Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 11. zasedáni

2824.

Návrh

poslanců Jurana a soudruhů

na zrušení vládního nařízení ze dne 13. července 1934, čís. 170 Sb. z. a n. o služebních a platových poměrech úřednických aspirantů a výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 23. července 1934, čís. 89. 921/S-34 o aspirantech profesury a na okamžité obsazeni všech uvolněných systemisovaných míst úřednických.

Vládě se ukládá:

1. Aby neprodlené zrušila vládní nařízení ze dne 13. července 1934 o služebních a platových poměrech úřednických aspirantů čís. 170 Sb. z. a n. a výnos ministerstva školství a národní osvěty ze dne 23. července 1934, čís. 89. 921/S-34 o aspirantech profesury.

2. Aby učinila všechna opatření k okamžitému obsazení všech volných systemisovaných míst.

3. Aby poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, který by nejvyšší příjem státního nebo veřejného zaměstnance určil obnosem 48. 000 Kč ročně (bez snížení platů nižších kategorií), takže by docílených úspor bylo použito k zaměstnávání nových zaměstnanců ze řad nezaměstnaných absolventů vysokých a středních škol.

4. Aby učinila všechna opatření k znemožnění práce přes čas ve státních a veřejných úřadech.

Odůvodnění.

Vládní nařízení o aspirentech není opatřením sociálním, jak se oficielně tvrdí, ale nařízením úsporným na účet vrstev

sociálně slabých. Využívá tísně mladé nezaměstnané inteligence, aby získalo státu levnou pracovní sílu, pracující po celé tři

měsíce zdarma, potom za plat nižší než je polovina nedostatečného čekatelského platu a vyplaceni pozadu. Za tento směšně nízký plat, zvaný příspěvek, je aspirant povinen pracovat »s plným využitím svých schopností a sil«. Aspirant má vůči státu všechny povinnosti čekatele, ale právna nepatrná. Jeho postavení je nejisté, protože aspirantská doba není omezena a poněvadž jeho služební poměr může býti osobním úřadem bez udání důvodů jednoměsíční výpovědí zrušen, a případně i bez výpovědi, aniž se koná disciplinární řízení. Po šesti měsících má nárok pouze na 8denní dovolenou, což je zhoršením nejen oproti všem zaměstnancům státním, ale i soukromým. Vzhledem k tříměsíční bezplatné službě. nejsou za aspiranta po tuto dobu placeny příspěvky na pensijní pojištění. Uchazeči pocházejí většinou z rodin chudých, skončili svá studia jen s největšími hmotnými obětmi a jejich rodiny čekají již dávno na dobu, kdy budou jimi podporovány. Je proto náš požadavek, aby aspirantská nařízení byla zrušena, naprosto odůvodněn, neboť nezmírňují bídu nezaměstnané inteligence, ale svým protisociálním rázem ji zvyšují a z ní těží.

Je všeobecně známo, že v mnoha oborech státní služby je nedostatečný počet Zaměstnanců, a že zaměstnanci jsou prací přetěžováni. Týká se to hlavně soudců, profesorů a zaměstnanců finanční správy.

Tak na př. se praví ve vysvětlivkách ke kapitole 20. státního rozpočtu na rok 1935: »Vzhledem k známému nedostatku personálu ve finanční správě je třeba pracovat v mimoúředních hodinách s největším napětím sil, aby vzrůstající agenda byla zdolána. « Do středních škol nejsou přijímáni žáci, protože z důvodů úsporných nejsou přijímáni noví profesoři. Profesoři jsou přetěžováni přespočetnými hodinami.

Žádáme proto okamžité obsazení všech volných systemisovaných míst uchazeči ze rad nemajetných absolventů středních a vysokých škol a to za plný plat, zrušení interkalářů, zrušení práce přes čas a v kategoriích, kde by počet systemisovaných zaměstnanců nedostačoval, přijímání nových sil nad systemisovaný stav, hlavně ve finanční správě k likvidaci daňových nedoplatků bohatých poplatníků.

Úhradu nákladů, které by státní pokladně provedením našeho návrhu vznikly, bylo by možno opatřiti jednak stanovením nejvyššího příjmu státních a veřejných zaměstnanců na 48. 000 Kč ročně, jednak účelnějším vymáháním daňových nedoplatků u bohatých poplatníků. Tyto nedoplatky lze vymoci zejména na základě zveřejnění údajů o daňových povinnostech a daňových platbách příslušných poplatníků, a mohli by noví zaměstnanci právě při vymáhání těchto daňových nedoplatků konati platné služby.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému a ú s t a v n ě-p r á v n í m u k bezodkladnému projednání během 14 dnů.

V Praze dne 3. ledna 1935.

Juran,

Śliwka, Hrubý, Štourač, Valáškova, Dvořák, Steiner, Procházka, Höhnel, J. Svoboda, Russ, Török, Bílek, Zápotocký, Babel, Novotný, Kubač, Tyll, Čižinská, Kre-

han, Vallo.