Schůze zahájena ve 12 hodin 38 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Trčka.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

109 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Udržal; ministři Bechyně, dr Beneš, Bradáč, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Engliš, dr Franke, dr Matoušek, dr Meissner, Mlčoch, dr Slávik, dr Spina, dr Viškovský.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou pro včerejší a dnešní schůzi sen. Hakenovi a Hancko, pro dnešní schůzi sen. Kellovi.

Navrhuji, aby byla dána zdravotní dovolená na dobu 4 neděl sen. Chlebounové a sen. dr Medingerovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Pan sen. Franz Scholz, který byl ve včerejší schůzi senátu zvolen zapisovatelem senátu, prohlásil předsednictvu senátu písemně, že funkci zapisovatele nepřijímá.

Dám dodatečnou volbu jednoho zapisovatele provésti v některé z příštích schůzí.

Dnes se dostavil do schůze pan sen. dr Kovalik. Vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedových.

Žádám pana zapisovatele sen. Stržila, aby přečetl přísežnou formuli slibu, a pana sen. dr Kovalika, aby vykonal do mých rukou slib.

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Sľubujem, že budem věrný republike Československej a že budem zachovávať zákony a mandát svoj zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia.

Sen. dr Kovalik (podávaje předsedovi ruku): Sľubujem.

Předseda: Žádám o přečtení, co bylo

tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 1. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1413-II), kterým se mění § 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920 č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a § 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n. o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk 1452-II).

Tisk 2. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu zákona (tisk 1685-II), ktorým sa doplňujú a menia niektoré ustanovenia zákonov o súdnom pokračovaní vo veciach občianskych a o pokračovaní exekučnom (tisk 2046-II).

Tisk 3. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1865-II) o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umísťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 2189-II).

Tisk 4. Státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1928 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Tisk 5. Zpráva místopředsedy Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny o činnosti tohoto výboru v době mezi II. a III. volebním obdobím Národního shromáždění.

K. č. t. 5. Příl. A. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.

K č. t. 5. Příl. B. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dno 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků.

K č. t. 5. Příl. C. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností.

K č. t. 5. Příl. D. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929 o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1929.

K č. t. 5. Příl. E. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití.

K č. t. 5. Příl. F. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

K č. t. 5. Příl. G. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 16. října 1929. Dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou ze dne 19. září 1929.

K č. t. 5. Příl. H. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 22. října 1929 o nemocenském ošetření důchodců podle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

K č. t. 5. Příl. Ch. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 7. listopadu 1929 o konečné úpravě československé měny.

K č. t. 5. Příl. J. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 7. listopadu 1929 o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1930.

Z cizích parlamentů ročník X. čís. 7 až 9 a 10 až 12 r. 1929.

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan ministerský předseda. Slovo mu uděluji.

Ministerský předseda Udržal: Slavný senáte! (Sborový výkřik komunistických senátorů: Pryč s fašistickou vládou!) Dámy a pánové!

Dne 27. října t. r. vykonal náš lid... (Výkřiky komunistických senátorů: Ať žije sovětské Rusko! - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Ministerský předseda Udržal (pokračuje):....v důstojném klidu, jsa si vědom svého nejvyššího práva a moci, všeobecné volby do sněmovny poslanecké i senátu Národního shromáždění.

V den voleb podala tehdejší vláda, řídíc se zásadami pravé demokracie, do rukou pana presidenta republiky demisi. (Výkřiky sen. Nedvěda.)

Předseda (zvoní): Vyzývám pana sen. Nedvěda ke klidu! (Hluk. - Výkřiky sen. Kindla.)

Vyzývám pana sen. Kindla ke klidu! (Hlas: Vyloučit je hned!)

Ministerský předseda Udržal (pokračuje): Pan president rozhodnutím ze dne 27. října t. r. přijal demisi a pověřil mne a ostatní resortní ministry vedením vládních záležitostí, pokud nová vláda nebude ustavena. (Výkřiky sen. Nedvěda.)

