Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

11. zasedáni.

2749.

Odpovědi:

I. vlády na intenp. posl. Klimenta a soudr. o nezákonném postupu ministerstva sociální péče neproplácením refundací a dostatečných, předpisům odpovídajících záloh na podpory v nezaměstnáni podle gentského systému Svazu dělnictva kovoprůmyslu v ČSR (tisk 2645/V),

II. min. vnitra na interp. posl. Töröka a súdr. o teroristickej samovláde četníkov v ChustuBoroňave nad tamojším obyvatelstvem (tisk 2712/X),

III. min. vnitra na interp. posl. Siváka a druhů pro veřejné shromáždění slovenské ludové strany v Prievidzi (tisk 2712/VIII),

2749/I.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Klimenta a soudruhů

o nezákonném postupu ministerstva sociální péče neproplácením refundací a dostatečných, předpisům odpovídacích záloh na podpory v nezaměstnáni podle gentského systému Svazu dělnictva kovoprůmyslu v ČSR (tisk 2645/V).

V interpelaci se uvádí, že Svaz dělnictva kovoprůmyslu v Praze jest v prodlení s výplatou státního příplatku k podpoře nezaměstnaných za více než 4 týdny proto, že ministerstvo sociální péče včas neproplácí účtů a že snížilo zálohy na státní příplatek. Provedeným šetřením zjistilo ministerstvo sociální péče, že zálohy svazu poskytnuté spolu s beáne propláceným státním příplatkem na základě předložených vyúčtování zcela stačí, aby mohl vůči svým nezaměstnaným členům plniti své závazky. Nečiní-li tak, pak sluší hledati příčinu toho v hospodářství svazu.

Zálohy na výplatu státního příplatku činí nyní úhrnem 5, 219. 522. 70 Kč. Průměr měsíčního účtu vypočtený za měsíce leden-červen 1934 činí 1, 075. 911. 90 Kč. Může tedy záloha vystačiti asi na pět měsíců.

Tomu, že příčinou nepropláceni státního příplatku není nedostatek státních peněz, nasvědčuje zpráva svazu vydaná tiskem ve formě přehledu o hospodaření Svazu dělnictva kovoprůmyslu za r. 1931, 1932 a 1933, pro valnou hromadu, která se konala ve dnech 30. a 31. března 1934.

Na str. 188 a 189 zmíněného přehledu jest pokladní zpráva ústředí za dobu od 1. ledna do 31. prosince 1933, dle niž v tomto roce přijal svaz od ministerstva sociální péče na podporách ........14, 549. 156 Kč

na zálohách....., 3, 250. 000 Kč

na sanaci....... 347. 000 Kč

(správně má býti uvedeno na zálohách)

celkem.. 18, 146. 156 Kč

Ve vydáních naproti tomu svaz uvádí, že

vydal skupinám na zálohách. 14, 535. 176. 65 Kč

po odečtení záloh skupinám zbylo

tady svazu......3, 610. 979. 35 Kč,

kterých mohl použíti v r. 1934 na výplatu státního příplatku k podpoře nezaměstnaných spolu s nespotřebovanými snad zálohami ve skupinách a s částkami, kterých se dostává svazu ze stát-

ní pokladny po předložení účtů o vyplaceném státním příplatku.

Dle téže pokladní zprávy (str. 188 a 189) použil však svaz z nich na úhradu schodku vzniklého vlastními svazovými výdaji mimo gentský systém (delegačné, časopisy, překlady, jízdné atd. )

celkem.......758. 639. 44 Kč,

dále uložil do peněžních ústavů 2, 060, 118. 82 Kč. Zbytek pak vykazuje pod titulem vlastních a ne »státních« peněz k 3. 1. prosinci 1933.... 792. 224. 09 Kč. Tím tedy svazem samým bylo prokázáno, že částky.... 3, 610. 979. 35 Kč nabylo do 31. prosince 1933 použito na výplatu státního příplatku, ač se tak státi mohlo.

Poněvadž si členové svazu opětně stěžovali, že svaz fádně nevyplácí státní příplatek, vykonalo v druhé polovině měsíce srpna a na počátku měsíce září 1934 ministerstvo sociální péče ve svozu dohlídku na hospodaření se státním příplatkem. Při ní se zjistilo, že v účetních knihách ještě nebylo provedeno účtování od 1. dubna 1934. Příjmy a výdaje týkající se podpůrného fondu nejsou vůbec v žádné účetní knize, ani v knize pomocné, ani v žádném jiném pomocném záznamu od 1. dubna t. r. zapsány. Americký deník se nevede podle zásad podvojného účetnictví. Nejsou v něm ani účtovány předložené ukončené případy od místních skupin, ani ústředím předložená vyúčtování ministerstvu sociální péče. Tyto účiny vůbec americkým deníkem neprobíhají, takže nelze sestaviti správnou bilanci.

