Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

2837.

Návrh

poslanců Zápotockého, Krosnáře, Hádka, Vallo, Töröka, Śliwky a soudruhů na vydáni zákona o všeobecné státní podpoře nezaměstnaných na účet zbohatlíků.

Podepsaní navrhují, aby poslanecká sněmovna se usnesla:

Zákon

ze dne.............1935

o všeobecné státní podpoře nezaměstnaných na účet zbohatlíků.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I. Kdo má nárok na podporu v nezaměstnání.

§1.

Všichni, kdož se zdržují na půdě tohoto státu a jsou odkázáni svou výživou na mzdu nebo plat, pozbyli zaměstnání a do jiného zaměstnání nebyli přijati, mají nárok na podporu v nezaměstnání podle tohoto zákona.

§2.

1) Nárok na podporu v nezaměstnání podle tohoto zákona mají také osoby, propuštěné z vojenské služby a z vojenského cvičení, které jsou svou výživou odkázány na mzdu nebo plat a nebyly znovu přijaty do zaměstnání, jehož pozbyly nastoupením vojenské služby.

2) Drobni živnostníci a malorolníci, kteří pozbyli výdělkové možnosti a nebyli přijati do zaměstnání, ač se o ně ucházeli.

3) Českoslovenští příslušníci, kteří pozbyli svého zaměstnání v zahraničí.

§ 3.

Nárok na podporu v nezaměstnání vzniká dnem po ztrátě zaměstnání a zaniká, když podporovaný nastoupil do práce.

§ 4.

Nezaměstnaný může bez újmy nároků na podporu odepříti nabuzenou práci, když není s to vykonávati ji pro svoji tělesnou slabost, nebo z důvodů zdravotních. Je-li nabízená práce v podniku, v němž jest stávka, nebo výluka, nebo kde zaměstnanci jsou vysazováni z práce, neodpovídá-li práce jeho kvalifikaci, nebo není-li mu zaručen aspoň v místě obvyklý plat té kategorie dělnictva, ve které má práci nastoupiti, nebo je-li mu nabízeno místo práce mimo místo jeho pobytu a není-li mu zaručena bezplatná doprava do zaměstnání a zpět do místa jeho bydliště, je-li pracovní místo vzdáleno a neposkytne-li se mu byt aspoň takových rozměrů zdarma neb aspoň ve výši nájemného, které měl a platil v místě dosavadního pobytu.

Čl. II.

Uplatňování nároků na podporu v nezaměstnání.

§ 5.

1) Nárok na podporu v nezaměstnání uplatňuje se v obci pobytu přihláškou. Přihláška obsahuje: jméno a příjmení, rok, den a měsíc narození, poslední zaměstnání, jméno a stáří členů a příslušníků rodiny a pracovní kvalifikaci nezaměstnaného.

2) Přihlášku jest doložiti potvrzením o propuštění z práce, v níž musí býti obsažena výše poslední mzdy a u vojínů propouštěcírn listem.

3) Zaměstnavatel jest povinen vydati zaměstnanci toto potvrzení bezodkladně a bezplatně. Potvrzení zaměstnavatele

může býti nahrazeno potvrzením závodního výboru (závodní rady) a kde není, důvěrníkem zaměstnanců, u živnostníka neb malorolníka obecním úřadem v místě pobytu.

4) Přihláška o podporu je pravoplatná i bez jmenovaných dokladů, jestliže nezaměstnaný jinak dokáže, že pozbyl zaměstnání (na př. zaměstnání v cizině), nebo že po vyučení nebo opuštění školy nenalezl zaměstnání.

Čl. III. Výše podpory v nezaměstnání.

§6.

1) Denní podpora v nezaměstnání podle tohoto zákona činí Kč 10. - u svobodného, jenž není živitelem rodiny a Kč 15. - u živitele rodiny.

2) Podpora v nezaměstnání, vyplácená odborovou organisací, nemá vlivu na přiznání a výši státní podpory v nezaměstnání.

3) Vyplácení podpory v nezaměstnání děje se obcí na účet státu. Výplata podpor koná se jednou týdně pravidelně v sobotu.

