Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedáni.
2975.
Zpráva
výboru kulturního, rozpočtového a ústavné-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1332),
kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol o docházce do nich a o jejich správě.
l.
V roce 1931 předložila vláda v podzimním zasedání k ústavnímu projednání návrh zákona, kterým mělo býti upraveno školské hospodářství obvodů veřejných měšťanských škol, na něž povinnost nésti věcný náklad měly převzíti zvláštní k tomu účelu seřízené Újezdy školní. Ministerstvo školství převzalo tím jen úkol, který si uložila podobná předloha o újezdních školách měšťanských z r. 1929, podaná senátu N. S. tehdejším ministrem školství drem Štefánkem. Návrh, který r. 1931 podal ministr školství dr Dérer lišil se od senátní předlohy zvláště tím, že platnost zákona omezil na školy již trvající. Opatření takové učinila vláda proto, že hospodářská krise od r. 1929 do r. 1931 již značně zesílila a zasáhla hospodářskou strukturu státu do té míry, že nebylo možno pomýšleti na nové osobní výdaje s budováním nových škol spojené. Kulturní výbor poslanecké sněmovny počal v podzimu 1931 projednávati navrženou osnovu a přijal ji v nezměněném textu kromě § 31, odst. (1), kterým se platnost zákona omezuje na veřejné měšťanské školy pravoplatně zřízené do dne vyhlášení zákona. Proti tomuto paragrafu ozval se velmi silný odpor těch, kdož si žádali, aby zákon měl platnost obecnou i pro školy po prohlášení tohoto zákona seřízené. Kulturní výbor poslanecké
sněmovny vedl jednání o § 31 celá čtyři léta, jednak v kulturním výboru samém, jednak mezi kulturním výborem a vládními činiteli. Během projednávání bylo nově požadováno, aby konkurenční činitelé, kteří dosavadní školství věcně vydržují, byli rozmnoženi o okres, zemi a stát. Ale tato snaha ztroskotala tak, jako jiné snahy v minulém jednání o překážky finanční. Vláda mohla dopustiti vzhledem k těžkostem státní pokladny jen takové vyřešení, jaké obsahoval vládní návrh zákona. Proto kulturní výbor ve své poslední schůzi dne 28. března t. r. projednávaje opětně osnovu zákona o újezdních školách měšťanských odhodlal se přijmouti návrh zákona v nezměněném znění a předlohu s nutnými změnami časových dat schválil tak, jak byla 26. června 1931 vládou předložena. Osnova, již kulturní výbor předkládá k dalšímu projednávání, upravuje obvody dosavadních měšťanských škol veřejných, zřizuje v nich újezdní školní rady a v §§ 16-21 upravuje hospodaření školních újezdů, které mají nésti věcné náklady újezdního školství měšťanského. Dále řeší osnova otázku docházky do měšťanských škol, zvláštním ustanovením upravuje poměry pro Slovensko a Podk. Rus. Vzhledem k hospodářským nesnázím doby omezuje pak návrh zákona působnost osno-
vy na měšťanské školy pravoplatně zřízené do dne vyhlášení tohoto zákona.
Kulturní výbor poslanecké sněmovny byl si vědom omezené působnosti předloženého vládního návrhu zákona, ale byl si také vědom jeho velkého kulturního významu. Tímto návrhem mění se dosavadní měšťanské školství na povinné, neboť jeho návštěva stává se pro dosavadní obvody školské povinnou návštěvou školskou. Kromě toho zbavuje také obce, které až do dneška náklad na měšťanské školství nesou, onoho těžkého břemene, kterým osady vydržující měšťanské školství tolik hospodářsky jsou zatěžovány. Rozložení věcného nákladu na mě-
šťanskou školu na všechny obce školského Újezdu přinese dosavadním vydržovatelům velké finanční ulehčení a usnadní tak těžkou povinnost, kterou jim ukládal tak zv. zákon Metelkův. Měšťanské školství mají ve smyslu přijatého návrhu vydržovati všichni, kterým ono skutečně slouží. Kulturní výbor považuje tyto stránky vládního návrhu za tak významné, že jej po schválení předkládá k dalšímu řízení se žádostí, aby byl přijat a odhlasován poslaneckou sněmovnou tak, jak se na něm kulturní výbor dnešního dne usnesl i s připojenou resolucí.
