Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 11. zasedání.
2815.
Zpráva
výboru ústavně-právního a živnostensko-obchodního
k vládnímu návrhu (tisk 2729) zákona
o hospodářském vyzvědačství.
l.
K ochraně našeho hospodářského podnikání, zejména podnikání průmyslových podniků nestačí dosavadní opatření zákona o nekalé soutěži ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n., ani administrativních opatření, která k tomu účelu vydána byla zemským presidentem v Praze a proto vláda předložila osnovu zákona, která má na rozdíl od zákona o nekalé soutěži nejen trestat provedené činy trestní, nýbrž má předem býti zabráněno jednání, které by mohlo ohroziti hospodářskou existenci průmyslových podniků. Ustanovení osnovy předložené jsou nejen povahy represivní, ale především preventivní. Poněvadž na této ochraně, jak dlouholetá zkušenost ukázala, má zájem nejen soukromý podnikatel, ale také stát, a ohrožením existence podniků a tím ohrožení zaměstnanosti, vývozu a soutěživosti tuzemských hospodářských podniků ohroženy by byly důležité zájmy státní a veřejné, kdyby sdělením tajemství hospodářských podniků do ciziny nebo nepovolaným osobám tato tajemství se stala předmětem konkurenčního podnikání, mají ustanovení tohoto zákona povahu oficiosní, které stíhá veřejná státní moc z úřední iniciativy a vlastní moci.
Nemohou ovšem býti předmětem hospodářské špionáže vynálezy, které požívají ochrany patentové a úkony, jež směřují
k dosažení této ochrany, dále pak svěřování vlastních nebo svěřených hospodářských tajemství osobě nebo podniku, pokud se tak děje v mezích obvyklých hospodářských a technických styků a spojení a pokud těchto styků nebylo zneužito.
Aby ochrana byla účinná, byly zvýšeny značně trestní sazby, pokuty a veškeren zisk z vyzvědačského jednání propadá státu.
Trestnými dle osnovy jsou nejen osoby, které se přímo nebo nepřímo dopustí hospodářského vyzvědačství, ale také majitelé podniků, kteří z hrubé nedbalosti se nepostarali o zamezení špionáže a umožnili tak prozrazení tajemství.
Trestné činy kvalifikuje osnova buď jako zločiny, jde-li o vyzrazení cizího tajemství ve prospěch podniků v cizině usazených (§ 2) nebo jako přečiny, nejde-li o vyzrazování do ciziny (§ 3), v obou však případech musí býti u pachatele vědomost ohrožení důležitého zájmu veřejného, čím druhý uvedený případ liší se od přečinu podle § 31 zákona o nekalé soutěži. K podání žaloby jest oprávněn veřejný žalobce, ale potřebuje k ní zvláštního zmocnění ministerstva průmyslu, obchodu a živností.
Odepřel-li veřejný žalobce stíhání pro některý delikt § 2 a 8 tohoto zákona, bylo-li
učiněno udání pro nekalou soutěž, může i soukromý žalobce žalovati, při čemž se mu zachovává lhůta v tomto zákoně stanovená ku stíháni soukromou žalobou. Z uvedených důvodů jeví se osnova jako
nutný prostředek k ochraně proti vyzrazování hospodářských tajemství špionáží.
Ústavně-právní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby schválila osnovu zákona ve znění vládního návrhu.
V Praze dne 11. prosince 1934.
Dr Mičura v. r., předseda.
Dr Daněk v. r.,
zpravodaj.
II.
Každý vynálezce chrání svou myšlenku před zneužitím buď ochranou patentováním anebo ochrannou známkou. Máme ale vedle již ochráněných vynálezů stávajícími zákony za povinnost ochrániti také naši organisaci výrobní, živnostenskou a průmyslovou v různém oboru našeho podnikání, zvláště v některé specielní výrobě jako na př. v oboru sklářském, perleťářském a pod.
K ochraně hospodářského podnikání, zejména průmyslového, nestačí dosavadní zákon o nekalé soutěži ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a nař., ani administrativní opatření, která byla vydána zemským presidentem v Praze. Poněvadž v poslední době dochází celá řada stížností na špionáž naší specielní výroby, kterážto špionáž je s to ohroziti naši dosavadní přednost a konkurenční schopnost, hlavně na zahraničním trhu, předkládá vláda osnovu zákona, která má na rozdíl od zákona o nekalé soutěži nejen trestati činy, ale i ochránit naši výrobu vůbec.
