Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 194.

III. volební období 11. zasedání

2775.

Návrh

poslanců Chalupníka, Kleina a soudruhů na vydání zákona, jímž se zřizuje »Úvěrní ústav ku podpoře podnikání. «

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

jimž se zřizuje »Úvěrní ústav ku podpoře podnikání. «

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ku podpore podnikání zřizuje se »Úvěrní ústav ku podpoře podnikání« (v dalším zkráceně »Uvěrní ústav«), jehož úkolem jest poskytovati dlouhodobý, případně i krátkodobý úvěr na rentabilní investiční práce, pokud se jimi tvoří nové hodnoty a přispěji ku zvýšené zaměstnanosti.

§ 2.

Úvěr poskytuje se ve formě peněžních poukázek vydaných ústavem na 5% úrok s amortisační přirážkou na nejdelší dobu 25 let. Podmínkou poskytnutí úvěru jest dostatečná záruka poskytnutá žadatelem,

zajištěná na investiční hodnotě, případně na prokázaném výnosu.

§ 3.

Úvěrní ústav se zmocňuje vydati k účelům v § l označeným peněžních poukázek do výše 5 miliard Kč. Za vydané poukázky přejímá záruku stát.

Peněžní poukázky vydány budou v hodnotě 100, 500, 1. 000 a 5. 000 Kč s platností nejdéle na dobu 25 let a budou úrokovány 3%, kteréžto úroky proplatí se teprve při výměně peněžní poukázky za peníze a to za každý rok od doby jejího vydání do konečného proplacení Úvěrním ústavem.

§ 4.

Peněžní poukázky vydané ve smyslu tohoto zákona, pokud byly vydány do oběhu po splnění prvotního úkolu jako investiční úvěr a byly získány za práci a dodávky s investicí spojenými, přijímají se jako platidlo při placení státních daní, vadií, kauci, u státních úřadů; může se jich však také užívat při konání platů jakéhokoliv druhu.

§ 5.

Stát poskytuje »Úvěrnímu ústavu« každoročně příspěvek 100 milionů Kč po dobu 20 let. Obnosu od státu získaného, doplněného o výnos zaplacených úroků a amortisačního procenta, použije »Úvěrní ústav« k nutnému lombardu v oběhu jsoucích peněžních poukázek a k proplaceni a stažení peněžních poukázek z oběhu. S proplacením a stahováním peněžních poukázek z oběhu započne »Úvěrní ústav« po uplynutí 3 let od zahájení činnosti a to v takovém poměru, aby vydané poukázky ve lhůtě stanovené v § 3 tohoto zákona byly úplně z oběhu staženy a vyměněny za peníze.

§ 6.

Po uplynutí 25 let, nebude-li činnost »Úvěrního ústavu« novým zákonem prodloužena, provede likvidaci »Úvěrního ústavu« ministerstvo financí.

§ 7.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 8.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministr financí s ministrem veřejných prací, ministrem obchodu a ministrem sociální péče.

Odůvodněni.

Jednou z nejdůležitějších příčin ochromeni našeho hospodářského života jest nedostatek dlouhodobého úvěru a podvázaná cirkulace peněz. Řada různých a rentabilních projektů nemůže býti prováděna pro nedostatek dlouhodobého úvěru. Peněžní ústavy jednak z nedostatku hotových platidel a pak se stanoviska výdělečného zastavily úplně poskytování hypotečních zápůjček a poskytují pouze krátkodobý úvěr.

Zřízením navrhovaného Úvěrního ústavu a vydáním peněžních poukázek bylo by možno rozmnožiti platidla bez ohrožení stávající měny, ukojiti potřeby zvýšeného úvěru, umožniti ve zvýšené míře podnikání, snížiti počet nezaměstnaných a oživiti cirkulaci peněz. To vše mohlo by se státi bez zatížení státního rozpočtu, neboť oživením podnikání a poskytnutím zaměstnání dělnictvu, povinný příspěvek, který stát ve smyslu tohoto návrhu byl by povinen poskytovali, ušetřil by ve výdajích na podporách nezaměstnaných a mimo to zvýšenou zaměstnaností docílil by zvýšený příjem na dani obratové a výdělkové. Lépe jest dáti dělnictvu zaměstnání a výdělek a věnovati peníze na tvoření hodnot nežli poskytovati podpory v nezaměstnání.

