Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 10. zasedání.
2721.
Zpráva
ústavně-právního výboru
k usnesení senátu (tisk sněm. 2716)
o vládním návrhu (tisk sen. 1345 a 1350) zákona,
kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném.
Předložená osnova má za účel uleviti především Nejvyššímu soudu přetíženému stále vzrůstajícím náplavem agendy civilní. Kromě toho některá ustanovení znamenají úlevy i pro soudy nižší. V čl. IV se upravují některé otázky související s projednáváním sporů z pracovních poměrů u okresních soudů.
Tendence zákona je ta, v určitých, odůvodněných kategoriích případů zameziti cestu k Nejvyššímu soudu. O stoupajícím zatížení Nejvyššího soudu svědčí těchto několik cifer: V roce 1930 došlo na uvedený soud civilních případů 8915, v roce 1933 už 10. 307. Civilních nedodělků bylo koncem roku 1930 4521, koncem roku 1933 7065. Pro zpracování těchto nedodělků bylo by potřebí buď na jeden rok 40 referentů nebo na 3 leta po sobě následující 13 referentů. Řešení obtíží rozmnožením soudcovského personálu bylo by nejúčelnější, pro finanční nesnáze státu je však neschůdné. Podle odůvodnění návrhu, který učinil justiční správě Nejvyšší soud, ušetřilo by se 33% všech pensí, kdyby do hranice 10. 000 Kč hodnoty sporu byla revise vyloučena pro případy souhlasného rozhodnutí I. i II. instance.
Stručný obsah jednotlivých ustanovení je tento: Hranice pro řízení bagatelní
u okres, soudů se zvedá na 500 Kč (čl. I, č. 1). Revise je vyloučena, byl-li rozsudek
I. instance odvolacím soudem potvrzen v případech, kde předmět sporu nepřevyšuje 7000 Kč a potom jde-li o rozhodování o výši výživného ze zákona, leč by odvolací soud v rozsudku prohlásil dovolání za přípustné, protože jde o rozhodnutí zásadního významu (čl. I č. 2). V čl. V č. 3 je obsažena úleva pro odůvodňování rozsudku Nejv. soudu, byl-li rozsudek odvolací potvrzen a neodporují-li jeho důvody zákonu. Důvody se omezují na prohlášení, že Nejvyšší soud neshledal zákonného důvodu, aby rozsudek
II. instance byl změněn nebo zrušen.
Další ustanovení (čl. I č. 4 a 5 a čl. II) omezují resp. vylučují možnost rekursů revisních v řízení sporném a exekučním.
V čl. III, v bodě 1 se vrací osnova k ustanovení § 46 dřívějšího řízení nesporného v tom smyslu, že mimořádný revisní rekurs je přípustný jen tehdy, odporuje-li usnesení jasnému a nepochybnému znění nebo smyslu zákona.
V bodě 2, čl. III. se vylučuje další opravný prostředek proti rozhodnutí II. stolice o výši výživného ze zákona a o úpravě styků rodičů s dětmi v řízení nesporném.
V čl. IV. se zrněny hranice cenové (čl. I. č. l a 2) vylučují pro spory z poměrů pracovních a pro tyto spory projednávané před okresními soudy jako takovými se zavádějí některé pracovní předpisy zákona č. 131/1931 Sb. z. a n.
Čl. V. upravuje obdobné poměry (čl. I. )
pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Čl. VI. obsahuje ustanovení přechodná a čl. VII. omezuje časově účinnost zákona do konce roku 1936.
Ústavně-právní výbor navrhuje, aby osnova byla sněmovnou poslanců přijata ve znění usneseném senátem.
V P r a z e, dne 3. července 1934.
Dr. Juraj Slávik v. r., místopředseda.
Richter v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne ........................ ....................... 1934,
kterým se mění a doplňují některá ustanoveni zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
čl. I.
