Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období 10. zasedání.

2713.

Odpovědi:

I.	vlády na intenp. posl. Hokkyho a druhů o kauci na zajištění pracovní mzdy nádeníků a
	povozníků zaměstnaných na stavbách státničil a samosprávných sborů v Podkarpatské . Rusi (tisk 2508/X),
II.	min. veř. prací a min. soc. péče na interp., posl. Śliwky, Klimenta a soudruhů o hromadném
	propouštění horníků v revíru Ostravsko-karvínském a o nedostatku Jakéhokoliv zaopatření neho -pomoci pro propuštěné (tisk 402/I),
III.	min. spravedlnosti na interp. posl. Bergmanna, dra Patejdla, Richtra a dnuhů o obsazo-
	vání služebních míst. kancelářských sil pomocných u československých soudů (tisk 1780/XI),
IV.	min. financí na interp. posl. Bergmanna, Tučného, Fialy, Malého a druhů o zdanění dů-
	chodů státních zaměstnanců a učitelů, dosažených v roce 1933 (tisk 2548/II),
v.	min. spravedlnosti na intenp. posl. Štětky, J. Svobody a soudr. o konfiskační praksi
	v Československu (tisk 2576/XXIII),
VI.	vlády na intenp. posl. Suroviaka a druhů o předčasném pensionování ze stranických dů-
	vodů strojmistra z topírny novožilinské Štefana Hajgera (tisk 2547/III),
VII.	min. soc. péče na interp. posl. dra Holoty a druhů o způsobu vymáhání příspěvků nemo-
	censkými pokladnami (tisk 2523/III),
VIJI.	min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že rekursní senát opavského
	krajského soudu porušuje německá jazyková práva (tisk 628/XX),
IX.	vlády na interp. posl. Hokkyho a druhů o výplatě vkladů býv. uherské poštovní spoři-
	telny (tisk 2523/VI),
X.	min. (vnitra na interp. posl. Hokkyho a druhů o užívání jazyka maďarského u okresního
	úřadu v Ťáčově (tisk 2523/VIII),
XI.	min. spravedlností na interp. posl. Štětky, Dvořáka, Hádka a soudr. o úžasné obžalobě
	státního zástupce v Mladé Boleslavi, který svého reaJačnúho a středověkého názoru na církev zneužívá k persekuci pokrokových proletářských činovníků (tisk 2669/VII),
XII.	min. financí na interp. posl. Hokkyho a druhů o cle vybíraném ze dříví dováženého oby-
	vateli Ťačeva v jejich lesů v pohraničním pásmu. československo-rununském (tisk 2523/XII),
XIII.	min. školství a národní osvěty na interp. posl. Hokkyho a druhů o povolení, aby na ob-
	chodní akademii v Mukačevě mohly býti skládány diferenciální zkoušky z předmětů fysikálnich (tisk 2576/II).

2713/I (původní znění).

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance K. Hokkyho a druhů

o kauci na zajištění pracovní mzdy nádeníků a povozníků zaměstnaných na stavbách státních a samosprávných sborů v Podkarpatské Rusi (tisk

2508/X).

Po provedeném šetření v příslušných resortech se sděluje, že byla učiněna již příslušná opatření, aby při zadávkách přesně se dbalo všech podmínek zadávacího řádu a jeho příslušných dodatků.

Ministerstvo veřejných prací výnosem ze dne 16. března 1933 číslo 10-1/273-9871 vydalo příslušný dodatek ku Všeobecným zadávacím podmínkám, který byl uveřejněn ve "Zprávách veřejné služby technické" a mimo to vydán tiskem státní tiskárnou v Praze.

Podotýká se, že bylo zjištěno, že při stavbě mostu přes Tereblu u Buštiny v r. 1931 podnikatel zadržoval mzdy, a že na intervenci dělnictva zemský úřad v Užhorodě dal je sám vyplatiti.

Od vydání shora uvedeného předpisu nebyl ministerstvu veřejných prací oznámen konkrétní případ, že by se nebylo postupovalo dle tohoto předpisu. Ministerstvo veřejných prací přes to přikazuje znovu zemským úřadům, aby přesně dbaly příslušných podmínek a vymáhaly jejich plnění.

