Schůze zahájena v 10 hodin 30 minut.
Přítomni:
Předseda: dr Soukup
Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Trčka.
Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.
120 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Matoušek, dr Meissner; za ministerstvo financí odb. přednosta dr Vlasák.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. dr Budayovi.
Navrhuji, aby byla dána zdravotní dovolená na dobu 4 neděl sen. Richterovi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Do dnešní schůze dostavil se pan sen. František Valoušek a vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedy.
Žádám pana zapisovatele sen. dr Karasa, aby přečetl příslušnou formuli slibu, a pana senátora, aby vykonal do mých rukou slib podáním ruky a slovem ť slibujiŤ. (Senátoři povstávají.)
Zapisovatel sen. dr Karas (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Sen. Valoušek (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Senátoři usedají.)
Předseda: Tiskem bylo rozdáno:
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Tisk 35. Návrh sen. dr Grosschmida a druhov na vydanie zákona o sjednotení penzií.
Tisk 36. Návrh sen. dr Grosschmida a druhov na vydanie zákona o úprave štátneho občianstva.
Tisk 45. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 22. října 1929 o nemocenském ošetření důchodců podle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 5 příl. H).
Tisk 46. Návrh sen. Böhra, Stolberga a druhů na vydání doplňovacích opatření za účelem částečného zmírnění zemědělské tísně vůbec a několika oborů zemědělství obzvláště.
Tisk 47. Návrh sen. Johanise a soudr. ve věci nedostatečně prováděného zákona o státních starobních podporách.
Tisk 48. Návrh sen. dr Fáčka, Pastyříka, Komrse, Stodoly a druhů v příčině vybudování peněžního ústředí pro živnostenské družstevnictví v republice Československé.
Tisk 49. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromážděn republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití (tisk 5 příl. E).
Tisk 50. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. živnostensko-obchodního výboru, III. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 1 13 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 5 příl. F).
Tisk 51. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929 o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1929 (tisk 5 příl. D).
Tisk 52. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 16. října 1929, kterým byla schválena dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, podepsaná v Ankaře dne 19. září 1929 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1929, čís. 140 Sb. z. a n., (tisk 5 příl. G).
Tisk 53. Návrh sen. Wenzela a soudr, na zřízení poradního sboru pro stavební živnosti k potírání bytové nouze a k podporování umění stavitelského a pomníkového.
Tisk 54. Návrh sen. Wenzela, Teschnera, Köhlera a soudr. na zákonitou úpravu oboru působnosti a oprávnění povolání dentistického.
Tisk 55. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německem, sjednaná výměnou not dne 22. prosince 1929, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n.
Tisk 56. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatečná dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not dne 10. ledna 1930 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, čís. 10 Sb. za n.
Tisk 57 /1. Interpelace sen. dr Kloudy, Šolce, Riedla, Pánka a spol. panu ministrovi vnitra ve věci jazykové prakse obce děčínské.
Tisk 57/2. Interpelace sen. inž. Marušáka, Riedla, Pánka a spol. na vládu republiky Československé ve věci převzetí a zařazení bývalých zemských zaměstnanců na Moravě do služeb státních.
Tisk 57/3. Interpelace sen. Nedvěda, Kindla a soudr. na pana ministra železnic a vládu ČSR, o zamýšlené stavbě trati dráhy Plzeň-Brno.
Tisk 57/4. Interpelace sen. Nedvěda, Doudy a soudr. na pana ministra zemědělství ohledně pracujícímu rolnictvu nepřátelského rozdělování nouzových podpor zemědělcům, postiženým živelní pohromou v Divišově.
Tisk 59. Návrh sen. Kotrby a druhů na doplnění vyhlášky ministra financí v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností a zemědělství ze dne 14. července 1927, č. 123 Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu u obilí a některých luštěnin, dovážených z ciziny, dále pak u mouky, mlýnských výrobků a otrub.
Tisk 60. Návrh sen. Kotrby a druhů na zrušení přepychové daně z jemného pečiva.
Tisk 61. Návrh sen. Kotrby a druhů na doplnění obchodních úmluv mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, č. 202 Sb. za n., a mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 31. května 1927, č. 120 Sb. z. a n.
Tisk 62. Návrh sen. Kotrby a druhů na změnu zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n., o 8 hodinné době pracovní
Zápisy o 3., 4., 5., 6. a 7. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 17., 18., 19. a 20. prosince 1929
Zápis o 8. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle §u 72 jedn. rádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn
Z předsednictva bylo přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 35. Návrh sen. dr Grosschmida a druhov na vydanie zákona o sjednotení penzi
Tisk 36. Návrh sen. dr Grosschmida a druhov na vydanie zákona o úpravě štátneho občianstva.
Tisk 46. Návrh sen. Böhra, Stolberga a druhů na vydání doplňovacích opatření za účelem částečného zmírnění zemědělské tísně vůbec a několika oborů zemědělství obzvláště.
Tisk 47. Návrh sen. Johanise a soudr. ve věci nedostatečně prováděného zákona o státních starobních podporách.
