Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

11. zasedání.

2745.

Usnesení senátu

Národního shromáždění republiky Československé

k usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 1345, 1350, 1369 a 1373)

o usnesení senátu (tisk sněm. 2716 a 2721)

k vládnímu návrhu zákona,

kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném.

Senát Národního shromáždění republiky československé přijal ve 275. schůzi dne 11. července 1934 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne ......... ............... 1934,

kterým se mění a doplňují některá ustanoveni zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon ze dne 1. srpna 1895, č. 113 ř. z., o soudním řízení v občanských právních věcech (civilní řád soudní), se mění a doplňuje takto:

1. § 448 zní:

"Jestliže peněžitá částka žádaná v žalobě nebo hodnota předmětu sporu (§§ 54 až 59 j. n. ) nepřesahuje 500 Kč anebo jestliže žalobce prohlásí, že místo předmětu žádaného v žalobě chce přijmouti peněžitou částku ne-

převyšující 500 Kč (věci nepatrné), platí zvláštní ustanovení uvedená v následujících §§ 450 až 453. "

2. § 502, odst. 3 zní:

"(3) Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné dovolání, nepřevyisuje-li předmět sporu, o němž by měl dovolací soud rozhodnouti, na penězích nebo peněžitě hodnotě 7. 000 Kč, nebo jde-li o výměru výživného ze zákona, leč by odvolací soud v rozsudku prohlásil dovolání za přípustné, protože jde o rozhodnutí zásadního významu"

3. K § 510 se dodává tento třetí odstavec:

"(3) Nevyhoví-li dovolací soud dovolacímu návrhu a shledá-li, že důvody rozsudku odvolacího soudu neodporují zákonu, může se obmeziti v důvodech svého rozhodnutí na prohlášení, že neshledal zákonného důvodu, aby rozsudek odvolacího soudu byl změněn nebo zrušen. "

4. § 527, odst. 2 zní:

"(2) Jestliže by usnesení v odpor vzaté bylo v druhé stolici zrušeno a soudu prvé stolice bylo uloženo, aby doplně řízení učinil rozhodnutí nové, může rozhodnutí rekursnílio soudu toliko tenkráte býti vzato v odpor, když jest v něm ustanoveno, že má býti příkaz udělený prvé stolici vykonán teprve, až by usnesení nabylo právní moci. "

5. §528, odst. l zní:

"(1) Rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice, kterými bylo potvrzeno v odpor vzaté usnesení prvního soudu; rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice v otázce útrat nebo znalečného; rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice v otázce příslušnosti; rovněž i rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice ve sporech o rušení držby (§ 49, č. 4 j. n. ) nejsou přípustné. Nepřípustné rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice buďtež odmítnuty soudem prvé stolice. "

Čl. II.

Zákon ze dne 27. května 1896, č. 79 ř. z. (exekuční řád), se mění a doplňuje takto:

1. § 66 zní:

"Samostatného opravného prostředku není proti usnesením, kterými roky byly položeny nebo odročeny nebo kterými bylo nařízeno slyšení stran neb osob v exekučním řízení zú-

častněných, jakož i proti příkazům, které jsou dány výkonným orgánům, aby byly provedeny jednotlivé exekuční úkony. V těchto případech rozhoduje soud druhé stolice o odloženém rekursu s konečnou platností. "

2. K § 402 se dodává tento druhý odstavec:

"(2) Proti rozhodnutím soudů druhé stolice není dalších opravných prostředků. "

čl. III.

První věta § 521 zák. čl. I/1911 (občanského soudního řádu) ve znění čl. VII, č. 2, písm. e) zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 161 Sb. z. a n., a čl. IV zákona ze dne 8. června 1923, č. 123 Sb. z. a n., se mění a bude zníti:

"Není-li hodnota sporného předmětu, o němž rozhodoval odvolací soud, vyšší než 7000 Kč, není z potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu přípustné dovolání, leč by odvolací soud v rozsudku prohlásil dovolání za přípustné, protože jde o rozhodnutí zásadního významu. "

čl. IV.

(1) Změny cenové hranice podle čl. I, č. 1 a 2 a čl. III neplatí pro spory u pracovních soudů, u zvláštních oddělení okresních soudů pro pracovní spory a u okresních soudů, které jednají na místo pracovních soudů (§ 42 zákona o pracovních soudech ze dne 4. července 1931, č. 131 Sb. z. a n. ).

(2) O zastupování v těchto sporech u okresních soudů platí ustanovení zákona č. 131/ 1931 Sb. z. a n., rovněž o řízení až na ustanovení o přísedících. Rozsudek budiž označen jako vydaný v řízení podle zákona o pracovních soudech. O odvolání proti rozsudkům okresních soudů v pracovních sporech o hodnoty vyšší než 300 Kč rozhoduje odvolací soud podle předpisů § 33 zákona č. 131/1931 Sb. z. a n. v senátě složeném podle § 32 téhož zákona.

čl. V.

Zákon ze dne 19. června 1931, č. 100 Sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného, se doplňuje takto:

1. Ve smyslu § 46, odst. 2 jest nezákonné takové opatření nebo usnesení, které se příčí jasnému a nepochybnému znění nebo smyslu zákona, jehož bylo nebo meto býti na případ užito.

2. Proti rozhodnutím soudu druhé stolice o výši výživného ze zákona a o úpravě styků rodičů s dětmi není dalšího opravného prostředku.

čl. VI.

Ustanovení čl. I, č. 2 a 5, čl. II, čl. III a čl. V, č. 2 neplatí, stalo - li se rozhodnutí soudu druhé stolice podle svého data do dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení čl. IV, odst. 2 neplatí, byl-li spor zahájen před účinností tohoto zákona.

Čl. VII.

Zákon tento nabývá účinnosti prvým dnem měsíce následujícího po vyhlášení a pozbude jí koncem roku 1936; provede jej ministr spravedlnosti.

Dr Soukup v. r.,

předseda.

Dr Šafařovič v. r.,

tajemník senátu.

Dr J. Karas v. r.,

zapisovatel.