V Praze, dne 28. března 1935.
Václav Sladký v. r.,
předseda.
Vojta Beneš v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne____................................
kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných mesiánských škol, o docházce do nich a o jejich správě.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Obvod měšťanské školy.
§ 1.
Každé veřejné měšťanské škole přidělí se obvod (přiškolené území), aby dětem, bydlícím v něm (§ 22) a povinným docházkou do měšťanské školy, bylo zajištěno přijetí do ní.
§ 2.
Obvod veřejné měšťanské školy budiž upraven tak, aby dětem bydlícím v něm byla jak možno usnadněna pravidelná docházka do měšťanské školy, při čemž jest dbáti, aby děti neměly do školy zpravidla dále než 5 km.
§ 3.
Obvody veřejných měšťanských škol na území hlavního města Prahy, zemského hlav-
ního města Brna, pak měst Liberce, Moravské Ostravy, Olomouce, Opavy a Plzně mohou přesahovati hranice těchto měst jen se souhlasem jejich obecních zastupitelstev. Rovněž je souhlasu těchto zastupitelstev potřebí k tomu, aby část území jmenovaných měst byla přiškolena k měšťanské škole v jiné obci.
§ 4.
(1) Jsou-li v téže školní obci nebo v témž školním Újezdě (§ 8) dvě nebo několik veřejných měšťanských škol téhož vyučovacího jazyka, budiž souhrn obvodů měšťanských škol, které jsou přístupny chlapcům (chlapeckých a smíšených), zpravidla shodný se souhrnem obvodů měšťanských škol, přístupných dívkám (dívčích a smíšených).
(2) Jsou-li v téže školní obci nebo v témž školním Újezdě veřejné měšťanské školy různého vyučovacího jazyka, buďte souhrny obvodů škol každého jazyka zpravidla vzájemně shodné.
§ 5.
(1) Obvody měšťanských škol, zřízených před účinností tohoto zákona, buďte nově upraveny tak, aby vyhovovaly ustanovením §§ 2 až 4. Dokud příslušné rozhodnutí o nové úpravě obvodu nenabude právní moci, zůstává každé veřejné měšťanské škole dosavadní obvod, který jí byl přidělen školními úřady.
(2) Každé stanovení a každá změna hranic školního obvodu, pokud jsou zároveň hranicemi školní obce nebo školního Újezdu, mají za následek i stejnou úpravu hranic školní obce, pokud se týče školního újezdů.
§ 6.
Obvody veřejných měšťanských škol zřizuje a mění zemská školní rada vyslechnuvši vydržovatele školy, nejsouc však s výjimkou uvedenou v § 3 vázána jejich souhlasem nebo nesouhlasem. Okolnosti, důležité pro úpravu školního obvodu, buďte zjištěny komisí, ustavenou okresním školním úřadem, a to pokud nutno místním ohledáním. Ke komisi přizve okresní školní úřad znalce (pedagogického, zdravotního a technického) a vydržovatele školy. Jednání, o němž sepsati jest protokol, je podkladem dalšího úředního řízení, útraty komise uhradí školní obec nebo školní újezd, do jehož působnosti náleží škola, o jejíž obvod
jde. Zažádá-li o změnu obvodu některá obec, uhradí sama útraty komise.
Měšťanské školy náležející do působnosti školních obcí.
§ 7.
Nepřesahuje-li obvod veřejné měšťanské školy nebo souhrn obvodů několika takových škol území školní obce, náležejí tyto měšťanské školy jako dosud i nadále do působnosti školní obce a do působnosti místní školní rady nebo místních školních rad v ní zřízených, pokud nebyly z této působnosti vyňaty podle § 2, odst. 3., zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa školství.