4) Na výplatu podpor v nezaměstnání poskytne okresní finanční ředitelství obcím předem dostatečnou záruku.

Čl. IV.

Kdo nese náklady na podpory v nezaměstnáni.

§7.

1) Na úhradu výloh, spojených s provedením tohoto zákona, ukládá se všem fysickým a právním osobám, vlastnícím majetek, jehož hodnota přesahuje Kč 500. 000. -, zvláštní 50% daň z přírůstku majetku. Tato dávka jest vyměřována z přírůstku, jehož majetek poplatník doznal od 28. října 1918 do 31. prosince 1934.

2) Údaje o přírůstku majetku osob uvedených v odst. 1) jsou veřejně oznamovány na obecním úřadě, kde daní povinná osoba má svůj pobyt nebo své sídlo.

3) Každý občan jest oprávněn navrhnouti změny těchto údajů a doplnění.

4) Podrobnosti určí vládní nařízení.

Čl. V. Závěrečná ustanovení.

§ 8.

Odepře - li zaměstnavatel nezaměstnanému potvrzení uvedené v § 5 odst. 3), bude okresním soudem pro přestupek potrestán vězením od 1-6 měsíců.

§ 9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a týmž dnem pozbývají platnosti všechny zákony, vládní nařízení a výnosy jim odporující, zejména vládní nařízení ze dne 20. července 1933 o přechodné úpravě státního příplatku k podpoře nezaměstnaných a směrnice pro státní stravovací akci, vydané na základě výnosu ministerstva sociální péče č. j. 28200/ III. -L- 1933.

§ 10.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministři: sociální péče, financí a vnitra.

Odůvodněni.

V Československu je v současné době opět na jeden milion nezaměstnaných. Jejich postavení jest krajně kritické. Nezaměstnaní dožadují se v první řadě práce. Pokud se jim jí však nedostává; žádají právem podpory v nezaměstnání, zaručující jim alespoň existenční minimum.

Dosud platná soustava podpor v nezaměstnání na podkladě gentského systému je v úplném bankrotu. Neuspokojuje ani odborově organisované zaměstnance, vyčerpává finanční prostředky odborových organisací tak, že jejich finance úplně rozvrátila.

Tak na př. Union der Textilarbeiter v Liberci vykazuje v roce 1933 celkový řádný i mimořádný příjem 14, 938. 757 Kč a naproti tomu jen na svazové podpoře vydání 16, 946. 802 Kč. Svaz železničářů v ČSR, přes to, že zavedl v roce 1933 krisový příplatek fondu nezaměstnaných, aby kryl jeho ztráty, vykazuje v roce 1933 na ztrátě 216. 939 Kč, kterýžto obnos vzrostl jen do září 1934 na 370. 634 Kč.

V prosincovém čísle časopisu Odborové sdružení píše V. Beneš o stavu fondů nezaměstnanosti Svazu kovodělníků toto: »Roku 1930 s příchodem krise se objevuje

ve fondu schodek, který se každým rokem zvyšuje, takže koncem roku 1933 činí více než 22 mil. Kč. «

Sociální demokrat dr. Kříž v brožuře » Tragický vývoj nezaměstnanosti u nás« přiznává: »Majetky odborových organisaci, jež byly střádány po léta a léta, jež dosahovaly někdy i desítek milionů Kč, jsou nyní u veliké většiny organisací naprosto ztraceny, byly vyčerpány nepředvídanou, dlouhotrvající velikou nezaměstnaností. «

»Moravské Noviny« napsaly: »Širší veřejnost neuvědomuje si smutný fakt, že vlastně podpory nyní pomalu, ale jistě ženou odborové organisace do konkursu. «

Bankrot odborových organisací, způsobený gentským systémem, uznala konečně i vláda tím, že se pokoušela o jejich sanaci, ovšem nedostatečně a marně.

Vinu na zoufalém finančním stavu odborových organisací mají koaliční strany včetně národní demokracie zavedením systému, jenž sice odborové organisace rozvrátil a jenž ani nezaměstnaným dělníkům naprosto nevyhovuje.