Zákon ze dne 1. srpna 1895, č. 113 ř. z., o soudním řízení v občanských právních věcech (civilní řád soudní), se mění a doplňuje takto:
1. § 448 zní:
"Jestliže peněžitá částka žádaná v žalobě nebo hodnota předmětu sporu (§§ 54 až 59 j. n. ) nepřesahuje 500 Kč anebo jestliže žalobce prohlásí, že místo předmětu žádaného v žalobě chce přijmouti peněžitou částku nepřevyšující 500 Kč (věci nepatrné), platí zvláštní ustanovení uvedená v následujících §§ 450 až 453. "
2. § 502, odst. 3 zní:
"(3) Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné dovolání, nepřevyšuje-li předmět sporu, o němž by měl dovolací soud rozhodnouti, na penězích nebo peněžitě hodnotě 7. 000 Kč, nebo jde-li o výměru výživného ze zákona, leč by odvolací soud v rozsudku prohlásil dovolání za přípustné, protože jde o rozhodnutí zásadního významu. "
3. K § 510 se dodává tento třetí odstavec:
"(3) Nevyhoví-li dovolací soud dovolacímu návrhu a shledá-li, že důvody rozsudku odvolacího soudu neodporují zákonu, může se obmeziti v důvodech svého rozhodnutí na prohlášení, že neshledal zákonného důvodu, aby rozsudek odvolacího soudu byl změněn nebo zrušen. "
4. § 527, odst. 2 zní:
"(2) Jestliže by usnesení v odpor vzaté bylo v druhé stolici zrušeno a soudu prvé stolice bylo uloženo, aby doplně řízení učinil rozhodnutí nové, může rozhodnutí rekursního soudu toliko tenkráte býti vzato v odpor, když jest v něm ustanoveno, že má býti příkaz udělený prvé stolici vykonán teprve, až by usnesení nabylo právní moci. "
5. § 528, odst. l zní:
"(1) Rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice, kterými bylo potvrzeno v odpor vzaté usnesení prvního soudu; rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice v otázce útrat nebo znalečného; rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice v otázce příslušnosti; rovněž i rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice ve sporech o rušení držby (§ 49, č. 4 j. n. ) nejsou přípustné. Nepřípustné rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice buďtež odmítnuty soudem prvé stolice. "
čl. II.
Zákon ze dne 27. května 1896, č. 79 ř. z. (exekuční řád), se mění a doplňuje takto:
1. § 66 zní:
"Samostatného opravného prostředku není proti usnesením, kterými roky byly položeny nebo odročeny nebo kterými bylo nařízeno slyšení stran neb osob v exekučním řízení zúčastněných, jakož i proti příkazům, které jsou dány výkonným orgánům, aby byly provedeny jednotlivé exekuční úkony. V těchto případech rozhoduje soud druhé stolice o odloženém rekursu s konečnou platností. "
2. K § 402 se dodává tento druhý odstavec: "(2) Proti rozhodnutím soudů druhé stolice
není dalších opravných prostředků. "
čl. III.
Zákon ze dne 19. června 1931, č. 100 Sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného, se doplňuje takto:
1. Ve smyslu § 46, odst. 2 jest nezákonné takové opatření nebo usnesení, které se příčí
jasnému a nepochybnému znění nebo smyslu zákona, jehož bylo nebo mělo býti na případ užito.
2. Proti rozhodnutím soudu druhé stolice o výši výživného ze zákona a o úpravě styků rodičů s dětmi není dalšího opravného prostředku.
Čl. IV.
(1) Změny cenové hranice podle čl. I, č. l a 2 neplatí pro spory u pracovních soudů, u zvláštních oddělení okresních soudů pro pracovní spory a u okresních soudů, které jednají na místo pracovních soudů (§ 42 zákona o pracovních soudech ze dne 4. července 1931, č. 131 Sb. z. a n. ).
(2) O zastupování v těchto sporech u okresních soudů platí ustanovení zákona č. 131/ 1931 Sb. z. a n., rovněž o řízení až na ustanovení o přísedících. Rozsudek budiž označen jako vydaný v řízení podle zákona o pracovních soudech. O odvolání proti rozsudkům okresních soudů v pracovních sporech o hodnoty vyšší než 300 Kč rozhoduje odvolací soud podle předpisů § 33 zákona č. 131/1931 Sb. z. a n. v senátě složeném podle § 32 téhož zákona.
Čl. V.
Zák. čl. I/1911 (občanský soudní řád) směňuje se takto:
"V § 521, odst. l pozměněném článkem VII, č. 2, písm. e) zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 161 Sb. z. a n., a čl. IV zákona ze dne 8. června 1923, č. 123 Sb. z. a n., se zvyšuje částka 2. 000 Kč na 7. 000 Kč. "
Čl. VI.
Ustanovení čl. I, č. 2 a 5, čl. II, čl. III, č. 2 a čl. V neplatí, stalo-li se rozhodnutí soudu druhé stolice podle svého data do dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení čl. IV, odst. 2 neplatí, byl-li spor zahájen před účinností tohoto zákona.
ČI. VII.
Zákon tento nabývá účinnosti prvým dnem měsíce následujícího po vyhlášení a pozbude jí koncem roku 1936; provede jej ministr spravedlnosti.