Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedání.
2918.
Zpráva
branného výboru
k usnesení senátu (tisk 2874)
o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1376 a 1450),
jímž se mění některá ustanovení zákona o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním.
Senát schválil ve schůzi dne 26. března 1935 osnovu zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním.
Tímto návrhem má býti novelisován vojenský kázeňský a kárný zákon č. 154/ 1923 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 55/1927 Sb. z. a n. zejména po těchto stránkách:
1. Kázeňské tresty mají býti rozhojněny o peněžité pokuty, kteréžto tresty se dosud v platném vojenském kázeňském právu nevyskytují. Trestu peněžité pokuty má býti používáno zejména u osob podléhajících vojenské kázeňské pravomoci, které nejsou vojenskými osobami v činné službě; pro tyto osoby je uvedený trest zvláště významný. U vojenských osob v činné službě takový trest zpravidla ukládán nebude, poněvadž dosavadní kázeňské tresty se jeví postačujícími.
2. Též kárné tresty mají býti rozhojněny, a to u vojenských gážistů ve výslužbě, počítajíc v to i vojenské gážisty v záloze s výslužným. U těchto gážistů se zavádí nový trest písemné výstrahy s trvalým snížením zaopatřovacích platů, tak aby roz-
díl mezi trestem písemné výstrahy s dočasným snížením zaopatřovacích platů a trestem odnětí vojenské hodnosti nebyl tak značný, jak je tomu v platném právním řádu.
3. Další závažnou změnou je, že působnost kárných výborů má býti omezena jen na stíhání poklesků, jimiž bylo poškozeno nebo ohroženo dobré jméno vojska, tedy na stíhání t. zv. poklesků stavovských. Tím má býti obnoven stav, jaký platil před rokem 1923 a který se osvědčil, kdežto stav zavedený zákonem z r. 1923 způsobil mnoho potíží a nesnází.
4. Návrh poskytuje dále možnost, aby vládním nařízením mohly býti stanoveny za mobilisace a ve válce potřebné odchylky od pravidelného kárného řízení v míru platného, poněvadž není možno v této době zachovati do všech podrobností všechna ustanovení vojenského kárného zákona a předpisů k němu vydaných. Je třeba, aby kárné řízení v poli bylo co nejjednodušší a nejstručnější, a aby účastníci kárného řízení nebyli zbytečně odnímáni své vojenské službě; rovněž organisaci kárných výborů v poli bude zapotřebí provésti poněkud odchylně, než je tomu v době mírové, způsobem odpovídajícím změněným poměrům.
5. Zvláště důležitým je ustanovení, stanovící, že z moci úřední lze přeložiti do výslužby nebo do zálohy s odbytným vojenské gážisty z povolání, jichž další ponechání v činné službě by bylo na újmu důležitým vojenským nebo jiným státním zájmům.
Tomuto ustanovení věnoval branný výbor zvláštní pozornost a uvažoval zejména o tom, zda se tímto ustanovením nedostanou vojenští gážisté do horší situace než civilní státní zaměstnanci.
Po této stránce dospěl branný výbor k závěru, že nikoliv, poněvadž § 80, odst. 2 civilní služební pragmatiky poskytuje možnost přeložiti na trvalý odpočinek civilní státní úředníky i tehdy, když jsou trvale neschopni své služební místo řádně zastávati, při čemž tento pojem nesluší vykládati jen jakožto fysickou nezpůsobilost k vykonávání služby, nýbrž patří sem kterýkoliv nedostatek subjektivních schopností a vlastností úředníka, potřebných k řádnému zastávaní služebního místa jemu svěřeného, jak uznává konstantně též judikatura nejvyššího správního soudu. Navržená novela vojenského kárného práva zavádí tedy do tohoto práva zásadu, která již v civilním zaměstnaneckém disciplinárním právu platí, byť i v jiné formulaci. Mimo to zaručuje novela vojenským gážistům vyšší ochranu tím, že rozhodnutí o takovém přeložení do výslužby nebo do zálohy s odbytným je vyhrazeno ministru národní obrany na návrh zvláštní komise, jež má býti podle důvodové zprávy, připojené k vládní osnově, složena z generálního inspektora, náčelníka hlavního štábu, presidenta nej-
vyššího vojenského soudu, přednosty presidiálního odboru MNO. a třeba-li i přednosty příslušného odboru MNO., do jehož kompetence patří osobní věci dotčeného vojenského gážisty. Složení této komise a rozhodnutí vyhrazené ministru národní obrany zaručuje, že nebude navrhovaného ustanovení zneužito a že postiženému vojenskému gážistovi nebude nespravedlivě ublíženo.