Svaz dělnictva kovoprůmyslu vede dvě hlavní knihy, což již samo o sobě vzbuzuje nedůvěru. Přes to, že svaz má dvě hlavní knihy, ani jedna, ani druhá nejsou vedeny ani úplně, ani správně. V jedné hlavní knize není rok 1932 vůbec účtován, ve druhé pak neúplně; na většině účtů nejsou zjištěny zůstatky a účty ty nejsou uzavřeny. Pokud některé účty v hlavní knize uzavřeny byly, nebyly uzavírány podle zásad podvojného účetnictví. Z takto chybně vedené a neúplné hlavní knihy nelze sestaviti bilanci. Proto také bilance ani v jedné, ani v druhé knize, ani v americkém deníku nejsou za jednotlivá léta provedeny a v knihách zapsány.

Pokud jde o zálohy na a výplatu státního příplatku ústředím zasílané místním skupinám, bylo při revisi konstatováno, že při poukazování jich ústředí svazu v některých případech postupovalo tak, že skupině byla účtována záloha, nebyla však poukazována prostřednictvím poštovní spořitelny, ani nebyla vyplacena z pokladny ústředí v hotovosti, nýbrž byla účtována »vyplaceno pokladnou místní skupiny«. Částky takto účtované byly však vždy připočteny koncem měsíce k výdajům svazové pokladny, t. j. jakoby byly z pokladny svazu vyplaceny, což se však ve skutečnosti nestalo. Touto manipulací se dosáhlo, že výkaz poskytnutých záloh skupinám na výplatu státního příplatku oproti pokladnímu stavu se. účetně zvýšil. Zde lze také hledati vysvětlení k faktu, že na př. určité skupině byla z ůstředí poukázána záloha na výplatu státního příplatku ve výši 50. 000. - Kč. Téhož dne pak bylo za-

účtováno, že místní skupina 50. 000 Kč vrátila, jak bylo řečeno, jako dar od členů. Stěžují - li si členové, že jim svaz dělnictva kovoprůmyslu nevyplácí podporu se státním příplatkem po několik týdnů, jest více než pochybno, že by věnovali darem stejnou částku do ústředí, jaká byla domněle uřícena na státní příplatek k podpoře v nezaměstnaností.

Že jde i při výplatě organisační podpory jen o účetní manipulace reálně nepodložené, gest patrno ze zprávy policejního ředitelství v Moravské Ostravě ze dne 14. září 1933, z níž jest vidno, že se podporovaným členům z organisační podpory vůbec nic nedostalo, ba že nebyl vyplacen na škodu dělníků ani státní příplatek beze srážky. Ve skupině Hulváky byla nezaměstnanému vyměřena podle zmíněné zprávy organisační

podpora ........15 Kč

týdně, na sanaci podpůrného fondu

bylo sraženo...... 12 Kč

týdně, takže mu zbyly z organisační

podpory.......3 Kč týdně.

Mimo příspěvek na sanaci fondu byly členu sráženy ještě řádné členské příspěvky po 6 Kč týdně, takže svaz dělnictva kovoprůmyslu z vlastních prostředků nejen že nic nevyplatil, ale ještě srazil ze státního příplatku, který byl vyměřen částkou 60 Kč týdně, po 3 Kč týdně. Podobně se postupovalo v jiných - přesně zjištěných - případech ke škodě nezaměstnaných dělníků. O zkracování nezaměstnaných členů na organisační podpoře pojednává také zpráva okresního úřadu v Místku ze dne 11. června 1934.

Podle platných předpisů částky poskytované ze státní pokladny jsou příplatkem k podpoře, kterou odborová organisace vyplácí ze svých prostředků nezaměstnaným členům. Jestliže odborová organisace podporu z vlastních prostředků nevyplácí, pak - nehledíc k trestnosti podle § 13 zákona čís. 267/1921 ve znění vládního nařízení č. 161/1933 Sto. z. a n. - jedná na škodu vlastních nezaměstnaných členů.

