Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

2863.

Návrh

poslanců Tylla, Babela a soudruhů na vydání zákona o zrušení úsporných opatření u nižšího personálu.

Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna usnesla na tomto zákoně:

Zákon

ze dne.............1935

o zrušení úsporných opatření u nižšího personálu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Od 1. dubna 1935 ruší se srážky z platů aktivních zaměstnanců a pensistů, stanovené zákonem číslo 204/1932 Sb. z. a n. a vládním nařízením číslo 252/1933 Sb. z. a n., pokud pensijní základna nepřesahuje obnos Kč 14. 400. - ročně.

§2.

Dnem 31. prosince 1935 ruší se srážky z platů zaměstnanců, jichž pensijní základna nepřesahuje obnos Kč 33. 600. - ročně.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, současně pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující.

Provedení se ukládá všem členům vlády.

Odůvodnění.

Podáváme svůj návrh z několika zásadních důvodů. Je to v prvé řadě nespravedlivé rozdělení platových srážek, stanovených zákonem číslo 204/1932 a vládním nařízením číslo 252/ 1933 mezi jednotlivými kategoriemi zaměstnanců státní správy a státních podniků. Při stanovení těchto srážek nebylo přihlíženo k hospodářské situaci těchto kategorií zaměstnanců, jichž pevné platy nepřesahují nezbytné existenční minimum. Tak na př. ztratil zřízenec s platem 7. 200 Kč ročně platovými srážkami obnos 288 Kč ročně, takže mu zbylo na výživu jeho rodiny pouze 6. 912 Kč ročně t. j. 576 Kč měsíčně.

Naproti tomu zbylo však úředníkům s platem 49. 800 Kč po platových srážkách 42. 120 Kč ročně t. j. 3. 510 Kč měsíčně. Nad to byly těmto vysokým úředníkům srážky zmírněny již za platnosti zákona číslo 204/1932 a vládního nařízení číslo 252/1933 tím způsobem, že byli již několikráte povýšeni, zatím co zaměstnanci nižších kategorií zůstávají v téže kategorii, v jaké byli při stanovení platových srážek.

Náš návrh je dále odůvodněn zvýšením cen poživatin, které nastalo po zavedení obilního monopolu a nebezpečím dalšího zvyšování cen, jež hrozí zavedením živočišného monopolu, kartelisací a zvýšením spotřebních daní. Již okolnost, že zavedením obilního monopolu byla na př. cena chleba zvýšena o 40%, přispěla k tomu, že nižší zaměstnanci státní správy a státních podniků jsou již dnes velice zadluženi. Kdyby u nižších kategorií byly ponechány dosavadní platové srážky, ne-

mohly by při stálém vzestupu cen životních prostředků poskytnouti svým rodinám ani nejnutnějšího zaopatření.

Dalším důvodem pro uskutečnění našeho návrhu jest zlepšená situace železnic. Z porovnání stavu v měsíci říjnu 1933 se stavem v říjnu 1934 vyplývá, že se provozní příjmy československých drah zvýšily o 20 milionů Kč a že bylo na osobních nákladech ušetřeno 17. 7 milionů Kč. Tato zlepšená situace železnic, kterou železničáři nižších kategorií zaplatili zvýšeným výkonem a snížením příjmů, umožňuje provedení našeho návrhu zvláště u československých drah.

Na úhradu nákladů, spojených s provedením našeho návrhu a jež odhadujeme na 800 milionů Kč, navrhujeme toto opatření:

1. Zavedení zvláštní daně na dvojí až trojí platy ministrů, poslanců, senátorů, vysokých státních a veřejných úředníků.

2. Zavedení zvláštní daně na platy generálů československého vojska a četnictva, přesahující obnos 56. 000 Kč ročně.

3. Zavedení zvláštní daně na platy plukovníků, vysokých důstojníků československého vojska, které přesahují obnos 36. 000 Kč ročně.

4. Zavedení zvláštní daně na platy státních úředníků ve služebních třídách Ia, Ib, Ic, II. a III., které přesahují obnos 56. 000 Kč ročně.

5. Zavedení zvláštní daně na platy soudců ve služebních třídách I, II, III, které přesahují obnos 56. 000 Kč ročně.

6. Zavedení zvláštní daně na platy profesorů vysokých škol ve služebních třídách I a III, které přesahují obnos 56. 000 Kč ročně.

7. Zavedení zvláštní daně na pense rakouských generálů, plukovníků a jiných důstojníků.

8. 50% snížení cestovních diet vysokých úředníků.

9. Zrušení všech podpor ze státní pokladny na kultus různých církví.

10. Zastavení přímých i nepřímých podpor peněžním ústavům, průmyslovým, ne-

bo velkoobchodním podnikům a zemědělským družstvům.

Zavedením těchto daní a provedením námi navrhovaných úspor ve státní správě získá se obnos téměř l miliarda k plné úhradě našeho návrhu, aniž by muselo býti sáhnuto k prostředkům, které by zatěžovaly dělnictvo a střední stavy.

Ostatně bylo massám státních a veřejných zaměstnanců opětovně přislibováno, že srážky z platů budou co nejdříve zrušeny.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému, rozpočtovému a ústavně-právnímu k bezodkladnému projednání nejpozději do 1. dubna 1935.

V Praze dne 20. března 1935.

Tyll, Babel,

Dvořák, Bílek, Hrubý, Török, Valáškova, Procházka, Russ, Čižinská, Štourač, J. Svoboda, Juran, Steiner, Höhnel, Krehan, Novotný, Kubač, Zápotocký, Vallo,

Śliwka.