c) dva zástupci vlády a dva jejich náhradníci jmenovaní vládou k návrhu ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí z resortů těchto ministerstev.

(2) K návrhu ministerstva vnitra, podanému v dohodě s ministerstvem financí, jmenuje vláda ze členů kuratoria jeho předsedu a náměstka.

(3) Funkční období kuratoria je šestileté. Dojde-li během tohoto období k volbě nového zemského výboru, zvolí tento výbor na zbytek funkčního období kuratoria nové členy, uvedené v odstavci l, písm a), čímž končí funkce členů dosavadních.

(4) úřad členů kuratoria je úřadem čestným.

(5) K jednáním kuratoria buďtež podle potřeby zváni zástupci věřitelských ústavů, kteří budou jmenováni vládou k návrhu ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvy financí a sociální péče; těmto zástupcům přísluší hlas poradní.

(6) Podrobnosti o organisaci a jednání kuratoria stanoví vláda nařízením.

Řízení.

§6.

(1) Řádně doložené žádosti o úpravu dluhu podávají okresy a obce i věřitelské ústavy zemskému výboru. O žádosti podané okresem neb obcí vyrozumí zemský výbor ihned věřitelský ústav.

(2) Zemský výbor rozhodne, jsou-li pro úpravu dluhu dány podmínky podle ustanovení §§ l a 2, který dluh má býti upraven z prostředků pomocného fondu a do jaké výše má býti úpravou dluhu zmírněno dosavadní, rozpočtem nekryté dluhové břemeno dotčeného svazku územní samosprávy. Před rozhodnutím o žádosti podané věřitelským ústavem jest slyšeti svazek územní samosprávy, jehož dluh má býti upraven. Při svém rozhodování přihlédne zemský výbor k závažným hospodářským a sociálním poměrům dotčeného svazku územní samosprávy, jest však povinen dbáti, aby potřeba svazků územní samosprávy z tohoto zákona vyplývající byla v mezích prostředků pomocného fondu stejnoměrně uspokojena.

(3) Rozhodl-li zemský výbor, že dluh má bytí upraven, ač nejsou pro to dány podmínky

podle ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, nahradí země fondu náklady mu vzešlé z provedení takového rozhodnutí. O tom rozhodne ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

§ 7.

(1) Zemský výbor zašle kuratoriu pomocného fondu potřebné jednací spisy a sdělí mu své rozhodnutí, že úprava dluhu má býti provedena, aby ji provedlo v rámci finančních prostředků podle § 3 po ruce jsoucích.

(2) Zároveň zemský výbor vyrozumí o tomto svém rozhodnutí dotčený svazek územní samosprávy a věřitelský ústav. Ode dne, kdy toto vyrozumění bylo věřitelskému ústavu doručeno, nemůže býti zápůjčka s příslušenstvím zažalována ani vymáhána a zahájené spory a exekuce se z úřední moci nebo na návrh přeruší; tyto právní účinky pominou, sejde-li podle odstavce 3 s provedení rozhodnuti zemského výboru. Doba, po kterou plnění ze zápůjčky nemůže býti uplatňováno, nezapočítává se do lhůt promlčecích ani do jiných lhůt, jichž zmeškání má po zákonu v zápětí právní újmu.

(3) Zástupce vlády v kuratoriu [§ 5, odst. l, písm. c)] má právo zastaviti do té doby, než o věci s konečnou platností rozhodne ministr vnitra v dohodě s ministrem financí, rozhodnutí zemského výboru o úpravě dluhu, bylo-li by v rozporu s ustanoveními tohoto zákona nebo s předpisy vydanými k jeho provedení; totéž právo mu přísluší proti usnesení kuratoria o způsobu úpravy dluhu.

Způsob úpravy dluhu.

§ 8.

(1) úprava dluhu může záležeti v tom, že pomocný fond buď převezme zúročení a umoření dluhu, nebo převezme dluh anebo dluh vyrovná; toto převzetí neb vyrovnání může se týkati celého dluhu nebo jeho části.

(2) Kuratorium stanoví způsob a podmínky úpravy dluhu; před tím vyslechne věřitelský ústav.

(3) úprava dluhu stane se platnou doručením písemného vyrozumění kuratoria věřitelskému ústavu o tom, jakým způsobem a za jakých podmínek bylo stanoveno ji provésti; souhlasu věřitelského ústavu k tomu potřebí není.

(4) Převzal-li fond dluh neb jeho zúročení a umoření, úročí a umořuje jej za podmínek sjednaných s věřitelským ústavem, pokud se týká za podmínek stanovených kuratoriem po slyšení tohoto ústavu; nepřistoupí-li věřitelský ústav na podmínky pro dlužníka příznivější nebo nejsou-li pro dlužníka příznivějšími podmínky dosavadní, stanoví se úrok 5% a umořovací lhůta nejméně 20 a nejvýše 40 let.