Předseda (zvoní): Vyzývám pana sen Nedvěda ke klidu!

Dekretem ze dne 7. prosince 1929 jmenoval pan president republiky novou vládu, již mám tu čest jako její předseda slavnému senátu představiti.

Vládu... (Hluk, pískání a výkřiky senátorů Nedvěda, Kindla, Lokoty a Mikulíčka.)

Předseda (zvoní): Vyzývám pana sen. Lokotu a Mikulíčka ke klidu!

Ministerský předseda Udržal (pokračuje): Vládu, které stojím v čele, čeká řešení velkých, najmě hospodářských, problémů, jež úzce souvisejí s nynějším světovým hospodářským stavem, plným těžkých krisí. (Hluk a výkřiky senátorů Nedvěda, Kindla, Lokoty a Mikulíčka.)

Předseda (zvoní): Přerušuji schůzi na ¹/₄ hodiny.

Schůze přerušena ve 12 hodin 45 minut

Schůze opět zahájena ve 13 hod. 2 min.

Předseda (zvoní): Vážený senáte!

Dovoluji si znovu zahájiti schůzi senátu.

Prohlašuji, že nestrpím, aby svoboda slova byla v senátě znemožňována a že použiji všech prostředků na ochranu demokratického parlamentu, které mně jednací řád a zákon dává k ruce. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky komunistických senátorů.)

Oznamuji, že sen. Nedvěd, Kindl, Lokota a Mikulíček jsou vyloučeni z jednání senátu na dobu 5ti schůzí, a vyzývám je, aby okamžitě zasedací síň opustili. (Výborně! - Potlesk.)

Přerušuji schůzi.

Schůze přerušena ve 13 hod. 4 min.

Schůze opět zahájena ve 13 hodin 13 min.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi (Výkřiky sen. Stejskalové.) a táži se slavného senátu, zdali schvaluje zdvižením ruky bez debaty vyloučení senátorů Nedvěda, Kindla, Lokoty a Mikulíčka a na 5 schůzí.

Kdo s tím souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

Návrh můj je schválen.

Uděluji slovo panu ministerskému předsedovi k pokračování v jeho prohlášení. (Výkřiky komunistických senátorů.)

(Zvoní): Prosím snažně o klid!

Ministerský předseda Udržal (pokračuje):.Neboť jsou to právě veliké hospodářské starosti dneška, které svedly tentokráte ke spolupráci složky, representující různé skupiny obyvatelstva, a spojily je v koalici, jež bude míti v první řadě za úkol brániti dalšímu šíření krise a léčiti poruchy vzešlé z dnešní tísnivé situace.

Jsme v těžké světové krisi zemědělské, stopy a známky všeobecné krise hospodářské rýsují se již i v četných jiných odvětvích našeho života hospodářského.

Hledati a nalézti vhodné prostředky ke zmírnění a odstranění těchto poruch je nejdůležitějším a nejpřednějším úkolem vlády.

Se zadostiučiněním poukazuji na to, že také nová vláda opírá se o většinu, v níž jsou i zástupci německého obyvatelstva. Toto složení vlády i vládní většiny usnadňuje nám svornou spolupráci v zájmu státu a v zájmu veškerého občanstva v jeho potřebách hmotných a kulturních.

Co se pracovního programu týče, bude vláda jednak pokračovati v nedokončených úkolech, jež dřívější naše vlády si vytkly, a jednak chce v duchu pravé, ke všem stejně spravedlivé demokracie řešiti úkoly, jež nově žádá doba a prospěch lidu. (Výkřiky komunistických senátorů.)

