Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedání.
2974.
Zpráva
výboru technicko-dopravního a ústavné-právního
o usnesení senátu (tisk 2964)
k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1482 a 1493)
o provádění mezinárodních plavebních úmluv, týkajících se Dunaje a Labe.
l.
Technicko-dopravní výbor projednal ve své schůzi usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o provádění mezinárodních plavebních úmluv týkajících se Dunaje a Labe. Z důvodů, jež jsou uvedeny ve zprávě technicko-dopravního a ústavně-práv-
ního výboru senátu Národního shromáždění tisk 1493, doporučuje technicko-dopravní výbor, aby poslanecká sněmovna schválila osnovu zákona tak, jak tuto schválil senát.
V Praze dne 9. dubna 1935.
Ant. Srba v. r.,
místopředseda.
Ing. J. Záhorský v. r.,
zpravodaj.
II.
Řeky Dunaj od Uhnu až do moře, Labe od ústí Vltavy a Vltava od Prahy byly mírovými smlouvami prohlášeny za mezinárodní řeky. úkolem této osnovy jest zákonné uplatnění mezinárodních úmluv v republice čsl. a dále má sloužiti jako podklad pro vydání prováděcích nařízení k jednotli-
vým článkům mezinárodních plavebních úmluv.
Výbor ústavně-právní projednal tuto osnovu ve schůzi dne 9. dubna 1935 a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby schválila předložený zákon ve znění, jak už se na něm usnesl senát.
V Praze dne 9. dubna 1935.
Dr Mičura v. r.,
předseda.
Dr Daněk v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne........................................................ 1935
o provádění mezinárodních plavebních úmluv, týkajících se Dunaje a Labe.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Ustanovení úmluvy stanovící definitivní Dunajský statut, podepsané v Paříži dne 23. července 1921 spolu se závěrečným protokolem téhož data a s Dodatkovým protokolem ze dne 31. března 1922 (č. 356/1922 Sb. z. a n. ), dále
Labské plavební akty se Závěrečným protokolem, podepsané v Drážďanech dne 22. února
1922 a doplněné Dodatkovým protokolem, podepsaným v Paříži dne 81. března 1923 (č. 222/
1923 Sb. z. a n. ), jakož i
změny a doplňky těchto úmluv, vyhlášené ve Sbírce zákonů a nařízení, mají po dobu své mezinárodní účinnosti též účinnost vnitrostátní.
(2) Totéž platí o ustanovení mezinárodních úmluv, jež byly nebo budou sjednány o plavbě v hraničních tratích mezinárodní sítě dunajské a labské a vyhlášeny ve Sbírce zákonů a nařízení.
(3) Podrobnosti potřebné k provedení těchto úmluv může stanoviti vláda nařízením.
§ 2.
Vláda uvede nařízením ve vnitrostátní účinnost řády, na nichž se usnesly mezinárodní komise Dunajská a Labská podle úmluv uvedených v § l, a vydá k nim prováděcí předpisy.
§ 3.
(1) Pro veřejné přístavy, nákladiště a výkladiště na mezinárodní síti dunajské a labské vydá vláda nařízením přístavní a pobřežní řády, upravující zejména používání přístavů a pobřeží, jakož i jejich zařízení, přístavní policii a přístavní poplatky. Správu ve veřejných přístavech, nákladištích a výkladištích obstarává státní správa plavební svými orgány bez újmy příslušnosti jiných úřadů.
(2) Právní poměry veřejných služeb zřízenýcb v zájmu plavby na mezinárodní síti du-
najské a labské, jako služeb lodivodních, vlečných a hlásných, jakož i znakování a osvětlování plavební dráhy upraví vláda nařízením.
§ 4.
(1) Přestupky řádů podle tohoto zákona v účinnost vnitrostátní uvedených, jakož i nařízení a jiných předpisů podle tohoto zákona vydaných trestají se, není-li čin přísněji trestný, jako správní přestupky trestem na penězích (pokutou) do 5000 Kč nebo trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do 14 dnů. V případech zcela výjimečných mohou býti oba tyto tresty uloženy také vedle sebe.
(2) Je-li pokuta nedobytná, uloží se podle míry zavinění náhradní trest vězení (uzamčení) do 14 dnů. Byl-li vedle pokuty uložen i trest vězení (uzamčení), nesmí tento trest spolu s náhradním trestem vězení (uzamčení) převyšovati nejvyšší mez sazby trestu na svobodě, uvedenou v odstavci 1.
(3) V nařízeních vydaných podle tohoto zákona lze nejvyšší výměru trestu určenou v odstavci l snížiti a stanoviti jen některé tresty v témže odstavci uvedené.
§ 5.
(1) Okresní úřady mohou se souhlasem poříčních plavebních úřadů zmocniti orgány státní správy plavební, aby pro určité přestupky osobám, které byly při činu přistiženy a jsou ochotny a mohou pokutu ihned zaplatiti, ukládaly trestním příkazem při dopadení na místě samém peněžité pokuty a ihned je vybraly; pokuty na jednotlivé přestupky je nutno ve zmocnění předem stanoviti pevnými sazbami, které nesmějí přesahovati částku 100 Kč.
(2) Obsah zmocnění budiž uveden v listině, jíž úřední orgán jest povinen se vykázati při úředním jednání k žádosti přistiženého.
(3) Trestní příkaz podle odstavce l budiž vystaven průpisem ve třech vyhotoveních na tiskopise postupně číslovaném a má obsahovati čin shledaný závadným, vybranou pokutu a úřad, jehož jménem bylo zakročeno. Jedno vyhotovení buď vydáno potrestanému, druhé předloženo okresnímu úřadu zároveň s vybranou částkou, třetí vyhotovení zůstane v pokutovém bloku. Vyhotovení vydané straně budiž orgánem podepsáno a datováno.
(4) Není-li přistižená osoba ochotna nebo nemůže-li zaplatiti pokutu, úřední orgán po-
kutu nevyměří, nýbrž učiní trestní oznámení okresnímu úřadu služební cestou. Úřední orgán je povinen poučiti přistiženou osobu o jejím právu odepříti zaplacení pokuty a o následcích tohoto odepření. K zaplacení pokuty nesmí úřední orgán nutiti.
(5) Zaplacení pokuty vylučuje opravný prostředek proti trestnímu příkazu, vydanému podle předchozích odstavců.
§ 6.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministr průmyslu, obchodu a živností a ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.