Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedání.
2854.
Návrh
poslance Inž. Jar. Nečase, R. Kleina, dr. Lva Wintra a soudr. na vydání nového vzorového zákona,
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račíž se usnésti:
Zákon
ze dne........................
na ochranu nových vzorů pro živnostenské výrobky.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně.
I. Všeobecná ustanovení. Pojem vzoru.
§ 1.
(1) Tímto zákonem se chrání nové vzory pro živnostenská výrobky (vkusové a užitné vzory).
(2) Vkusovými vzory čili vzorky ve smyslu tohoto zákona jsou předlohy tvaru, určené k tomu, aby působily na krasocit, při čemž tvar může býti plošný nebo prostorový,
(3) Užitnými vzory čili modely ve smyslu tohoto zákona jsou předlohy tvaru nářadí, přístrojů, nástrojů nebo užitných předmětů všeho druhu, sloužící k potřebě. Tvar může záležeti v prostorovém vytvoření nebo v účelném uspořádání součástí.
(4) Jedna a táž předloha tvaru může současně býti odděleně zapsána a na základě příslušných zápisů požívati ochrany podle ustanoveni tohoto zákona jako vzorek i jako model.
(5) Pracovní nebo výrobní postupy nebo způsoby nemohou býti předmětem vzorové ochrany.
Vzory vyloučené ze vzorové ochrany.
§2, Z ochrany vzorové jsou vyloučeny:
a) vzory, které nejsou nové (§ 3),
b) vzory, které o sobě, v použití pro živnostenský výrobek nebo vzhledem k účelu nebo použití živnostenského výrobku, pro který jsou určeny, jsou nemravné nebo zdraví škodlivé, anebo odporují veřejnému řádu, nebo jsou schopny uváděti obecenstvo v omyl.
§3.
Vzor není novým jestliže
a) byl vzor pro živnostenské výrobky dotyčného oboru (§ 5, odst. 2) v tiskovině uveřejněné ve dvacetipěti létech předcházejících prioritnímu dnu přihlášky tak popsán nebo zobrazen, že je možno jeho napodobení;
b) byl živnostenský výrobek dotyčného oboru (§ 5, odst. 2) zhotovený podle vzoru uveden v tuzemsku ve dvacetipěti létech předcházejících prioritnímu dnu přihlášky tak do obchodu, veřejně vystaven nebo předveden nebo užíván, že je možno jeho napodobení, kteréž skutečnosti nejsou však na škodu novosti užitného vzoru, jestliže jeho původce nebo původcův právní nástupce užitný vzor přihlásí k zápisu nejdéle do šesti měsíců po dni, kdy některá ze jmenovaných skutečností poprvé nastala;
c) byl vzor pro živnostenské výrobky dotyčného oboru (§ 5, odst. 2) předmětem prioritně starší tuzemské patentové přihlášky jiného žadatele nebo předmětem ne více než o dvacetpět let prioritně starší tuzemské vzorové přihlášky téhož druhu (vzorek nebo model), pokud taková při-
hláška vedla nebo povede k získání práva patentního nebo vzorového.
Nárok na ochranu vzorovou.
§4.
(1) Nárok na ochranu vzorovou má původce nebo právní nástupce původcův. Pokud se nedokáže opak, pokládá se za původce vzoru první přihlašovatel.
(2) Nárok na ochranu vzoru, vytvořeného na objednávku za přiměřenou odměnu nebo vytvořeného zaměstnancem v době trváni služebního poměru v rozsahu služebních povinností, má objednatel nebo zaměstnavatel, pokud není určeno smlouvou nebo služebními předpisy.
Získáni a účinek vzorové ochrany.
§ 5.
(1) Vzorová ochrana nastává dnem po podání přihlášky o zápis vzoru (§ 14) za předpokladu, že vzor bude zapsán do vzorového rejstříku (§ 10) a zaručuje majiteli vzoru výhradné právo po živnostensku opatřovati výrobky vzorem anebo je podle vzoru vytvářeti, dále výrobky podle vzoru zhotovené používati do obchodu uváděti nebo míti na skladě.