Věcně je navrženého ustanovení v zájmu očisty armády nezbytně zapotřebí, ježto se ukázalo v praxi, že všechny případy, v nichž by další ponechání vojenského gážisty v činné službě bylo na újmu důležitým vojenským anebo jiným státním zájmům, nemůže postihnouti zcela ani trestní řízení, ani kárné řízení, ani řízení podle zákona č. 147/1933 Sb. z. a n. o stíhání protistátní činnosti veřejných zaměstnanců.
To by byly v podstatě nejdůležitější změny, které obsahuje osnova k vojenskému kázeňskému a kárnému zákonu, ve znění senátem již přijatém.
Vedle těchto zásadních změn, obsahuje osnova zákona ještě některé další změny a doplňky dosud platného kázeňského a kárného práva, které však nejsou povahy zásadní.
Branný výbor poslanecké sněmovny podrobil úvaze jak navrhované změny povahy zásadní, tak i všechny další změny a doplňky vládního návrhu senátem přijatého a došel k závěru, že jsou odůvodněny a doporučuje poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona schválila ve znění senátem přijatém.
V Praze, dne 2. dubna 1935.
David v. r.,
předseda.
Josef Vičánek v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne. __________________________
jímž se mění některá ustanovení zákona o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb. z. a n., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 55 Sb. z. a n,, a zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. (platového zákona), se mění a doplňuje takto:
§ L V § 2:
a) ustanovení odstavce 2 se zrušuje;
b) u odstavce l se vynechává označeni ,, (1)".
§ 2.
V §§ 3, 9, 12 a 35 se v citaci § 2, odst. l vynechává označení "odst. l".
§3.
V § 3, odst. l, písm, b) se vynechává na začátku slovo "nezařadění" a na konci se připojuje "nebo k vojenskému výcviku; ".
§4. V §4:
a) v odstavci l se za slova "pořádkové tresty", vkládá slovo "pokuty";
b) za odstavcem 3 se vkládá nový odstavec tohoto znění:
"(4) V jednotlivém případě nesmí pokuta převyšovati částku 500 Kč. Pokuty plynou do státní pokladny a mohou býti vymáhány administrativními srážkami se služebních platů (mzdy), které potrestanému příslušejí z pokladny státu nebo státního podniku, anebo politickou exekucí. Je-li pokuta nedobytná nebo byla-li by jejím vydobytím ohrožena vý-
živa potrestaného a jeho rodiny, může kázeňský představený, který ji uložil, změniti ji v jiný kázeňský trest. ";
c) dosavadní odstavce 4 až 6 se přečísluji na odstavce 5 až 7.
§ 5.
V § 7, odst. 4 se v první větě za slova "lze si" vkládají slova "do tří dnů".
§ 6.
Ustanovení § 9, odst. 2, písm. c) se zrušuje.
§ 7.
Nadpis části II zní takto: "Vojenské kárné právo".
§ 8. V §12:
a) odstavce l až 3 se slučují v jediný odstavec tohoto znění:
"(1) Účelem řízení před kárnými výbory jest vyšetřovati a posuzovati poklesky vojenských gážistů v činné službě i mimo činnou službu (počítajíc v to i vojenské gážisty ve výslužbě), jimiž bylo poškozeno neb ohroženo dobré jméno vojska, a to i tehdy, jde-li o poškození neb ohrožení dobrého jména vojska, způsobené některým z jednání a opominutí uvedených v § 2 nebo některým z trestných činů, které stíhati přísluší podle zákonných předpisů soudu. ";
b) v odstavci 4 se na začátku za spojkou "Zda" vynechají slova "porušil svoje úřední a služební povinnosti, pokud se týče, zda";
c) odstavce 4 až 6 se přečíslují na odstavce 2 až 4.
§ 9.
V § 13. odst. 2 se nahrazují slova "z důstojníků pověřených vyšším velitelstvím: " slovy "z generálů zbraní a podle potřeby též z důstojníků zbraní nižší hodnosti, jsou-li veliteli aspoň vojskového tělesa (útvaru na roven postaveného); ".
§ 10. V § 14:
a) v odstavci l, písm. b) se za slovo "mají" vkládají slova "nebo naposledy měli";
b) v odstavci 2 se nahrazují slova "stálé bydliště (služební přidělení)" slovy "služební přidělení";
c) odstavec 5 zni takto:
"(5) Je-li v téže věci obviněno několik vojenských gážistů příslušejících před různé kárné výbory, rozhodne představený, nařizující proti nim zavedení nebo rozšíření kárného řízení (§ 15, odst. 3), který kárný výbor má věc společně projednati. ".