Tisk 48. Návrh sen. dr Fáčka, Pastyříka, Komrse, Stodoly a druhů v příčině vybudování peněžního ústředí pro živnostenské družstevnictví v republice Československé.
Tisk 53. Návrh sen. Wenzela a soudr. na zřízení poradního sboru pro stavební živnosti k potírání bytové nouze a k podporování umění stavitelského a pomníkového.
Tisk 54. Návrh sen. Wenzela, Teschnera, Köhlera a soudr. na zákonitou úpravu oboru působnosti a oprávnění povolání dentistického.
Tisk 59. Návrh sen. Kotrby a druhů na doplnění Vyhlášky ministra financí v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností a zemědělství ze dne 14. července 1927, č. 123 Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu u obilí a některých luštěnin, dovážených z ciziny, dále pak u mouky, mlýnských výrobků a otrub.
Tisk 60. Návrh sen. Kotrby a druhů na zrušení přepychové daně z jemného pečiva.
Tisk 61. Návrh sen. Kotrby a druhů na doplnění obchodních úmluv mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, č. 202 Sb. z. a n., a mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 31. května 1927, č. 120 Sb. z. a n.
Tisk 62. Návrh sen. Kotrby a druhů na změnu zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n. o 8hodinné době pracovní.
Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému:
Tisk 32. Vládní návrh zákona, kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady.
Výborům zahraničnímu a národohospodářskému:
Tisk 33. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda mezi republikou Československou a Dánskem, sjednaná výměnou not ze dne 26. a 27. srpna 1929 v Kodani o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách, stipulované v československo-dánské prozatímní úpravě obchodních styků ze dne 18.dubna 1925, na Gronsko.
Výboru imunitnímu:
Žádost okresního soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Vraného pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 363).
Žádost okresního trestního soudu v Praze na souhlas k stíhání sen. Stejskalové pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. 383).
Žádost okresního soudu v Teplicích-Šanově za souhlas k stíhání sen. dr Hellera pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 411).
Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě se žádostí krajského soudu v Trenčíně z 2. ledna 1930 Nt VI 54/29 za souhlas k stíhání sen. dr Kovalika pro zločin podle §u 16. č. 1 a 2, zák. č. 50/23 (č. 403).
Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 15. ledna 1930 přikázáno:
Výborům rozpočtovému a národohospodářskému:
Tisk 42. Návrh sen. Kotrby a druhů, aby obratová daň u všech předmětů této dani podléhajících byla paušalována u prvovýroby a postupně snižována až do úplného zrušení.
Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu jednání.
Prvním bodem je:
1. Zpráva rozpočtového výhoru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ústavní listiny ze dne 7. listopadu 1929 o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1930 (tisk 5 příl.). Tisk 41.
Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Stodolovi.
Zpravodaj sen. Stodola: Slávny senát! V modernom verejnom hospodárstve rozoznávame, ako uvádzajú predstavitelia finančnej vedy a finančného práva ústavne alebo finančno-zákonné rozpočty a administratívne rešp. pokladničné rozpočty. Ústavne, rešp. finančno-zákonné rozpočty spočívajú na zákonnom podklade a musia byť povoľované parlamentom.
Vo smysle našej ústavy je štátny rozpočet československý aktom zákonodarným, lebo účelné a ekonomické vedenie štátneho hospodárstva vyžaduje, ako to zdôrazňovali zakladatelia konštitučného principu, aby legislatíve bola vyhradená významná funkcia vo vedení štátneho hospodárstva.
Pokiaľ ide o teritorium nášho štátu, bol vývoj a vzrast rozhodujúceho vlivu legislatívy na štátny rozpočet podstatne odchylný čo do území býv. rakúskych a území býv. uhorských.
V Rakúsku boly položené základy konštitučného principu prejednania rozpočtu a štátnej uzávierky a tým bol aj zabezpečený ústavný element v úprave štátneho finančného hospodárstva po r. 1848, ale legislatíve bol prenechaný určitý vliv na finančné záležitosti štátu len vo forme kopie zákonodárstva anglického.
Naproti tomu bol v bývalom Uhorsku vliv legislatívy na štátny rozpočet až príliš úzkoprse hájený. Významnou prerogativou parlamentu uhorského bolo povolenie vyberania daní. V poslednom maďarskom rozpočte z r. 1913 vidíme také ustanovenie v § 5, kde sa výslovne uvádza, že pre štátne príjmy majú sa vyberať dane, stanovené v rôznych zákonoch na základe tohoto povolenia a votovania. Bez takého zmocnenia nesmela maďarská vláda vyberať dane.
Týmto srovnaním chcem dokumentovať, že my, ktorí sme vyrástli v naznačenom právnom a politickom milieu rozpočtového práva býv. uhorského a boli sme svedkami týchto rozpočtových prerogatív parlamentu, venujeme už silou tradície naším štátnym rozpočtom, rešp. ich parlamentnému prejednaniu čo najväčšiu pozornosť.