Postup byl by následující:

Stavebník, jenž by uzavřel zápůjčku, byl by přímým dlužníkem »Úvěrního ústavu« a obdržel by v hodnotě uzavřené zápůjčky peněžní poukázky, jimiž by prováděl platy podnikateli investiční práce provádějícímu. Podnikatel použil by těch-

to poukázek z části k zaplacení materiálu dodavatelům, z části k zaplacení daní a z části k lombardu neb k podložení krytého úvěru za účelem opatření nutné části peněz pro výplaty mezd a p.

Obavy, že by podnikatelé odmítali za peněžní poukázky prováděti investiční práce neb dodávky zboží, neb že by si nemohli opatřiti potřebné peníze na mzdy, jsou neopodstatněné. Jednak většina podnikatelů neprováděla by jen stavby za peněžní poukázky, měli by i stavby za peníze, totéž by bylo u dodavatelů materiálů, takže by jejich úvěr nebyl zvlášť tíživý. Neboť i dnes podnikatelé musí čekati několik roků na zaplacení pohledávek a musí si při tom provozní kapitál opatřiti.

Řada výrobců by mileráda dala na úvěr část svého zboží, které má na skladě. Peněžních poukázek mohli by podnikatelé použíti k podložení krytého úvěru neb otevřeného účtu, při čemž poskytnutý jim úvěr snížil by se o 3% přírůstku na poukázkách, pakliže by si je ponechali jako vlastní majetek. Peněžní ústavy snáze by mohly přijímati peněžní poukázky k lombardu nebo k podložení krytého úvěru nežli poskytovati dlouhodobé hypotékami zápůjčky, jelikož by mohly v případě potřeby býti dále směněny. Mimo to zvýšeným poskytováním úvěru na peněžní poukázky zvýšil by se příjem pro peněžní ústavy.

K udržení hodnoty peněžních poukázek v nominální výši přispívalo by jednak 3% zúročení těchže, záruka státní a vytvoře-

ná hodnota investiční před dáním jich do oběhu jako směnečného platidla. Investice podnikané za pomoci peněžních poukázek staly by se výnosnější v důsledku nízké úrokové sazby.

Použitím peněžních poukázek (k placení daní nebyl by ohrožen ani státní rozpočet, ani by státní finanční správa nebyla uvedena v tíseň pro nedostatek peněz. Neboť bylo-li by jich použito k placení běžných daní, přišla by zde v úvahu pouze část v oběhu jsoucích poukázek, což by bylo nahrazeno zvýšeným příjmem u jiných daní.

Pakliže by jich bylo použito ve větší míře k zaplacení daňových nedoplatků, tvořily by nadrozpočtový příjem, se kterým se ve státním rozpočtu nepočítá. Mimo to státní finanční správa mohla by je použíti též k lombardu a z části k povinným platům samosprávě, která by je opět použila jako platidla podnikatelům při zadávkách veřejných prací. Tím by se

soustavně udržovaly v oběhu a nesoustředily by se na jedno místo, kde by mohly přivoditi finanční tíseň nedostatkem hotových platidel peněžní měny.

Peněžní poukázky staly by se takto pouze směnečným prostředkem pro výměnu zboží a hodnot a oživily by hospodářské podnikání. Vykonaly by též značný vliv na snížení thesaurace peněz, které vlastníci neukládají u peněžních ústavů z nedostatku důvěry a pak z důvodů volnější disposice s těmito.

V každém případě vykonal by oběh peněžních poukázek nedocenitelné dílo pro náš hospodářský život, zejména pak, že by místo podpory v nezaměstnání mohly býti vytvořeny nové hodnoty trvalé ceny.

Úhrada vydání spojená s tímto zákonem bude opatřena docílenou úsporou v rozpočtu ministerstva sociální péče z obnosu preliminovaného pro podpory v nezaměstnání.

Z formálních důvodů navrhujeme přikázání tohoto návrhu zákona k projednání výboru rozpočtovému, dopravnímu, živnostenskému a soc. -p olitickému.

V Praze dne 27. listopadu 1934.

Chalupník, Klein,

inž. Nečas, Benda, Jurnečková-Vorlová, Jaroš, Bečko, Nový, Vácha, Chalupa, Kučera, Srba, Jaša, Biňovec, Stivín, Dlouhý, Fr. Svoboda, Seidl, dr. Markovič, Brožík, Pik, Prokeš, Husnaj, dr. Winter, Koudelka.