Na této ochraně jak zkušenost dokazuje má zájem nejen soukromý podnikatel, ale také stát, poněvadž ohrožením existence podniků ohrožena je zaměstnanost dělníků a soutěživost tuzemských hospodářských podniků a důležité zájmy státní a veřejné. Předložený vládní návrh má povahu oficiosní a dává našim úřadům náležitou možnost stíhati podle tohoto zákona každou špionáž, ať jsou to vynálezy nebo výrobní úkony samy.
Návrhem zákona o hospodářské špionáži má býti trestáno stejně přísně i svěřování
vlastních nebo úředně svěřených hospodářských tajemství osobě nebo podniku i pokud se tak děje v mezích hospodářsky obvyklých.
Aby ochrana byla účinná, byly zvýšeny značně trestní sazby, pokuty a veškeren zisk z vyzvědačského jednání propadá
státu.
Trestu podléhají nejen osoby, které se přímo nebo nepřímo dopustí vyzvědačství, ale také majitelé podniků, kteří z hrubé nedbalosti se nepostarali o zamezení špionáže a umožnili tak prozrazení tajemství výroby.
Trestné činy kvalifikuje osnova buď jako zločiny, jde-li o vyzrazení cizího tajemství ve prospěch podniků v cizině usazených (§ 2) nebo jako přečiny nejde-li o vyzrazení do ciziny (§ 3), v obou však případech musí býti u pachatele vědomost ohrožení důležitého zájmu veřejného, čímž druhý uvedený případ liší se od přečinu podle § 31 zákona o nekalé soutěži.
K podání žaloby jest oprávněn veřejný žalobce, ale potřebuje k ní zvláštního zmocnění ministerstva průmyslu, obchodu a živností.
Odepřel-li veřejný žalobce stíhání pro některý delikt (§ 2 a § 3) tohoto zákona, bylo-li učiněno udání pro nekalou soutěž, může i soukromý žalobce žalovati, při čemž se mu zachovává lhůta v tomto zákoně stanovená ke stíhání soukromou žalobou.
Z uvedených důvodů jeví se návrh zákona jako nutný prostředek k ochraně na-
šeho hospodářského podnikám, doporučuje proto výbor živnostensko-obchodní posla-
necké sněmovně, aby schválila osnovu ve znění vládního návrhu.
V Praze dne 18. prosince 1934.
Jos. Netolický v. r.,
předseda.
Jos. Tykal v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne..... 1934
o hospodářském vyzvědačství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Hospodářské tajemství.
§1.
(1) Hospodářským tajemstvím rozumějí se v tomto zákoně zařízení, opatření, předměty a jiné skutečnosti příznačné nebo jinak významné pro výrobu nebo odbyt určitého zdejšího hospodářského podniku nebo určitého oboru zdejšího hospodářského podnikání, jichž zachování v tajnosti je v důležitém zájmu veřejném, zejména v zájmu na zachování a rozšíření zaměstnanosti, vývozu nebo soutěživosti zdejších hospodářských podniků, nebo určitých oborů hospodářského podnikání.
(2) Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na:
1. vynálezy, které požívají ochrany patentové a na úkony směřující k dosažení této ochrany;
2. na sdělování vlastních nebo svěřených hospodářských tajemství osobě nebo podniku, pokud se tak děje v mezích obvyklých hospodářských a technických styků a spojení (na př. licenční smlouvy, výměna zkušeností, styky koncernové) a pokud těchto styků a spojení nebylo zneužito k zavedení výroby pro tuzemsko příznačné v cizině.
Hospodářské vyzvědačství.
§2.