Minister Engliš píše v svojej najnovšej vedeckej práci - Finanční věda 1929 - že: ťStátní hospodářství, nemáli býti chaotické, potřebuje hospodářského plánu, rozpočtu. To je možné jen pro určité období časové finanční periody. Jest to zpravidla rok, jak to odpovídá hospodářskému cyklu hospodářství národního.Ť
Naše doterajšie štátne rozpočty boly v súlade s týmto finančno-vedeckým požiadavkom, boly stanovené na celoročnú finančnú periodu. Keď teraz máme schváliť opatrenie Stáleho výboru znamenajúc výnimku z tohoto pravidla. ukladá nám etika zodpovednosti a ohľady na zachovanie dobrých tradicií a povinnosť, aby sme skúmali, či dôvody, ktoré viedly k tomuto provizoriu, boly dostatočné a opodstatnené.
V prvom rade prichádzajú tu v úvahy dôvody ústavoprávne. Opatrenie Stáleho výboru o rozpočtovom provizoriu má dočasnú platnosť zákona podľa odst. 12 §u 54 ústavnej listiny. Podľa odst. 15 tohoto paragrafu je potrebné, aby bolo schválené oboma snemovňami do dvoch mesiacov od ich sídenia, aby nepozbylo ďalšej platnosti.
Neodkladnosť opatrenia Stáleho výboru ohľadom rozpočtového provizoria je odôvodnená tým, že novozvolené snemovne Národného shromaždenia sa sišly až začiatkom decembra loňského roku, takže nemohly ústavne prejednať a schváliť návrh riadneho štátneho rozpočtu na rok 1930. Poneváč však bolo nezbytne potrebné, aby už od 1. januára 1930 bol opatrený pevný podklad pre štátne hospodárenie, je opatrenie, ktoré učinil Stály výbor v tomto smere, plne odôvodnené.
Taktiež po stránke negatívnej nie je pri tomto opatrení žiadnej z podmienok, ktoré by vylučovaly príslušnosť Stáleho výboru - odst. 8 § 54 ústavnej listiny. - Menovite sa týmto opatrením neukladajú nové trvalé finančné povinnosti občanom, ani sa nezaťažujú trvalé štátne financie, ani sa nezcudzuje štátny majetok, ako je to ostatne výslovne stanovené v § 1 opatrenia Stáleho výboru.
Pri úvahe o právnom podklade a dôsledkoch rozpočtového provizoria vyskytuje sa otázka, čo by sa stalo, keď by rozpočet nebol včas vybavený. Prof. Engliš odpovedá na túto otázku v spomenutej vedeckej práci nasledovne: ťStát by se dostal do právního rozporu, nejsa podle rozpočtových norem oprávněn peníze vydávati a jsa právně k platúm zavázán podle specielních norem a závazkú. -Ť Tento rozpor možno dľa Engliša riešiť tak, že sa pre prípad nevybavenia rozpočtu vsunie do právneho poriadku norma, zmocňujúca obecne ku konaniu právne záväzných platov - a po prípade k vyberaniu daní, poplatkov, ciel atď. podľa noriem špeciálnych, čo ani nie je potrebné alebo že sa rozpočet rozdelí na časť obsahujúcu pevné platy a právne záväzky medzi výdajmi a pevné príjmy po dľa platných noriem a na časť premenlivú, ktorá je predmetom každoročného usnášania parlamentu, ako na pr. v Anglii.
U nás bolo zvolené riešenie prvé, zodpovedajúce viac naším pomerom a vsunutím právnej normy vo forme Opatrenia Stáleho výboru čís. 175 Sbierky zákonov a nariadení do nášho právneho poriadku bol rozpor odstránený, zatiaľ na dobu dvoch mesiacov, než by bol riadnou zákonnou cestou vybavený normálny rozpočet na r. 1930.
Zásada štability rozpočtových vydaní, ktorá ovláda naše posledné rozpočty, zaručuje, že vsunutie tohoto provizoria nebude pôsobiť rušivým spôsobom na kontinuitu nášho rozpočtového hospodárstva. Táto zásada je opätovne zdôraznená v dôvodovej zpráve štátneho rozpočtu na r. 1930, prejednávaného medzitým už v poslaneckej snemovni, keď na str. 180 sa uvádza, že najdôležitejším znakom rozpočtu na rok 1930 je skutočnosť, že rozsah štátnych výdajov zostáva proti roku 1929 takmer nezmenený. Preto môžeme len potvrdiť a schváliť postup Stáleho výboru, ktorý za základ provizoria vzal štátny rozpočet na rok 1929.
Postup tento, t. j. hospodárenie podľa posledného schváleného rozpočtu zodpovedá tiež praxi zavedenej v mnohých iných štátoch, v ktorých sa takto hospodári, jestli nie je rozpočet na príslušný rok schválený. Tak je tomu menovite v Bulharsku, Dánsku, Egypte, Japonsku, Jugoslávii, Maďarsku, Spojených štátoch severoamerických, Brazilii a Španielsku.
Zo shora uvedeného vyplýva, že opatrenie Stáleho výboru o dočasnom vedení štátneho hospodárenia bolo potrebné a neodkladné a že sú pri ňom splnené všetky podmienky a předpoklady § 54 ústavnej listiny.
