Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

2988.

Návrh

poslanců J. Dubického, dra inž. Vlad. Brdlíka, Dom. Nejezchleb-Marchy,

Pavla Teplanského a druhů

na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o ochraně nájemníků.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.......

kterým se mění a doplňuje zákon o ochraně nájemníků.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n. o ochraně nájemníků, ve znění a se změnami podle zákona ze dne 27. března 1930, č. 30 Sb. z. a n., zákona ze dne 26. listopadu 1930, č. 166 Sb. z. a n., zákona ze dne 19. prosince 1931, č. 210 Sb. z. a n., zákona ze dne 27. října 1932, č. 164 Sb. z. a n., zákona ze dne 30. března 1933, č. 54 Sb. z. a n., zákona ze dne 22. prosince 1933, č. 244 Sb. z. a n. a zákona ze dne 23. února 1934, č. 32 Sb. z. a n., mění se jak uvedeno v §§ 2 a 3.

§ 2.

Zákon č. 44/1928 Sb. z. a n. o ochraně nájemníků se změní takto:

1. Ustanovení § l, odst. l bude zníti takto:

(1) Pronajimatelé bytu mohou vypověděti nájemní nebo podnájemní smlouvu jednomu nájemníkovi bez uvedení důvodů. Byla-li podle tohoto ustanovení dána výpověď, nelze podle tohoto ustanovení dáti výpověď jinému nájemníkovi v témže domě před uplynutím 6 měsíců.

Jinak mohou pronajimatelé vypověděti smlouvu nájemní nebo podnájemní, není-li jiné úmluvy, jen svolí-li k tomu okresní soud, v jehož obvodu jest byt. Svolení k výpovědi budiž dáno pouze z důležitých důvodů.

2. Ustanovení § l, odst. 2, čís. 2 bude zníti takto:

2. byl-li nájemník nebo člen jeho domácnosti odsouzen pro trestný čin spáchaný na pronajimateli nebo členu jeho rodiny, nebo pro trestný čin proti bezpečnosti těla, nebo proti cizímu majetku, nebo byl-li odsouzen podle zákona na ochranu republiky.

3. Ustanovení § l, odst. 2, čís. 6 bude zníti takto:

6. porušuje-li nájemník, členové jeho domácnosti neb osoby, které nájemník přijal do bytu nebo do svých služeb, pořádek v domě, nebo v jeho okolí, nebo poškozují-li majetek domovní nebo způsobují-li svým chováním pohoršení, nebo ztrpčují-li spolubydlení v domě. Toto ustanovení lze užíti obdobně na. výpověď podnájemníka.

4. V § l, odst. 2 v čís. 12 a 13 škrtne se věta: »Jde-li o byt skládající se z jedné obytné místnosti a kuchyně s příslušenstvím nebo o byt menší, lze dáti výpověď jen opatří-li pronajimatel nájemníkovi náhradní byt, který soud uzná za dostatečný «.

5. Ustanovení § 6, odst. l bude zníti takto:

(1) Po smrti nájemníkově poměr mezi

dědici a pronajimatelem spravuje se ustanoveními práva občanského.

6. Ustanovení § 7, odst. 2 se zrušuje.

7. Ustanovení § 8, odst. l doplňuje se takto:

(1) Zvýšení nájemného z bytů, jednotlivých částí bytů a jiných místností jest obecně přístupno jen v mezích § 9, není-li jiné úmluvy, za kterou se považuje také nájemné posledně placené.

8. Ustanovení § 9 budou zníti takto:

(1) Obecně jest přípustné zvýšiti nájemné od 1. ledna 1935:

a) u bytů o l místnosti anebo pokoji a kuchyni na částku nepřevyšující základní nájemné o 200%,

b) u bytů a jednotlivých částí bytů obsahujících 2 obytné místnosti a kuchyni, nečítajíc pokoje pro služebné a ostatní příslušenství, jakož i u místností užívaných k výdělečné činnosti a jiných místností, které nejsou ani byty ani provozovnami, na částku nepřevyšující základní nájemné o 250%.

