Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2718.

Zpráva

výboru kulturního a rozpočtového

o vládním návrhu (tisk 2689) zákona, jímž se prodlužuje lhůta k postátnění odborných škol pro ženská povolání.

I.

Neodkladná nutnost a naléhavost úspor ve státním rozpočtu za účelem udržení rovnováhy státního hospodaření nutí k obětem i v těch oborech školské správy, které jsou ve stadiu nadějného vzrůstu a slibného rozvoje, jako je právě odborné školství pro ženská povolání. Již název těchto škol naznačuje, že tento obor školský určen jest k přípravě a školení ženského dorostu do nejrůznějších ženských povolání a oborů života, dnes tak bohatě diferencovaného. Větší polovina obyvatelstva, kterou tvoří ženy v počtu 7, 586. 420 osob ženského pohlaví, musí míti zajištěné možnosti vzdělání, aby vyrovnala to, co v průběhu staletí bylo v rozvoji ženám upíráno a aby žena po stránce kulturní a hospodářské udržela krok a rychlým vývojem dnešní doby.

Školy pro ženská povolání mají své nesporné oprávnění a svůj veliký úkol. Jejich rychlý vývoj v posledních letech před válkou i po válce ukazuje, že tato doba postavila ženy před řadu úkolů, na něž musí býti odborně školeny a připraveny zcela jinak, než jak dříve dívky byly v domácnostech svých rodičů vychovávány.

Ve škol. r. 1918-9 bylo v republice 56 škol s 11. 348 žačkami, nyní máme 141 škol se 21. 510 žaček. Jest zřejmo, že jak potřeba, tak obliba těchto škol stále vzrůstají a že vyžadují tím více péče a pozornosti.

Zákonem č. 75/1922 Sb. z. a n. byl položen pevný základ pro jejich organisaci a rozvoj. Lhůta stanovená v § 4 tohoto zákona k postátnění škol pro ženská povolání byla ustanovením § 37 zákona ze dne 20. prosince 1923 prodloužena do konce kalendářního roku 1934. Postátnění dálo se po etapách a doposud systemisována místa v rozsahu dvou rozvržených etap. Zbytek učitelstva měl býti postátněn při konečné úpravě systemisace v době stanovené zákonem, totiž r. 1934. Postátnění této zbývající části učitelstva vyžádalo by si ročního nákladu asi 2 milionů Kč.

Hospodářská a finanční situace jest toho druhu, že nejen nedovoluje jakékoliv nové vydání, ale nutí k úsporám a omezováni v nejrůznějších oborech, proto je nutno, aby příslušné ustanovení § 37 zák. č. 252/ 1923 Sb. z. a n. bylo novelisováno a aby lhůta, v níž mají býti uvedené školy postátněny, byla prodloužena do konce kalendářního roku 1940. To by znamenalo pro státní pokladnu úsporu přes 12 milionů Kč za 6 let.

Kulturní výbor poslanecké sněmovny uznává tuto potřebu státní pokladny, avšak zdůrazňuje naproti tomu význam tohoto školství, ženám nejširších vrstev lidových, zvláště pak ženám v domácnostech, dostávalo se dříve výcviku v dovednostech jen

v úzkém okruhu domácnosti jejich rodičů, v nejlepším případě pracně byly sbírány zkušenosti v širším okruhu příbuzenstva. V nynější době se úkol ženy v rodině i společnosti podstatně změnil a ženské odborné školství stalo se vedle ostatních zdrojů ženského vzdělání důležitou a nepostradatelnou oporou žen na cestě k jejich kulturnímu, společenskému i hospodářskému povznesení.

Každé omezení dalšího rozvoje tohoto významného oboru školského jest velikou škodou pro celek. Jde o odborné znalosti matek vzhledem ke správné životosprávě jejich dětí i dospělých členů rodiny, jde o konsum rodin, kde většina důchodu jest rozdělována ženami, podle jejich vlastního uznání, zač se vydávají dnes tak těžce vydělané peníze, jde konečně o pracovní zdatnost všech, kteří v rodině žijí. Vedení domácnosti vyžaduje určité soustavy odborných znalostí, má-li domácnost sloužiti skutečnému rozvoji nejen jednotlivce, ale celého národa v oboru hospodářském, společenském i mravním.