(2) Ochrana vzorová se vztahuje
a) u vzorků na živnostenské výrobky onoho druhu, pro který byl vzorek zapsán;
b) u modelů na živnostenské výrobky, u nichž chráněný tvar slouží stejnému účelu potřeby.
(3) Vzorové právo neosvobozuje majitele vzoru od platných předpisů pro nastoupení a provozování živnosti.
Trvání a zánik vzorové ochrany. §6.
(1) Nejdelší trvání vzorové ochrany jest deset let, počínaje desátým nebo dvacátýmpátým dnem měsíce, nejblíže následujícím dnu přihlášeni (§ 11). Vládním nařízením může býti ochranná doba vzorů prodloužena na patnáct let a stanoveny roční poplatky za 11. a další roky jejího trvání.
(2) Vzorová ochrana zaniká:
a] při správném placení ročních poplatků uplynutím ochranné do'by;
b) není-li splatný roční poplatek v určený čas zaplacen;
c) vzdá-li se majitel vzoru vzorového práva.
(3) Zánik účinkuje v případu uplynutí časové lhůty (odst. 2 body a, b) s uplynutím posledního roku platnosti, v případu vzdání (odst. 2, bod c) uplynutím dne, kterým vzdání bylo sděleno zápisnímu úřadu (§ 9, odst. 1).
Zrušení vzorového práva. §7.
(1) Vzorové právo se zruší, jestliže a] jeho předmět není vzorem podle § l tohoto zákona;
b) jeho předmět jest vyloučen ze vzorové ochrany podle § 2 tohoto zákona.
(2) Zrušení vzorového práva působí zpět na okamžik podání přihlášky o zápis vzoru.
Použitelnost předpisů patentního zákona.
§8.
Pro obor vzorového práva platí dále obdobně předpisy §§ 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 29, 30 a 31 patentního zákona, po př. předpisy, jimiž nyní platná ustanovení těchto paragrafů budou pozměněna, doplněna nebo nahrazena, pokud v dotyčných nových ustanoveních jich platnost pro obor vzorového práva není výslovně vyloučena nebo omezena. Při použití předpisů § 21 pat. zák. pro obor vzorového práva počítá se doba tří let ode dne počátku vzorové ochrany (§6).
II. Úřady, zařízení a řízení. Úřady.
§9.
(1) Obchodní a živnostenská komora pro žadatele příslušná (§ 11) rozhoduje o zápisu vzorku (vkusového vzoru) a provádí všechny zápisy do vzorkového rejstříku (§ 10).
(2) Patentní úřad rozhoduje o zápisu modelu (užitného vzoru) a provádí všechny zápisy do modelového rejstříku (§ 10).
(3) Patentní úřad vzorky i modely zrušuje, odnímá a prohlašuje za závislé a rozhoduje o právu předchozího uživatele (§ 9 pat. zák. ), o návrzích určovacích (§ 111 pat. zák. ) a o propůjčení licencí (§21 pat. zák. ).
(4) Pro obor vzorového práva platí dále obdobně předpisy §§ 34 až 43, 46 a 47 patentního zákona, s výhradou podle § 8, se změnami a doplňky v následujících odstavcích uvedenými.
(5) Agendu vzorovou vede druhý náměstek presidenta patentního úřadu, jenž má býti odborně technicky vzdělán, je-li již jeden z náměstků práva znalý, a jenž naopak má býti práva znalý, je-li president i prvý náměstek odborně technicky vzdělán.
(6) Oddělení stížnostní a oddělení zrušovací se usnášejí, s výhradou ustanovení odstavce (7):
1. v záležitostech vzorků za přítomnosti práva znalého předsedy a dvou dalších členů patentního úřadu,, z nichž jeden jest od-
borně technicky vzdělán a jeden znalý práva.