Z toho, co bylo dříve řečeno, jest zřejmé, že svaz má ze státní pokladny finanční prostředky v přiměřené výši pro výplatu státního příplatku k podporám nezaměstnaných. Mimo to dostával svaz každého měsíce (až do doby revise) pravidelné výplaty na základě předložených účetních dokladů.

Pokud jde o účet za měsíc duben 1934, o němž jest v interpelaci zmínka, se poznamenává, že jeho poslední část byla předložena ministerstvu sociální péče teprve dne 26. května 1934 a výnosem ze dne 14. června 1934, čís. E-3213 /3-29 /534 byla svazu poukázána celá náhrada účtovaného státního příplatku.

Při refundaci účtů svazy předložených postupuje ministerstvo sociální péče takto: V dřívější době po předložení účtu byla naň poskytována ihned předběžná náhrada a teprve dodatečně byl přezkoumán. Od května 1934 děje se přezkoumávání předložených účtů dříve než do-

jde k jejich proplaceni. Všechny svazy se tomuto postupu podvolily a dědině Svaz dělnictva kovoprůmyslu požaduje pro sebe výjimečně nakládání. I při tomto novém způsobu proplácení účtů jest záloha svazu poskytnutá dostatečná, jestliže svaz předloží každého měsíce včas - jak je k tomu povinen - účty o vyplaceném státním příplatku. Jestliže je nyní svaz - podle svého tvrzení v prodlení s výplatou státního příplatku, není toho příčinou, že by snad účty nebyly svazu refundovány stejným způsobem jako svazům ostatním.

O tam, jakým způsobem, k jakému účelu a do jaké výše státních peněz určených na výplatu státního příplatku bylo sváženi použito, nebylo při dohlídce podáno uspokojivého vysvětlení.

Hospodaření Svazu jest proto předmětem dalšího úředního řízeni.

V Praze dne 13. října 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2749/II (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelacii poslanca Töröka a súdruhov

o teroristickej samovláde četníkov

v Chustu-Boroňave nad tamojším

obyvatelstvem (tisk 2712/X).

K jednotlivým případům, na než si interpelace stěžuje, uvádím na základě provedeného šetření:

ad. 1) Dne 23. července 1933 byla uspořádána v Boroňavě po ukončení veřejné schůze taneční zábava, která nebyla úředně povolena a které se súčastnilo asi 20 školních dítek. Četnická hlídka vyzvala proto účastníky zábavy k rozchodu. Poněvadž výzvy bylo uposlechnuto, nedošlo k dalšímu zakročení a není správným tvrzeni, že četnictvo rozehnalo mládež pažbami. Svědkové Michal Ďakun (v interpelaci nesprávně Opakun), Ivan Dranko a Jurko Fedurca se také na něco takového nepamatují.

ad 2) Obvinění velitele četnictva v ChusteBoroňavě, že ztýral Pavla Šandruského (v interpelaci nesprávně Jandrusku), bylo vyvráceno samotným Šandruským, který je označil za nepravdivé.

ad 3) Pokud jde o domnělé nelidské ubližování Alexovi Timkovi při výslechu na obecním

úřadě dne 9. ledna 1934. sám Timko udává, že nebyl týrán nebo kopán, ani se mu nenadávalo. Svědek Andrej Djakun v obe Boroňava vůbec neexistuje a svědek Ivan Ďakun nebyl výslechu přítomen.

ad 4) Stran obviněni, že četníci v dubnu 1934 na ulici bili, mlátili a kopali Demetra Popoviče a Alexa Timku, udal rovněž Timko při vyšetřování, že četníci ruky na ně nevztáhli, a potvrdili to i svědkové uvedení v interpelaci Štefan Bonkalo a Vasil Kučeravý. Popovič nemohl býti vyslechnut, ježto se v Boroňavě nezdržuje a jeho pobyt není znám.

ad 5) Strážmistr Josef Kuta nebil Hafii Ďakunovou, nýbrž ji uchopil ze zadu za krk a pouze odstrčil od dítěte, které surově tloukla. To potvrzuje také svědek Ivan Kovčák. Cila Fedurcová dle vlastního udání o věci vůbec ničeho neví.

Podle toho nemám důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze dne 17. října 1934. Ministr vnitra:

Dr. Černý, v. r.

2749/III.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Jozefa Siváka a druhů

pro veřejné shromážděni slovenské ludové strany v Prievidzi (tisk 2712/VIII).

Okresní úřad v Prievidzi povolil k žádosti pořadatelů veřejného, v interpelaci uvedeného, shromáždění, aby účastníci směli se k němu dostaviti v hromadných průvodech s prapory a případně s hudbou s podmínkou, že prapory nebudou rozvinuty.

