Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

2876.

Návrh

poslanců Al. Petra, B. Bezděka a druhů na vydání zákona o zadáváni veřejných dodávek a prací.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

o zadávání věřejných dodávek a prací.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I. §1.

Ustanovení tohoto zákona platí pro dodávky a práce, které zadávají úřady státní správy, jimi spravované podniky, ústavy a fondy, dále úřady, ústavy a podniky autonomních svazků územních (země, okres, obec), jakož i dodávky a práce státem podporované.

§2. Ustanovení tohoto zákona netýkají se:

1. Dodávek, jež jsou vyhrazeny drobným živnostníkům podle zvláštních ustanovení.

2. Dodávky a práce pro účele vojenské, jež dle rozhodnutí ministerstva národní obrany veřejnou soutěž nepřipouštějí.

3. Dodávky výrobků polního a lesního hospodářství, o kterých, platí zvláštní zadávací řád.

4. Dodávky a práce, které se provádějí ve vlastní režii některým odvětvím státní správy, buď pro vlastní potřebu, nebo

pro potřebu jiného odvětví státní správy, budou-li ovšem povoleny nejblíže nadřízeným úřadem.

5. Uměleckých zakázek, uměleckých oprav, vyjímaje stavební úpravy.

Článek II. § 3.

Dodávky a práce podle § 1 buďtež zadávány jedině těm podnikatelům, kteří jsou československými státními občany, zachovalí, mají zaplaceny daně, nedluží pojistné podle zákonů o sociálním pojištění, kteří uzavřeli a řádně dodržují hromadné smlouvy pracovní, a to veřejnou soutěží, kromě výjimek v §§ 4 a 5 uvedených.

§ 4.

S vyloučením veřejnosti, t. j. soutěží omezenou mohou býti zadávány:

a) dodávky a práce, jichž veřejné rozepsání bylo by v rozporu s vojenskými nebo jinými důležitými veřejnými zájmy, nebo by způsobilo průtah v provedení na újmu veřejné bezpečnosti;

b) dodávky nebo práce, jež v čase zadání mohou býti provedeny vhodným způsobem toliko některými podnikateli, nebo k jichž provedení je zapotřebí zvláštní odborné znalosti, hodnověrnosti a již osvědčené výkonnosti;

c) dodávky a práce, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje 150. 000 Kč. jde-li o práce živnostenské 25. 000 Kč. V tomto případě buďtež vyzváni k podání nabídky zpravidla nejméně tři uchazeči.

§ 5.

Z volné ruky, t. j. s vyloučením soutě-

že mohou se zadati:

a) dodatečné objednávky původnímu dodavateli nebo podnikateli, nežádá-li vyšších cen, pokud tyto dodatečné objed-

návky nečiní více než 20% původní dodávky nebo práce a pokud není možno rozepsati pro tyto dodatečné práce zvláštní nabídkové řízení. Tato omezení neplatí, jde-li o doplnění dodávek nebo prací, jež jsou nerozlučně spojeny s původní zadávkou a při nichž jest prokázáno, že v zájmu věci mohou býti provedeny toliko původními dodavatelem nebo podnikatelem;

b) dodávky a práce, které mohou býti

provedeny v tuzemsku tolika určitým podnikem v žádané jakosti, nebol které požívají patentové nebo vzorkové ochrany

c) naléhavé dodávky a práce, jež z vojenských důvodů nebo jiných důležitých veřejných, dopravních neb obchodních zájmů naprosto nestrpí odkladu;

d) monopolní a speciální předmety;

e) dodávky, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje 10. 000 Kč, a práce, jichž úhrnná hodnota nepřesahuje 25. 000 Kč:

f) dodávky a práce, pro něž při veřejné neb omezené soutěži ani druhým rozepsáním nebylo dosaženo vhodného výsledku.

Článek III.

Vládě se ukládá, aby vládním nařízením vydala všeobecný zadávací řád, kterým budou stanoveny podmínky nabídkového řízení, obsah a provádění smluv, ustanovení o ochraně zaměstnanců, o pevinnosti podnikatelů k plnění závazků vůči živnostníkům a řemeslníkům a o dozorru zadávacího úřadu nad plněním převzatých závazků, s dodávkou nebo práci spojených.

Článek IV.

§ 7.

Dodávky a práce již rozepsané, ale dosud nevyřízené, provedou se podle dosavadních předpisů:

§ 8.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a s výjimkou uvedenou v § 7 nahrazuje všechna dosavadní nařízení, jichž platnost rušili.

§ 9.

Provésti tento zákon se ukládá ministru veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Odůvodnění.

Vládní nařízení č. 667 z r. 1920, jímž upraven byl zadávací řád pro státní práce a dodávky, zůstalo po dobu platnosti nezměněno, ač jeho úprava byla opravdu žádoucí. Již ta okolnost, že toto vládní nařízení upravuje podmínky pro dodávky a práce pouze pro státní správu a nevztahuje se na dodávky pro veřejnou správu vůbec, t. j. i pro samosprávné svazky a jejich ústavy, je dostatečným důvodem, aby naléhavou a žádanou novelisací v tom smyslu, že v budoucnu všechny dodávky a práce pro veřejnou správu, stát, země, okres, obce, a jimi spravované ústavy, budou zadávány podle jednotných pravidel stanovených zákonem a podle jednotného zadávacího řádu.