Pokud jde o stavby železniční uvádí se, že podle ustanovení bodu 2 čl. 20 »Všeobecných podmínek státní správy železniční pro zadávání a provádění stavebních prací« může státní správa železniční pohledávky zaměstnanců u podnikatele zaplatiti sama na jeho účet. Tím jest u státní správy železniční zajištěna event. ochrana v případech, na něž interpelace míří.

Zemský úřad v Užhorodě nehlásil ministerstvu zemědělství, že by podnikatelé provádějící stavby vodohospodářských meliorací nevypláceli řádně zaměstnané dělníky a povozníky.

Stavby vodohospodářských meliorací, prováděné podle zákona číslo 49/1931 Sb. z. a n. s příspěvkem státního fondu pro vodohospodářské meliorace a země Podkarpatoruské, zadávají stavebníci (státní fond pro vodohospodářské meliorace, země Podkarpatoruská, obce, vodní družstva) podnikatelům na základě zadávacího řádu vydaného ministerstvem zemědělství výnosem ze dne 28. června 1924, číslo 36. 905/24-IXa. Podle § 35 odst. 2 tohoto zadávacího řádu může stavebník po předchozím schválení subvencujících úřadů zaplatiti pohledávku živnostníků, řemeslníků a za-

městnanců za podnikatele sám na účet dodavatele nebo podnikatele, pokud k tomu cíli postačí jeho výdělek nebo složená kauce.

Ústřednímu ředitelství státních lesů a statků rovněž nebyly hlášeny případy, že by dělníkům a povozníkům nebyly mzdy řádně vyplaceny.

Příslušná ředitelství státních lesů a statků přes to budou na interpelované závady upozorněna.

Co do svazků územní samosprávy bylo učiněno opatření, aby též svazky v zemi Podkarpatoruské při provádění svých staveb dbaly obdobně pokynů daných pro stavby prováděné správou státní.

V Praze dne 23. června 1934.

Předseda vlády: Malypetr, v. r.

2713/II (původní znění).

Odpověď

ministra veřejných prací a ministra sociální péče

na interpelaci posl. K. Sliwky, Klimenta a soudruhů

o hromadném propouštěni horníků v revíru ostravsko-karvínském a o nedostatku jakéhokoliv zaopatření nebo pomoci pro propuštěné (tisk 402/I).

Poněvadž od podání interpelace uplynula delší doba, za kterou se hospodářská situace podstatně změnila tak, že poměry v letech 1929 a 1930 nemají z nynějšího hlediska aktuálního významu, nepokládáme za nutné zabývati se ještě nyní dopodrobna daty osvětlujícími tehdejší poměry.

Uvádíme pouze, že při propouštění dělnictva - zvláště šlo-li o propouštění hromadné, - postupovalo se podle ustanovení § 2 zákona ze dne 25. února 1920, číslo 144 Sb. z. a n. a § 2, odst. 6 prováděcího nařízení k tomuto zákonu číslo 434 /1920 Sb. z. a n., podle něhož propouštění dělníků pro zmenšení nebo zrušení závodu, pro živelní pohromy a j., má se díti jen po poradě se závodní radou.

Báňský revírní úřad zúčastnil se v závažných případech jednání při propouštění dělnictva a působil vždy k tomu, aby byl vzat zřetel ke všem rozhodným okolnostem při výběru propuštěných dělníků.

Dne 8. dubna 1932 byla za součinnosti ministerstva veřejných prací uzavřena dohoda mezi zástupci majitelů dolů a odborových organisací

hornických o propouštění horníků a zavádění střídavých dovolených v ostravsko-karvínském revíru. Dohoda platila až do konce roku 1932.

V červnu 1933 byla uzavřena nová dohoda o střídavých dovolených, která platila až do konce roku 1933. Vládním nařízením číslo 220/1933 Sb. z. a n. byla dohoda prodloužena až do konce dubna 1934.

O další nové dohodě se jedná.

Pokud jde o požadavek, aby horníci místo propuštění byli dáváni do provise, se poznamenává, že provisionování se úkon, kléry náloží do kompetence revírní bratrské pokladny, a státní úřady mají na provisionování ingerence jen potud, pokud by při tomto úkonu byl překročen zákon.

