Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
lIl. volební období. 11. zasedání.
2781.
Zpráva
branného výboru
o vládním návrhu (tisk 2769) zákona
o branném příspěvku.
Paragraf 127 ústavní listiny stanoví, že každý způsobilý státní občan republiky Československé je povinen podrobiti se vojenskému výcviku a uposlechnouti výzvy k obraně státu.
Tuto zásadu provedl formou všeobecné branné povinnosti branný zákon ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n.
Přihlížeje k uvedené zásadě všeobecnosti, resp. rovnoměrného rozvržení břemen z branné povinnosti vyplývajících, vyslovil zmíněný branný zákon v § 4, že zvláštním zákonem bude stanoveno, pokud budou platiti vojenskou daň osoby, vojenskou službu nekonající.
Vojenskou daň (pro niž měly dřívější právní normy označení "vojenská taxa") upravoval dříve zákon ze dne 13. /VI. 1880, č. 70 ř z. a z 10. /II. 1907, č. 30 ř. z. po případě zák. čl. XXVII/1880 a zák. čl. IX/ 1883, se všemi dodatky a s příslušnými nařízeními. Tyto zákony a nařízení byly dnem 1. ledna 1921 zrušeny zákonem ze dne 29. /IX. 1924, č. 231 Sb. z. a n. Stalo se to, jak uvádí důvodová zpráva k vládnímu návrhu čís. tisku 2769 z r. 1934 proto, že vybírání této vojenské taxy bylo úplně nevýnosné; počet poplatníků byl po válce velmi malý, ježto osoby, vykonavší za války jakoukoliv vojenskou službu, nemohly býti
této taxe podrobeny, a při komplikovanosti zjišťování poplatníků by byla režie pohltila celý výnos taxy.
Předložený vládní návrh čís. tisku 2769 má myšlenku § 4 branného zákona realisovati, při čemž místo vojenské daně, resp. vojenské taxy používá pojmenování "branný příspěvek", maje při tom na mysli zejména tu okolnost, že takový příspěvek budou povinny platiti zásadně i ženy.
Branný výbor podrobil osnovu zákona zevrubné úvaze a uvítal myšlenku, že má dojíti k provedení zásady vtělené do § 4 branného zákona.
Pokud pak jednotlivých ustanovení osnovy se týče, uznal branný výbor za spravedlivé, aby povinnost k placení branného příspěvku počínala se již 1. lednem roku, v němž poplatník daně důchodové dokončí 25. rok věku, a nikoliv, jak vládní předloha navrhla, teprve 1. lednem roku, v némž poplatník dovrší 30. rok věku. Rok 25. byl zvolen branným výborem proto, Že v té době mají normálně muži, kteří byli při řádných odvodech odvedeni, svoji presenční službu již vykonánu (nežádali-li ovšem o její odklad).
Vedle toho uznal branný výbor za spravedlivé osvoboditi od branného příspěvku vedle osob uvedených v § 3 vládního návrhu též ženy-matky, které mají nezletilé děti
(tedy nejméně dvě) a jejichž zdanitelný důchod nepřesahuje 12. 000 Kč ročně, 1265 Kč měsíčně, nebo 293 Kč týdně. Jinak zůstaly zásady vládního návrhu ne-
David v. r., předseda.
Zákon
ze dne
o branném příspěvku.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Osoby (muži a ženy), které jsou poplatníky daně důchodové podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, a nekonaly vojenskou službu po dobu nejméně dvanácti týdnů, podléhají počínajíc 1. lednem roku, v němž dokončí dvacátýpátý rok věku, a končíc. prosincem roku, v němž dovrší padesátý rok věku, brannému příspěvku.
(2) Při úmrtí poplatníka vyměří se branný příspěvek naposled za rok předcházející roku, v němž poplatník zemřel.
§ 2.
(1) Zaměstnavatelé, pokladny, fondy a jiné korporace, které jsou povinny srážeti daň důchodovou, srazí počínajíc rokem 1935 příjemcům požitků, podrobených srážce daně důchodové podle § 13, odst. 2 a § 30 zákona o přímých daních, kteří nekonali vojenskou službu po dobu nejméně dvanácti týdnů, současně s daní důchodovou 10% ní přirážku k této dani jako branný příspěvek a odděleně ji odvedou a vykáží týmž způsobem a v týchž lhůtách jako sraženou daň důchodovou. Při provádění srážky zaokrouhlí se branný příspěvek dolů na nejbližší deseti haléři dělitelnou částku.
(2) Srážka uvedená v odstavci l se však nevykoná:
dotčeny a branný výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona o branném příspěvku schválila v připojeném znění.
V Praze dne 5. prosince 1934.