Navrhujeme proto zavedení takové soustavy podpor v nezaměstnání, jež by nezaměstnaným poskytla alespoň minimální možnosti lidské existence a osvobodila odborové organisace od povinností, jež mohou býti otázkou jedině dobrovolné, dělnické solidarity. Denní podpora svobodného nezaměstnaného 10 Kč a nezaměstnaného s rodinou 15 Kč státem z prostředků bohatých, jak stanoví návrh tohoto zákona, je tak malá, že ponechává ještě dost místa dělnické solidaritě.

Dle tohoto zákona má se dostati podpory i nezaměstnaným maloživnostníkům a drobným zemědělcům, kteří ztratili možnost k jakémukoliv výdělku. Všechny tyto nezaměstnané osoby mají podle tohoto návrhu nárok na státní podporu v nezaměstnání ve výši 10 Kč pro osobu, která není živitelem rodiny a 15 Kč pro živitele rodiny. Touto státní podporou budou alespoň zabezpečeny minimální požadavky nezaměstnaných a ulehčeno odborovým organisacím, jež již nejsou s to ze svých členských příspěvků nésti břemena gent-

ského systému. Byly by zbaveny státního diktátu a mohly by svým členům nad státní podporu poskytovati organisační podpory na podkladě dobrovolné proletářské solidarity.

K vyplácení podpor v nezaměstnání hodí se nejlépe místní obecní úřad, jednak pro svou blízkost, jednak proto, že se mu nejsnáze podaří zjistiti nároky nezaměstnaných.

Ohrada nákladů, spojených s provedením tohoto návrhu, které odhadujeme asi na 2 miliardy Kč ročně, budiž kryta jednak obnosem preliminovaným v rozpočtu na rok 1935 Kč 650 milionů, jednak zvláštním příspěvkem těch, kteří z dřívějších let uschovali nebo vyvezli za hranice veliké zisky, ale v době krise zbavili se svých zaměstnanců. Proto navrhujeme, aby všechny fysické a mravní osoby, jichž majetek má vyšší hodnotu než 500. 000 Kč, byly povinny odvésti 50% z přírůstku, jehož doznal jejich majetek od 28. října 1918.

Vyšetření tohoto majetkového vývoje mělo by zajisté pozoruhodné výsledky, bude-li se díti způsobem demokratickým (nikoliv byrokratickým), za kontroly a spoluúčasti široké veřejnosti. Ukázalo by se, že právě ti kapitalisté a politikové, kteří nejvíce vlastenčí, se nejvíce obohatili na účet zaměstnanců a drobných poplatníků, že právě oni zpronevěřili na daních a vyvezli veliké finanční prostředky za hranice. Velká část národa hladoví. Hladoví v době, kdy skladiště boháčů jsou přeplněna, kdy nezbytné životní prostředky jsou vládnoucí třídou záměrně ničeny jen proto, aby tato třída mohla zvýšiti svoje zisky.

Životní úroveň převážné části národa nedosahuje ani existenčního minima v době, kdy kapitalistické mamutí koncerny (Živnobanka, koncern Petschkův a pod. ) nesmírně rozmnožují na účet lidu své bohatství a vlastní miliardy, jež v bankovních tresorech leží ladem. Velká část národa hladoví, zatím co kapitalističtí dravci pokoutně a podvodně vyvážejí za hranice do úschovy finanční prostředky, z nichž by mohly býti živy tisíce a tisíce hladových lidí. Vládnoucí třída není schopna dáti do pohybu výrobu. Nechť je tedy

6

aspoň donucena k tomu, aby vrátila alespoň zlomek na zabezpečení existenčního minima oněm svým obětem, které strádají

nejvíce: nezaměstnaným dělníkům, úředníkům, drobným živnostníkům, kteří pozbyli výdělkové možnosti.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl bezodkladně přidělen výboru sociálně-politickému, rozpočtovému a ústavně-právní mu s příkazem na urychlené projednání ve lhůtě 8 dnů.

V Praze dne 2. března 1936.

Zápotocký, Krosnář, Hadek, Vallo, Török, Śliwka,

Russ, Štourač, Hrubý, Valáškova, Novotný, Steiner, Procházka, Bílek, Höhnel, Juran, Tyll, J. Svoboda, Kubač, Babel, Krehan, Čižinská, Dvořák.