Podpora nezaměstnaným poskytuje stát ve formě státního příspěvku k podporám v nezaměstnanosti, jež přiznávají a vyplácejí odborově organisace na základě zmocnění podle zákona číslo 267/1921 Sb. z. a n., doplněného a pozměněného zákonem číslo 74/1930 Sb. z. a n. a vládním nařízením číslo 161/1933 Sb. z. a n.

Podle a. III. zákona číslo 74/1930 Sb. z. a n. byly odborové organisace zmocněny, alby počínajíc 1. lednem 1931 vyplácely také nezaměstnaným horníkům mimořádnou podporu v nezaměstnanosti se státním příspěvkem, kteréžto opatření jest dosud v platnosti. Mimo to zavedlo ministerstvo sociální péče v okrese moravsko-ostravském od 28. června 1930 t. zv. státní stravovací akci pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující a od 1. prosince 1930 mléčnou akci pro děti nezaměstnaných, anebo omezeně pracujících živitelů rodin.

Pokud jde o jiné zaměstnání horníků, podotýká se, že veřejně zprostředkovatelny práce snaží se v mezích možnosti opatřiti práci nezaměstnaným uchazečům; za dnešních nepříznivých poměrů na trhu práce setkává se ovšem tato snaha namnoze s velkými překážkami. Jistého ulehčení lze se nadití od veřejných prací investičních.

V Praze dne 7. června 1934.

Ministr sociální péče: Dr. Meissner, v. r.

Ministr veřejných prací: Dr. Czech, v. r.

2713/III.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců H. Bergmanna, dr. Patejdla, F. Richtra a druhů

o obsazování služebních míst kancelářských síl pomocných u československých soudů (tisk 1780/XI).

Úprava služebního, poměru kancelářských pomocných sil u soudů spočívá - stejně jako v jiných oborech státní správy - na předpisech vládního nařízení ze 7. července 1926, č. 113 Sb. z. a n. Toto vládní nařízení v § 7 pod č. 4 žádá jako jednu z podmínek pro ustanovení kancelářskou pomocnou silou, aby uchazeč měl vzdělání nejméně obecné školy.

Postup, který by vůbec a přímočaře vylučoval z možnosti žádati o místo kancelářské pomocné síly u soudů uchazeče, který zmíněné podmínce sice vyhověl, avšak nemá absolvovány aspoň čtyři nižší třídy střední školy nebo učební běh spojený se školou občanskou, vybočoval by z rámce zmíněného všeobecného ustanovení. To tím spíše, poněvadž ne všichni uchazeči vstupují do kancelářských pomocných služeb u soudů v úmyslu a za účelem, aby si později získali kvalifikaci potřebnou pro dosažení služebního místa soudního kancelářského úředníka.

Nelze přezírati, že vzhledem k ustanovení § 7, odst. 7 zákona č. 103/26 kategorie soudních kancelářských úředníků III. služební třídy se doplňuje především z řad způsobilých kancelářských oficiantů. Jest proto třeba, aby v celkovém počtu kancelářských pomocných sil byl přiměřený počet takových oficiantů, kteří kromě všeobecných podmínek by k tomu účelu vykazovali též předběžné vzdělání stanovené pro dosazení služebního místa v kategorii úředníků III. služební třídy. K tomu cíli vydalo již ministerstvo spravedlnosti potřebné pokyny.

V Praze dne 26. června 1934.

Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.

2713/IV.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Bergmanna, Tučného, Fialy, Malého a druhů

o zdanění důchodů státních zaměstnanců

a učitelů, dosažených v roce 1933,

(tisk 2548/II).

Pro otázku, zda u státních zaměstnanců a učitelů lze za rok 1933 zdaniti pouze 11 výplat místo 12 v důsledku toho, že požitky za leden 1933 byly vyplaceny již 31. prosince 1932 a že požitky za leden 1934 byly podle vlád. nař. č. 192/1933 Sb. z. a n. vyplaceny až v lednu 1934, jest rozhodným, zda lze požitky za leden 1933 v prosinci 1932 vyplácené pokládati za příjem roku 1932 či roku 1933.