V zahraniční politice bude vláda pokračovati neúchylně v linii, již hájily vlády předchozí a jež směřovala vždy k podporování jednak všeobecné politiky evropské konsolidace a pacifikace, jednak k upevnění oněch pout přátelských, jež vážou náš stát jak k státům s námi spřáteleným, jednak také k našim sousedům a k těm státům, k nimž obzvláště hospodářsky zájmově máme vztahy blízké a tudíž mezinárodně významné.

Po této stránce bude se vláda snažiti podle situace vnitřní i zahraniční, berouc v úvahu jen celkové zájmy státu a vhodnost okamžiku, normalisovati své vztahy nejen k těm z našich sousedů, s nimiž bychom si přáli všecky otázky míti definitivně upraveny a býti ve vztahu dobrého sousedství, ale i ke státům jiným, s nimiž styky naše zcela dosud upraveny nejsou.

Obzvláštní péči bude naše politika zahraniční věnovati společně s ostatními příslušnými resorty našim mezinárodním vztahům hospodářským a zvláště obchodním. Berouc všestranně v úvahu dnešní tendence mezinárodních styků obchodních, vývoj hospodářské politiky zejména států evropských a snahy, jež vyjadřovány jsou v akcích mezinárodních velkých institucí politických a hospodářských, bude pracovati k dohodě zájmových našich skupin uvnitř tak, aby průmysl a obchod, zemědělství a dělnictvo a konsumentstvo vůbec mohlo ve společné práci zaujmouti správnou jednotnou linii k dnešním akutním problémům mezinárodního hospodaření, a tak, aby na venek národohospodářské zájmy státu jako celku mohly býti na foru mezinárodním naší politiky zahraniční se zdarem uhájeny.

Ve správě vnitřní budeme pečovati o to, aby naše administrativa, vzdálena všech ji rušících vlivů, vedena byla v duchu stejné spravedlnosti ke všem.

Ústavou zaručených práv musí se v plné míře dostati každému státnímu občanu bez rozdílu. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Naše administrativa musí jak ve službě veřejné, tak i při řešení otázek produkce, zkrátka vždy a všude, viděti pouze občana, jeho prospěch a dobro, neohlížejíc se nijak na jeho národnost, náboženství, nebo na rozdíly mezi muži a ženami.

Vláda bude se starati o to, aby klid a pořádek, každému řádnému občanu tolik potřebný, za všech okolností byl zachován.

Budeme dbáti toho, aby nelegální vlivy nerušily správný chod administrativy.

Vláda učiní vše, aby zabezpečila bezvadné fungování veřejné správy státní, a bude při tom dbáti i toho, aby ústavně vyhrazená účast samosprávného živlu byla po zákonu plně zaručena.

Tam, kde nabyté zkušenosti radí k úpravám - ať v administrativě státní, ať v administrativě samosprávných svazků - nebudeme váhati postarati se o ně cestou administrativní nebo legislativní.

Správa finanční bude pokračovati v konsolidaci veřejných financí.

Uzákoněním zlaté měny dovršena je formální úprava naší měny. Její materiální posilnění souvisí s úmorem státovkového dluhu.

Státní rozpočet je v rovnováze. Má-li zůstati ve státním hospodářství zachována rovnováha, je potřebí hledati pro nové úkoly úhradu, především v úsporách, aby bylo možno použíti přirozeného přírůstku v příjmech při stabilitě výdajové k postupné slevě daní sociálně a hospodářsky nejtíživějších. To musí platiti tím spíše, že jdeme do hospodářských poměrů méně příznivých.

Hospodářství samosprávy, které se doplňuje s hospodářstvím státu v úkolech i zatížení poplatnictva v solidární celek, nemá ještě definitivní úpravy finanční. Budou bezodkladně zahájeny přípravné práce pro jeho definitivní úpravu.

Rovnováha ve státní administraci vylučuje administrativní dluhy. Ale i úvěr investiční má své oprávnění jen potud, pokud nezhoršuje peněžní trh pro výrobu, a jeví se též rentabilním.

Pokračováno bude v soustavném úmoru celého státního dluhu.

