Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

(Překlad. )

2996. Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi financí o trýznivém postupu berních úřadů.

Z denního tisku jsme se nedávno dověděli, že ministr financí vydal podřízeným finančním úřadům oběžník, v němž jsou obsaženy směrnice pro formální postup těchto úřadů. Vyhovují-li také finanční úřady úmyslům ministra financí, můžeme právem pochybovati, uvažujeme-li o tomto případu:

"V době od 7. do 9. srpna 1933 konala revisní komise ministerstva financí kontrolu daně z obratu za daňová období 1929, 1930, 1931 a 1932, v místnostech firmy Josef Zimmermann a Elsa Zimmermannová, obchod s módním zbožím ve Frýdlante v Č., č. k. 520. V revisním nálezu proto sepsaném bylo doslova konstatováno: "Komise nevytkla ani formálních ani meritorních vad v obchodních knihách. Mimo to užívala komise při kontrolních pracích vlastních pomůcek. "

Přes to, že bylo konstatováno, že knihy jsou vedeny bezvadně, zaslala frýdlantská berní správa pod č. j. VI-132-1933 ze dne 18. května 1934 firmě E. Zimmermannová dotaz, v němž jí vytýká, že při započtení 35% kalkulační přirážky na režii a podnikatelský zisk ke koupím zboží jsou mezi obratem zapsaným v knihách a obratem takto vypočteným rozdíly a to

v roce 1929 větší obrat o 612. 299 Kč, v roce 1930 větší obrat o 453. 272 Kč,

v roce 1931 větší obrat o 393. 117 Kč, v roce 1932 větší obrat o 377. 558 Kč.

Na tento dotaz obšírně odpověděla firma E. Zimmermannová podáním ze dne 5. června 1934 a vyvrátila to. Zvláště odůvodnila, že je nemožno, aby byl obrat zvýšen podle domnělých přirážkových procent proti bezvadnému vedení knih, které zde bylo. Bez dalšího provádění důkazů navržených v odpovědi a bez dalšího zákonem předepsaného řízení byly firmě E. Zimmermannová zaslány tyto dodatečné platební rozkazy daně z obratu:

Proti všem dodatečným platebním rozkazům podala firma ovšem stížnost pražskému zemskému finančnímu ředitelství. Nebylo vůbec důvodů, aby byl obrat odhadován jinak, než bylo zaznamenáno v knihách. Že se obrat naprosto nedá odhadovati bez přihlížení ke skutečným a v knihách zapsaným výsledkům jednotlivých let a tedy beze vší souvislosti s daným vedením knih, jest prokázáno jistě nejzřetelněji tím, že odhadnuté vyšší příjmy v letech 1929-

1932, úhrnem 621. 217 Kč, byly by musily zvýšiti výtěžky obchodu těchto let a byly by ovšem musily býti úplně čistým ziskem. Vycházejíc z toho, uvedla firma E. Zimmermannová v odvoláních podaných proti dodatečným platebním rozkazům, toto:

"Po tomto konstatování dlužno se právem tázati, kam, se tento vyšší výnos poděl. Pro to nemá úřad ani vysvětlení, ani podkladu. Ale poněvadž úřad užil stejného způsobu odhadu v r. 1929 a v pozdějších letech, činí odhadovaný vyšší výnos let od 1929 do 1932 včetně úhrnem 621. 217 Kč, tedy částku, kterou bych při skrovném rozsahu svého závodu nebyl mohl rozhodně zatajiti a která by se byla musila jistě objeviti, kdyby zde bývala vůbec byla. To je jistě nejzřetelnější důvod k odporu proti odhadu. "

Když firma E. Zimmermannová podala odvolání proti dodatečným předpisům daně z obratu, nebylo již o nich slechu.

Dne 6. března 1935, asi v ½3 odpoledne dostavili se však do obchodních místností čtyři orgány trestního oddělení liberecké berní správy, a to vyšetřující Alois Fletka, finanční komisař, dále pro úřední asistenci: Jan Tikal, finanční koncipista, Karel Karasel, kancelářský oficiant, jako znalec Josef Simon, inspektor finanční stráže, a mimo to od frýdlantského berního úřadu úředníci: Edmund Schweyda, Jan Klapště a ještě třetí neznámý pán.

Vyšetřující finanční komisař předložil dopis znějící na paní Elsu Zimmermannovou, konfekcionářku ve Frýdlante, č. k. 520. č. j. T-69/1, 70/1, T-0-29/1, 30/1, ai 1935, jímž se jí ukládalo, aby u berního úřadu frýdlantského neprodleně až do výše 200. 000 Kč zajistila tyto daně, které jí mají býti za trestního řízení ještě předepsány:

1. daň a obratu za léta 1927-1933,.

2. všeobecnou daň výdělkovou za léta 1927-1933.

Zajištění se má provésti zabavením skladu zboží a jiných nemovitostí.

Dále předložil pod stejným číslem dopis panu Josefu Zimmermannovi, obchodníku ve Frýdlante č. k. 520, jímž se mu ukládá, aby neprodleně ve frýdlantském berním úřadě až do částky 100. 000 Kč zajistil tyto dodatkové daně, které mají býti za trestního řízení předepsány:

Důchodovou daň za léta 1927-1933.