Podle vynesení ministerstva financí ze dne 6. května 1934, č. 37. 809/34, které bylo zasláno všem finančním úřadům I. a II. stolice a všem ústředním úřadům, nutno tyto požitky pokládati za příjem roku 1933 a tedy za tento rok zdaniti dvanáct výplat a to z těchto důvodů:

Podle ustanovení § 4 o př. d. vyměřuje se daň důchodová za každý kalendářní rok z důchodu dani podrobeného, jehož v témž kalendářním roce bylo skutečně dosaženo.

V roce 1932 nelze zmíněné požitky pokládati za skutečně dosažený příjem, nýbrž za pouhou zálohu na plat, který má býti 1. ledna vyplacen, což nejlépe vysvítá z toho, že by poplatníkovi byly lednové požitky opět odňaty, kdyby se 1. ledna nedožil, na př. kdyby byl 31. prosince 1932 požitky přijal a týž den odpoledne zemřel. Že jde o pouhou zálohu a nikoliv skutečný příjem, plyne i z toho, že byl plat za leden 1933 účtován zálohově, přeúčtován pak do ledna 1933 a jest také na likvidačním listě roku 1933 vylkvidován (nikoliv v prosinci 1932) a v účetní závěrce za rok 1933 vykázán. Výplata lednového platu 31. prosince předchozího roku byla svého času zavedena z ryze technických důvodů, aby zaměstnancům se dostalo služebních požitků včas přes to, že 1. ledna se neúřadovalo.

Proto nutno požitky zálohou 31. prosince 1932 na leden 1933 vymlácené pokládati za skutečně nabyté teprve 1. ledna 1933, kteréhožto dne teprve příjemci pravoplatně připadly do vlastnictví, a tedy tvoří součást důchodu roku 1933.

Tomuto výkladu platnému pro všechny služební požitky (ať podle § 30, nebo § 36 z. o př. d. zdaněné) nasvědčuje i ustanovení § 30, odst. 4 z. o př. d., dle něhož se požitky (po příp. zálohy) vyplacené mámo pravidelné výplatní období připočtou k nejblíže příští pravidelné výplatě.

Konečně nutno poukázati na to, že oprávněnosti stanoviska ministerstvem financ! zastávaného nasvědčuje i okolnost, že v roce, v němž po prvé došlo k výplatě lednového platu již 31. prosince roku předchozího, a v němž tady byly vyplácaný požitky třináctkráte (v lednu až listopadu 11 výplat a v prosinci 2 výplaty) za téhož právního stavu, jako jest dnes, také nedošlo k zdanění třinácté (lednově) výplaty, stejně jako až dosud nebyly ani v případech, kde poplatník povýšením nebo jiným způsobem dosáhl počínajíc 1. lednem určitého roku (na př. 1930) vyšších služebních požitků, do základu daně předchozího roku (1929) započteny zvýšené lednové požitky (roku 1930). Ostatně zákon přímo dbá toho, aby ve zdaňováni byla kontinuita tak, aby žádné časové (výplatní) období nevypadlo ze zdanění (na př. § 4. odst. 2, posl. věta), a odporovat by tedy opačný názor intencím zákona, neboť by tu služební požitky za leden 1933 zůstaly nezdaněny.

V Praze dne 24. června 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r,

2713/V.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců Štětky, J. Svobody a soudruhů

o konfiskační praksi v Československu (tisk 2576/XXIII).

Zatavení v interpelaci uvedených míst z brožury "Poučení z rakouských událostí", zařízené státním zastupitelstvím v Praze, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.

Opravné prostředky nebyly podány.

V Praze dne 28. června 1934.

Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.

2713/VI.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Suroviaka a druhů.

o předčasném penzionování ze stranických

důvodů strojmistra z topírny novožilinské

Štefana Hajgera (tisk 2547/III).

Příčiny k přeložení strojmistra Štefana Hajgera do dočasné výslužby byly přezkoumány.

Důvodem pro toto opatření státní správy železniční nebyla v daném případě, stejně jako v žádném jiném případě kvieskování železničních zaměstnanců Slováků, některá okolnost v závěru interpelace zmíněná, nýbrž jen zájem a potřeba služební, při pozorované závažné změně v dříve vskutku uspokojivém výkonu tohoto zaměstnance oprávněně nutkající k postupu podle ustanovení § 116, lit. a), služebního řádu pro zaměstnance státních drah.