2. v záležitostech modelů za přítomnosti odborně technického předsedy a dvou dalších členů patentního úřadu, z nichž jeden jest práva znalý a jeden odborně technicky vzdělán.
(7) Stížnostní oddělení se usnáší:
a) ve složení podle bodu l o záležitostech převážně právních,
b) ve složení podle bodu 2 o otázce, zda vzor jest považovati za vzorek nebo za model.
Vzorové rejstříky.
§ 10.
(1) U patentního úřadu vede se rejstřík pro modely.
Každá obchodní a živnostenská komora vede rejstřík vzorkový.
(2) O těchto rejstřících platí obdobně ustanovení § 45, odst. l, 2, 3 a 5 patentního zákona, s výhradou podle § 8.
(3) Další bližší ustanovení o zápisech do těchto rejstříků jsou vyhražena služebnímu předpisu, kterýž jest uveřejniti v Patentním Věstníku.
Přihlašovací řízení.
§ 11.
(1) Model jest přihlásiti k zápisu písemně podle předpisu buď přímo u patentního úřadu nebo u obchodní a živnostenské komory pro žadatele příslušné, kteráž ji zašle k dalšímu řízení patentního úřadu. Žadatelé sídlící v cizině mohou podati přihlášku jen přímo u patentního úřadu.
(2) Vzorek jest přihlásiti k zápisu podle předpisu u obchodní a živnostenské komory pro žadatele příslušné. Žadatelé sídlící v cizině mohou podati přihlášku jen u obchodní a živnostenské komory v Praze.
Zachování vzorku v tajností.
§ 12.
(1) Vzorek lze přihlásiti jako tajný. V tomto případě není po prvá dvě léta trvání ochrany nikomu beze svoleni majitele vzorku dovoleno prohlédnouti si vzorek a jeho přílohy, vyjímaje osoby úředně k tomu povolané a vyjímaje případy v tomto zákoně dále výslovně uvedené.
(2) Prohlási-li majitel vzorku před uplynutím prvých dvou let trvání ochrany písemně, že od zachování vzorku v tajnosti upouští, přestává zachování vzorku v tajnosti uplynutím dne, kdy takové prohlášení došlo příslušné obchodní a živnostenské komoře,
Hromadné vzorky. § 13.
(1) Spojení několika vzorů v jediné přihlášce (hromadný vzor) je dovoleno jen u vzorků, pro nejvyšší počet 50 kusů, přihlásí-li všechny vzorky týž přihlašovatel pro stejný druh výrobků a to všechny buď jako otevřené nebo všechny jako tajné.
(2) Vzorové právo každého ze vzorků, spojených v hromadný vzorek, může o sobě tvořiti předmět právních opatření a sporů.
(1) Převod na nového majitele nebo upuštění od zachování v tajnosti jest přípustné též jen vzhledem k části vzorků, spojených v hromadný vzorek; takovou část jest však vyloučiti z původního hromadného vzorku a zapsati odděleně do vzorového rejstříku s nárokem na původní prioritu, při čemž pro takto vzniklé nové hromadné nebo jednotlivé vzorky jest platiti oddělené přihlašovací poplatek a roční poplatky, jichž splatnost se řídí původním zápisem.
(4) Nařízením může býti omezen zápis hromadných vzorků na určité druhy zboží.
Přihláška a její přílohy.
§ 14.
(1) Přihláška musí býti podepsána přihlašovatelem nebo jeho zplnomocněným zástupcem a musí obsahovati:
a) jméno, příjmení a adresu přihlašovatele po př. též jeho zástupce,
b) prohlášení, zda vzor má býti chráněn jako vzorek nebo jako model,
c) u vzorků označení druhu výrobků, pro něž má býti chráněn, u modelů krátké věcné pojmenování.
