Sen. Johanis: Přijímám.
Předseda: Pan sen. Jiří Pichl?
Sen. Pichl: Přijímám
Předseda: Pan sen.dr Josef Karas?
Sen. dr Karas: Přijímám
Předseda: Pan sen. Vilém Votruba? (Nebyl přítomen.)
Pan sen. Josef Kahler? (Nebyl přítomen.)
Páni pořadatelé.
Pan sen. Jan Jílek?
Sen. Jílek: Přijímám
Předseda: Pan sen. inž. Karel Marušák?
Sen. inž. Marušák: Přijímám.
Předseda: Pan sen. Robert Stöhr? (Nebyl přítomen.)
Pan sen. Kornel Stodola? (Nebyl přítomen.)
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem panu sen. Dobrovolnému, Hakenovi, dr Kloudovi, Lokotovi, Pilzovi a dr Reylovi.
Do výboru imunitního nastupuje za sen. dr Budaye sen. Ďurčánský.
Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 29. ledna 1930 o 16.hodině s tímto
pořadem jednání:
1. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 22. října 1929 o nemocenském ošetření důchodců podle zákona ze dne 21.února 1929, č. 26 Sb. za n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 5 příl. H). Tisk 45.
2. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ústavní listiny ze dne 11.října 1929, kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití (tisk 5 příl. E). Tisk 49.
3. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. živnostensko-obchodního výboru, III. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 17.března 1925, č. 58 Sb. z.. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z.a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 5 příl. F). Tisk 50
4. Zpráva I. národohospodářského výboru. II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929 o státní pomoci při živelných pohromách v roce 1929 (tisk 5 příl. D). Tisk
5. Zpráva I. zahraničního výboru. II. národohospodářského výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 16. října 1929, kterým byla schválena dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, podepsaná v Ankaře dne 19. září 1929 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1929, č. 140 Sb. z.a n., (tisk 5 příl. G).Tisk 52.
Jsou námitky? (Námitek nebylo.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.
Konec schůze ve 13 hod. 28 min.