Rozpočtové provizorium má okrem dôvodov ústavných rešp. právnych tiež dôvody povahy politickej a hospodárskej.
Akú pečať a ktorý obsah bude mať náš rozpočet na rok 1930? Všetky symptomy terajšej doby nasvedčujú tomu, že bude museť byť rozpočtom hospodárskym par excellence, lebo jeho funkčná perioda bude obdobím ťažkých úkolov hospodárskych.
Keďže dľa spomenutých nauk finančnej vedy dáva složenie vlády aj rozpočtu svoj karakter, môžeme byť ubezpečení o jeho úspechu, lebo štruktúra terajšej vlády a koncepcia vládneho prehlásenia zodpovedajú správnemu postupu seriózneho riešenia ťažkých úkolov komplikovaného a rôznotvárneho života moderných štátnych celkov. Pracovné metody p. ministerského predsedu Udržala nesú pečať devízy: syntéza pracovných síl - analyza pracovného programu. Zabezpečenie spolupráce čo najširšieho okruhu politických činiteľov bolo mu nutným predpokladom k vybudovaniu spoločnej pracovnej platformy, zaistenie súčinnosti umožnilo dohodu o programe. Týmto spôsobom tvorí novú tradíciu, ktorej základný rys - demokratičnosť - spočíva v tom, že sa neoktrojuje vopred stanovený jednostranný vládny program ostatným složkám, ale vytvorí sa v prvom rade ovzdušie - milieu loyánej súčinnosti jednotlivých činiteľov, ponechá sa im voľnosť iniciatívy a rovnoprávnosť prínosu dielčích programov, z ktorých vo vzájomnej dohode sa potom vykrystalizuje celkové jednotné, ucelené vládne prehlásenie. Povaha koaličného vládneho systému vyžaduje takýto postup a to čím širšia je koalícia, tým viac.
Akcentovanie hospodárskych problémov vo vládnom prehlásení, ktoré vyplynulo nutne a logicky z terajšej našej situácie medzinárodnej a vnútroštátnej, bude museť mať silné echo v štátnom rozpočte, rešp. štátnom hospodárstve r. 1930. Celý rad naliehavých problémov hospodárskych, ako sú finančná likvidácia války a otázka reparácií, zemedelská kríza, pokles konjunktúry vo výrobe priemyselnej a čiastočné kríze ako cukorná, textilná, reforma samosprávnych financií, konečne riešenie stavebného ruchu a bytových zákonov, revízia colného sadzobníku, otázky štátnezamestnanecké, špecielne staropenzistov, finančné zabezpečenie a urýchlenie obnovy silníc a otázky investícií vôbec atď. hlásia sa zo dňa a deň mocnejšie o riešenie.
Dľa starých osvedčených receptov sú hlavnými pred pokladmi súťažeschopnosti výroby: 1. lacný úver, 2. nízke dane a 3. lacná doprava. Keď pozorujeme situáciu našej výroby pod zorným uhlom týchto troch faktorov, v relácii k súsedným štátom, vidíme, že u nás niet žiadných dôvodov k pesimizmu, lebo máme už od rokov nižšie úrokové sadzby, než naši súsedia; v Nemecku sa platí napr. za dlhodobé úvery - zástavné listy, komunálne obligácie - 10-12% a za súkromný hypotekárny úver 14-15%, kdežto u nás amortizuje štát ročne viac než pol miliardy Kč štátneho dlhu a daňová reforma mala také účinky, že štát. záverečný účet za r. 1928 vykazuje v niektorých položkách takmer len štvrtinu daňových predpisov oproti prelimináru.
Dopravné otázky, železničné a silničné zostávajú žialbohu aj ďalej, menovite na Slovensku pálčivou otázkou.
Slovensko ide aj do tohoto rozpočtového obdobia ešte vždy s celým radom nesplnených požiadavkov.
Generálnym požiadavkom nášho hospodárstva je sostavenie hospodárskeho plánu. Nutnosť tohoto plánu vyplýva aj z potreby definitívneho vklínenia slovenského hospodárstva do národného hospodárstva československého.
Na prvom mieste tohoto plánu by musely byť uvedené verejné investičné potreby, pretože práve tieto investície menia, rešp. upravujú hospodársku štrukturálnu základňu. Verejné investície by sme mohli rozdeliť na investície dopravné a melioračné, do ktorých posledných spadajú aj regulačné.
Na Slovensku v najbližšom 10ročí by bolo treba investovať na železnice 1792 milionov, z čoho pripadá na nové trate 1027 milionov, na sosilnenie jednotlivých tratí 536 milionov, na vybudovanie staníc a skladíšť 229 mil.
Na silnice - čo by aj cudzineckému ruchu prospelo - bola by pre najbližšie 10ročie potrebná asi 1 miliarda, z čoho 400 milionov pripadá na stavbu nových silníc a 600 milionov na najnutnejšie opravy.