(2) K přihlášce jest připojiti
a) potvrzení o zaplacení přihlašovacího a prvého ročního poplatku (§ 19);
b) podá-li přihlášku zástupce, plná moc pro zástupce;
c) u vzorků tři souhlasné kusy výrobku, zhotoveného podle vzorku nebo jeho zobrazení, u modelů tři souhlasné zobrazení modelu. Zobrazení vzorku jest předložiti, nehodí-li se výrobek k uložení pro svoji velikost, váhu nebo z jiných důvodů;
d) vzorový nárok ve třech vyhotoveních, podepsaných přihlašovatelem nebo jeho zástupcem. Vzorky lze přihlásiti bez nároku;
e) u hromadných vzorků seznam čísel. (3) Znázornění vzoru musí býti úplné a
jasné. Dodatečné změny jsou nepřípustný.
C) Ve vzorovém nároku jest přesné a jasně udati:
a) u vzorků, zda předmět má býti chráněn ve svém celkovém zjevu, nebo jinak
které části nebo význaky předmětu mají býti chráněny;
b) u modelů účel použití jakož i tvar nebo uspořádání, tomuto účelu sloužící a ze zobrazení jasně vyplývající.
(5) Stanovení dalších bližších předpisů jest vyhrazeno nařizovací cestě.
Priorita.
§ 15.
(1) O prioritě platí obdobně ustanovení §§ 54 a 54a patentního zákona, s výhradou podle § 8.
(2) Ukáže-li se při prozkumu vzorové přihlášky, že přihláška nevyhovuje předpisům § 1, po př. že označení druhu vzoru podle § 14 (1), b) není správné, má přihlašovatel právo přihlásiti předmět k patentování nebo k zápisu jako správný druh vzoru, s nárokem na prioritu původního podání, učiní-li tuto novou přihlášku během prozkumu původní přihlášky nebo nejdéle do dvou měsíců po pravoplatném zamítnutí původní přihlášky. Totéž platí obdobně pro případ, že se při prozkumu patentové přihlášky ukáže, že předmět přihlášky není vynálezem ve smyslu § l patentního zákona.
Prozkum. § 16.
O prozkumu modelů platí obdobně ustanovení §§ 55, 56 a 63 patentního zákona, s výhradou podle § 8, s tou odchylkou, že novost vzoru se nezkoumá.
Řízení před zrušovacím oddělením.
§17.
(1) Pro žaloby proti vzorům platí obdobně ustanovení §§ 67 až 94 patentního zákona, s výhradou podle § 8, se změnami a doplňky v následujících odstavcích uvedenými.
(2) Návrh, o němž má rozhodovati Zrušovací oddělení patentního úřadu, může se týkati několika vzorů jen tehdy, jsou-li všechny zapsány jako části jednoho a téhož hromadného vzorku.
(3) Proti tajnému vzoru jest návrh, o němž má rozhodovati zrušovací odděleni
patentního úřadu, přípustný jen tehdy, jeste navrhovatel prokáže, že majitel napadaného tajného vzoru mu hrozil žalobou pro zásah nebo takovou žalobu podal. V tomto případě má navrhovatel právo prohlédnouti si napadený tajný vzor.
(4 )Žaloba na zrušení vzorového práva pro podobnost napadeného vzoru s tajným vzorem jest přípustná jen tehdy, jestliže žalobce dal majiteli napadeného vzoru nejméně dva měsíce před podáním žaloby příležitost prohlédnouti si tento tajný vzor a jestliže se majitel napadeného vzoru v této lhůtě svého vzorového práva nevzdal.
III. Porušování a osobování si vzorového práva.
§ 18.
(1) O porušování a osobování si vzorového práva platí obdobně ustanovení §§ 95 až 105, dále §§ 107, 108, 109, 111, 112 a 113 patentního zákona, s výhradou podle § 8, se změnami a doplňky v následujících odstavcích uvedenými.
(2) Shoda předmětu rušebního s předmětem vzorového práva, jež vyplývá ze zobrazení vzoru po př. ve spojení se vzorovým nárokem, není vyloučena tím, že se oba navzájem liší jen nepodstatnými změnami nebo že jsou vyrobeny odlišnými výrobními způsoby nebo z odlišných hmot.
