Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedáni.
Překlad.
2958.
Návrh
poslanců Tauba, Macouna a soudruhů na zřízení fondu ke zlepšení podpůrných akcí pro nezaměstnané.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne .................
jímž se zřizuje fond pro veřejnou péči o nezaměstnané.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Zaměstnavatelé jsou povinni zároveň s příspěvkem na nemocenské pojištění odváděti do fondu pro veřejnou péči o nezaměstnané dávku ve výši 1% průměrné střední denní mzdy.
Tato dávka se nesmí přesunovati na zaměstnance.
K předpisování a vybírání dávky jest povolán příslušný nositel nemocenského pojištění. Pro ně, jakož i pro řízení o opravných prostředcích platí příslušná ustanovení zákonů o sociálním pojištění.
Exekučně vymáhají tuto dávku finanční úřady podle ustanovení zákona o přímých daních.
§ 2.
Osoby, které z trvalého pracovního poměru mají zdanitelný příjem aspoň 18. 000 Kč ročně, jsou povinny odváděti do fondu uvedeného v § l dávku ve výši l % svého výdělku.
U zaměstnanců, kteří se kromě o sebe musí starati ještě o další osobu, zvyšuje se příjmová hranice uvedená v předcházejícím odstavci na 24. 000 Kč ročně.
Zaměstnavatel platí tuto dávku za své zaměstnance zároveň s dávkou uvedenou v § 1. Může ji zaměstnanci sraziti ze mzdy podle ustanovení § 146 zákona o sociálním pojištění. Ostatně platí ustanovení § l i pro dávku zaměstnanců.
§ 3.
Fond pro veřejnou péči o nezaměstnané spravuje ministr sociální péče. Jeho výnos jest po srážce nákladů na vybírání, které se musí nahraditi nemocenským pojišťovnám, určen výlučně ke zlepšení státní péče o nezaměstnané osoby, které nejsou odborově organisovány nebo jejichž podpora od odborové organisace i se státním příspěvkem není vyšší než podpora ze státní vyživovací akce.
§ 4.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna, 1935. Jeho provedením se pověřuje ministr sociální péče v dohodě s ministrem financi.
Odůvodnění.
Státní péče o nezaměstnané musí býti naléhavě zlepšena. Není zapotřebí blíže uváděti, že nezaměstnaný s 10 Kč týdně nebo rodina s 20 Kč nemůže uhraditi ani nejnaléhavější životní potřeby. Zvýšení těchto příspěvků jest tím nutnější, že všechny zálohy, které byly po ruce, jsou pro dlouho trvající nezaměstnanost dávno vyčerpány. Mimo to nutno konstatovati, že přes nejpřísnější revise seznamů těch, kdož dostávají podporu, peníze poskytnuté na státní vyživovací akci ani zdaleka nepo-
stačují, aby se dostalo podpory jen osobám, o nichž bylo uznáno, že jí potřebují.
Aby se na tuto zlepšenou péči o nezaměstnané našly peníze, vracejí se navrhovatelé k návrhu, jejž vláda již dne 1. června 1932 podala v poslanecké sněmovně (tisk 1814). Tento návrh nebyl vyřízen, ačkoliv se o něm dosáhlo již zásadní dohody stran parlamentní většiny. Zásada obsažená v tomto návrhu musí se však uskutečniti již proto, poněvadž zaměstná-
vatelé v Československé republice v rozporu ke státům, v nichž jest zavedeno povinné pojištění pro případ nezaměstnanosti, vůbec ničím nepřispívají na péči o nezaměstnané.
Dávka jest pro zaměstnavatele snesitelná. Od roku 1932 průmyslová výroba i v naší zemi znatelně stoupla, ale nikoliv počet zaměstnaných, jak dokazuje statistika nemocenského pojištění. Zaměstnavatelé mohli tedy s menším vydáním na mzdu dosíci zvýšené výroby a většího odbytu, jejich hospodářská situace se zlepšila, nikoliv však situace dělnické třídy. Mohou tedy beze všeho platiti dávku,
která se zřetelem na klesající podíl mzdového účtu nemá rozhodujícího významu v kalkulaci výrobních nákladů.
Navrhovatelé však hájí i stanovisko, že osoby ještě zaměstnané, pokud mají zajištěný a poměrně slušný výdělek, jsou povinny rovněž přispívati ke zmírnění nouze nezaměstnaných. Podle této úvahy byl navržen § 2 tohoto návrhu.
Z důvodů výše uvedených kladli navrhovatelé důraz na to, aby výslovně bylo ustanoveno, že se navrhované dávky nesmi užiti k financování akcí již prováděných, nýbrž výlučně k jejich zlepšení.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému, aby o něm co nejdříve podaly zprávu.
V Praze dne 29. března 1935.
Taub, Macoun,
Kremser, Baumgartl, Hackenberg, Häusler, Patzak, Srba, Grünzner, dr. Markovič, Leibl, dr. Winter, Schweichhart, Kirpal, de Witte, Katz, Heeger, Jaksch, Miiller,
Roscher, Blatny, Kaufmann, Schäfer.