Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1954.

III. volební období.

11. zasedání.

2751.

Návrh

poslanců Zápotockého, Dvořáka, Klimenta a soudruhů

na odvolání zatykače, vydaného proti poslancům Gottwaldovi, Kopeckému,

Štětkovi a Krosnáři.

Podepsaní navrhuji,

aby se poslanecká sněmovna usnesla takto:

Vláda se vyzývá, aby neprodleně učinila opatření k odvolání zatykačů, vydaných proti poslancům Gottwaldovi, Kopeckému, Štětkovi a Krosnáři.

Odůvodnění.

Dne 15. května t. r. ujal se v poslanecké sněmovně slova posl. Dvořák, alby přednesl zásadní prohlášení komunistické strany k volbě presidenta republiky; avšak po prvních větách bylo mu předsedajícím místopředsedou Stivínem s formálním odůvodněním odňato slovo.

Dne 22. května ohlásilo «Rudé Právo« protikandidaturu posl. Gottwalda proti T. G. Masarykovi. Druhého dne přinesl nár. socialistický tisk vymyšlenou zprávu o klubu komunistických poslanců a volal po policejním zákroku v tomto klubu. V těchže dnech vyhrožoval tisk sociálně-demokratický, že protikandidatura posl. Gottwalda přijde komunisty draho.

Dne 24. května hlasovali komunističtí poslanci a senátoři proti návrhu na opětné zvolení T. G. Masaryka presidentem a pro svého vlastního kandidáta. Štvanice proti komunistické straně a jejímu parlamentnímu klubu se stupňovaly. Nato byly dne 1. června v místnostech klubu komunistických poslanců a senátorů provedeny policejní prohlídky a vedle jiného legálního materiálu zabaven také na psacím stroji psaný koncept onoho prohlášení, které ve sněmovně dne 15. května začal předčítati posl. Dvořák.

Ačkoliv šlo o ústavně zaručené právo poslanců přednášeti ve sněmovně svobodně své mínění, k tomu účelu si také při-

pravovati koncepty, a ačkoliv onen koncept prohlášení neobsahoval ničeho než zásadní prohlášení k volbě presidenta, oznamoval vládní a fašistický tisk - patrně na vyšší pokyn - že jde o zločin velezrady. Dne 8. června přineslo »Právo Lidu« dokonce vylhanou zprávu, že vedení komunistické strany vyzývalo k okamžitému ozbrojenému povstání.

Za tohoto ovzduší byl dne 26. června imunitnímu výboru náhle předložen návrh na vydání posl. Gottwalda, Štětky, Kopeckého a Krosnáře k trestnímu stíháni pro § 2 zákona na ochranu republiky. Návrh se opíral o domnělé podezření, že se jmenovaní poslanci zúčastnili vydání illegálního letáku »Ne Masaryk - ale Lenin«. Ačkoliv tento leták při prohlídkách v místnostech klubu komunistických poslanců a senátorů nalezen nebyl, byl přece dodán do spisů imunitního výboru, jako kdyby byl v klubu komunistických poslanců nalezen a pod záminkou, že pasus v tomto letáku, v němž se zásadně praví, »že se proletariát může osvoboditi jen cestou revoluční, « je velezradou, byli komunističtí poslanci, kterým nebylo naprosto nic trestného prokázáno, vydáni k trestnímu stíhání pro § 2 zákona na ochranu republiky imunitním výborem a dne 28. června také plenem sněmovny. Hned poté byly proti jmenovaným poslancům vydány

zatykače a dne 30. června v jejich bytech provedeny první policejní prohlídky.

Dělnictvo a pokrokové vrstvy vůbec protestují proti pronásledování komunistických poslanců. Protestují proti tomu, aby jejich volení zástupci byli pro svoje stanovisko k presidentským volbám štváni a pozatýkáni. Protestují proti hnusným vymyšleným pomluvám - které obzvláště šíří »Právo Lidu« - jako kdyby komunistická strana v onom "letáku byla vyzývala, aby opětná volba presidenta Masaryka byla mařena ozbrojeným povstáním; neboť uvědomělé dělnictvo ví, že komunistická strana není stranou pučistů, ale stranou masovou, opírající se o většinu pracujícího lidu.

Dělnictvo žádá, aby jeho voleným zástupcům byla dána možnost zastupovati je svobodně jak v parlamentě, tak mimo parlament. Ostatně vysvítá již ze skutečnosti, že jiné osoby než komunističtí poslanci, podezřívané z rozšiřování letáku »Ne Masaryk - ale Lenin« byly žalovány jen pro § 15, odst. 3 zákona na ochranu republiky a nikoliv pro § 2 (velezrada)» že v případě komunistických poslanců byl žádosti za vydání k trestnímu stíhání dán protizákonný podklad. Není důvodů, aby byli stíháni zatykačem a navrhujeme opatření, aby tento zatykač byl odvolán a celá věc projednána před nejširší veřejností.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru ústavně-právnímu k bezodkladnému projednání ve lhůtě 48 hodin.

V P r a z e dne 27. října 1934.

Zápotocký, Dvořák, Kliment,

Krehan, Valáškova, Hodinová-Spurná, Novotný, Babel, Krosnař, Kopecký, Juran, J. Svoboda, Hrubý, Russ, Bílek, Török, Čižinská, Kubač, K. Procházka, Tyll,

Hadek, Štourač.