(5) Vyrovnání dluhu v hotovosti jest přípustno toliko u dluhů menších a zpravidla jen, povolí-li věřitelský ústav podstatnou slevu dluhu.

(6) Jinak dluh jest vyrovnati odevzdáním dílčích dlužních úpisů (odstavce 7 až 10) věřitelskému ústavu, jichž jmenovitá hodnota rovná se dlužnému penízi; takové vyrovnání dluhu má účinek jeho řádného zaplacení. Vyrovnání dluhu odevzdáním dlužních úpisů může býti vázáno podmínkou, že věřitelský ústav nesmí s těmito dlužními úpisy po určitou dobu bez souhlasu kuratoria volně nakládati.

(7) Dlužní úpisy, jichž lze použíti podle odstavce 6 k vyrovnání dluhu, vydá pomocný fond nebo zemský peněžní ústav v kuratoriu tohoto fondu zastoupený. Tyto dlužní úpisy úrokují se nejvýše 5% a umoří nejdéle ve 40 letech; umořiti je lze nejen slosováním, nýbrž i jejich nákupem na volném trhu za běžnou cenu pod jmenovitou hodnotou. Uvedené dlužní úpisy smějí býti vydány jen, pokud jejich zúrokování a umořování jest náležitě zajištěno v rámci prostředků pomocnému fondu určených (čl. I, č. 12 a čl. III, §§ 3 a 9).

(8) Za správné zúročení a umoření dlužních úpisů podle předešlého odstavce vydaných ručí podpůrně stát; smí jich býti užíváno k úročnému ukládání peněz poštovní spořitelny, nadací a ústavů podléhajících veřejnému dozoru, rovněž k ukládání peněz poručenců a opatrovanců, jakož i peněz depositních a konečně až do výše bursovního kursu, avšak nikoli přes jmenovitou hodnotu, za služební a obchodní kauce.

(9) Tyto dlužní úpisy jsou osvobozeny od poplatků a jejich úroky i od poplatků i od daně rentové.

(10) Věřitelské ústavy smějí dlužní úpisy, jichž nabyly podle odstavce 6, bilancovati v hodnotě jmenovité.

§ 9.

(1) Jestliže pomocný fond provedl úpravu dluhu, má proti dotčenému svazku územní sa-

mosprávy nárok, aby fondu přispěl k úhradě platů, při úpravě dluhu jím plněných. Výši těchto příspěvků stanoví kuratorium fondu dohodou se svazkem územní samosprávy nebo po jeho slyšení se zřetelem na hospodářskou únosnost tohoto svazku, jak se tato jeví z rozhodnutí zemského výboru (§6, odst. 2, věta první); tato dohoda nevyžaduje schválení dohlédacím úřadem. Zástavní a jinaká práva, zajišťující splnění původního dluhu, s výjimkou práv z osobních závazků, zajišťují, pokud se jich fond nevzdá, i splnění uvedeného závazku k příspěvkům.

(2) Kuratorium podá zemskému výboru zprávu o provedení úpravy dluhu (§ 8) a

o tom, zdali a v jaké výši stanovilo příspěvek podle odstavce 1.

(3) Zlepší-li se časem podstatně hospodářská únosnost svazku územní samosprávy, jehož dluh byl podle předešlých ustanovení upraven, jest zemský výbor povinen, zejména žádá-li to ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, uložiti tomuto svazku, aby po dobu zlepšené hospodářské únosnosti přispíval fondu k úhradě platů, jež fond ještě postihují v důsledku provedení úpravy dluhu; při tom jest přihlédnouti k příspěvkům podlé odstavce l, byly-li stanoveny.

(4) Nezaplatí-li svazek územní samosprávy pomocnému fondu příspěvků podle odstavců

1 nebo 3, jest fond oprávněn požádati příslušný finanční úřad II. stolice, aby mu z výnosu přirážek a z přídělu přikázal potřebnou úhradu; tento úřad jest povinen tomu vyhověti.

Náklady správy pomocného fondu.

§ 10.

Režijní výlohy pomocného fondu spojené s úpravou okresních a obecních dluhů podle tohoto zákona hradí se z prostředků určených na úpravu okresních a obecních dluhů podle § 3 částkou, která bude stanovena kuratoriem fondu a schválena ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

Ustanovení o uzavírání dalších samosprávných zápůjček.

§ 11.