Za tohoto stavu věci nedává případ podkladu pro zjednání nějaké nápravy.

V Praze dne 4. července 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2713/VII (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance dra Holoty a druhů

o způsobu vymáhání příspěvků nemocenskými pokladnami (tisk 2523/III).

Ústřední sociální pojišťovna, které byla interpelace sdělena, oznámila, že již v roce 1927 dala nemocenským pojištovnám pokyn, aby exekuční vymáhání dlužného pojistného prováděly pravidelně samy a jen ve výjimečných a složitějších prípadech a tam, kde jakékoliv upomínky a dřívější exekuční zákroky nepomohly, použily v exekučním řízení zastoupení advokátem. Tento pokyn byl nemocenskými pojišťovnám znovu připomenut.

Rovněž oběžníkem Ústřední sociální pojišťovny z roku 1928 bylo nemocenským pojišťovnám doporučeno, aby nevymáhaly exekučně pojistného, dokud nedojde k instančnímu rozhodnutí sporu o pojistnou povinnost neb o příslušnost k nemocenské pojištovně, ovšem za předpokladu, že majetkové poměry zaměstnavatelovy poskytují dostatečnou zámku za zaplacení sporného pojistného. Rovněž tento oběžník byl nemocenským pojišťovnám připomenut.

V Praze dne 20. června 1934.

Ministr sociální péče: Dr. Melssner, v. r.

2713/VIII (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů,

že rekursní senát opavského krajského

soudu porušuje německá jazyková

práva (tisk 628/XX).

Rozhodnutím rekursního senátu krajského soudu v Opavě z 11. března 1930, R I 23/30-9, odpírající meritorně jednati o stížnosti Zetitraigesellschaft«, akciové společnosti ve Vídni, ježto předchozím odmítnutím z důvodů jazykové vadnosti byla stížnost definitivně vyřízena, jest v souladu se stanoviskem, jež v obdobných případech důsledně zastává nejvyšší soud.

Též nejvyšší správní soud dospěl v nálezu ze 17. února 1933, č. 15449/30 k závěru, že výrok soudu, odmítající jednati věcně o podáni, protože nevyhovuje předpisům jazykovým, je výronem činnosti soudcovské. Stejnou zásadu vyslovuje též rozhodnutí konfliktního senátu nejvyššího správního soudu ze 7. prosince 1931, č. 729/31 a 766/31).

Jak patrno, jest názor rekursního senátu opavského krajského soudu, vyslovený ve shora zmíněném. rozhodnutí, podepřen stanoviskem nejvyšší soudní instance.

Není proto důvodu, alby 'proti zmíněným soudcům bylo zakročeno služebně nebo trestně.

V Praze dne 28. června 1934.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Dérer, v. r.

2713/IX (původní znění).

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Hokkyho a druhů

o výplatě vkladů byv. uherské poštovní spořitelny (tisk 2523/VI).

Provádění Omluvy o poštovní spořitelně uherské, uzavřené dne 7. listopadu 1922 v Budapešti mezi Československem, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovincú a Rakouskem (čís. tisku 147//1924 Sb. z. a n. ) pokročilo tak dalece, že byly skončeny práce, spojené se zjišťováním československého pohledávkového bloku, který činí s připočtenými úroky 134, 445. 303 starých (korun. Podle toho požádala poštovní spořitelna v Praze poštovní spořitelnu v Budapešti za vydání nom. 64, 470. 000 K. 4% uherské korunové renty, jež tvoří hlavní část československé úhrady. Ale poštovní spořitelna v Budapešti dosud těchto dluhopisů nevydala, protože vydání úhrad. předpokládá - podle čl. 10 Úmluvy - ukončení likvidačních prací se všemi smluvními státy, kterýžto předpoklad však není splněn, ježto není dosud skončeno vyúčtování rumunského pohledávkového bloku. Podle posledních zpráv poštovní spořitelny v Budapešti bude však toto vyúčtování co nejdříve ukončeno, a jakmile dojde k vydání úhrady, bude možno zahájiti popravy k proplacení 'pohledávek.