Fr. Hummelhans v. r.,
zpravodaj.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 11. zasedání.
K číslu 2781.
Zpráva
výboru rozpočtového
k vládnímu návrhu (tisk 2769) zákona
o branném příspěvku.
Zákon o branném příspěvku nemá býti pouze opatřením fiskálním. Základ jeho spočívá ve vyrovnávání břemen, jež jsou ukládána povinnou službou vojenskou těm, kteří jsou jí schopni a v daňovém zatížení těch, kteří služby vojenské jsou sproštěni. Toto vyrovnávání, jež nepostrádá mravního základu, bude vždy nedokonalé, poněvadž nikdy nezasáhne tam, kde nejde jen o hmotné ztráty, ale kde nutno počítati s určitým utrpením jak duševním, tak také tělesným, když ani není vzata v úvahu ztráta trvalá na zdraví. Zákon se nepokouší vyšetřiti ztrát hospodářských, jež jsou zřejmé ve ztrátě výdělku brance povolaného na dvě léta a další povinná vojenská cvičení, po odečtení nákladu na výživu, ošacování a ubytování, když o dalších ztrátách existenčních pomlčíme. Jistě jen hrubý propočet v tomto směru by vydatné zákon podepřel.
Jakousi náhradou za poškození existenční je soudobně projednávaný zákon o započítávání vojenské služby, žel, týkající se jen některých služebních poměrů.
Branný příspěvek připíná se k docílenému důchodu a základem pro vyměření jest daň důchodová. To má své veliké výhody. Vylučuje předně velikou část poplatníků hospodářsky slabých, kteří nedocilují ročního zdanitelného důchodu Kč 7. 000'- u daně důchodové vyměřované přímo, u daně důchodové placené srážkou
pak všechny, kteří nedocilují ročního důchodu asi Kč 11. 388'- až Kč 12. 012'- při plných 52 týdnech zaměstnání. Naproti tomu branný příspěvek stoupá progresivně, jsa sice vyměřován stejnou kvótou 10%, ale z progresivně stoupající daně. Opatření toto jest považovati za správné, poněvadž daňové břemeno rozkládá, podle únosnosti úměrně k důchodu. Vyšší procento by bylo obtížné v případech § 19 zák. čís. 76 z roku 1927, kdy nutno počítati ještě s 15% přirážkou pro rodiny s menšími břemeny a zejména nyní, při přechodné přirážce k dani důchodové. Zatížení u nejnižších důchodců do Kč 7. 000'- projeví se ročně asi Kč 8'- a při nejnižším důchodu podléhajícím dani důchodové srážkou, asi Kč 5'- ročně, tedy zatížení v prvém případě za plných 20 let Kč 160'-, v druhém pak Kč 100'- při neměnícím se ročním důchodu.
Výhody, které platí pro ukládání daně důchodové a vybírání při dani důchodové srážkou platí také pro branný příspěvek, ovšem i se svými stíny, v unikání daňové povinnosti.
Výnosu není možno odhadnouti a poučí nás teprve skutečnost, zda částka zařaděná do rozpočtu na rok 1934 Kč 30 mil. a na mil 1935 10 mil. je správná.
Branný příspěvek postihuje také ženy, čehož stará vojenská taxa neznala. Než toto zatížení má spolehlivé odůvodnění
v tom, že jsme ženu zrovnoprávnili politicky (§ 9-10, 14-15 ústav. listiny) a zrušili jsme dále výsady pohlaví (§ 106 ústav, listiny) a tak otevřeli jsme cestu ke všem výdělečným zaměstnáním, která žena zastávati může.
Těžké postavení ženy-matky, jež stará se o nezletilé dítky, jest chráněno nově zařazeným osvobozením od branného příspěvku v §u 3, při důchodu ročních 12. 000 Kč, při dani důchodové placené přímo a 15. 000 Kč při dani důchodové placené srážkou.
Povážlivějším jest ustanovení o zpětné platnosti branného příspěvku, jež vedlo
u poplatníků daně důchodové srážkou v § 2 k účinnosti zákona teprve od 1. ledna 1935, neboť za rok 1934 z vyplacených mezd a platů vybrána by býti již nemohla. Opakuje se zde zpětné zdanění o přirážce k dani důchodové, jež má snad jediné odůvodnění, že definitivní uložení daně důchodové za rok 1934, z níž branný příspěvek bude měřen, bude teprve provedeno v roce 1935.
Z důvodů uvedených dovoluje si rozpočtový výbor vládní osnovu zákona o branném příspěvku doporučiti slavné sněmovně k ústavnímu projednání a schválení, tak jak byla projednána ve výboru branném.
V P r a z e, dne 6. prosince 1934.