Měšťanské školy náležející do působnosti školních újezdů, (újezdní měšťanské školy. )
§ 8.
Přesahuje-li obvod veřejné měšťanské školy nebo souhrn obvodů několika takových škol zřízených v téže školní obci území školní obce, tvoří souhrn místních obcí nebo jejich částí, přiškolených k této měšťanské škole (měšťanským školám), školní Újezd.
§ 9.
Na školní Újezdy vztahují se všechny předpisy, platné o školních obcích, není-li v tomto zákoně ustanoveno jinak.
§ 10.
Působnost školního Újezdu vztahuje se jen na veřejné měšťanské školy, zřízené na jeho území (§ 8), vyjímajíc školy, které spravuje přímo a výhradně ministerstvo školství a národní osvěty podle § 2, odst. 1., č. 3, a odst. 2. a 3., zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. školy, náležející do působnosti školního Újezdu, jsou vyňaty z působnosti školních obcí a nazývají se "újezdní měšťanské školy".
Újezdní školní rady.
§ 11.
V školní obci, na jejímž území jest újezdní měšťanská škola, zřídí se na místě dosavadní místní školní rady správní orgán společný pro
školní obec i pro školní Újezd, nazvaný "újezdní školní rada".
§ 12.
(1) újezdní školní rada se skládá:
a) ze zástupců škol, náležejících do působnosti školní obce,
b) ze zástupců škol, náležejících do působnosti školního Újezdu,
c) ze zástupců školní obce, d) ze zástupců školního Újezdu. (2) Újezdní školní rada člení se ve dva odbory:
1. v odbor pro věci školní obce,
2. v odbor pro věci školního Újezdu.
(3) členy prvého odboru jsou zástupci, uvedění v odst. 1., písm. a) ac), členy druhého odboru zástupci, uvedení v odst. 1., písm. b) a d).
§ 13.
(1) újezdní školní rada koná jednak schůze odborů, jednak schůze plenární.
(2) Prvému odboru přísluší usnášeti se samostatně o věcech, které se týkají výhradně jen škol, náležejících do působnosti školní obce a práv, povinností a zájmů školní obce. Druhému odboru náleží usnášeti se samostatně o věcech, které se týkají výhradně jen újezdních měšťanských škol, a práv, povinností a zájmů školního Újezdu. Do působnosti druhého odboru nenáleží však povinnost sdělávati soupis školní mládeže a vésti školní matriku, která zůstává vyhrazena, i pokud jde o žáky újezdní měšťanské školy, orgánům té školní obce, na jejímž území žáci bydlí.
(3) Plenární schůzi újezdní školní rady přísluší voliti předsedu a jeho náměstka a jednati a usnášeti se o věcech, společných všem školám, které náležejí jinak do působnosti jednotlivých odborů. Vysloví-li se však většina přítomných členů některého odboru proti tomu, aby se plenární schůze usnášela o některé společné věci, musí býti rozhodnutí o ní odkázáno oběma odborům v oboru jejich samostatné působnosti. Vzniknou-li spory mezi odbory, je předseda nebo jeho náměstek povinen předložiti věc do tří dnů k rozhodnutí nadřízenému okresnímu školnímu úřadu.
§ 14.
Předseda újezdní školní rady nebo jeho náměstek předsedá v plenárních i odborových schůzích a vykonává platná usnesení.
§ 15.
Ostatně platí o újezdních školních radách nebo jejich odborech obdobně §§ 19 až 21 a 23 až 32 zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. Vládním nařízením lze tyto předpisy přizpůsobiti ustanovením §§ 12 až 14.
Hospodaření školních újezdů a úhrada věcného nákladu.
§ 16.
(1) O hospodaření školních újezdů a o sestavování a stanovení jejich školních rozpočtů a účtů platí obdobně všechna ustanovení, platná v těchto věcech pro školní obce, není-li v tomto zákoně ustanoveno jinak.
