Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedání.
2961.
Návrh
poslanců A. Hatiny, dra Patejdla, A. Tučného, Č. Fialy, F. Zeminové a druhů
na doplnění a změnu zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., kterým se vydávají předpisy o poskytováni vyživovacího příspěvku rodinám osob, vykonávajících činnou službu vojenskou.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne .................
kterým se mění § 4 zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., kterým se vydávají předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob, vykonávajících činnou službu vojenskou.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 4 zákona č. 120/1921 Sb. z. a n. zní:
§ 1..
1. Nárok na vyživovací příspěvek přísluší členům rodiny k vojenské službě povolaného jen tehdy, byli-li v době, kdy povolaný nastoupil službu vojenskou, nemajetní a k výdělku nezpůsobilí a byla-li výživa jejich podstatně závislá na pracovním příjmu povolaného a povoláním tím je ohrožena.
2. Nárok na vyživovací příspěvek přísluší také nemajetným k výdělku nezpůsobilým členům rodiny k vojenské službě
povolaného nezaměstnaného, který bral podporu v nezaměstnanosti podle gentského systému, nebo podle usnesení vlády ze dne 28. června 1933, č. 28. 200-III-E-33.
§ 2.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva.
Zákonem č. 120 Sb. z. a n. z roku 1921 byly stanoveny nároky na vyživovací příspěvek rodinám narukovaných záložníků. V § 4 cit. zákona se stanoví, že nárok na vyživovací příspěvek přísluší členům rodiny k vojenské službě povolaného jen tehdy, byli-li v době, kdy týž nastoupil vojenskou službu, nemajetní a k výdělku nezpůsobilí a byla-li jejich výživa podstatně závislá na pracovním příjmu povolaného a povoláním tím je ohrožena.
Při rigorosním výkladu ustanovení § 4 jsou okresními komisemi zamítány všechny žádosti rodin narukovaných záložníků, jejichž živitel při nastoupení vojenské služ-
by byl bez zaměstnání a pobíral podporu v nezaměstnanosti, a neměl tedy skutečný pracovní příjem, plynoucí z pracovního poměru. Stejně tak jsou zamítány žádosti na př. manželek narukovaných záložníků, jsou-li fysicky způsobilé k výdělečné činnosti.
Zamítnutí žadatelé se odvolávají k zemským úřadům, ale také tyto úřady potvrzují s poukazem na jasné znění § 4 citovaného zákona zamítavá rozhodnutí úřadů první instance.
Tato prakse vhání rodiny narukovaných záložníků přímo do zoufalství. Zákonný nárok na podporu v nezaměstnanosti na-
zaměstnanosti záložník podle zákona o podporách v nezaměstnanosti ztrácí a vyživovací příspěvek je příslušníkům jeho rodiny ve smyslu § 4 zmíněného zákona správními úřady odepřen.
Je třeba uvážiti, že výživa rodiny narukovaného živitele rodiny je více ohrožena v případe, že byl bez práce a pobíral podporu, neboť tato je jistě menší, než by byl
jeho pracovní výdělek, kdyby byl zaměstnán a že z ní nelze nic uspořiti pro případ, že půjde na vojnu a rodina zůstane bez prostředků.
Kromě toho nutno posuzovati otázku tak, že pobírání podpory v nezaměstnanosti, zejména podle gentského systému, je v souvislosti s předchozím zaměstnáním a pracovním příjmem, o který živitel bez své viny přišel.
Stejně tak dnes, v době těžké hospodářské krise, je nutno posuzovati jinak otázku nezpůsobilosti k výdělku manželky, nebo jiných příslušníků rodiny narukovaného, neboť, i když prokáží fysickou schopnost, nenaleznou žádného zaměstnání v době, kdy živitel je na vojně.
Žijeme v době všeobecné mezinárodní rozháranosti a musíme se snažiti všemi prostředky posíliti brannost národa a vystříhati se všeho, co by vyvolávalo pocit křivdy a poškozování v mysli občanů povolaných k výkonu nejvyšší občanské povinnosti.
Tuto okolnost zákonodárce zajisté nezamýšlel, neboť důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona (tisk 1017 z r. 1920) praví mezi jiným:
»Uzákonění osnovy bude znamenati nové značné zatížení státních financí. Jest však příkazem sociální spravedlnosti a také zájmu státu samého, aby stát v každém případě, ve kterém odnímá rodinám živitele, postaral se zároveň o náležité jich zaopatření. «
Nynější prakse při vyřizování takových žádostí jest však pravým opakem toho, co měl na mysli zákonodárce a proto je zrně-
na a doplněni zákona č. 120/21 Sb. z. a n. plně odůvodněna.
Navrhovanou změnou a doplněním citovaného zákona nebude státní pokladna vůbec zatížena. Ministerstvo sociální péče může celý zvýšený náklad z titulu zákona o podporách v nezaměstnanosti refundovati ministerstvu vnitra až do výše částky, která bude z rozpočtu ministerstva vnitra na vyživovací příspěvky členům ro-
diny narukovaného záložníka likvidována. Kdyby osoby, nastoupivší vojenskou službu, k této povolány nebyly, bylo by ministerstvo sociální péče ve smyslu zákona stejně povinno těmto osobám podpory v nezaměstnanosti poskytovati.
Jde tudíž o náklady, které jsou již ve schváleném rozpočtu ministerstva sociální péče obsaženy.
V Praze dne 4. dubna 1935.
Hatina, dr. Patejdl, Tučný, Fiala, Zeminová,
David, dr. Moudrý, Mikuláš, Richter, Netolický, dr. Stránský, Motyčka, Polívka, Sladký, Langr, Vánek, Bazala, Bergmann, Malý, Hynek, Jos. Tůma, Kraus, Tykal,
Hrušovský, Stejskal.