(1) Kdo věda, že tím ohrožuje důležitý zájem veřejný (§1),
vyzradí hospodářské tajemství (§ l, pdst. 1) přímo nebo nepřímo do ciziny nebo užije v cizině ve vlastním nebo v cizím podniku hospodářského tajemství,
hospodářské tajemství vyzvídá, aby je vyzradil přímo nebo nepřímo do ciziny nebo aby ho tam ve vlastním nebo cizím podniku užil,
za týmž účelem zhotoví popis, plán, nákres, vzorek, model nebo snímek zařízení nebo předmětu, jenž je hospodářským tajemstvím, odcizí, jinak opatří, přechovává, opíše, obkreslí nebo ofotografuje nebo jinému dá nebo nechá opsati, obkresliti nebo ofotografovati plán, nákres, vzorek, model, snímek nebo spis, které jsou hospodářským tajemstvím nebo z nichž lze hospodářské tajemství seznati,
bude trestán pro zločin žalářem od jednoho do pěti let.
(2) Stejně se trestá, kdo se k činu trestnému podle odstavce l jinému nabízí, s ním se k němu spolčí nebo vejde s ním k tomu konci v přímý nebo nepřímý styk.
§ 3.
(1) Kdo věda, že tím ohrožuje důležitý zájem veřejný (§ 1),
vyzradí hospodářské tajemství (§ l, odst. 1) přímo nebo nepřímo osobě nepovolané nebo užije ve vlastním nebo cizím podniku hospodářského tajemství,
hospodářské tajemství vyzvídá, aby je vyzradil přímo nebo nepřímo osobě nepovolané nebo aby ho užil ve vlastním nebo cizím podniku,
za týmž účelem zhotoví popis, plán, nákres, vzorek, model nebo snímek zařízení nebo předmětu, které jsou hospodářským tajemstvím, odcizí, jinak opatří, přechovává, opíše, obkreslí nebo ofotografuje nebo jinému dá nebo nechá opsati, obkresliti nebo ofotografovati plán, nákres, vzorek, model, snímek nebo spis, které jsou hospodářským tajemstvím nebo z nichž lze hospodářské tajemství seznati,
bude potrestán, nejde-li o čin trestný podle § 2, pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
(2) Stejně se trestá, kdo se k činu trestnému podle odstavce l jinému nabízí, s ním se k němu spolčí nebo vejde s ním k tomu konci v přímý nebo nepřímý styk.
(3) Pokus tohoto přečinu je trestný i v zemí Slovenské a Podkarpatoruské.
§ 4.
(1) Vedle trestu na svobodě může býti vinníku uložen trest na penězích, a to při odsouzení pro zločin podle § 2 až do 500. 000 Kč, při odsouzení pro přečin podle § 3 až do 200. 000 Kč.
(2) Majetkový prospěch, který byl vinníku za spáchání činu přímo nebo nepřímo poskytnut, nebo jeho hodnota buďtež při odsouzení prohlášeny za propadlé ve prospěch státu.
§ 6.
(1) Pro zločin nebo přečin hospodářského vyzvědačství (§§ 2 a 3) není trestný, kdo dobrovolně a ne proto, že jeho jednání bylo odhaleno, od něho upustí a buď učiní oznámení úřadu v čas, kdy škodlivý výsledek mohl býti zamezen, nebo sám jej zamezí nebo napraví.
(2) Účastník na spolčení k hospodářskému vyzvědačství není pro tento čin trestný, jestliže dříve, než bylo podniknuto ještě něco jiného než spolčení, a ne proto, že spolčení bylo odhaleno, buď způsobil, že od podniku bylo upuštěno, nebo spolčení úřadu oznámil.
(3) Oznámením trestného podniknutí nestává se beztrestným ten, kdo v úmyslu, aby je vyzradil úřadu, je nastrojil nebo naváděl k účasti na něm.
§ 6.
Podle tohoto zákona bude potrestán československý příslušník i cizinec také tehdy, dopustil-li se hospodářského vyzvědačství (§§ 2 a 3) v cizině, a to bez ohledu na to, zda čin je trestný též podle zákonů platných na místě spáchaného činu nebo zda jeho trestnost podle těchto zákonů již zanikla.
Nedbalá ochrana hospodářského tajemství.
§ 7.