(2) Obce přiškolené zcela nebo zčásti (§ 8) uhrazují jednu třetinu nákladu na zřízení a vydržování újezdní měšťanské školy podle obdoby ustanovení, platných v té které zemi
o úhradě nákladu na školy obecné, druhou třetinu tohoto nákladu uhrazuje okres, ve kterém měšťanská škola je zřízena nebo se zřídí a třetí třetinu ta která země. Stejným způsobem buďte hrazeny výlohy, vzniklé školnímu Újezdu na základě tohoto zákona.
(3) Správa újezdního školního fondu, který se zřídí ve školních Újezdech na území bývalého Slezska podle § 38, odst. 1., zákona ze dne 6. listopadu 1901, č. 41 slez. z. z., týkajícího se zřizování, návštěvy a vydržování veřejných škol obecných, přejde na újezdní školní radu.
Převzetí újezdních měšťanských škol do působnosti školních újezdů.
§ 17.
(1) Na školní Újezd (újezdní školní fond) přecházejí všecka práva i všecky závazky, které příslušely dosud školní obci (místnímu školnímu fondu) z jejího dosavadního právního poměru k měšťanské škole, jež podle § 8 přejde z působnosti školní obce do působnosti školního újezdů.
(2) Právní závazky třetích osob (jednotlivců, korporací, nadání, fondů) přispívati na potřeby měšťanské školy zůstávají v platnosti
i po jejím přechodu do působnosti školního Újezdu. Zavázala-li se před účinností tohoto zákona jedna nebo několik z přiškolených obcí místních, že ponesou náklad na zřízení a vydržování měšťanské školy zcela nebo z větší
části, než jak bylo jejich povinností podle zákona, bude se nadále díti rozvrh nákladů na přiškolené obce podle ustanovení § 16, odst. 2.
§ 18.
(1) Podrobné provedení úpravy majetkových práv a povinností mezi jednotlivými školními obcemi a školními Újezdy podle § 17 zůstavuje se především dohodě jejich zastupitelských sborů, úmluvu o dohodě předložiti jest zastupitelstvům všech obcí, jejichž území náleží zcela nebo zčásti jednak k území školní obce, jednak k území školního Újezdu. Nepodají-li obce do 30 dnů ode dne, kdy byla úmluva o dohodě dodána obecnímu úřadu, proti ní námitky, nabývá moci práva. Byly-li podány námitky, rozhodne o nich v první instanci okresní školní úřad vyslechna příslušné okresní výbory.
(2) Nedojde-li k dohodě zúčastněných stran (odst. 1., věta 1. ) do 3 měsíců ode dne, kdy je k tomu vyzval okresní školní úřad, nadřízený příslušné újezdní měšťanské škole, upraví se jejich vzájemná práva a povinnosti rozhodnutím zemské školní rady, jež je povinna vyslechnouti před rozhodnutím zastupitelstva obcí a příslušné okresní výbory. Nedojde-li jejich vyjádření do 60 dnů od dne, kdy jim bylo vyzvání doručeno, rozhodne zemská školní rada bez tohoto vyjádření, hledíc k ustanovením tohoto zákona.
Zvláštní ustanoveni o školních budovách a
místnostech a o vnitřním zařízení újezdních
měšťanských škol.
§ 19.
Veřejné měšťanské škole, která přejde do působnosti školního Újezdu, buďte ponechány nadále školní budovy, místnosti i pozemky s příslušenstvím a veškeré vnitřní zařízení školy (nábytek, nářadí, vyučovací a učebné pomůcky, knihovny atp. ), kterých užívala, než přesila do působnosti školního Újezdu, při čemž školní Újezd vstoupí v příčině jmenovaných předmětů do právních poměrů dosavadního zákonného nositele věcného nákladu na zmíněnou školu, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak.
§ 20.
(1) Hradila-li některá obec před účinností tohoto zákona na nemovitosti a movitosti,
uvedené v § 19, náklad, který na obec připadl podle dosavadních předpisů nebo podle zvláštní úmluvy, zcela nebo zčásti zápůjčkou, již dosud nesplatila, jest školní Újezd povinen nahrazovati jí počínaje dnem 1. ledna 1937 náklad na úrokování a umořování zápůjčky dosud nesplacené, nedohodnou-li se zúčastněné obce do 1. července 1936 jinak.