Pokiaľ ide o melioračné a regulačné práce, je dľa doterajších odhadov na Slovensku potrebné meliorovať 790.000 ha oráčiny, 263.000 ha lúk, 5000 zahrád, 156.000 ha pasienkov a 6000 ha močiarov. Tieto práce vyžadujú úhrnom 4487 milionov nákladu. Na reguláciu riek by bolo potrebné asi 1500 milionov Kč. Vidíme, že melioračné a regulačné práce by vyžadovaly okrúhle 6 miliard Kč. Tieto investície sú však najproduktívnejšie zo všetkých.
Ďalšou dôležitou otázkou je školstvo. V úvahu tu prichádza menovite v budovanie techniky na Slovensku, riadne vystrojenie univerzity bratislavskej, menovite fakulty lekárskej a právnickej, zaistenie bytov pre univerzitných profesorov a pod.
V administrative slovenskej je to nedostatok úradníctva v krajinskej správe, vo finančnej správe, u súdov a živnostenských úradov, ťažká finančná situácia samosprávnych sväzkov, spravodlivá distribúcia štát. dodávok a konečně celoštátna rešp. svetová kríza zemedelská.
Nedostatok úradníctva je zvlášť citeľný v silničnej správe, kde chybuje asi 40 inžinierov.
Pre slovenské samosprávne sväzky znamenajú komunikačné výdavky naj väčšie zaťaženie a je preto veľmi súrna čo najväčšia inkamerácia hradských. Štátne prídele, menovite pre krajinské finančné hospodárstvo nedostačujú a dúfame, že pri ohlásenej definitívnej úprave fin. hospodárstva týchto sväzkov budú lepšie dotované. Ohľadom racionalizácie finančného hospodárstva samosprávy je zaujímavé pozorovať snahy v Amerike, kde na území U. S. A. je dnes viac než 70 organizácií, čiastočne ako súčiastky obchodných komôr, čiastočne ako dobrovoľné organizácie, ktoré vedeckými metodami pečujú o zhospodárnenie komunálnej správy a docielenie najväčšieho užitočného efektu pri najmenších výlohách.
Hospodárske kruhy Slovenska žiadaly už v r. 1922, aby štát. dodávok bolo použitých k ovlivňovaniu výroby, rešp. aby sa ako v Nemecku dbalo na konjunktúrne politické hľadiská pri udelovaní verejných prác a dodávok. K tomu účelu je potrebná evidencia. Bol by potrebný nový dodávkový poriadok, v ktorom by bolo presné ustanovenie, že úrady majú užívať štátnych dodávok ako vyrovnacieho inštrumentu vnútrohospodárskeho.
Zemedelská kríza doľahla na Slovensko tým ťaživejšie, že Slovensko stojí v osevnej ploche pšenice 305.000 ha a jačmeňa 325.000 ha na prvom mieste v republike, vo výrobe žita a ovsa na druhom mieste a produkcia kukuričná je takmer výlučne slovenská.
Zemedelská kríza je dnes podstatnou složkou obchodne-politických ťažkostí. Už ženevská hospodárska konferencia zdôraznila vzájomnú závislosť priemyslu a zemedelstva, dnes to vidíme ešte jasnejšie, keď zmenšená kúpna sila zemedelcov vedie k inzolvenciám obchodníkov a k odbytovým ťažkostiam priemyslu. Preto bude potrebná spolupráca všetkých hospodárskych činiteľov na čo najvyššej bázi ako sa to podarilo nášmu p. ministerskému predsedovi pri sostavení vlády, aby naše rozpočtové obdobie 1930 stalo sa periódou šťastne vyriešených ťažkých hospodárskych problémov bez soslabenia nosnosti ako štátneho, tak aj národného hospodárstva.
Pod týmto zorným uhlom a s týmito auspiciami doporučujem rozpočtové provizorium k schváleníu (Potlesk. - Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o klid!
Navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 20 minut.
Kdo s tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento je přijat.
Ke slovu se přihlásil pan sen. Mikulíček.