Tato podmínka byla stanovena proto, že úřad podle sivých zkušeností chtěl předejíti tomu, by náhradou za standarty, jichž použití nabylo povoleno, nabyly neseny prapory, opatřené různými nápisy a hesly.

O národních praporech se vůbec nejednalo a nebylo jich použití proto ani zakázáno.

Když pak okresní úřad dodatečně zjistil, že se po obcích též agituje, aby na veřejné shromáždění byla vyslána banderia v počtu asi 100 jezdců, upozornil úřad pořadatele, že účast banderií z bezpečnostních důvodů (možnost úrazů) nemůže připustiti, leč by pořadatelé o to zvlášť zažádali a předložili při tom podrobný plán průvodu a zaru-

čili se, že banderia nebudou na samé shromaždiště připuštěna, ale budou umístěna na vhodném vzdálenějším místě. Pořadatelé se však podle tohoto upozornění v žádném směru nezachovali a proto okresní úřad vyrozuměl podřízené notářské úřady, že vysláni banderií ke shromáždění není dovoleno, a že kde by se stal o to pokus, nutno Jej zameziti.

Tvrzení v interpelaci obsažená, líčící případ způsobem odlišným, neshoduji se padle (provedeného šetření se skutečnosti.

Opatření úřadu nelze s hlediska veřejného pořádku a bezpečnosti nic vytýkati a domněnka, která opatření úřadu (pokládá ohledy jiné, jest naprosto bezdůvodná.

Za tohoto stavu věci neshledávám důvodů k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze dne 22. října 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

Překlad ad 2749/II.

Válasz

a belügyi minisztertől

Török képviselő és elvtársai interpellációjára

a Chust-Boroňavai rendőrségnek az

ottani lakosság fölött gyakorolt teroriszti-

kus önkényuralma tárgyában (2712/X.

nysz. ).

Az interpellációban felpanaszolt egyes esetekre vonatkozólag a megejtett vizsálat alapján a következőket közlöm:

Ad 1. Boronaván az 1933. évi július hó 23. -án a nyilvános népgyülés befejeztével hivatalos enge-

dély nélkül táncmulatság rendeztetett, amelyen körülbelül 20 iskolásgyermek is részvett. A csendőrőrs ennek folytán a. mulatságon részvevőket oszlásra szólította lel. Minthogy a résztvevők a felszólításnak engedtek, további közbelépésre sor nem került s nem való amaz állítás, hogy a csendőrség a fiatalságot puskatussal kergette volna széjjel. Ilyesmire Ďakun (az interpellációban helytelenül Opakun) Mihály, Dranko Ivan és Fedurca Jurko tanuk sem emlékeznek.

Ad 2. A Chust-Boronavai csendőrparancsnok ellen emelt vádat, hogy ez Šandruský (az interpellációban helytelenül Jandrusku) Pált megkínozta, maga Šandruský cáfolta meg, aki a vádat valótlannak jelentette ki.

Ad 3. Timko Sándornak a községi hivatalnál 1934. január 9. -i kihallgatása alkalmával elszenvedett állítólagos embertelen bántalmazását illetőleg maga Timko előadja, hogy nem bántalmazták, nem rugdalták sem nem szidalmazták. Djakun András Boroňava községben egyáltalában nem létezik s Ďakun Ivan tanu a kihallgatásnál nem (volt jelen.

Ad 4. Azon vádra vonatkozólag, hogy a csendőrök Popovič Demetert és Timko Sándort 1934. április havában az uccán ütötték, verték és megrugdalták, ugyancsak Timko jelentette ki a vizsgálat folyamán, hogy a csendőrök őket kézzel sem érintették s ezt az interpellációban felsorolt tanuk, t. i. Bokalo István és Kučeravý Vazul is megerősítették. Popovič nem volt kihallgatható, minthogy Boroňován nem tartózkodik és tartózkodáshelye ismeretlen.

Ad 5. Kuta József csendőrőrmester Ďakun Hafiát nem verte, hanem hátulról a nyakánál megfogta és csupán eltolta a gyermektől, akit ez asszony durván ütlegelt. Ezt Kovčak Ivan tanu is bizonyítja. Fedurca Cila a dologról saját bevallása szerint semmiféle tudomással nem bir.

Ezekhez képest az interpelláció révén valamiféle intézkedés megtételére okom nincsen.

Praha. 1934. október 17. -én.

A belügyi miniszter: Dr. Černý s. k.