(2) Z povinnosti přispívati školnímu Újezdu na náhradu nákladu uvedeného v předchozím odstavci jest však vyňata obec, přiškolená k měšťanské škole již před účinností tohoto zákona, která již zaplatila část nákladu na nemovitosti a movitosti, uvedené v § 19, připadlého na ni podle dosavadních předpisu nebo podle zvláštní úmluvy, nebo která prohlásí, že tuto část nákladu sama zaplatí.
(3) Předchozí ustanovení o obcích platí i o osadách zápůjčky učinivších.
§ 21.
(1) Přejde-li do působnosti školního újezdu veřejná měšťanská škola, která nemá vlastní samostatné budovy a užívá společně se školou jinou místností ve školní budově, náležející buď veřejné obecné škole, buď školní obci nebo některé místní obci, jest školní Újezd povinen, aby po dobu tohoto užívání, pokud jde o školní budovu:
a) nesl zcela náklad, jehož je potřebí, aby místnosti výhradně užívané jen měšťanskou školou byly udržovány v dobrém stavu;
b) přispíval k úhradě ostatního nákladu na udržování školní budovy v dobrém stavu, nejde-li o náklad na místnosti, užívané jen školou jinou;
c) přispíval na úrokování a umořování dluhů školní obce nebo přiškolených obcí (osad), pokud byly učiněny před účinností tohoto zákona na úhradu nákladů na opatření školní budovy s příslušenstvím a nejsou dosud zaplaceny.
(2) Příspěvky školního Újezdu podle odst. 1., písm. b) a c), i způsob jejich placení určí se dohodou mezi školní (místní) obcí (osadou) a školním Újezdem, kterou jest sděliti všem přiškoleným obcím. Nedojde-li k dohodě nebo podá-li do 15 dnů ode dne vyrozumění některá z přiškolených obcí proti dohodě u okresního školního úřadu námitky, rozhodne ve věci tento úřad vyslechna příslušné okresní výbory. Jde-li o výši příspěvku, může úřad, neuzná-li za vhodné měřítko jiné, roz-
vrhnouti příspěvky školního Újezdu podle odst. 1., písm. b) ac), tak, aby byly k úhrnu všech příslušných nákladů v témž poměru, ve kterém jest úhrnná plocha místností užívaných jen měšťanskou školou k úhrnné ploše všech místností v budově, při čemž se místnosti, kterých užívá měšťanská škola společně s jinou školou, čítají na vrub měšťanské školy polovinou své plochy. Proti rozhodnutí mohou se odvolati školní (místní) obec (osada), školní Újezd a přiškolené obce.
O docházce do měšťanských škol.
§ 22.
(1) Choditi do veřejné měšťanské školy jsou povinny v době své školní povinnosti děti československých státních občanů, mající trvalé bydliště v jejím obvodě, které vyhovují podmínkám, platným pro přijetí do této školy.
(2) Za bydliště dětí se pokládá trvalé bydliště otcovo, u dětí nemanželských matčino, u dětí jednostranně osiřelých a u dětí manželů rozvedených, rozloučených nebo odděleně žijících toho z rodičů, v jehož péci se dítě nachází, u oboustranných sirotků, pak u dětí, jejichž rodiče jsou neznámí a u dětí, odňatých moci otcově, trvalé bydliště toho, kdo má podle platných předpisů právo dítě vychovávati. Dětí v cizí péči (ošetřovanou, schovanců) týká se povinnost podle odst, 1. jen tehdy, jsou-li dány do cizí péče trvale a trvale bydlí v školním obvodě; netýká se dětí, které rodiče nebo jejich zástupci dali do cizí péče na byt a stravu a pod. jen dočasně, aby chodily do školy v jiném obvodě, než je ten, v němž mají trvalé bydliště.
§ 23.