(1) Okresy a obce, jichž dluhy byly upraveny podle ustanovení tohoto zákona, smějí uzavírati nové zápůjčky jedině tehdy, je-li zemským výborem bezpečně zjištěno, že k úhradě veškeré řádné potřeby dotčeného

svazku územní samosprávy, včetně úrokováni a umořování nové zápůjčky, stačí jeho vlastní prostředky v mezích nejvýše přípustných sazeb přirážkových (§ l, odst. l zák. č. 77/1927 Sb. z. a n. ve znění čl. I, č. 1 tohoto zákona), nebo jde-li o zápůjčku na výnosové investice aneb o zápůjčku, za jejíž zúročení a umořování se zaručil vyšší svazek územní samosprávy. Toto obmezení neplatí o zápůjčkách na investice poskytnutých okresům a obcím z rozpočtových prostředků určených podle finančního zákona na péci o nezaměstnané.

(2) Pokud stačí prostředky uvedené v § 3, může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí k návrhu zemského výboru zcela výjimečně povoliti, aby okresy a obce, jejichž dluhy byly upraveny podle ustanovení tohoto zákona, směly uzavříti novou zápůjčku, i když nejsou splněny předpoklady odstavce l, a rozhodnouti, aby pomocný fond úplně nebo částečně převzal zúročení a umoření dluhu, jde-li o stavby budov, sloužících k veřejným účelům kulturním nebo zdravotním, jež mají býti provedeny k příkazu nadřízených úřadů, neb o stavby budov, sloužících k umístění státních úřadů, neb o investice prováděné v rámci produktivní péče o nezaměstnané aneb o náhlá nepředvídaná opatření, která naprosto nemohou býti odložena, jako při živelních pohromách a pod.

Předpisy poplatkové.

§ 12.

K provedení tohoto článku potřebná podání s přílohami, úřední úkony, právní jednáni a listiny nepodléhají kolkům a poplatkům. Toto ustanovení nevztahuje se na nové zápůjčky uvedené v § 11.

Čl. IV.

Změna zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. Zákon č. 329/1921 Sb. z. a n. se mění takto:

1. Ustanovení § 23, odst. 1, č. 3 bude zníti: "3. O stanovení všeobecných podmínek pro

pronájem (propachtování) obecního majetku nemovitého, zejména též o výši nájemného (pachtovného), je-li v těchto podmínkách trvání pronájmu (pachtu) omezeno nejvýše na 6 let a pro pronájem (propachtování) předepsána cesta veřejné dražby nebo veřejně

vyhlášeného řízení ofertního. "

2. § 28, odst. 6 bude zníti:

"(6) Pokud pravidla v obci usnesená odpovídají těmto vzorným pravidlům, povoluje vy-

bírání poplatků a schvaluje pravidla vyšší dohlédací úřad; jestliže se od nich odchylují nebo přesahují míru označenou jako nejvýše přípustnou, nebo jde-li o poplatky, o nichž nebyla vydána vzorná pravidla, potřebí je povolení ministerstva vnitra uděleného v dohodě s ministerstvem financí. "

3. § 35, odst. 3 bude zníti:

"(3) Dávka, o které vzorná pravidla nebyla vydána nebo která by měla bytí vybírána podle pravidel odchylných od pravidel vládou vydaných nebo vyššími sazbami než za přípustné prohlášenými, může býti vybírána jen s povolením ministerstva vnitra, uděleným v dohodě s ministerstvem financí. "

4. § 38, odst. 3 bude zníti:

"(3) Jinaké dávky obecní než v tomto zákoně jmenované mohou býti zavedeny jen se svolením ministerstva vnitra, daným v dohodě s ministerstvem financí. "

5. § 41, odst. 3 bude zníti:

"(3) Příspěvky včas nezaplacené vymáhají se exekucí politickou nebo soudní. O přípustnosti exekuce na jmění nemovité platí obdobně ustanovení § 343, odst. 2, zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních. "

6. § 44, odst. 3 bude zníti:

"(3) O vymáhání poplatků a dávek platí ustanovení § 41, odst. 3. "

Čl. V. Ustanovení závěrečná.

(1) Ustanovení čl. II, § 2, a čl. IV nabývají účinnosti dnem vyhlášení; ostatní ustanovení tohoto zákona nabudou účinnosti dnem 1. ledna 1936 s úchylkou, že opatření, jež tato ustanovení ku včasnému svému provedení předpokládají již v roce předchozím, lze podle nich učiniti ode dne vyhlášení tohoto zákona. Tento zákon provedou ministři vnitra a financí v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry.

(2) Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí upravil a ve Sbírce

zákonů a nařízení vyhlásil znění zákona č. 77/ 1927 Sb. z. a n., jak vyplývá ze změn provedených pozdějšími zákony.

Resoluce.

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve provedla objektivní vyšetření situace obcí a okresů a hlavních příčin jejich finančních nesnází, ježto bez takového podkladu každé řešení je jen přechodné bez konečného sanačního účinku.