V Praze dne 4. července 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2713/X (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Hokkyho a druhů

o užívání jazyka maďarského u okresního úřadu v Tácově (tisk 2523 VIII).

Podle jazykového zákona a nařízení jsou u úřadů, které nemají menšinové kvalifikace ve smyslu § 2, odst. 2 jazykového zákona, přípustná opatření k usnadnění úředního styku se stranami neznalými jazyka, v němž se u dotčeného úřadu úřaduje.

Také u okresního úřadu v Ťačově je v platnosti opatření, že strany maďarské národnosti, neznalé úředního jazyka, mohou se stýkati v úřadě s úřednictvem ve svém jazyku bez tlumočníka, a nejsou nikde a nikdy poškozovány. Rozšíření tohoto opatření všeobecně i ne strany úředního jazyka znalé bylo by v rozporu s jazykovým zákonem a nelze je naříditi.

V Praze dne 11. července 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2713/XI.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců Štětky, Dvořáka, Hádka a soudruhů

o úžasné obžalobě stát. zástupce v Mladé Boleslavi, který svého reakčního a středověkého názoru na církev zneužívá k persekuci pokrokových proletářských činovníků (tisk 2669/VH).

Ministerstvo spravedlnosti za účelem přesnějšího objasnění nařídilo doplnění řízení.

V Praze dne 4. července 1934.

Ministr spravedlností: Dr. Dérer, v. r.

2713/XII (původní znění).

Odpověď

ministra financi

na interpelaci poslance Hokkyho a druhů

o cle vybíraném ze dříví dováženého obyvateli Ťačeva z jejich lesů v pohraničním pásmu československo-rumunském (tisk 2523 XII).

Obyvatelé Ťačeva dovážejí dříví většinou z t. zv. komposesoriálních lesů v sousedním pohraničním pásmu. Dovoz dříví beze cla jest povolován všem obyvatelům řečené obce, kteří jsou podílníky na tamto lesním majetku a mají právo na poměrný výtěžek z něho podle rozsahu povolené těžby. Také těm obyvatelům Ťačeva, kteří mají lesy v sousedním pohraničním pásmu, přiznává se osvobození od cla při dovozu dřiví z nich a stejně i těm, kdož tam nemají lesy, nýbrž jen pozemky porůznu osázené stromovím. Zmíněná celní úleva byla odepřena pouze několika jednotlivcům, kteří se jí dožadovati pro takové množství dříví, jež zřejmě neodpovídalo rozloze a povaze jejich pozemků na druhé straně hranice. V několika jiných průpadech bylo nutno také zavésti důchodkové trestní řízení, když se ukázalo, že řečená četní výhoda byla vylákána.

Ani z dřívější doby nejsou, mně známy, ani nyní nabyly mně hlášeny stížnosti obyvatelstva v Ťačevě při dovozu jiných produktů jejich půdy v sousedním pohraničním pásmu.

Z vylíčeného stavu věcí vyplývá, že v případech, jež má interpelace na zřeteli, nečiní se v oboru cla obyvatelům ťačevským neodůvodněné překážky, které by byly v rozporu s ustanoveními, jichž se interpelace dovolává. Nesliledávám proto důvodů, abych učinil opatření jehož se interpelace dožaduje.

Poněvadž předmět interpelace náleží v podstatě do oboru působnosti mého úřadu, dávám tuto odpověď i za ministra zahraničních věcí, na něhož tato interpelace byla rovněž adresována.

V Praze dne 7. července 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2713/XIII (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance Hokkyho a druhů

o povolení, aby na obchodní akademii v Mukačevě mohly býti skládány diferenciální zkoušky z předmětů gymnasiálních (tisk 2576/II).

Abiturienti státní obchodní akademie v Mukačevě, kteří studovali na pobočkách s vyučovacím jazykem maďarským, připojených k uvedenému ústavu, dosud mohli podrobovati se doplňovací zkoušce z latiny a z filosofcké propedeutiky před zkušebními komisemi, zřizovanými každoročně při státních obchodních akademiích v Pratze, v Brně, v Bratislavě a v Mukačevě.