V otázkách souvisejících s případnými platy, vyplývajícími z mírových smluv, které po letošním projednávání na konferenci v Haagu mají v lednu 1930 býti další konferencí v Haagu definitivně upraveny, chce vláda zdůrazniti, že bude zaujímati co nejrozhodněji stanovisko srovnatelné s našimi možnostmi finančními a s našimi právy a nároky politickými, jež z důvodu svého spojenectví si plně uchováme.

V souvislosti s otázkou finanční likvidace války a reparací je také důležitý mezinárodní a hospodářský fakt: organisace nové složky mezinárodní finanční a hospodářské kooperace, t. j. banky pro mezinárodní platy, které my se také účastníme a která mezi jiným má za účel uskutečniti praktickou spolupráci cedulových bank.

V otázce školské stojí vláda na samozřejmém stanovisku, že každý občan bez rozdílu má míti možnost nabýti na tuzemských školách vzdělání potřebného k dalšímu svému zdárnému vývoji.

Je všeobecně známo, že naše školství ve svém celku snese srovnání se školstvím kteréhokoli státu evropského. V oboru školském byly zejména v zemi slovenské a podkarpatoruské učiněny velké pokroky.

V tom směru budeme i příště pracovati na rozvoji a prohloubení všech kategorií našich škol bez rozdílu řeči vyučovací. Zejména budeme hleděti k tomu, aby dočasné nedostatky, pokud ještě jsou - najmě v umístění a vybavení - byly postupně odstraň ovány?

Vláda bude věnovati plnou pozornost bezpečné obraně státu.

Majíc na zřeteli pohotovost armády, učiní vláda s urychlením všechna potřebná opatření, aby v době co možná nejkratší provedeno bylo zkrácení presenční služby.

Zemědělství nalézá se v těžké krisi.

Krise ta není specielně naše, není ani jen evropská, je světová.

U nás je krise zemědělství ztížena ještě obtížnou, námi nezaviněnou, situací průmyslu cukerního.

Krise zemědělství má nepříznivý vliv na ostatní hospodářská odvětví, takže jeví se i na některých z nich již z této příčiny známky deprese.

Chybí kupní síla venkova, chybí hned po žních příliv peněz, potřebný k dalšímu hospodářskému životu.

Proto nutno krisi v zemědělství považovati za záležitost celostátní a hledati a použíti všech prostředků i státního zásahu, aby zemědělská krise sama byla odstraněna a následky její zmírněny.

Bude proto nutno v zemědělství i v průmyslu učiniti všechny přípravy, aby s úspěchem mohl býti obhájen zájem jejich při připravovaných mezinárodních poradách a úmluvách.

Bude nutno zejména zabezpečiti rentabilitu domácího zemědělství, prohloubiti a posíliti prodejní organisace pro všechna odvětví zemědělská, jakož i vhodnými opatřeními zabezpečiti kvalitu i kvantitu zemědělských výrobků.

Bude věcí vlády i zúčastněných činitelů, aby hledali a nelezli dostatečné prostředky k dosažení těchto cílů, jako to činí řada jiných států.

Žádná potřeba, žádná práce, která k odstranění hospodářské krise účelně povede, nesmí se nám zdáti velkou nebo obtížnou.

Pozemková reforma musí býti rychle dokončena a definitivní zaknihování veškerých přídělů v celé republice co nejrychlejším tempem provedeno.

V nejkratší době musí také býti skončeno převzetí a přidělení půdy lesní, při čemž na prvém místě bude přihlíženo k potřebám státu, zemí, okresů, obcí a veřejných svazků komunálních.

Budou dále co nejrychleji učiněna všechna účelná opatření k hospodářskému zabezpečení kolonií, zřízených pozemkovou reformou.