(3) Nezaviněné porušení vzorového práva, které bylo spácháno v době, kdy vzor byl držen v tajnosti, zakládá pro poškozeného pouze nárok, aby bylo zanecháno dalších činů rušebních. Tento nárok může býti uplatněn pouze tehdy, jestliže poškozený dal rušiteli nejméně 14 dní před podáním žaloby příležitost k prohlédnutí tajného vzoru, vůči kterému svůj nárok uplatňuje a jestliže rušitel během této lhůty nedal poškozenému písemné prohlášení, že dalších rušebních činů zanechá.
(4) V případech podle § 97 pat. zák. stanoví se pro obor vzorového práva nejvyšší výměra trestu na penězích do Kč 5, 000. nebo vězením do tří měsíců, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta až do Kč 5000. -.
IV. Poplatky., §19.
(1) Za přihlášku jednotlivého vzorku (vkusového vzoru) jest zapraviti přihlašovací poplatek Kč 30. -, za přihlášku hromadného vzorku nebo modelu (užitného vzoru) Kč 50. -. Podá-li přihlašovatel přihlášku u některé obchodní a živnostenské komory, jest povinen zapraviti dále ještě poplatek Kč 10. - za jednotlivý vzorek nebo Kč 20. - za hromadný vzorek nebo za model, kterýž přídatečný poplatek připadne dotyčné obchodní a živnostenské komoře.
(2) Mimo to jest podle doby trváni ochrany zapraviti roční poplatky, jež činí:
a) u jednotlivých vzorků (vkusových vzorů) v prvém pětiletí ročně Kč 30. -, v druhém pětiletí ročně Kč 60. -;
b) u hromadných vzorků v prvém pětiletí ročně až včetně do 10 vzorků (prvý stupeň) Kč 75. -, za 11 až 30 vzorků (druhý stupeň) Kč 200. -, za 31 až 50 vzorků (třetí stupeň) Kč 300. -; v druhém pětiletí ročně až včetně do 10 vzorků (prvý stupeň) Kč 150. -, za 11 až 30 vzorků (druhý stupeň) Kč 400. -, za 31 až 50 vzorků (třetí stupeň) Kč 600. -;
c) u modelů (užitných vzorů) v prvém pětiletí ročně Kč 50. -, v druhem pětiletí ročně Kč 200. -.
(3) Přihlašovací a první roční poplatek jest zapraviti při přihlášce vzoru. Další roční poplatky jsou splatný předem vždy k výročí dne, jimž počíná trváni vzorové ochrany (§ 6, odst. 1) a mohou býti zapraveny bud ročně nebo předem na několik roků najednou nejpozději do šesti měsíců po splatnosti a to v prvých třech měsících této lhůty s přirážkou Kč 25. - a v druhých třech měsících této lhůty s přirážkou ve výší toho ročního poplatku, který jest platiti.
(4) Tyto poplatky, s výjimkou poplatku připadajícího podle odst. (1) obchodní a živnostenské komoře, jest zapraviti na účet patentního úřadu u poštovní spořitelny a může je zapraviti každá osoba, která má zájem na trvání vzorové ochrany.
(5) Přihláškový poplatek se nevrací. Roční poplatky zapravené pří přihlášce se vrátí jen tehdy, jestliže od přihlášky bylo ustoupeno dříve než bylo nařízeno vzor zapsati do vzorového rejstříku, nebo jestliže přihláška byla zamítnuta. Další roční poplatky se vrátí jen tehdy, jestliže vzorové právo zanikne nebo bylo zrušeno přede dnem jich splatnosti.
(6) Ministr pro obchod, průmysl a živnosti může, po třech letech ode dne, kdy tento zákon nabude mocí, ve shodě s ministrem financí naříditi, aby přihláškový a roční poplatky byly sníženy až na polovinu nebo zvýšeny až o 100%.
(7) O poplatcích za řízení o kolkových poplatcích a o osvobození od poplatků platí obdobně ustanovení §§ 116, 117, 118 a 119 patentního zákona, s výhradou podle § 8.