Všeobecně bylo si stěžováno, že ustanovení zadávacího řádu neposkytují náležitou ochranu zaměstnancům a subdodavatelům, na dodávkách nebo pracech pro stát súčastněným. Tato okolnost vyplynula z toho, že zadávací řád dával právo pouhé kontroly. Tím se stalo, že pro státní dodávky a práce nebyla závaznou podmínka řádně úpravy mezd v oferujícím podniku a kontrola ve smyslu vládního nařízení 667 byla proto i neúčinná. Nebylo neobvyklým zjevem, že právě na účet dělnických a zaměstnaneckých platů byla uměle snižována výše nabídky.

Tento nezdravý a hospodářsky krutý systém jednostranné svobody ve stanovení náhrady za práci je žádoucno odstraniti. To se může státi jedině tím, bude-li zákonem o zadávání veřejných prací a dodávek uložena dodavatelům povinnost předkládání úředně ověřeného opisu (výpisu) hromadné smlouvy pracovní, jíž jsou u oferující firmy (podniku, závodu) upraveny mzdové poměry.

Není neobvyklým zjevem skutečnost, že státní dodávku dostali podnikatelé, kteří

před tím diktátem snížili mzdy svým zaměstnancům. Toto soustavné porušování mzdové hladiny vedlo u nás k úžasným a křiklavým rozdílům mzdovým. Na odstranění této mzdové rozdílnosti musí míti státní správa zájem. Nelze-li zlepšení dosáhnouti ve všeobecném směru, je jistě samozřejmou povinností státní správy, aby tak učinila alespoň výjimkou pro podniky, jimž jsou a budou zadávány veřejné dodávky a práce. Bude-li předložen ověřený opis hromadné smlouvy pracovní a v nabídce odděleně vypočtena mzda podle sazeb obsažených v hromadné smlouvě, bude již to zárukou, že zaměstnanci budou míti zaručen spravedlivý podíl na státní dodávce.

Náš požadavek, aby nabídky dodavatelů, kteří nemají řádné hromadné smlouvy pracovní a kteří porušili zákonná nebo smluvní ustanovení na ochranu zaměstnanců, předpisy o nemocenském, invalidním, starobním, úrazovém a pensijním pojištění, jakož i těch, kteří smluvenou mzdu (plat) zadržují, a pojistné podle zákonů o sociálním pojištění neplatí, byly vyloučeny ze zadávacího řízení, je oprávněný, stejně tak jako požadavek zvýšeného práva kontroly zadávacího úřadu nad pracemi s dodávkou spojenými.

Neméně důležitým je požadavek, aby podnikatelé a dodavatelé nepřekročovali ustanovení zákona o 8hodinové pracovní době a to tak, že při provádění prací a dodávek pro stát budou zachovávati pracovní týden, v němž skutečná pracovní doba zaměstnanců nebude trvati déle než osm hodin denně a ne déle, než 40 hodin týdně.

Nová úprava zadávacího řízení pro dodávky a práce veřejné správě musí také vyloučiti nabídky uchazečů, kteří nejsou československými státními občany, stejně

tak jako vyloučiti pracovní účast dělníků a zaměstnanců, nemajících československé státní příslušnosti.

Zadávací řád, vydaný na základě tohoto zákona, nechť je upraven tak, aby ve všech směrech poskytoval náležitou kontrolu zadávacího úřadu nad plněním převzatých závazků, s dodávkou nebo prací spojených, aby se tak předem vyloučila možnost nekontrolovatelného překračování rozpočtu.

Je povinností státní správy, aby při provádění plánu pomoci průmyslu a nezaměstnaným velkým investičním progra-

mem, zabezpečila novým zadávacím řádem dostatečný mzdový podíl dělnicívu a zaměstnancům, a důkladnou kontrolou znemožnila nezdravé zjevy, tak často se vyskytující při státních dodávkách a pracech.

To se stane, bude-li schválen náš návrh zákona o zadávacím řízení a na jeho podkladě vydán nový zadávací řád pro dodávky a práce státním a jiným veřejným svazkům, zemím, okresům, obcím, a jimi spravovaným ústavům. Přijetím tohoto zákona nevzniknou státní správě žádné výdaje nové.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru iniciativnímu a ústavně-právnímu k projednání.

V Praze dne 21. března 1935.

Petr, Bezděk,

Vičánek, dr. Novák, Světlik, Stašek, Roudnický, Navrátil, dr. Nosek, Knotek, Janalík, Vaculík, Rýpar, Šamalík, Kaňourek, Čížek, Adámek, dr. Daněk, Stanislav,

Košek, Sedláček, dr. Dolanský.