(1) Povinnosti choditi do veřejné měšťanské školy jsou zproštěny:
a) děti, které chodí do škol středních;
b) děti úchylné (hluchoněmé, slepé, málo nadané, mravně vadné, zmrzačelé atp. );
c) děti, zproštěné povinnosti choditi do školy vůbec pro těžký neduh tělesný nebo duševní, který znemožňuje vyučování nebo školní docházku;
d) děti chodící do soukromých měšťanských škol;
e) děti, vyučované doma, pokud se jim dostává tímto způsobem vzdělání, předepsaného
měšťanským školám, aspoň dostatečnou měrou.
(2) Mimo to může okresní školní úřad zprošťovati jednotlivé děti od povinné docházky do měšťanské školy z důvodů zvláštního zřetele hodných.
§ 24.
Děti, které sice nejsou povinny choditi do veřejné měšťanské školy, ale vyhovují podmínkám, (platným pro (přijetí do této školy, buďte na žádost svých zákonných zástupců do ní přijaty, nepřekročí-li se jejich přijetím nejvyšší přípustný počet žactva v některé třídě a nepřeplní-li se tím školní místnosti.
§ 25.
Dětem, bydlícím v obvodě měšťanské školy, které po skončené školní povinnosti chtějí dále choditi do měšťanské školy, může to býti za podmínek § 24 dovoleno, zejména když ještě nevychodily nejvyšší třídy. Avšak újezdní školní rada může jim kdykoli odepříti další návštěvu školy, když učitelská konference se stanoviska školního a zejména se zřetelem ke školní kázni to navrhne.
§ 26.
Kdyby přijetím dětí, které nejsou povinny choditi do veřejné měšťanské školy, vzešla nezbytnost zříditi při škole novou třídu, mohou býti tyto děti do školy přijaty jen s povolením zemské školní rady, dali-li ku přijetí souhlas vydržovatelé školy.
§ 27.
Zjišťuje-li se počet žactva, který je podmínkou pro zřizování pobočných tříd při veřejné měšťanské škole, budiž přihlíženo jen k dětem, které jsou podle § 22 povinny choditi do této školy a skutečně do ní chodí, a pak k dětem, které byly přijaty podle § 26.
§ 28.
Počet tříd veřejných obecných (ludových) škol v obvodu újezdní měšťanské školy budiž upraven podle počtu žactva na nich po odchodu dítek na újezdní školu měšťanskou.
Zvláštní ustanovení pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou.
§ 29.
Ustanovení tohoto zákona platí též pro obecní a státní měšťanské školy v zemi Slovenské, avšak s těmito odchylkami:
1. Ustanovení § 3 vztahuje se též na obvody měšťanských škol na území měst Bratislavy a Košic.
2. Kdekoli se v zákoně užívá slov "školní obec", rozumí se tím v zemi Slovenské politické obce, pokud se týče politické obce spojené podle § 46 zák. čl. XXXVIII/1868, o vyučování v národních školách, a to po dobu, než se i tam zřídí školní obce.
3. Na dobu, než se zřídí v zemi Slovenské
a) zemská školní rada,
b) okresní školní úřady,
budou působnost, přikázanou jim tímto zákonem, vykonávati,
pokud jde o státní újezdní měšťanské školy,
ad a) ministerstvo školství a národní osvěty,
ad b) školní inspektoři,
pokud pak jde o ostatní újezdní měšťanské školy,
ad a) zemský úřad,
ad b) okresní úřady, vyjímajíc působnost podle § 23, odst. 2., kterou budou v téže době vykonávati školní inspektoři.
4. Dokud se v zemi Slovenské nezřídí místní školní rady, vztahují se ustanovení tohoto zákona, týkající se místních školních rad, na příslušné obecní školské stolice, pokud se týče na příslušná kuratoria státních měšťanských škol.