(2) Zvýšení nájemného z důvodů úhrady nákladu, učiněného na občasné nebo mimořádně nutné opravy a obnovy domu podle ustanovení § 8, odst. 1, č. 4 zákona č. 275/1920 Sb. z. a n., nebo § 12, odst. 2, písm. d) zákonů ze dne 27. dubna 1922, č. 130 Sb. z. a n., nebo § 12, odst. 2, č. 4 zákona ze dne 26. dubna 1923, č. 85 Sb. z. a n., ze dne 25. dubna 1924, č. 85 Sb. z. a n. a ze dne 26. března 1925, č. 48 Sb. z. a n., zůstává ustanovením předcházejícího odstavce nedotčené, pokud jest vyšší než částka, o kterou může býti podle nich zvýšeno nájemné přes míru ustanovenou v §§ 9 a 10 zákona č. 85/1924 Sb. z. a n.

9. Ustanovení § 12, odst. 2 doplní se takto:

4. Nákladem učiněným na občasné nebo mimořádně nutné opravy a obnovy domů provedené po vyhlášení tohoto zákona. - Z tohoto důvodu jest zvýšeni nájemného přípustno jen na dobu, která stačí, aby se náklad umořil ve lhůtě, po které bude pravděpodobně třeba stejnou o-

právu nebo obnovu zase provésti. - Pronajimatel může žádati před provedením oprav a obnov, aby soud vyslovil v nesporném řízení, že jsou nutný.

10. Ustanovení § 14 budou zníti takto:

(1) Ustanovení §§ 8 až 12 se nevztahují:

1. Na nájemní smlouvy dosud trvající, které byly učiněny na určitou dobu, před vydáním tohoto zákona, - za podmínek, za kterých bylo dovoleno smluviti nájemné volně.

2. Na nájemní smlouvy učiněné po vydání tohoto zákona aspoň na 2 léta.

(2) Nedohodnou-li se strany jinak, je nájemník povinen platiti i po uplynutí smluvené nájemní doby nájemné placené v posledním nájemním období, ačli nájemné podle §§ 8 až 12 není vyšší.

(3) Nájemní smlouvy uzavírané podle odst. 1, č. 2 jsou osvobozeny od poplatků z nájemních smluv, jinak vyměřovaných.

(4) Do vyměřovacího základu daně činžovní nezapočítává se částka rovnající se 50 % zaplaceného nájemného.

11. Ustanovení § 31, odst. 2 zákona č. 44/1928 Sb. z. a n. nahradí se takto:

(2) 1. Zákon tento nevztahuje se na byty v obcích do 5000 obyvatel.

(Rozhodným jest počet obyvatel zjištěný sčítáním lidu v roce 1930. )

2. Ustanovení tohoto zákona pozbudou účinnosti v těch zemích, okresích a obcích, ve kterých se na tom usnese příslušné zastupitelstvo počátkem nájemního období následujícího po tomto usnesení.

12. Ustanovení § 3, odst. 1, zákona č. 32/1934 označí se č. l a doplní se takto:

2. Poměry z nájemních smluv o bytech skládajících se mimo kuchyně a obytné pokoje pro služebné ze 2 obytných místností spravují se ustanoveními práva občanského, počínajíc dnem 1. července 1935 a užívalo-li se jich do 28. února 1934 zcela nebo z části k výkonu jakéhokoliv povolání, počínajíc dnem 1. října 1935.

13. Ustanovení § 3, odst. 2 označí se č. l a doplní se takto:

2. Poměry z nájemních smluv o místnostech užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu a mají povahu malých provozoven a u jiných místností, které nejsou ani byty ani provozovnami, spravují se ustanoveními práva občanského, počínajíc dnem 1. července 1935.

14. Ustanovení § 3, odst. 4, č. 32/1934 Sb. z. a n. bude zníti takto:

(4) Počínajíc nejdříve dnem 1. července 1935 spravují se ustanoveními práva občanského poměry z nájemních smluv o bytech, nikoliv o jiných místnostech nájemníků,

1. kterým byla předepsána za rok 1930 nebo pozdější daň důchodová z důchodu alespoň 15. 000 Kč nemají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu jiné osoby.

2. kterým byla předepsána za rok 1930 nebo pozdější daň důchodová z důchodu alespoň 24. 000 Kč mají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu nejméně jedné osoby.

3. které mají celkový důchod ve výši uvedené pod č. l a 2, ale dani důchodové podle zvláštních ustanovení nepodléhají. - Důchod těchto nájemníků zjistí soud.

