Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 11. zasedání.
2786.
Zpráva
výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 2776),
jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 25. října 1933, č. 201 Sb. z. a n., o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran.
Zákon ze dne 25. října 1933, č. 201 Sb. z. a n., o zastavování činnosti a rozpouštění politických stran byl usnesen Národním shromážděním k návrhu vlády proto, že některé politické strany, skupiny nebo hnutí vyvíjely u nás podvratnou činnost, kterou byla ohrožena samostatnost, ústavní jednotnost, celistvost, demokratickorepublikánská forma nebo bezpečnost republiky. Neustálenost, ba napjatost mezinárodní situace evropské a nevybíravé metody protidemokratických hnutí, pracujících o zkázu demokracie, ve spojení s vleklou hospodářskou krisí, vyžadovaly od stran demokratických, aby bránily demokraticko-republikánskou formu státní a tím republiku, jejíž bezpečnost s republikánsko-demokratickou formou státní pevně souvisí.
Zákon se stal pokusem o odzbrojení podvratných živlů, které svou organisovanou činností politickou ohrožují shora uvedené státní hodnoty.
Oprávnění vlády k zastavování činnosti a k rozpouštění stran bylo zákonem omezeno na dobu do 1. ledna 1935.
Protože poměry, které si vynutily zákon č. 201/1933 se za doby platnosti zákona nezměnily k lepšímu, nýbrž v podstatě zůstaly stejné a protože dosavadní provádění zákona nedosáhlo dosud toho, aby podvratná činnost protistátní a proti chráněným
ústavním hodnotám byla vymýcena, podala vláda návrh na prodloužení platnosti uvedeného zákona.
Ústavně-právní výbor uznal důvody, uváděné vládou pro prodloužení platnosti zákona, za přesvědčivé. Současně dal se informovati o administrativní praxi z provádění zákona. Z podané zprávy vyšlo na jevo, že vyšší instance správní jsou přetěžovány rozhodováním o ztrátě funkce jako důsledku zastavené nebo rozpuštěné strany i v případech zcela podružných, a že odpomoc dá se získat pouze delegací instancí nižších a dále, že bezvýjimečné zbavování funkcí i v institucích hospodářských ohrožuje někdy veřejné hospodářské zájmy, jako na příklad u spořitelen, okresních hospodářských záložen, družstev a pod.
Poznatky z provádění zákona vedly ústavně-právní výbor k tomu, že v souhlasu s vládou vládní návrh změnil novou textací, shrnutou do 2 článků.
V článku I, odst. 1., pověřil příslušností k zákazu rozšiřování tiskopisů alternativně vedle zemského úřadu ministerstvo vnitra. Stalo se to za účelem jednotné praxe zejména při tiskopisech rozšiřovaných v celé republice. Rozhodne-li zemský úřad, jest ovšem přípustná stížnost k ministerstvu vnitra.
V odstavci 3. téhož článku byla připojena k § 10., odstavec 2., věta, podle níž mohou
ústřední úřady delegovati podřízené úřady, aby samy vydávaly potřebné rozhodnutí o ztrátě funkce členů zastavené nebo rozpuštěné strany a jmenovaly i nového funkcionáře.
V odstavci 2. čl. I doplnil výbor odstavec 1. § 10 dodatkem, že ústřední úřady mohou připustiti výjimky ze zásadní normy o ztrátě funkce, ale jen tehdy, jde-li o případy ohledu plné a mohlo-li by rozhodnutí o ztrátě funkce ohroziti zvlášť závažné veřejné hospodářské zájmy. Vedle objektivního momentu "ohrožení zvlášť závažných veřejných hospodářských zájmů" vyžaduje se k použití výjimky i splnění momentu subjektivního, že totiž jde o osobu, která věnujíc se činnosti v hospodářských institucích se politickou činností vůbec nezabývala nebo kterou nestíhá žádné zavinění
z podvratné činnosti zastavené nebo rozpuštěné strany. Tak sluší vykládati slova "v případech ohledu hodných".
Výjimečnost shora uvedeného ustanovení a zúžení jeho na míru co nejmenší byla zdůrazněna také tím, že kompetence k povolení výjimky byla svěřena pouze ústředním úřadům, které rozhodnou v dohodě s ministerstvem vnitra. Konečně výbor upravil přesněji odstavec 2. § 22, aby byly odstraněny pochybnosti, jež mohly vzniknouti z dosavadního znění v praxi. Zmocnění vlády k zastavování politických stran a stran náhradních a k rozpouštění spolků a jiných podobných útvarů platí do 1. ledna 1936.
Ústavně právní výbor doporučuje poslanecké sněmovně, aby schválila vládní návrh zákona v připojeném znění.
V Praze, dne 11. prosince 1934.
Dr Mičura v. r.,
předseda.
Dr Josef Patejdl v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne........................................................1934,
jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 25. října 1933, č. 201 Sb. z. a n., o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl I.
1. V § 6, odst. 2 bude první věta zníti: "Zakázati rozšiřování jest oprávněno ministerstvo vnitra nebo zemský úřad. "
2. V § 10, odst. l připojuje se tato věta: "V případech ohledu hodných, kde by rozhodnutí podle věty prvé mohlo ohroziti zvlášť závažné veřejné hospodářské zájmy, mohou ústřední úřady (odstavec 2) připustiti výjimky. "
3. K § 10, odst. 2 připojuje se tato věta: "Ústřední úřady povolané k rozhodnutí podle tohoto odstavce mohou - s výjimkou případu uvedeného v poslední větě odstavce l - svě-
řiti podřízeným úřadům nebo místo nich úřadům politickým, aby samy vydávaly potřebná rozhodnutí a to, nejde-li o politické úřady, v dohodě s těmito úřady. Rovněž tak mohou jim svěřiti, aby jmenovaly i nového funkcionáře. "
4. § 22, odst. 2 bude zníti:
"(2) Zákazy činnosti strany, vydané podle rozhodnutí vlády před účinností tohoto zákona, mají stejné následky jako zastavení činnosti strany podle tohoto zákona a jsou účinné ode dne, kdy se vláda o zákazu (zastavení) činnosti strany usnesla, až do dne, který stanoví vláda usnesením, jež se vyhlásí v "úředním listě republiky Československé". "
5. § 23, odst. 2 bude zníti:
"(2) Zmocnění zastavovati Činnost politických stran a stran náhradních a rozpouštěti je (§ 1) a rozpouštěti spolky a jiné podobné útvary (§ 3, odst. 3 a § 15, odst. 1) platí do 1. ledna 1936. "
Čl. II.
Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 1935; provedou jej všichni členové vlády.