5. Na dobu, než se v zemi Slovenské zřídí školní obce, zřídí se újezdní školní rady vedle dosavadních obecních školských stolic a kuratorií pro ludové školy a přísluší jim jen opatřovati věci týkající se újezdních měšťanských škol a školních újezdů. Nečlení se v odbory a skládají se jen ze zástupců škol, náležejících do působnosti školního Újezdu, a ze zástupců školního Újezdu.
6. Stane-li se újezdní měšťanskou školou škola dosud státní, jejíž budova, místnosti a pozemky s příslušenstvím a vnitřním zařízením školy (nábytkem, nářadím, vyučovacími a učebnými pomůckami, knihovnami atp. ) jsou ve vlastnictví státu, zůstanou tyto věci nadále v jeho vlastnictví a propůjčí se újezdní měšťanské škole k dalšímu užívání., školní Újezd je však povinen uhrazovati výlohy spojené s udržováním těchto věcí v dobrém stavu.
7. Ministr školství a národní osvěty může, přihlížeje k zvláštním poměrům místním,
ustanoviti, zda, v kterém rozsahu a po kterou dobu bude stát uhrazovati vydání spojená s vydržováním školy, uvedené pod č. 6., která dosud uhrazoval a která by měl převzíti na sebe školní Újezd.
§ 30.
Ustanovení § 29 s výjimkou bodu 1. platí obdobně též pro zemi Podkarpatoruskou, dokud zákon jejího sněmu v mezích jeho působnosti neustanoví jinak. Ustanovení § 3 vztahuje se též na obvody měšťanských škol na území měst Užhorodu a Mukačeva.
Přechodná a závěrečná ustanoveni. § 81.
Ustanovení §§ 2 až 21, 26 až 28 netýkají se veřejných měšťanských škol, které spravuje přímo a výhradně ministerstvo školství a národní osvěty podle § 2, odst. 1., č. 3, a odst. 2. a 3., zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. Ustanovení §§ 22 až 25 vztahují se na tyto školy s výhradou ustanovení § 2, odst. 1. a 2., zák. č. 292/1920 Sb. z. a n., podle nichž správa jich přísluší výhradné ministerstvu školství a národní osvěty.
§ 32.
Ode dne účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení, která mu odporují, zejména:
a) zemský zákon pro Čechy ze dne 18. srpna, 1880, č. 38 češ. z. z., kterým se objasňuje zákon, daný dne 24. února 1873, č. 16 češ. z. z., jímž se upravuje zřizování a vydržování veřejných škol obecných,
b) § 6, odst. 4., zákona ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských,
c) § 3 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích, ve znění, upraveném zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n.; ustanovení tohoto paragrafu zůstávají však v platnosti pro veřejné měšťanské školy spravované přímo a výhradně ministerstvem školství a národní osvěty.
§ 33.
(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1936. Již před tímto dnem lze provésti podle předpisů tohoto zákona opatření pře-
chodná a opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v roce předchozím.
(2) Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministry vnitra a financí.
Resoluce.
Vládě se ukládá, aby vypracovala a předložila návrh zákona o prodloužení všeobecné povinnosti školní o jeden rok.
II.
Rozpočtový výbor projednal vládní návrh ve své schůzi dne 9. dubna 1935. Při tom zásadně se přiklonil k usnesení výboru kulturního s jednou podstatnou odchylkou.
Již ve výboru kulturním se vyjadřovala silná tendence, aby se platnost zákona neomezovala na veřejné školy měšťanské, pravoplatně zřízené do dne vyhlášení zákona, nýbrž aby zákon měl platnost obecnou i pro školy po prohlášení zákona zřízené.
Proti tomu požadavku se uváděly zřetele finanční, stávající hospodářská kříse a povážlivý stav financí samosprávných svazků.