Sen. Mikulíček: Pánové, za 11 let trvání tohoto státu po prvé mají zákonodárné sbory schváliti rozpočtové provisorium. Ten fakt sám o sobě dokazuje naše tvrzení, že nynější společenský kapitalistický pořádek ocitá se v krisi, nejen v krisi hospodářské, ale přirozeně v logickém důsledku této krise hospodářské i v krisi politické. Proč nebylo možno minulého roku schváliti a projednati státní rozpočet? Prostě proto, poněvadž třídní protivy mezi pracujícími a kapitalisty se přiostřovaly, poněvadž následkem přiostřování třídních protiv nebylo možno svolati prvních šest měsíců oba zákonodárné sbory a poněvadž ti, kteří vidí dále než na špičku nosu, viděli, že přiostření toto bude postupovati, že bude postupovati zostření boje mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a že nelze zaměstnance všech kategorií, ať práce manuelní nebo duševní, uchlácholiti, udržeti v mezích zákona bez spoluvládnutí a spoluúčasti také t. zv. zástupců dělnické třídy, zástupců, jež my oprávněně a odůvodněně nazýváme sociálfašisty. Proto bylo nutno rozpustiti oba zákonodárné sbory, proto bylo nutno vypsati druhé volby a po těchto volbách po dlouhém, týdny trvajícím dohadování pozvati současně sociální demokraty a české socialisty k spoluvládnutí. Vypadá to příliš naivně, když s tohoto místa generální sekretář dělnické prý strany obviňuje nás, komunisty, že je to jenom důsledek naší štvanice, důsledek štvaní našeho tisku, že pomalu hospodářské boje v tomto státě nabývají podoby občanské války. Proč se přiostřují poměry mezi pracujícími a kapitalisty zde? Prostě proto, že nynější soukromokapitalistický právní řád nedovoluje, aby vymoženosti vědy a techniky využito bylo k zisku a profitu vlastníků výrobních prostředků. Kdyby byl tento stát rozumně veden hospodářsky, kdyby se počítalo také s budoucností, co by musilo míti v zápětí zřízení každého nového stroje, který rozmnožuje výrobu a který, protože je komplikován, protože je ve své soustavě složitější, vystřebává, vysává daleko více toho, který musí tento stroj obsluhovati? Musilo by to míti bezpodmínečně v zápětí okamžité snížení pracovní doby. Ale čeho jsme svědky zde? Vynálezy, které učinili z 90% pracující, vynálezy, jež by měly býti požehnáním pro lidstvo tím, že by za použití menší lidské energie vyrobily více potřebného výrobku pro široké masy konsumentů, stávají se tím okamžikem, jakmile jejich vlastníkem stane se soukromník, místo požehnání kletbou pro veškeré lidstvo a hlavně pro ty, kteří nešťastnou náhodou buďto se chudí narodili, nebo jako přebyteční zůstali proletáři, na př. na selských a jiných usedlostech. Dokud se nestali dospělými, byli sice zaopatřeni. ale pak musili jíti svůj chleba sháněti mezi proletariát.
Podívejte se tam na východ. Ať si hledíte s politického hlediska na soustavu socialistického státu, na jeho vybudování, jak chcete, musíte viděti, jaké důsledky má tam racionalisace. I tam se používá technických a vědeckých vymožeností ve výrobě, i tam zařaďují dnes ve výrobě stroje do textilu, které udělají o jednu třetinu více, než ty staré včera. A důsledek? Ne práce přes čas, ne nedodržování zákona o 8 hodinové době pracovní, nýbrž důsledek nutný - snížení pracovní doby a snížení pracovního týdne. Jak je tomu u nás? Dnes sami vidíte ve spisech - tuším, že je to předloha se strany pánů živnostenských - dnes oni žádají, aby dokonce 8hodinová doba pracovní se nedodržovala a aby bylo dovoleno pracovati dělníkům u válu od 3 hodin ráno. Máte zde ohromnou nezaměstnanost, máte zde ohromnou krisi, krisi nejenom odbytovou, ale i krisi cenovou, v největší však krisi je proletariát, pracující třída, které je dnes sražena životní úroveň daleko pod úroveň před 35 lety. Já před 33 lety, když jsem se šel učiti na stavbu do Ostravy, vydělal jsem 11 kg mouky denně a byl jsem 15letým učedníkem. Ale hledejte dnes takového dělníka, který není zrovna na předním místě, aby vydělal 11 kg mouky. Ústřední sociální pojišťovna vydala statistiku, která dokazuje, že celých 73% zaměstnanců v tomto státě nevydělá ani na 9 kg mouky denně. A to je zvýšení životní úrovně? To je osvobození národů, obývajících tento stát? Sám Masaryk vám to řekl v interviewu s dánským žurnalistou, že jakákoli svoboda nemá ceny, když je při ní hladný žaludek. A to je osvobození, když dnes zde tři čtvrtiny proletariátu musí pracovati při daleko nižší úrovni životní, nežli pracovaly před 35 lety. A přece také duševní úroveň stoupá a se současným stoupáním duševní úrovně stoupají i požadavky a na prvém místě hospodářské. Tedy důsledkem hospodářské krise, která je logickým důsledkem soukromohospodářského vykořisťování ve všech odborech, byla také krise politická, a krise politická zapříčinila, že vy za 11 let po prvé musíte přikročovati v zákonodárných sborech ke schvalování tohoto provisoria. Dostali jsme se již tam, kde bylo Rakousko před 30 a 40 lety, kdy snad z důvodů jiných, více méně nacionálních, nebylo možno dostati většinu parlamentu dohromady, aby schválila řádně v ústavou stanoveném čase rozpočet a kdy se chytali pověstného §u 14, kterýmsi všechno povolovali. A vy jste si místo toho §u 14 dali do ústavní listiny § 54 a teď jste najednou v takové kaši, že vy, kteří křičíte, že jste nejdemokratičtějším státem na celé zeměkouli, musíte schvalovati rozpočtové provisorium, které přirozeně dokazuje, že jste v úplném politickém galimatiáši
O věcné stránce rozpočtu nebudu se šířiti. Je též charakteristickým zjevem - a nevidíme žádného náběhu a návrhu ke zlepšení - že rozpočet tohoto státu své příjmy k ryje z 90% z daní nepřímých, počítáme-li daň z důchodu, vybranou u dělníků a zaměstnanců. Z 90% jsou nuceni ti, kteří vlastní buďto málo nebo nic, hraditi státní výdaje, se kterými se mnohdy hospodaří tak, že vámi samými to otřásá, když vám pan předseda státního kontrolního úřadu odevzdá účetní uzávěrku, že sami nad tím žasnete, jak se u nás hospodaří.