Teplanský v. r., předseda.
R. Chalupa v. r.,
zpravodaj.
a) je-li příjemce požitků osvobozen od branného příspěvku podle § 3 tohoto zákona;
b) nečiní-li sražená daň důchodová alespoň jednu korunu při výplatě týdenní po případě čtyři koruny při výplatě měsíční.
() Příjemci požitků, nepodléhající brannému příspěvku (§ 1) nebo činící nárok na osvobození (§ 3), předloží o tom zaměstnavateli potvrzení úřadu (orgánu) uvedeného v § 6, odst. 2. Podrobnosti stanoví vládní nařízení.
(4) Příjemcům požitků uvedeným v odstavci l se branný příspěvek nevyměřuje, pokud se jim nevyměřuje daň důchodová.
§ 3.
Od branného příspěvku jsou osvobozeny:
1. osoby, které se narodily v roce 1899 nebo v letech předchozích;
2. osoby, které byly propuštěny z vojenské činné služby, nevykonavše vojenskou službu po dobu nejméně dvanácti týdnů pro vadu nebo chorobu, která vznikla nebo se zhoršila vinou vojenské služby;
3. hlavy rodiny, jejíž alespoň jeden člen (t. j. manžel a děti i zletilá, pokud jsou v zaopatření hlavy rodiny) vykonal vojenskou službu v rozsahu uvedeném v § l, odst. l;
4. ženy-matky, které mají nezletilé děti a jejichž zdanitelný důchod nepřesahuje 12. 000 Kč ročně. Jsou-li tyto ženy příjemci požitků, jimž se branný příspěvek podle § 2 sráží, neprovede se srážka, nepřesahují-li požitky týdně 293 - Kč nebo měsíčně 1265- Kč;
5. osoby mající cizí státní příslušnost.
§ 4.
Vykoná-li někdo vojenskou službu (§ 1) no 31. prosinci roku, v němž dovrší 24. rok věku anebo prokáže-li dodatečně důvod osvobozovací, nevzniká mu nárok na odpis a vrácení branného příspěvku za minulá léta.
§ 5.
(1) Branný příspěvek vybírá se počínajíc berním rokem 1934 každoročně jako 10% ní přirážka k dani důchodové, vyměřené za příslušný rok.
(2) Při výpočtu budiž branný příspěvek zaokrouhlen dolů na celé koruny.
(3) Změny ve výši předpisu daně důchodové mají za následek i poměrnou změnu branného příspěvku.
§6.
(1) Branný příspěvek (§ 5) ukládá vyměřovací úřad, u něhož se vyměřuje daň důchodová za příslušný rok.
(2) Osoby, nepodléhající brannému příspěvku (§1) nebo činící nárok na osvobození (§3), předloží o tom ve lhůtě stanovené ku podání přiznání k dani důchodové úřední potvrzení, které vydá žadateli bezplatně příslušný úřad (orgán). Podrobnosti stanoví vládní nařízení.
(3) Proti rozhodnutí tohoto úřadu (orgánu) lze si u něho stěžovati do 30 dnů k nadřízenému úřadu (orgánu); nadřízený úřad (orgán) rozhodne s konečnou platností.
(4) Kdo potvrzení uvedené v odstavci 2 nepředloží vůbec anebo zavčas, pozbývá práva odporovati uloženému brannému příspěvku, leč by prokázal ověřením příslušného úřadu (orgánu), že v dané lhůtě o potvrzení zakročil, že však příslušný úřad (orgán) o vydání potvrzení dosud pravoplatně nerozhodl.
(5) Výši vyměřeného branného příspěvku oznámí poplatníku vyměřovací úřad buď platebním rozkazem na daň důchodovou nebo samostatným platebním rozkazem.
§7.
(1) Proti vyměření branného příspěvku lze podati do 30 dní po doručení platebního rozkazu odvolání, v němž nelze však s právním účinkem odporovati uložené dani důchodové ani potvrzení uvedenému v § 6, odst. 2.
(2) O odvolání rozhodne s konečnou platností finanční úřad II. stolice.
§ 8.
(1) Pokud není v předchozích ustanoveních jinak uvedeno, platí o branném příspěvku obdobně ustanovení zákona o přímých daních, zejména též jeho hlavy VIII a IX.
(2) Branný příspěvek není podkladem pro vyměřování jakýchkoliv přirážek a příspěvků. Jeho výnos náleží státu.
§ 9.
Kdo za rok 1934 podá potvrzení uvedené v § 6, odst. 2 nejpozději do konce června
1935, uvaruje se následků uvedených v § 6, odst. 4.
§ 10.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři financí a národní obrany v dohodě s ministrem vnitra.