V. Ustanovení přechodná a závěrečná,
§ 20.
(1) Pro vzory, které byly přihlášeny k zápisu nebo zapsány až do dne účinnosti tohoto zákona u obchodních a živnostenských komor, zůstávají až do jich zániku po př. až do jich přeměny ve vzory ve smyslu tohoto zákona (§ 21) v platnosti ustanovení císařského patentu ze 7. prosince 1858, ř. z. č. 237, pozměněného zákony z 23. května 1865, ř. z. č. 35, z 24. července 1919, Sb. z. a n. č. 469 a z 20. prosince 1932, Sb. z. a n. č. 28 ex 1933.
(2) Tyto vzory, pokud přicházejí v úvahu jako škodlivé novosti (§ 3), jest považovali za vzorky (vkusové vzory).
§ 21.
(1) Majetníkům vzorů, zapsaných podle císařského patentu ze 7. prosince 1858, ř. z. č. 237, a dosud platných, jest volno zažádati o jich přeměnu ve vzory podle tohoto zákona.
(2) Žádost o přeměnu musí odpovídati předpisům §§ 11 až 14, s tou odchylkou, že žádost jest podati u obchodní a živnostenské komory, u níž byl vzor zapsán, kteráž, jde-li o model (užitný vzor), potvrdí platnost vzoru a souhlas dat a příloh přihlášky o přeměnu s daty a přílohami, zapsanými a uloženými v jejím vzorovém rej-
střiku a předloží žádost i s přílohami patentnímu úřadu k dalšímu řízení. O vyřízení žádosti o přeměnu platí obdobně ustanovení § 16, jde-li o vzorek (vkusový vzor), vyřídí žádost o přeměnu příslušná obchodní a živnostenská komora sama. Nepřípustno jest spojiti několik zapsaných vzorků ve hromadný vzorek.
(3) O přeměnu možno zažádati již před účinností tohoto zákona a to též pro vzory, jichž doba trvání projde v době mezi vyhlášením a účinností tohoto zákona.
(4) Za den přihlášky platí den jeho původního zápisu. Uplynulá doba platnosti se započte do doby trvání vzorové ochrany podle tohoto zákona, ve smyslu § 6 odst. 1.
(5) Splatnost a výše ročních poplatků se řídí dnem původního zápisu ve smyslu § 6 odst. 1. Roční poplatky dospívající ke splatnosti přede dnem doručení vzorové listiny žadateli po př. jeho zplnomocněnému zástupci je možno zapraviti do tří měsíců po tomto dnu bez přirážky nebo během dalších tří měsíců s přirážkou ve výši toho ročního poplatku který jest platiti.
(6) Podáním žádosti o přeměnu, pokud jí bude vyhověno, prodlužuje se trvání vzorové ochrany až do dne zápisu vzoru do vzorového rejstříku podle tohoto zákona. O tomto zápisu vyrozumí patentní úřad též příslušnou obchodní a živnostenskou komoru.
(7) Přeměna nabývá účinnosti dnem následujícím po dnu zápisu vzoru do vzorového rejstříku podle tohoto zákona.
§ 22.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti s výjimkou ustanovení § 21, odstavce 3 a 6, v den, jenž se určí nařízením. Tímtéž dnem pozbývají účinnosti zákony v § 20, odst. 1. uvedené, s výhradou tamtéž zmíněnou. Ustanovení § 21, odstavce 3 a 6 nabývají účinnosti dnem vyhlášeni tohoto zákona.
(2) Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr pro obchod, průmysl a živnosti.
Důvodová zpráva.
Nutnost bezodkladné reformy vzorového zákona jest tak silně a všeobecně pociťována, že by bylo zbytečno se o tom šířiti a stala se nad to ještě imperativnější vzhledem ke změnám Únijních smluv, provedeným v Londýně 1934. Již v předválečném Rakousku bylo podáno postupně v letech 1880, 1894, 1900, 1904 a 1913 pět osnov nového zákona. Poslednímu návrhu nového vzorového zákona právem byla vytýkána zejména rozvláčnost; mnohá jeho ustanovení mimo to se jeví nyní jíž zastaralá a byla předstižena vývojem názorů a potřeb.