Hodlali-li by konati zkoušku, o niž jde, ve vyučovacím jazyku maďarském, musili by uvésti tuto okolnost v přihlášce k této zkoušce, alby při sestavování příslušné zkušební komise při státní obchodní akademii v Mukačevě mohlo býti včas učiněno potřebné opatření.

Správa jmenovaného ústavu se zároveň na věc upozorňuje.

V Praze dne 7. července 1934.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.

Překlad ad 2713/I.

Válasz

a kormánytól

Hokky képviselő és társai interpellációjára

a podkarpatszka-ruszi állami és önkormányzati építkezéseknél alkalmazott napszámosok és fuvarosok munkabérének bizotosítását célzó biztosíték tárgyában (2508/X. nysz. ).

Az illetékes tárcáknál lefolytatott vizsgálat nyomán közöljük, hogy már mestétettek a megfelelő intézkedések aziránt, hogy a közszállítások odaitélésénél a közszállítási rendtartás s az ahhoz

kiadott függelékek összes fehételei szigoruan szemmeltartassanak.

A közmunkaügyi minisztérium 1933. március 16. -án keh 10-1/273-9871. sz. kiadmányával az álatlános közszállítási feltételekhez függeléket bocsátott ki, amely a »Zprávy veřejné služby technické« (technikai közszolgálati értesítő) c. közlönyben s azon kívül a prahai állami könyvnyomda által nyomtatásban tétetett közzé.

Megjegyezzuk, hogy megállapíttatott, hogy a Tereba folyón át Buština mellett vezető híd 1931. évi építése folyamain a vállalkozó a munkabéreket visszatartotta s hogy az užhorodi országos hivatal a munkabéreket a munkások közbelépésére maga fizettette ki.

A fentidézett szabályzat kibocsátásának idejétől fogva olyan konkrét eset, ahol e szabályzattal ellenkező eljárás tapasztaltatott volna, a közmunkaügyi minisztériumnak be nem jelentetett. A közmunkaügyi minisztérium ennek dacára is ujból utasítja az országos hivatalokat, hogy az illető feltételeket szigorúan szemmeltartsák s azok betartását szorgalmazzák.

A vasúti építkezéseiket illetőleg megjegyezzük, hogy a »Všeobecné podmínky státní správy železniční pro zadávání a provádění stavebních prací« (az állami vasutigatagatás általános feltételei az építkezési munkák kiadásánál és végrehajtásánál) 20. cikk 2. pontja érteimében az állami vasutigazgatás az alkalmazottaknak a vállalkozóval szemben fenálló követeléseit ennek terhére maga is kifizetheti. Ezáltal az esetleges védelem az állami vasutigazgatás körében biztosítva van oly esetekben, amelyekre az interpelláció céloz

Az užhorodi országos hivataltól a földművelésügyi minisztériumhoz nem érkezett be jelentés aziránt, hogy a vizgazdasági talajjavítási munkálatokat végző vállalkozóik a szegődött munkásokat és fuvarosokat nem fizetnék rendesen.

A vizgazdasági talajjavítási építkezéseket, amelyek a 49/1931. Tgysz. törvény érteiméiben a vizgazdasági talajjavítási alap és Podkarpatszka Rusz segélyének igénybevételével hajtatnak végre, az építkezö (állami alap a vizgazdasági talajjavítások számára, Podkarpatszka Rusz országa, községek, vizszövetkezetek) a vállalkozóknak a földművelésügyi minisztérium 1924. június 28. -án kelt 36. 905/24-IXa. sz. kiadmányával közzétett közszállítási rendtartás alapján adják ki. Az építkező eme közszállítási rendtartás 35. § 2. bek. értelmében a segélyt nyújtó hatóságok előzetes hozzájárulása mellett az iparosok, kézművesek és alkalmazottaik követeléseit, amennyiben ezek a szállító vagy vállalkozó keresetében vagy letett biztosítékában kellő fedezetet találnak, az utóbbiak terhére önmaga is kifizetheti.

Hasonlólag az állami erdők és birtokok központi igazgatóságának sem lettek bejelentve oly esetek, hogy a munkások és fuvarosok munkabérei nem lettek volna rendesen kifizetve.

Mindazonáltal az állami erdők és birtokok illetékes igazgatóságai a meginterpellált kifogásokra figyelmeztetve lesznek.