Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

Překlad.

2957.

Návrh

poslanců Tauba, Macouna a soudruhů, aby vypláceni dělnických mezd bylo osvobozeno od kvitančniho poplatku.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne................,

jimž se mění zákon ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanoveni o poplatcích, taxách a kolcích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

§ 13 zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb. z. a n., doplňuje se tímto odstavcem (2):

»(2) Při vyplácení pracovních mezd pokladnami uvedenými v odstavci (1) nevybírá se kvitanční poplatek. Ustanovení odstavce (4) platí i v tomto případě. «

Dosavadní odstavec (2) přečísluje se na odstavec (3), dosavadní odstavec (3) na odstavec (4).

§2.

Tento zákon, jehož provedením se pověřuje ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry, nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Poplatky toho dne ještě nevybrané buďtež odepsány.

Odůvodněni.

Podle sazební položky 47/30 poplatkového zákona jsou stvrzenky podrobeny kvitančnímu poplatku. Podle tohoto ustanovení jest zásadně skutečné vydání stvrzenky předpokladem poplatkové povinnosti. Tato úprava byla § 13 zák. č. 54/1925 Sb. z. a n. omezena potud, že úhrada peněžitých částek pokladnami státními a pokladnami podniků a ústavů státních nebo státem spravovaných, ať se vydá o příjmu stvrzenka či nikoliv, byla podrobena kvitančnímu poplatku.

Podle tohoto ustanovení § 13 podléhá tedy poplatku i výplata pracovních mezd. Skutečně také ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 23. března 1934 nařídilo, aby se při veřejných stavbách jako hrazení bystřin a pod., kvitanční poplatek srážel z vyplacené mzdy.

To jest však zatížení dělníků, které se za nynějších velmi nepříznivých mzdových poměrů stavebních dělníků trpce pociťuje. Stavební dělníci mohou za nynější

krise, když vůbec, pak jen na několik týdnů v roce najíti zaměstnání a velmi trpce tedy pociťují každé, byť sebe nepatrnější zkrácení svého příjmu. Mimo to jsou tím dělníci zaměstnaní státem, státními podniky a při provádění státních staveb na tom hůře, než dělníci v soukromém hospodářství, jímž se zpravidla nevystavují stvrzenky a kteří tedy nepodléhají kvitančnímu poplatku.

Poněvadž postup ministerstva zemědělství jest zákonem odůvodněn, musí se změniti zákon č. 54/1925 Sb. z. a n., aby se zabránilo tomuto zatěžování dělníků. K tomu směřuje nynější návrh, který zároveň (v § 2) ustanovuje, že jakmile nabude účinnosti, nesmějí se již srážeti poplatky snad již předepsané, ale ještě nevybrané.

Úbytek příjmů způsobený tímto návrhem jest tak nepatrný, že není zapotřebí navrhovati úhradu.

V P r a z e dne 28. března 1935.

Taub, Macoun,

Häusler, Kremser, de Witte, Kirpal, Hackenberg, Katz, Patzak, Tayerle, Brodecký,

Chalupník, Vácha, Nový, Klein, Jaroš, Fr. Svoboda, Roscher, Blatny, Baumgartl,

Schäfer, Heeger, Schweichhart, Müller.