Zajištění se má provésti vtělením na nemovitosti č. k. 520.

Josef Zimmermann, jemuž tyto oba dopisy byly odevzdány, měl potvrditi, že je přijal, ale odmítl to.

Potom předložil vyšetřující finanční komisař další dopis, jenž legitimoval komisi, která se dostavila, že má od trestního oddělení liberecké berní správy rozkaz, aby podle anonymního udání zabavila obchodní knihy, které jsou po ruce.

Dále byl Josefu Zimmermannovi předložen ještě čtvrtý dopis, obsahující oznámení o zahájení trestního řízení podle § 185, odst. l zákona o přímých daních a podle §§ 41 a 47 zákona o dani z obratu, pokud jde o léta 1927 až 1933, a zároveň obsílku k trestnímu oddělení liberecké berní správy na den 27. března 1935.

Josef Zimmermann byl potom vyzván, aby vydal veškeré knihy, doklady atd. žádal komisi, aby s ním šla do místnosti, kde měl pisárnu, aby jí mohl vydati žádané věci.

Ale páni se s tím nespokojili. Vybídli paní Elsu Zimmermannovou, aby s dvěma úředníky šla na půdu, kde tito pánové vykonali podrobnou prohlídku a přeházeli, co se jim jen do ruky dostalo, a částečně sebrali i některé listiny. Potom žádali oba úředníci, aby je paní Elsa Zimmermannová zavedla do krámu. Tam prohledali všechny skříně, neohlížejíce se při tom na personál a přítomné zákazníky.

Zatím co paní Elsa Zimmermannová byla s oběma úředníky na půdě a v krámě a Josef Zimmermann byl zaměstnán v pisárně vydáváním knih a dokladů, odebrali se někteří členové komise do soukromého bytu, nazavolavše k tomu nikoho z Zimmermannovy rodiny. Není známo, co se v této době dělo v soukromém bytě, ale že se tam v nepřítomnosti Zimmermanna i jeho ženy konala prohlídka, bylo zřejmo z nepořádku ve skříních.

Paní Else Zimmermannové nebylo v této době dovoleno bez úředníka jednati se zákazníky, kteří si jí v krámě přáli, a nebylo jí rovněž dovoleno vyříditi telefonické volání kterési zdejší firmy. Potom se oba úředníci s paní Zimmermannovou vrátili do kanceláře a komise dále prohledávala soukromý byt (obytný pokoj a ložnici), při

čemž přítomni byli Josef a Elsa Zimmermannovi. Prohlídka domu se prováděla tak důkladně, že nebyly ušetřeny ani prádelníky a postele, které všechny až do spodu byly přehrabány.

Dále byl vybídnut Josef Zimmermann, aby otevřel železnou pokladnu. Při tom se vyznamenal zvláště úředník frýdlantského berního úřadu Jan Klapště. Přes námitky zabavil tyto vkladní knížky, které patří dceři Trudě Zimmermannové:

folio 1783, K. d. D. na 11. 028'65 Kč, folio 1948, K. d. D. na 10. 374- Kč, hospodář. záložny na 6. 600'- Kč.

Dále chtěl zabaviti také hotových 9. 000 Kč, které byly v pokladně, ale proti tomu se bránil Josef Zimmermann tím, že nezbytně potřebuje těchto peněz k udržení obchodního provozu, placení účtů atd.

Rozhořčena a zoufalá nad takovým bezohledným postupem chtěla paní Elsa Zimmermannová zavolati na pomoc advokáta, a potom přece řekl jeden z úředníků trestního oddělení Janu Klapštěmu, aby jim tyto peníze ponechal až na 1000 Kč, které přece jen byly zabaveny. Při další domovní prohlídce zabavil úředník Jan Klapště ještě jiné věci, které nejsou majetkem ani Josefa Zimmermanna ani jeho ženy Elsy Zimmermannové, a to:

l velký Brockhausův naučný slovník, v 21 svazcích, v ceně 1000 Kč, jejž dodala firma Reinhard Weber, knihkupec ve Frýdlante s výhradou vlastnictví a jenž není úplně zaplacen.

l radiový přijímač "Saba" M. 21456, v ceně 2. 500 Kč, který patří dceři Trudě Zimmermannové, která osobně koupila tento přijímač u Františka Preibische, obchodníka s radiovými přístroji ve Frýdlante. Mimo to zabavil ještě vkladní knížku okresní spořitelny

folio 8965/1018 na 2. 665, 10 Kč, která patří paní Else Zimmermannové.

úhrnná cena svršků, které byly ihned zabaveny, jest 35. 167, 75 Kč.

Když Josef Zimmermann žádal úředníka Jana Klapště o vysvětlení, proč zabavil spořitelní knížky a jiné svršky, odpověděl mu: "To se ještě dovíte. " Teprve na opětovanou žádost Josefa Zimmermanna bylo mu na kusu papíru beze všeho potvrzení napsáno, co zabavil úředník Jan Klapště částečně i

v nepřítomnosti a bez vědomí rodiny Zimmermannovy.