15. Ustanovení § 3, odst. 5, zákona č. 32/1934 bude zníti takto:

Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně, prokáže-li pronajimatel, že v roce 1930 nebo pozdějším, úhrnný dani podrobený důchod nájemníka a příslušníků jeho rodiny, k nimž se počítají manžel, příbuzní v řadě přímé a sourozenci, kteří koncem rozhodného roku bydleli v bytě nájemníkově, nemajíce vlastního bytu, činil alespoň 24. 000 Kč. - Úhrnným důchodem podle tohoto ustanovení jest souhrn důchodů, z nichž byla důchodová daň na rozhodný rok právoplatně vyměřena v řádném řízení a poloviny hrubých služebních požitků podrobených v rozhodném roce srážce důchodové daně podle § 30 zákona o přímých daních.

16. Ustanovení § 3, zákona č. 32/1934 doplní se takto:

(6) Počínajíc nejdříve dnem 1. října 1935 spravují se ustanoveními práva občanského poměry z nájemních smluv o bytech, nikoliv o jiných místnostech nájemníků, kteří obdobně podle ustanovení odst. 4 měli nebo mají důchod 12. 000 Kč nemají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu jiné osoby, aneb 15. 000 Kč mají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu nejméně jedné osoby.

Ostatní ustanovení odst. 4 a 5 tohoto paragrafu platí obdobně.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1935 a pozbude ji dnem 31. prosince 1935.

§ 4.

Provésti tento zákon náleží ministru sociální péče v dohodě s ministry spravedlnosti, financí a vnitra.

Důvodová zpráva.

Přihlížejíce k tomu, že vláda neprojednala prodloužení vládního nařízení o úlevách daňových s patřičnými změnami vyvolanými trvajícím stavem nezaměstnanosti, předkládáme svůj návrh, kterým se mění a doplňují některé zákony týkající se bytové péče v pevném přesvědčení, že jediný prostředek jak oživiti katastrofální nezaměstnanost, jest povzbuzení zaměstnanosti stavebních živností.

Dosavadní vládní nařízení o úlevách daňových, nepovzbudilo nikterak iniciativu soukromých podnikatelů a zejména majitelů domů ku provádění oprav a investic, protože platí zákony o ochraně nájemníků a jiné bytové zákony, které tuto podnikavost brzdí.

Jsme toho názoru, že jedině uvolnění ochrany nájemníků ve formě námi navr-

hované povzbudí interesenty, aby investovali do svých domů značnější částky. - Návrh předložený vzal v úvahu hospodářské poměry nájemníků ve chráněných domech a proto jen pozvolně vyjímá z ochrany jednotlivé nájemní poměry a to tím způsobem, že jednak snižuje hranici důchodu při chráněných nájmech, jednak připouští možnost výpovědi bez udání důvodu jednomu nájemníkovi 1/2letně a umožňuje volnost smluvní.

Statistikou jest prokázán nadbytek bytového prostoru za ceny přiměřené důchodu nájemníků, které přítomný návrh z ochrany vyjímá.

Pokud se týče živnostenských provozoven, nejeví se potřeba tyto chrániti již z toho důvodu, že živnostníci v novostavbách a dále nově sobě živnost zakládající,

neprožívají dobrodiní zákona o ochraně nájemníků, přes to, že musí soutěžiti a soutěží s úspěchem s konkurenty, kteří mají provozovny chráněné zákonem o ochraně nájemníků.

Znovu zavedené rozvrhováni nákladu na opravy na nájemníky v domě, doplněním § 12 právě odůvodněné zájmem o oživení stavebních prací, nesporně ruch v živnostech stavebních povznese.

Změny v důvodech výpovědních mají za účel příkrosti dosavadního zákona zmírniti a zvýšiti morálku ve starých domech a aspoň částečně pro přechodnou dobu trvání zbytku vázaného bytového

hospodářství umožniti vlastníkům budov, aby bez újmy svých občanských práv mohli nésti břemeno, které jim zákon po dobu 17 let uložil.

Jest nesporno, že konečná likvidace vázaného bytového hospodářství nedá se odkládati a že poměry dnes již daleko předstihly současné zákonné normy a jest proto v zájmu celostátním, aby aspoň do té doby, než vázané bytové hospodářství bude úplně zrušeno, byla novelisace námi navrhovaná ihned provedena.

Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu pak sociálině-politickému.

V Praze dne 9. dubna 1935.

Dubický, dr. inž. Brdlík, Nejezchleb-Marcha, Teplanský,

Venci, Bistřický, Ruppetdt, Škvor, Dorič, dr. Zadina, Mrskošová, Zajíc, Kočandrle, Machník, Jan Tůma, dr. Suchý, inž. dr. Tumlířová, Chloupek, Haupt, Rozdílek,

Zářecký, Beran, Mašata, Bečák.