Výbor rozpočtový, uvažuje o obou stanoviskách, dospěl k názoru, že novelizací zákona o financích svazků územní samosprávy se položil základ k zlepšení jejich finanční situace a uznávaje správnost požadavku všeobecné platnosti zákona rozvrhl povinnost věcného nákladu stejným dílem
na Újezd, okres a zemi. Změna ta byla provedena novou formulací § 16, odstavce 2. Poslední věta tohoto odstavce: "Stejným způsobem buďte hrazeny výlohy, vzniklé školnímu újezdu na základě tohoto zákona" upravuje nově povinnost újezdů ve všech případech, kde podle dosavadního znění osnovy byly hmotné závazky ukládány pouze Újezdu, takže ve všech případech spadá povinnost na Újezd jednou třetinou, i druhou na okres, třetí na zemi. V důsledku toho byl škrtnut první odstavec § u 31, který byl předmětem dlouholetého sporu kulturního výboru.
V ostatním schválil výbor návrh ve znění, usneseném kulturním výborem poslanecké sněmovny.
Rozpočtový výbor navrhuje slavné poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona přijala v tom znění, jak se na něm výbor usnesl.
V Praze, dne 9. dubna 1935.
Teplanský v. r.,
předseda.
Dr. Patejdl v. r.,
zpravodaj.
III.
Ústavně-právní výbor projednal vládní návrh ve své schůzi dne 9. dubna 1935 a vyslovil souhlas se změnami, které prove-
deny byly ve znění osnovy ve výboru rozpočtovém. V ostatním schválil výbor ústavně-práv-
ní návrh tak, jak usnesl se na něm kulturní výbor poslanecké sněmovny.
Ústavně-právní výbor navrhuje slavné
poslanecké sněmovně, aby vládní návrh přijala v tom znění jak schválen byl v ústavně-právním a rozpočtovém výboru.
V Praze dne 9. dubna 1935.
Dr Mičura v. r.,
předseda.
Václav Pozdílek v. r.,
zpravodaj.
IV.
Kulturní výbor jednal ve své schůzi dne 10. dubna 1935 opět o shora uvedeném vládním návrhu zákona, projevil souhlas se změnami, které provedl rozpočtový a ústav-
ně-právní výbor a doporučuje poslanecké sněmovně takto pozměněnou vládní osnovu zákona k ústavnímu schválení i připojené resoluce.
V Praze dne 10. dubna 1935.
Sladký v. r.,
předseda.
Vojta Beneš v. r.,
zpravodaj.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedání.
K číslu 2975.
Resoluce
přijaté kulturním výborem ve schůzí dne 10. dubna 1935 k vládnímu návrhu zákona (tisk 1332), kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě.
1. Poněvadž počet žactva na obecných školách v důsledku zákona, kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě - poklesne, vybízíme vládu, aby v zájmu dobré výchovy i výuky žactva navštěvujícího školy obecné ménětřídní nedopustila redukci jednotřídních škol vůbec, redukci škol dvoutřídních aby připustila jediné tehdy, klesne-li celkový počet žactva na škole pod 40 dětí. Současně žádáme, aby vláda uvážila otázku čtvrtých ročníků měšť. škol (jednoroč. učit. kursů) a učinila z nich organickou i legislat. součást 41eté školy měšťanské.
2. Ministerstvo školství a národní osvěty se vybízí, aby provádějíc tento zákon postaralo se, aby zemská školní rada rozdělovala školní obvody vyslechnuvši příslušné okresní školní výbory.
3. Ministerstvo školství a národní osvěty se vybízí, aby se v prováděcím nařízení postaralo, aby děti, které přísluší k některému jazyku, pro který v obvodu není zřízena občanská škola, byly osvobozeny od povinné docházky do občanské školy podle § u 23, odst. 2.
4. Ministerstvu školstva sa ukládá, aby v lehote co najkratšej předložilo návrh zákona o úpravě zemských škol. rad a úřadů v RČS.
5. Ministerstvo školství se vybízí, aby učinilo vhodná opatření, aby dětem, které bydlíce daleko jsou nuceny tráviti -polední přestávku v místě školy, byly poskytnuty vhodné místnosti a jsou-li nuzné, aby se jim podával teplý oběd.
6. Vláda se vybízí, by na venkově při vynikajících školách zařídila zemědělské školy lidové, zvláště také na Slovensku a Podk. Rusi.