Obor vzorové ochrany souvisí nepoměrně těsněji s patentovým právem než známková ochrana a ježto v zásadě má vzorové řízení býti napříště přiděleno patentnímu úřadu, bylo v přiloženém návrhu upuštěno od opakování ustanovení obsažených v patentním zákonu a dotyčné části nahrazeny poukazem na patentní zákon, jako jest tomu v celé řadě cizozemských vzorových zákonů. Při zpracování tohoto návrhu bylo mimo to přihlíženo k osvědčeným ustanovením řady cizích vzorových zákonů, zejména jugoslávského a nového rakouského.
Hlavní vady a nedostatky dosavadního zákona jsou tyto:
1. Rozsah ochrany jest naprosto neurčitý a ochrana proto ve většině případů neúčinná, ježto scházejí ustanovení o ochranném nároku, takže v praksi zhusta jíž nepatrné odchylky dostačuji, aby napodobení se stala beztrestnými.
2. Podle § 3 dosavadního zákona nepřiznává se ochrana vzorkům, jež obsahují pouhá napodobeni samostatných děl uměleckých. Zákonem o původském právu z 24. listopadu 1926, č. 218 Sb. z. a n., § 7, jest chráněno napodobení uměleckých děl výtvarných uměleckým postupem rozdílným od původního a fotografické reprodukce děl literárních, uměleckých nebo fotografických, pokud nejsou jen rozmnoženinami díla původního. Schází tedy dosud ochrana v případech napodobení uměleckých děl, přenesených na průmyslové výrobky.
3. Podle dosavadního zákona činí nejvyšší přípustná a neprodlužitelná doba ochrany tři roky, což jest lhůta ve většině případů nedostačující.
4. Dosavadní zákon nečiní rozdílu mezi vzorky užitnými a vkusovými, kteréž dvě kategorie vyžadují v mnohých směrech rozličných ustanovení.
5. Dosavadní zákon nezná tak zv. hromadných či sériových vzorků se sníženými poplatky, a vyžaduje za každý vzorek bez výjimky plné poplatky, což jest nespravedlivé vzhledem k oborům průmyslovým na př. textilním, v nichž poměry vyžadují chránění velikého, do set i tisíců jdoucího počtu vzorků každoročně.
6. I po zmírnění ustanovení o zániku vzorkového práva novelou z 20. prosince 1932, č. 28 ex 1933 Sb. z. a n. zaniká podle dosavadního zákona vzorkové právo, nepoužije-li se ho do jednoho roku (§ 29), což jest ustanovení kruté a okolnostmi nijak neodůvodněné a odporuje též čl. 5 B. Unijní smlouvy, Londýn 1934. Povinnost používání vzorku byla úplně odstraněna v Rakousku, kde jinak platí dosud v podstatě týž zákon jako v Československu a nestává pro užitné vzory ani v Německu.
7. Vzorky jsou zapisovány dosud u jedenácti rozličných obchodních a živnostenských komor, takže schází ústřední rejstřík a informace jest zájemcům velice ztížena.
8. Pro stíháni zásahů i pro spory o platnosti vzorkové ochrany jsou dosud příslušný politické úřady, které pro tuto agendu nejsou náležitě vybaveny; tato okolnost jest dalším důvodem, pro který jest vzorková ochrana v praksi málo účinná. Při tom však nemohou politické úřady rozhodovati o nárocích na náhradu škody, pro které jsou příslušný civilní soudy (§ 20), takže poškozený jest nucen se obraceti jak na politické úřady tak i na soudy.
