Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. velební období. 12. zasedání.

Překlad.

2998.

Interpelace

poslance Krumpe a druhů

ministrovi veřejných prací a ministrovi sociální péče o zadávání novostaveb v Děčíně.

Novostavba děčínské české menšinové školy byla zadána stavební firmě Nekvasilově, poněvadž podala nejlevnější nabídku. Láce nabídky překvapila stavitele usedlé v děčínském okrese, poněvadž provedli své kalkulace co nejníže podle sazebních mezd platných na okrese. Nyní bylo vysvětleno, proč firma Nekvasilova podává ještě levnější nabídky než jsou místní:

1. Stavební plán, pokud jde o položení základů, byl již změněn proti vypsání.

2. Firma Nekvasilova platí tyto zednické mzdy za l m3 zdiva:

podezdívky 11 Kč proti sazební mzdě 18 Kč, sklepa 12 Kč proti sazební mzdě 20 Kč, smíšeného zdiva 13 Kč proti sazební mzdě 20 Kč, I. patra 13'50 Kč proti sazební mzdě 23 Kč, II. patra 14'50 Kč proti sazební mzdě 24 Kč, III. patra 15 Kč proti sazební mzdě 25 Kč, za l m 2 omítky 1'30 Kč proti sazební mzdě 2'30 Kč.

Zadávací řád předpisuje, že se při veřejných stavbách mají platiti mzdy v místě obvyklé nebo kolektivní. Při všech stavbách provedených v Děčíně bylo správně zjištěno, že se tomuto ustanovení nevyhovovalo. Tak se při stavbě kasáren na zámku platila zedníkům mzda pod 3 Kč, tak se platila při stavbě děčínsko-libverdského zemědělského oddělení pražské německé vy-

soké školy technické v Libverdě malířům hodinová mzda 2'50 Kč. Poněvadž domácí dělníci ze solidarity za tyto mzdy nepracují, byli povoláni dělníci z vnitra Čech, jimž se poskytlo hromadné stravování a nouzové ubytování na slámě, aby tak byly stlačeny mzdové nároky domácích dělníků. Mimo to se ukázalo, že jak při stavbě kasáren na zámku tak i v Libverdě stavební firmy podaly své nejnižší nabídky na útraty domácích dodavatelů, poněvadž jim za dodané suroviny nezaplatily a to tak, že tyto pohledávky jsou nedobytné.

Smyslu veřejného opatřování práce jako produktivní péče o nezaměstnané úplně odporuje, když se státních staveb užívá ke snižování mezd. Veřejné opatřování práce míjí se také účelu, když se práce zadávají zbankrotělým firmám, které pak místním poddodavatelům neplatí, ještě jen zvyšují nouzi živnostenského stavu a tím působí novou nezaměstnanost. Jest tedy naléhavě zapotřebí, aby pro zamýšlené a nutné investiční práce k odstranění nezaměstnanosti byl zadávací řád změněn a to tak, aby se přihlíželo i k vnitřní hodnotě nabídky, nejen k poměrné její láci. Především by se mělo dbáti toho, aby byly od veřejných prací vyloučeny firmy, notoricky neschopné platiti. Dále by se mělo přísně dbáti, aby se při věřejných pracích skutečně zaměstnávali

dělníci a řemeslníci místní a aby se platily mzdy v místě obvyklé. Pro to by se měl zříditi dohlédací orgán z odborových sdružení.

Podepsaní táží se tedy pánů ministrů: 1. Jsou páni ministři ochotni oznámiti

mzdové sazby při stavbě děčínské české menšinové školy?

2. Jsou páni ministři ochotni plně dbáti, aby se v duchu veřejného opatřování práce užívalo při této stavbě dělníků usedlých v místě a okrese a aby se bez výjimky platily mzdy podle sazeb?

V Praze dne 4. dubna 1935.

Krumpe,

Oehlinger, Bobek, dr Mayr-Harting, Zajíček, Szentiványi, dr Szüllo, Dobránsky, Prause,

Hokky, Eckert, Fedor, dr Jabloniczky, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, dr Luschka,

Kunz, Scharnagl, dr Petersilka, Greif, Stenzl, Fritscher.