Nezamyslí se nad tím žádný z pánů vládních poslanců a členů vlády, že u nás podle účetní uzávěrky, vydané stát. kontrolním úřadem, se dluží 5 miliard 100,000.000 Kč státních daní?
Jsem také poplatníkem přímých daní. Vím, že obyčejně s daněmi státními současně odnáším na berní správu také přirážky samosprávných svazků okresních, obecních a zemských, které činí plných 500%. Počítáme-li, že jenom dvě třetiny těchto daní dlužných států podléhá těmto přirážkám, znamená to ohromnou sumu, jakou kapitalisté dluží v daních a samosprávných přirážkách, znamená to sumu, o níž se vyjádřili úředníci berních správ, že činí přes 25 miliard. Ale místo toho, přesto, že máte vládu složenou z buržoasie i ze socialistů, abyste tlačili na ty, kteří tak ohromné sumy dluží, přinesli jste před Novým rokem vánoční dárek poplatnictvu v částce 21/2 miliardy daně obratové.
Včera jsem četl v novinách, jak jednotliví páni jsou favorisováni při placení daní a jak jednotliví páni mají poznámku, že jsou osvobozeni od povinnosti platiti daně. (Výkřiky.) Ať to psaly noviny jakéhokoli politického směru, měli by se pánové z vládních lavic nad tím pozastaviti, a je-li to pravda, že aktivní ministr československý, který má ohromné, stamilionové příjmy a obývá nádhernou vilu, která by neměla býti pro socialistu, a za kterou by se nemusil styděti ani Schwarzenberg a Fürstenberg, přičiniti se, aby i ten aktivní ministr byl povinen platiti domovní daň, jako každý poslední baráčník, který v jedné místnosti musí spát, vařit, bydlet a všecko dělati. (Plamínková: Už je to odvoláno! - Výkřiky.)
Chci poukázati na druhou věc, když se tak rozčilujete. Ve sněmovně byl podán návrh, aby se vyúčtovalo 1400 milionů Kč, které byly určitým ministerstvem za součinnosti určitých vyslanců vydány. Sněmovna odmítla zvoliti vyšetřující výbor. Nevím, jaká je to demokratická taktika, aby se někdo, je-li vyzván, aby složil účty z peněz, které nejsou jeho, nýbrž které jsou penězi veřejnosti a státními, vyhýbal vyúčtování. Jestliže jsem správně s těmito penězi hospodařil, proč bych neřekl, kde jsem ty peníze dal. Doba revoluční mnohokráte vyžaduje, aby i charaktery méněcenné a pochybné pověsti přibraly se k revoluční činnosti, když účel toho vyžaduje. A když jsme v 11. roce existence tohoto státu, bylo zbabělostí, ne-li něco horšího, když jsme utekli od zvolení vyšetřujícího výboru a když tato věc má býti smetena s povrchu zemského.
Pan referent mluvil o vybudování silnic, že bude na to potřeba několika miliard. Ano, již v minulém zákonodárném období zákonem donutila se Ústřední soc. pojišťovna, aby na vybudování silnic půjčila 1 miliardu Kč. Tehdy se proti tomu všechny tři nynější vládní socialistické strany bránily. Jsem zvědav, zdali se přičiní, aby tato krajní nespravedlnost nyní, když jsou ve většině, mají svá ministerstva, dokonce ministerstvo sociální péče, které má býti nejvyšší instancí nad sociálními opatřeními pro pracující, byla odčiněna, aby na prvém místě Ústřední sociální pojišťovna budovala ústavy ozdravovací, řádné nemocnice a hradila potřebnou péči o zdraví pracujících, kteří do ní po krejcárkách musí ročně snésti celé miliony.
A nyní několik slov k posledním událostem. Řekl jsem, že zostření třídních protiv vede při každém téměř střetnutí se dělnictva s kapitalisty ke způsobu takového boje, že se již přirovnává téměř k občanské válce. Pánové, znáte poslední události v Dolním Rychnově, Oloví a Falknově. Ohromná část dělnictva v těchto sklárnách je odměňována 60, 80 až 120 Kč týdenní mzdy. Kdo ví, co je to práce sklářská kdo ví, že ten sklář musí vlastními plícemi foukati tekuté sklo, že je to práce ohromně namáhavá, pro zdraví krajně škodlivá, že tito lidé nemohou píti čistou obyčejnou vodu, poněvadž pití vody má za následek určitá onemocnění, ten pochopí, že za stovku týdně nemůže býti sklář živ, že je odsouzen k pozvolnému umírání a že nemůže jinak skončiti, než smrtí tuberkulosou.
