Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období

10. zasedání

Překlad.

2736.

Návrh

poslance Ch. Gläsela a druhů,

aby byl vydán zákon na ochranu zemědělských kultur proti škodlivým vlivům

hraničících lesů.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti;

Vláda se vyzývá, aby s urychlením vypracovala a k usnesení Národnímu shromážděni předložila zákon, jímž se zavádí ochrana pro plochy zemědělských kultur sousedících s lesy, které jsou mimořádně poškozovány stínem, padajícími kapkami a zvláště daleko zabíhajícími kořeny stromů.

Odůvodnění.

V téže věci byl podán poslanecké sněmovně již návrh posl. Windirsche a druhů roku 1930, tisk 684. Ochrana zamýšlená podle tohoto zákona potřebuje však přece některých rozšíření. U tohoto návrhu všeobecně odkazujeme na odůvodnění návrhu tisk 684. Ještě jednou zdůrazňujeme při tom okolnost, že držitelé zemědělských pozemků, kteří mají pozemek u lesů, nemají žádné ochrany proti škodlivým vlivům lesních stromů, ba mu-

sí dokonce trpěti určité věci, které jim škodí a držitelům sousedících lesních parcel přinášejí přímý užitek. Třeba při tom míti na zřeteli jen okraje lesů, kde bez výjimky stromy bujněji rostou než v ostatním lese, poněvadž si zde stromy opatřují právě výživu ze sousedních pozemků a v krátké době tyto pozemky téměř úplně znehodnotí. Typickým příkladem velkého poškozování způsobeného okraji lesů jest obec

Kulsam v okrese chebském. Tam panství Mostov vykoupilo před několika desítiletími několik rolnických hospodářství a pozemky většinou zalesnilo. Byly to pozemky nejlepší bonity. Dnes jest osada Kulsam odumírající obec, zničená těmito lesy, které vznikly na kdysi kvetoucích lánech a které dnes ještě zbývajícím rolníkům v místě trvale poškozují další hospodaření na jejich pozemcích, a v dohledné době, až tyto lesy vzrostou, jim to znemožní.

Většina bývalých polí této obce jest nyní proměněna v lesní parcely, mezi nimiž jsou rozptýlena pole ještě hospodařících rolníků. Dnes jest tento les vzrostlý asi do polovice a všechny polní kultury kolem něho mají již 7 m široké pásy neplodné půdy. Mnoho hektarů kdysi úrodných pozemků přestalo tímto způsobem dávati užitek ke škodě držitelů, ke škodě veřejnosti úbytkem daní a snížením třídy

bonity, avšak ve prospěch držitele lesů. Tato plocha se ještě zvětšuje s přibývající výší stromů.

Kulturním rostlinám se odnímá světlo, vzduch a slunce, tím na jaře taje mnohem později sníh, který se tam ve větších množstvích nyní v zimě hromadí, růst zakrní, zkrátka půda se mimořádně znehodnocuje a není proti tomu žádné pomoci, žádné záchrany, žádné ochrany. Zde musí způsobiti nápravu zákon a zvláště tam, kde jako v Kulsamu byla velmi cenná půda přeměněna v les, musí býti výslovně také ustanovena povinnost držitele lesa k náhradě škody na kulturách, kdyby z nějakých důvodů nebylo možno zříditi dostatečně široké ochranné pásy. Takovýto ochranný pás musel by býti nejméně 7 m široký. Jest to nutná ochrana, která dosud nebyla zaručena, jíž však zemědělství v dnešní době nemůže již postrádati.

V P r a z e dne 3. července 1934.

Gläsel,

Machník, Heller, Viereckl, Bistřický, Zierhut, Kočandrle, dr. Rosche, dr. Luschka, Stenzl, Eckert, Windirsch, Böhm, Halke, Wagner, Platzer, Haupt, Bečák, Köhler,

dr. Hodina, dr. Peters, dr. Bacher.