úkolem ženského odborného školství jest, aby poskytovalo ženám tyto odborné znalosti v největším rozsahu a největší měrou především tam, kde je toho nejvíce zapotřebí. Nemajetné vrstvy pracujících žen musí býti zde především v patrnosti, aby se jim otevřely dveře těchto škol a v bezplatných kursech poskytlo se těmto ženám vše, co jim chybí ku prospěchu jejich rodin a domácností. Tento typ škol nesmí zůstati vyhrazen pouze pro vrstvy zámožnější. Tovární dělnice, ženy dělníků, pomocnice v domácnosti, všechny pracující ženy, které od útlého věku odkázány byly na vlastní práci výdělečnou, aby obhájily existenci svou vlastní a příslušníků své rodiny, neměly času na zdokonalení v různých oborech domácích prací, avšak chápou se dychtivě každé příležitosti, aby doplnily, co jim chybí. Pro tyto žačky by měly odborné školy pro žen. povolání po-

řádati co nejvíce bezplatných kursů, aby splnily své poslání pro stát a národ. Ne jen pouhá skupina žen vysoce vzdělaných, ale vyšší vzdělání žen nejširších vrstev lidových má význam pro pokrok národního života.

ženské odborné školství připravuje však nejen ženy na povolání ve vlastní nebo cizí domácnosti, ale i pro řadu povolání jiných, jež umožňují ženám existenci a hospodářskou samostatnost. V tomto směru jsou nepostradatelným vyrovnatelem oné jednostrannosti, s jakou se vrhá dívčí mládež do povolání kancelářského úřednictva. Velký počet proletářské dívčí inteligence s jednostrannou kancelářskou kvalifikací jest naprosto neúměrný malému počtu odborně školených ženských sil v domácnostech a ústavech. Těchto je nedostatek a jest žádoucí, aby tato neúměrnost byla soustavně vyrovnávána přípravou žen k jiným povoláním.

Postavení ženského odborného školství, jeho početnost a finanční zabezpečení neodpovídá dosud jeho skutečnému významu. Přáli bychom si spíše rozmnožení počtu škol a příznivější podmínky pro jejich rozvoj. Každý kraj by měl míti takovou školu, která by organisovat ve vzdálenějších obcích pravidelné kursy pro ženskou mládež, škola tato by měla býti vlastně lidovou dívčí školou pokračovací pro všechny dívky, které po čtrnáctém roce nechodí do žádné jiné školy.

Kulturní výbor poslanecké sněmovny projednal ve své schůzi dne 28. června vládní návrh a zdůraznil jednomyslně velký význam tohoto školství, žádá jako jistý druh kompensace, aby upustilo se od požadavku, že 10% systemisovaných míst zůstává neobsazeno. Tím by byl účinek odsunutí postátnění přece poněkud zmírněn. U vědomí finanční a hospodářské situace státu usnesl se kulturní výbor doporučiti poslanecké sněmovně, aby vládní osnovu zákona schválila s připojenou resolucí.

V Praze, dne 28. června 1934.

Václav Sladký v. r.,

předseda.

Marie Jurnečková-Vorlová v. r.,

zpravodaj.

II.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny projednal ve své schůzi dne 2. července 1934 vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje lhůta k postátnění odborných škol pro ženská povolání, připojuje se k usnesení výboru kulturního a doporučuje poslanecké sněmovně vládní osnovu zákona beze změny i s resolucí kulturního výboru k ústavnímu schváleni.

V P r a z e, dne 2. července 1934.

Teplanský v. r.,

předseda.

Petr Solfronk v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne......................................... 1934,

jímž se prodlužuje lhůta k postátnění odborných škol pro ženská povolání.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Lhůta, v níž mají býti postátněny školy uvedené v § 4 zákona ze dne 17. února 1922, č. 75 Sb. z. a n., která byla ustanovením § 37 zákona ze dne 20. prosince 1923, č. 252 Sb. z. a n., prodloužena do konce roku 1934, prodlužuje se dále do konce roku 1940.

§2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři školství a národní osvěty, vnitra a financí.

Resoluce výboru kulturního.

Vláda se vyzývá, aby vzhledem k prodloužení lhůty k postátnění odborných škol pro ženská povolání z r. 1934 do r. 1940 učinila opatření, aby k postátnění těchto škol přikročilo se i v této době, jakmile to stav státních financí dovolí.