Tito skláři položili požadavky za zvýšení mezd. Přirozeně kapitalisté - jejich jména znáte, zní velmi česky, pravda, vy to dobře víte - odmítají požadavky sklářů. Skláři použili radikálních stávkových metod - a prosím, jak se k tomu zachovala státní správa, za níž nesou odpovědnost vládní strany současně se sociálfašisty? Jak se k tomu zachovali? V Oloví, Rychnově a ve Falknově je fakticky výjimečný stav. Stydíte se za to, abyste jej veřejně a úředně vyhlásili, ale tak ostrá opatření proti dělnictvu ani v oficielně vyhlášeném výjimečném stavu za starého režimu se neprováděla. Co to je, když nesmí více než tři lidé vedle sebe jíti po ulicích, co je to, zakazují-li se hostinským v celém okresu pod ztrátou koncese schůze sklářů, co je to, když musí dnes stávkující skláři, příslušníci tohoto státu, kteří podle ústavy jsou stejně právními občany jako ti zaměstnavatelé, ba myslím, že mnozí zaměstnavatelé nejsou vůbec příslušníky tohoto státu, nýbrž státu německého, co to je, když musí, aby se poradili o svém hospodářském mzdovém boji, dělati schůze v lesích, v horách? Vy je svým terorem při hájení kapitalistického vyděračství vháníte přímo do illegality, vy je učíte illegálním metodám. Pak se nedivte, že se naučí i při jiné příležitosti nedbati vašich zákonných ustanovení. Ústava zaručuje volnost shromažďování beze zbraně bez rozdílu politického, náboženského a národnostního příslušenství. Kdo má právo tuto ústavu rušiti, kdo má právo ji suspendovati? Pouze tři pětiny zákonodárných sborů. My vám to dnes píšeme denně v tisku a povídáme to s tribuny zákonodárných sborů, že prachsprostý policajt, zaujatý okresní úředník, šéf okresního úřadu ve Falknově suspenduje vaši ústavu, nedbá zákonných ustanovení, dá stříleti do dělníků, jako do zvěře, zakazuje jejich shromáždění, aby se poradili o tom, co mají zítra dělati, aby buď odrazili nápor na snížení své úrovně, nebo aby bojovali buďto pro zvýšení životní úrovně, nebo aby bojovali pro lepší životní úroveň, a váš ouřada všechna ústavní práva suspenduje a vy píšete v tisku, že dělnický boj sklářských dělníků na Falknovsku v Oloví a Dolním Rychnově jest jenom důsledkem štvaní komunistických referentů a komunistického tisku.
Pánové, myslím, že tento recept nebude stačiti ani u dělnictva indiferentního, ani u dělnictva sociálně-demokraticky nebo národně-socialisticky orientovaného a že na prvním místě toto dělnictvo musí míti možnost k práci, a chcete-li po něm práci. chcete-li aby mělo možnost pracovati, musí dostati potřebnou odměnu za tuto práci, aby ten živý lidský stroj, ten lidský organismus se nasytil a měl potřebné pohonné látky, které při práci musí zase vydati. Zde na jedné straně je několik zaměstnavatelů a na druhé straně 21/2 tisíce českých a německých proletářů, příslušníků tohoto státu a celý státní aparát se postaví proti dělníkům! Stávají se takové případy, že dělníci za to, že vstoupili do stávky, jsou žalářováni, vždyť celý stávkový výbor byl zatčen, jednotlivci byli sice propuštěni, ale místo nich byli zase desítky jiných vsazeny do kriminálu! Dostáváme se do poměrů. v jakých proletariát žil ve středověku, kdy jste vy nám mladým, vy staří socialisti ukazovali. jak horníci, protože stávkovali v Čechách, byli házeni z trestu do jam.
A co dnes je? Dnes jsou v kriminálech trápeni hladem, jsou beztrestně biti pendreky, je do nich beztrestně stříleno, a přesto, že jsou ve státě, kde je svoboda spolčovací, chtějí-li se tito proletáři, bez nichž by nebylo života, jíti raditi, musejí se jíti raditi do hor, skal a sklepů. Chcete dokázati takovýmto způsobem proletariátu, že má míti zájem na tomto vašem kapitalistickém pořádku? Je to divná věc, když proletářům všech odborů při takovémto postupu ze strany vládních orgánů, kde na pomoc každou chvíli přikročí také socialistické strany, v tomto státním aparátu chcete vnutiti, aby měli interes na trvání tohoto státu, aby měli interes na trvání tohoto pořádku. Či chcete snad je poučiti o té správné teorii, kterou my jim říkáme? ťChcete-li si zachovati sociální zabezpečení a pro své děti trochu lidsky snesitelnou budoucnost. nezbývá vám nic jiného, než rozbíti celý tento systém se vším, co zde je, i s jeho přisluhovači a na jeho troskách postaviti lepší. spravedlivý řád socialistický!Ť (Potlesk komunistických senátorů.)
Předseda (zvoní): Debata je skončena. Přeje si pan zpravodaj doslov?
Zpravodaj sen. Stodola: Ano!
Předseda: Slovo si vyžádal k doslovu pan zpravodaj sen. Stodola, uděluji mu je.