§ 11.
V § 15, odst. 2 se vkládá za první větu toto ustanovení:
"Byl-li k projednání některé věci podle ustanovení § 14, odst. 4 určen kárný výbor, který není v obvodu příslušného představeného, přecházejí práva příslušného představeného na velitele (zemského vojenského velitele nebo velitele divise) místně příslušného podle sídla kárného výboru, který byl určen k projednání. "
§ 12.
V § 17, odst. 7 se nahrazují v druhé větě slova "nedopustil se žádného z poklesků uvedených v § 12 (1) až (3)" slovy "nepoškodil ani neohrozil dobré jméno vojska".
§ 13.
V § 19, odst. l se v první větě vynechají slova "osob zapsaných do seznamu".
§ 14.
V §21, odst. 2:
a) v první větě se za slovo "vzdálí" vkládá doplněk "anebo je pro neslušné a nedůstojné chování z místnosti vykázán";
b) na konci téže první věty se nahradí tečka čárkou a připojí se tento dodatek: "anebo nedostaví-li se proto, že si odpykává trest na svobodě";
c) ve druhé větě se za slova "vzdálení se" vkládají tato slova: "nebo vykázání z místnosti".
§ 15.
V §22:
a) v odstavci l, písm. a) a b) se slova "nedopustil se žádného z poklesků uvedených v § 12 (1) až (3)" nahrazují slovy "nepoškodil ani neohrozil dobré jméno vojska";
b) odstavec l, písm. c) zní takto:
,, c) že jest obviněný vinen, dospěje-li kárný výbor na základě provedeného řízení k přesvědčení, že obviněný poškodil anebo ohrozil dobré jméno vojska. V tom případě se usnese kárný výbor:
aa) na některém z trestů uvedených v § 23; byl-li vojenský gážista v řízení před kárným výborem již pro některý poklesek potrestán, má kárný výbor při výměře trestu za jiný poklesek, spáchaný před uvedeným potrestáním, přihlížeti k trestu uloženému za poklesek, pro který byl již dotčený vojenský gážista potrestán;
bb) o tom, zda a která doba řízení před kárným výborem se pro zvýšení služného nezapočítává. ";
c) v odstavci 3 se nahrazuje lhůta "čtrnácti dnů" lhůtou "osmi dní";
d) v odstavci 4, písm. a) se škrtají na začátku slova "bylo-li upuštěno od uložení trestu nebo".
§ 16. V § 23:
a) odstavec l zní takto:
"(1) Tresty u vojenských gážistů z povolání mohou býti:
a) písemná výstraha;
b) písemná výstraha s vyloučením zvýšení služného;
c) písemná výstraha se zmenšením služebního platu;
d) propuštění z činné služby se zaopatřovacími platy;
e) propuštění z činné služby s menšími zaopatřovacími platy;
f) odnětí vojenské hodnosti s přiznáním menších zaopatřovacích platů;
g) odnětí vojenské hodnosti se ztrátou nároku na zaopatřovací platy.
Zaopatřovacími platy, o nichž se zmiňují ustanovení písm. d) až g), třeba rozuměti zaopatřovací platy, příslušející dotčené osobě podle zákonných ustanovení vzhledem k služební době započitatelné pro výměru výslužného. ";
b) odstavec 2 zní takto:
"(2) Tresty u vojenských gážistů ve výslužbě a u vojenských gážistů v záloze s výslužným mohou býti:
a) písemná výstraha;
b) písemná výstraha s dočasným snížením zaopatřovacích platů;
c) písemná výstraha s trvalým snížením zaopatřovacích platů;
d) odnětí vojenské hodnosti s trvalým snížením zaopatřovacích platů;
e) za zvláště přitěžujících okolností odnětí vojenské hodnosti se ztrátou všech nároků na zaopatřovací platy pro gážistů i jeho příslušníky. ";
c) odstavec 6 se doplňuje takto: "Zmenšení služebního platu se týká jen služného a činovného, snížení zaopatřovacích platů pak jen výslužného nebo odbytného. ";
d) odstavec 8 zní takto:
"(8) Snížení zaopatřovacích platů [odst. 1, písm. e) a f) a odst. 2, písm. c) a d)] lze stanoviti nejvýše 25%. ";
e) na konci se připojuje nový odstavec tohoto znění:
,, (14) Kárný výbor může v konečném usnesení, znějícím na odnětí vojenské hodnosti odníti obviněnému vyznamenání a čestné odznaky, pokud mu byly propůjčeny naším státem, a může mu zakázati nošení cizozemských vyznamenání a čestných odznaků na území Československého státu. "
§ 17.