Tento přísný a nepatřičný postup úředníka Jana Klapště právě v tomto případě, jejž mu konečně vytkl i jeden z úředníku trestního oddělení, dá se pochopitelně vysvětliti jen tím, že jeho otec provozuje krejčovství a konfekční obchod. Zřejmě viděl tento úředník v módním obchodě E. Zimmermannové konkurenční obchod svého otce a proto se tedy také stalo, že jeho nezákonitý postup směřoval méně ke svědomitému plnění jeho úřední povinnosti, ale spíše k poškození firmy E. Zimmermannové. Toto mínění je potvrzeno i tím, že při domovní prohlídce právě tento úředník projevil úmysl vytrhati v jedné místnosti prkenou podlahu, aby se vyšetřilo, nejsou-li tam schované nějaké peníze.

Za další domovní prohlídky, která trvala tři hodiny, byly prohledány ještě všechny jiné pomyslitelné skrýše a komise sebrala všechno, co jí jen padlo do rukou, mezi jinými i soukromou korespondenci dcery Trudy Zimmermannové. Když Josef Zimmermann žádal, aby byly ponechány tyto věci, které přece nesouvisejí s obchodem, bylo to odmítnuto, protože prý není času ke třídění. Nebyla tam ponechána ani kartotéková skříň, která přece zbytečně zatěžovala.

Podle seznamu připojeného k zápisu zabavila komise:

1. ,. Pokladní knihu", označenou, Sbor", vázanou,

2. dva "Denníky", vázané, kolkované, folio 1-149,

3. obálku "nevyplněných složenek",

4. dva balíčky "rozličných dopisů a dokladů",

5. obálku "bilancí a inventur",

6. šest balíčků a obálek účetních dokladů,

7. kartotéku v kartotékové skříni,

8. kartotéku s volnými listy,

9. balíček nákladních listů,

10. devět příruček,

11. dvacet pořadatelů na dopisy s došlými účty - pět balíků po čtyřech pořadatelích.

Za celé domovní prohlídky nebylo Josefu Zimmermannovi dovoleno se vzdáliti nebo odebrati k zákazníkům, když ho k tomu personál vybízel na žádost zákazníků.

Za domovní prohlídky a jeho zadržení vyzvala komise dvakrát Josefa Zimmermanna, aby se doznal, co zatajil. Ale Josef Zimmermann mohl podle pravdy stále jen ujišťovati, že nic nezamlčel a že si není vědom žádné viny.

Po ukončení prohlídky byl sepsán zápis, v němž je tato věta,: "Paní Elsa Zimmermannová a pan Josef Zimmermann prohlašují, že proti provedenému místnímu ohledání nemají námitek, což potvrzují vlastnoručním podpisem. " Pro tuto větu zápisu a pro nepatřičnosti, které se staly, odmítli manželé Zimmermannovi podepsati zápis.

Nevíme, zdali důvodem pro zahájení tak přísného trestního řízení bylo skutečně anonymní udání nebo zdali spíše, že firma E. Zimmermannová podáním odvolání uplatnila svá zákonitá práva proti opačným úmyslům berní správy. Rozhodně však byly vylíčeným postupem některých členů komise několikrát porušeny zákony a postižené firmě byla i před veřejností způsobena veliká škoda.

že jim bylo za domovní prohlídky zabráněno volně obchodovati, jest omezení osobní svobody.

Jednání úředníků v obchodních místno-

stech v přítomnosti zákazníků bylo poškozování živnosti.

Zabavení majetku dcery Trudy Zimmermannové bylo neodůvodněné, poněvadž bylo na to upozorněno.

Pokud bude firma E. Zimmermanmová tímto postupem obchodně poškozena nebo snad dokonce zničena, nedá se ještě odhadnouti. Fakt jest, že pro postup komise v obchodních místnostech firmy za přítomnosti zákazníků byly ve městě rozšířeny nejdivočejší zprávy a že již dnes je zřejmo, že tím byl podkopán úvěr firmy E. Zimmermannové u dodavatelských firem. A to také proto, že prohlášené zajištění 100. 000 Kč na nemovitosti a 200. 000 Kč na skladě zboží značně snižují aktiva.

Přihlížejíce k těmto vývodům, tážeme se pana ministra financí:

1. je-li ochoten zahájiti vyšetřování a podati zprávu o výsledku,

2. je-li ochoten pohnati k odpovědnosti úředníky, kteří překročili své předpisy,

3. je-li ochoten znovu připomenouti podřízeným finančním úřadům, že ve styku se stranami mají vždy dbáti obsahu onoho oběžníku, který ustanovil směrnice pro formální postup finančních úřadů?

V P r a z e, dne 2. dubna 1935.

Windirsch,

Platzer, Prause, Bobek, dr Mayr-Harting, dr Petersilka, Zajíček, Scharnagl, Greif, Köhler, Stenzl, Wokurek, dr Peters, Gläsel, Zierhut, Oehlinger, dr Luschka, Kunz,

Fritscher, Wagner, Halke, Krumpe.