Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

11. zasedání.

2763. Vládní návrh.

Zákon

ze dne __________________________,

kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou

a královstvím Rumunským ze dne 5. prosince 1930 o úpravě dluhů a pohledávek

ve starých korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky

československými a dlužníky nebo věřiteli rumunskými.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Právní pravidla obsažená jak v úmluvě mezi republikou československou a královstvím Rumunským ze dne 5. prosince 1930 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a dlužníky nebo věřiteli rumunskými, tak i v závěrečném zápise ze dne 5. prosince 1930 k této úmluvě, pokud upravují látku vyhrazenou zákonodárství československé republiky, mají moc zákona.

§2.

Zákon nabývá účinnosti zároveň s úmluvou; provede jej ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti.

Důvodová zpráva.

Úmluva ze dne 5. prosince 1930 mezi republikou československou a královstvím Rumunským o úpravě dluhů a pohledávek

ve starých korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a dlužníky nebo věřiteli rumunskými

(nadále zvaná prostě "úmluva"), která se předkládá zároveň ke schválení, zasahuje namnoze (stejně jako obdobné úmluvy s ostatními státy) do platného právního řádu hmotného i formálního, resp. obsahuje ustanovení, která platnými předpisy právními nejsou zcela kryta; ustanovení ta provésti není vláda zmocněna ani zákonem ze dne 30. června 1922, č. 207 Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími, ani zákony jinými.

Taková ustanovení obsahují na př. čl. I. ad 1. úmluvy o poměru, v jakém se zmíněné pohledávky a závazky vyrovnávají, ad 2. o složení k soudu, ad 3. o úrocích, čl. II. ad 1. o dluzích a pohledávkách osob s dvojím bydlištěm, ad 2. o přistěhovalcích, čl. IV. o dlužnících a věřitelích zemřelých před 26. únorem 1919, č. VII. o změně osoby věřitelovy neb dlužníkovy, čl. VIII. o výjimkách z úmluvy.

Jest proto nutno použíti ku provedení shora uvedené úmluvy formy zákona. Pro právní bezpečnost bylo voleno všeobecné znění uvedené v § 1 osnovy zákona, neboť při složitosti látky nebyl by právní stav dostatečné zabezpečen takovým zákonem, který by prostě vypočítával právní předpisy, jakých by podle nynějšího dohadu bylo potřebí. Téhož způsobu použito bylo již v zákonu z 21. srpna 1925, č. 220 Sb. z. a n., o provedení úmluv mezi československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách a ze dne 12. července 1924 o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění, dále při zákonu ze dne 27. června 1925, č. 125 Sb. z. a n., kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Jugoslávie ze dne 7. listo-

padu 1928 o úpravě vzájemných pohledávek a dluhů, vzniklých před 26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a jugoslávskými, a konečně při zákonu ze dne 21. března 1930, č. 51 Sb. z. a n., kterým se provádí úmluva mezi československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 26. května 1928 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských.

Co do způsobu vyrovnání jednotlivých pohledávek a závazků dlužno pro přehled uvésti:

1. Pohledávky obyčejné - neknihovní (vyjádřené ve starých korunách rakouskouherských, založené na soukromoprávním titulu, které vznikly mezi osobami fysickými nebo právnickými práva soukromého nebo veřejného) vyrovnají se v poměru 2 staré K = 1 leu (čl. I. ad 1. úmluvy),

2. pohledávky hypoteční váznoucí na nemovitostech ležících na území republiky Československé vyrovnají se v poměru

1 stará K = 1 Kč (čl. I. ad 1, úmluvy),

3. pohledávky hypoteční váznoucí na nemovitostech ležících v Rumunsku vyrovnají se jako ad 1, t. j. v poměru 2 staré K = 1 leu,

4. pohledávky hypoteční váznoucí na nemovitostech vyvlastněných podle zemědělských zákonů rumunských vyrovnají se podle ustanovení zmíněných zákonů (čl. VIII. posl. odst. úmluvy), t. j. v poměru

2 staré K = 1 leu, avšak zpravidla ve státních dluhopisech, a to pokud věřitelem jest osoba fysická, v dluhopisech umořitelných v 50 letech, pokud jest věřitelem osoba právnická, ve věčných rentách.

Další podrobnosti uvedeny jsou v současném návrhu, kterým se úmluva sama předkládá ke schválení.

Vláda doporučuje, aby tento návrh byl v obou sněmovnách přikázán výborům ústavně-právnímu, rozpočtovému a zahraničnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší, ježto na urychleném projednání mají vláda, věřitelé i dlužníci zájem.

V Praze dne 9. listopadu 1934. Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr financí: Dr Trapl v. r.