(1) Podnikatel, který věda, že v podniku bylo spácháno hospodářské vyzvědačství nebo že podnik je jím vážně ohrožen (§§ 2 a 3), hrubou nedbalostí, zejména tím, že opomine učiniti potřebná opatření, aby se předešlo páchání takových trestných činů, způsobí, že hospodářské tajemství se může státi známým osobě nepovolané, nebo který opomine učiniti oznámení o tom, že v podniku bylo spácháno hospodářské vyzvědačství, bude potrestán pro přečin vězením do jednoho měsíce nebo peněžitým trestem do 50. 000 Kč.
(2) Trestní odpovědnost podle odstavce l stíhá i odpovědného zástupce podnikatelova a ony osoby, kterým hledíc na jejich služební nebo smluvní poměr byla výslovně uložena povinnost uchovávati a ochraňovati hospodářské tajemství.
Žaloba.
§8.
(1) Činy trestné podle tohoto zákona stíhají se na žalobu veřejnou, avšak jen se zmocněním ministerstva průmyslu, obchodu a živností.
(2) Zmocnění musí býti vykázáno soudu nejpozději při podání obžalovacího spisu. Nestalo-li se tak, nebo bylo-li zmocnění odepřeno nebo odvoláno, jest stíhání veřejnou žalobou vyloučeno,
(3) Zmocnění může býti odvoláno, dokud soud I. stolice nepočal prohlašovati rozsudek.
(4) Udělení a odvolání zmocnění vztahuje se na všecky osoby, které se trestného podniku zúčastnily.
§9.
Došlo-li soudu nebo úřadu veřejné žaloby ve lhůtě uvedené v § 34, odst. 2 zákona ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n., proti nekalé soutěži, trestní oznámení pro některý z trestných činů uvedených v § 2 nebo v § 3 tohoto zákona a odepřel-li veřejný žalobce stíhati nebo skončilo-li trestní řízení zastavením nebo zprošťujícím rozsudkem, může býti soukromá obžaloba pro týž čin pro přečin porušování a využívání obchodních a výrobních tajemství podle § 31 zák. č. 111/1927 Sb. z. a n., podána podnikatelem i tehdy, když lhůta uvedená v § 34, odst. 2 zák. č. 111/1927 Sb. z. a n. již uplynula, nejpozději však do 15 dnů od té doby, kdy oprávněný podnikatel [§ 34, odst. 3, písm. b) zák. č. 111/1927 Sb. z. a n. ] byl o tom veřejným žalobcem nebo soudem zpraven a nebyl-li zpraven, do 2 měsíců ode dne, kdy trestní oznámení bylo odloženo nebo kdy zprošťující rozsudek nebo usnesení o zastavení řízení nabyly právní moci.
Veřejnost hlavního přelíčení.
§10.
Kromě případů uvedených v trestním řádu muže býti veřejnost při hlavním přelíčení vy-
loučena z moci úřední, na návrh strany nebo na návrh podnikatele (zájmového sdružení podnikatelů), o jehož tajemství jde, také tehdy, mohly-li by býti veřejným projednáváním ohroženy hospodářské tajemství nebo účinnost opatření učiněných k jeho ochraně.
Důkaz znalci.
§ 11.
(1) Jména osob, které mají býti slyšeny jako znalci o věcech dotýkajících se určitého podniku nebo určitého oboru podnikání, buďtež soudem sdělena včas před prováděním znaleckého důkazu podniku (zájmovému sdružení podnikatelů), o jehož tajemství jde.
(2) činí-li se proti přibrání těchto osob jako znalců závažně námitky, zejména, že by se bylo obávati, aby znalec hospodářské tajemství jinému nevyhradil nebo ho neužil, buďtež přibráni jiní znalci.
(3) O tom, zda určité zařízení, opatření, předmět nebo skutečnost je hospodářským tajemstvím nebo zda jde o případ obvyklých hospodářských a technických styků (§ 1), může si soud vyžádati též posudek ministerstva průmyslu, obchodu a živností.
§ 12.
Ustanovení zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu republiky, týkající se prorady, zrady státního tajemství a vojenské zrady, jakož i ustanoveni zákona č. 111/1927 Sb. z. a n., týkající se porušování a využívání obchodních a výrobních tajemství, zůstávají tímto zákonem nedotčena.
§ 18.
Tento zákon provedou ministři průmyslu, obchodu a živností, spravedlnosti, národní obrany, sociální péče, vnitra a financí v dohodě se zúčastněnými ministry.