Je úkolem každé státní správy pomáhati těm, jež bez své viny stávají se sociálně slabými. Budeme plniti svědomitě tento důležitý a těžký úkol. Tuto úlohu bude vláda luštiti tím, že jednak bude bdíti, aby platné sociálně-politické zákony byly účelně prováděny, jednak pomáhati, by veřejnoprávní korporace, jež úkoly sociální přejímají, mohly tyto také skutečně splniti.

Vláda předloží slavnému senátu v nejbližší době osnovy zákonů sociálně-politických, jichž platnost je časově obmezena, anebo jichž uzákonění jest odůvodněno nastávající krisí hospodářství a nezaměstnaností.

Vláda bude účinnou podporou hospodářského rozvoje působiti k zvýšení zaměstnanosti a sociální úrovně pracujících vrstev našeho lidu.

Dále je vláda ochotna učiniti vše, pokud to prostředky finanční dovolí, co může přispěti k tomu, aby odstraněny byly odůvodněné stesky, že jsou některé třídy bez své viny sociálně opomíjeny nebo zkracovány.

Otázce bytové a stavebního ruchu bude vláda věnovati nejbedlivější pozornost.

Nemenší pozornost chce vláda věnovati otázkám souvisejícím s povznesením a ochranou živnostenské výroby a se zdravým rozvojem obchodu a průmyslu.

Bude nutno starati se o účelné vybudování živnostenského a pokračovacího školství, jakož i o řádnou organisaci živnostenského úvěrnictví a družstevnictví v rámci všeobecné státní péče o družstevnictví vůbec.

Vláda bude působiti k tomu, aby co nejdříve byla hotova osnova nového řádu živnostenského, jenž by vyhovoval novodobým potřebám všech činitelů při živnostech zúčastněných.

Hrozící všeobecné depresi hospodářské bude vláda čeliti též připravením a prováděním účelného, dlouhodobého programu investičního, vztahujícího se na všecky části republiky a obsahujícího vedle staveb pozemních a prací elektrisačních i investice silniční, železniční a vodohospodářské.

Vláda chce zejména také pokračovati ve vhodných opatřeních, aby země slovenská a podkarpatoruská kulturně a hospodářský pozvednuty byly na úroveň zemí historických. (Výborně! Potlesk.)

Problém státně-zaměstnanecký bude řešen co nejpečlivěji. Vláda se přičiní o vyřešení otázky staropensistů.

Práce systemisační budou uspíšeny.

Systemisace bude sdělána na zásadě spravedlivého ohodnocení služebního výkonu, jakož i se zřetelem na sociální strukturu zaměstnanectva.

Neuvádíme přesně ohraničeného programu, nečiníme tak proto, ježto život moderního státu nedá se vtěsniti v sebe širší programový rámec, a to již proto, že jsme a zůstaneme v hospodářském i politickém vývoji součástí velkého evropského a světového celku a že ani nejkrásnější slova nebyla by ničím bez pevné odhodlané vůle k činorodé práci.

K této činorodé práci pro stát a pro veškeren lid republiky bez rozdílu chceme přispěti se všech sil a prosíme o podporu slavného senátu. (Výborně! - Hlučný potlesk koulovaných stran.)

Předseda: Byl mně podán návrh pánů sen. Donáta, Dyka, Habrmana, dr Hellera, dr Kloudy, Luksche, dr Reyla, Thoře a druhů, o jehož přečtení prosím.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Donáta, Dyka, Habrmana, dr Hellera, dr Kloudy, Luksche, dr Reyla, Thoře a druhů:

Podepsaní navrhují, aby o prohlášení pana předsedy vlády zahájena byla rozprava v příští schůzi.

Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je schválen.

Přerušuji jednání a navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 17. prosince 1929 o 15. hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Rozprava o vládním prohlášení.

2. Volba výboru iniciativního.

3. Volba výboru rozpočtového.

4. Zpráva o činnosti Stálého výboru podle §u 54 ústavní listiny.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 13 hodin 30 minut.