§ 24, odst. 1 se doplňuje takto: "Odvolání není přípustné, jestliže se osoba oprávněná podati odvolání písemným prohlášením vzdala práva odvolání podati; takové prohlášení může býti učiněno kdykoliv před uplynutím lhůty uvedené v tomto odstavci, a to již po prohlášení konečného usnesení při závěrečném projednání. Podané odvolání může osoba, oprávněná podati odvolání, vzíti písemným prohlášením kdykoliv zpět až do započetí závěrečného projednání odvolacího kárného výboru. Prohlášení o vzdání se odvolání neb o zpětvzetí odvolání již podaného nelze odvolati. "
§ 18. V §25:
a) v odstavci 5, písm. b) se citace "§ 22 (1)" nahrazuje citaci "§ 22, odst. 1, písm. b) a c)";
b) v odstavci 6 se za slova "má se" vkládají slova "při uznání viny".
§ 19.
§ 29, odst. l zní na začátku takto: "V případech, kde konečné usnesení, ukládající trest písemné výstrahy, podle ustanovení § 22, odst. 4 potvrdil zemský vojenský velitel anebo velitel divise....."
§ 20. V §33:
a) k odstavci l se připojuje nové ustanovení tohoto znění:
,, e) vystoupil-li důstojník duchovní služby mimo činnou službu z církve (náboženské společnosti), pro niž byl duchovním jmenován, nebo byl-li příslušným úřadem této církve (náboženské společnosti) zbaven kněžského (duchovního) úřadu. ";
b) v odstavci 2 na konci se slova "v případě odst. (1) c) zachovány" nahrazují slovy: "v případech uvedených v odstavci l, písm. c) a e) zachovány".
§ 21. V §34:
a) dosavadní ustanovení se označuje jako odstavec 1;
b) připojují se nové odstavce tohoto znění:
"(2) Rovněž může býti z úřední moci přeložen do výslužby (do zálohy s odbytným) vojenský gážista z povolání, jehož další ponechání v činné službě by bylo na újmu důležitým vojenským nebo jiným státním zájmům. O takovém opatření, jež může býti učiněno kdykoliv, rozhoduje ministr národní obrany na návrh komise, jejíž složení a další podrobnosti stanoví vládní nařízení; před podáním návrhu třeba dotčenému vojenskému gážistovi poskytnouti příležitost, aby se mohl vyjádřiti o důvodech, pro něž nemá býti v činné službě ponechán, aneb aby mohl činěné výtky vyvrátiti nebo důkazy k vyvrácení jich potřebné nabídnouti.
(3) z úřední moci bude z činné služby propuštěn se zaopatřovacími platy, příslušejícími podle služební doby započitatelné pro výměru výslužného, bez ponechání vojenské hodnosti důstojník duchovní služby z povolání, který vystoupil z církve (náboženské společnosti), pro niž byl duchovním jmenován, nebo který byl příslušným úřadem této církve (náboženské společnosti) zbaven kněžského (duchov-
ního) úřadu, ledaže by byl na žádost převzat do skupiny důstojníků duchovni služby z povolání oné církve (náboženské společnosti), k níž přestoupil, anebo na žádost - a třeba-li, z úřední moci - by byl převeden do jiné skupiny důstojnické, podle potřeby i v nižší služební třídě. Bývalí důstojníci katolické duchovní služby z povolání, kteří byli z důvodů právě uvedených propuštěni z činné služby se zaopatřovacími platy, nemohou uplatňovati nároku na zaopatření z náboženského fondu (na stolní titul). "
Čl. II.
Vládním nařízením mohou býti stanoveny pro řízení před kárnými výbory za mobilisace a ve válce potřebné odchylky; tresty v tomto řízení ukládané nemohou však býti vyšší než tresty ukládané v době mírové.
Čl. III.
Ministr národní obrany se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil plné znění zákona č. 154/1923 Sb. z. a n., jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 55/1927 Sb. z. a n., zákonem č. 103/1926 Sb. z. a n. a tímto zákonem.
Čl. IV.
Zákon tento nabývá účinnosti měsic po vyhlášení; provede jej ministr národní obrany v dohodě s ministry vnitra, spravedlnosti a financí.