9. Ustanovení o řízení udělovacím a odporovém jsou velice kusá a neúplná.
Tyto vady a nedostatky mají býti odstraněny podle osnovy následujícími ustanoveními:
1. Za účelem přesnějšího vymezení rozsahu ochrany zavádí se vzorový nárok (§ 14), povinný jen pro užitné vzory, analogicky s patentním nárokem v patentním právu a doplňují se předpisy o srovnávání vzorku chráněného s napodobeninou v zásahovém řízení (§ 18).
2. Vkusové vzorky požívají ochrany i tehdy, jsou-li průmyslovou napodobeninou uměleckého díla.
3. Nejdelší ochranná doba se prodlužuje ve shodě s jugoslávským zákonem na 10 let (§ 6) a zavádějí se roční poplatky (§ 19), takže přihlašovatel není nucen se již při podání přihlášky rozhodnouti o žádané době trvání ochrany.
4. Vytyčuje se výslovně rozdíl mezi vkusovými vzorky, působícími na krasocit s užitnými vzory či modely, sloužícími k potřebě (§1).
5. Zavádějí se hromadné či sériové vzorky se sníženými poplatky (§ 13 a 19).
6. Jako sankce pro nepoužívání užitného vzoru se zavádí podle vzoru § 21 pat zákona nucená licence, kteráž úplně dostačí, aby zajistila ve prospěch domácího průmyslu výrobu dotyčného vzoru v tuzemsku.
7. Vzorové přihlášky jest podávati u patentního úřadu v Praze (§ 11), u něhož bude veden jednotný vzorový rejstřík (§ 10) a to buď přímo, nebo prostřednictvím obchodních a živnostenských komor, kterýmž v tomto případě připadne část přihlašovacího poplatku.
8. Patentní úřad bude příslušný nejen pro řízení udělovací (§ 11 až 16), nýbrž též
pro spory a zrušení nebo odnětí vzorových práv (§ 17), kdežto pro řízení jak trestní tak i civilní při sporech zásahových budou příslušný soudy (§ 18).
9. Ustanovení o řízení udělovacím a sporovém byla doplněna analogicky a osvědčenými již předpisy patentního zákona.
Roční poplatky za hromadné vzorky (§ 19) jsou tak vyměřeny, že kvóta vypadající na jeden vzorek, vypočtená pro střední počet vzorků v každém ze tři stupňů, postupně klesá. V prvém pětiletí jest při pěti vzorcích (střed prvého stupně) kvóta Kč 15. -, tedy polovice ročního poplatku za ojedinělý vzorek, při dvaceti vzorcích (střed druhého stupně) Kč 10. -, při čtyřiceti vzorcích (střed třetího stupně) Kč 7. 50. Spravedlivé jest, by v druhém pětiletí se platily zvýšené roční poplatky, ježto pouze vzory značné lukrativní budou tak dlouho udržovány v platností. U vzorků stačí pří přechodu do druhého pětiletí zdvojnásobení, u modelů (užitkových vzorů) se však navrhuje čtyřnásobek vzhledem k tomu, že model, jsa užitného rázu, má povahu drobného patentu a omezuje výrobní volnost více než vzorek rázu vkusového t. j. umělecko-průmyslového. I při této stupnicí jest model stále ještě podstatně levnější než patent. U patentů činí první roční poplatek Kč 150. -, šestý Kč 600. -, desátý Kč 1400. -, kdežto u modelů první Kč 50. -, šestý i desátý Kč 200. -.
Výlohy s provedením tohoto zákona spojené uhradí se z poplatků zákonem samým stanovených. Jde o zdolání ochrany již stávající. Pokud by náklad finanční přesahoval výši vybraných poplatků, nechť zbytek uhradí se z běžných úspor.
V Praze, dne 12. března 1935.
Inž. Nečas, Klein, dr Winter,
Nový, Dlouhý, Polach, Srba, Kučera, Chalupa, V. Beneš, Biňovec, Bečko, Chalupník, Pik, Vácha, Benda, Mravec, Seidl, Husnaj, dr Markovič, Jurnečková-Vorlová,
Prokeš, Brožík, Brodecký, Jaroš, dr Mareš.