Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

m. volební období. 10. zasedání.

2710.

Návrh

poslance J. Pekárka a druhů

na zřízení Nejvyššího vědeckého výzkumného ústavu ČSR. a současně na úpravu jeho poměru ku státní správě a veřejnosti.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.............1934,

jímž se zřizuje Nejvyšší vědecký výzkumný ústav ČSR. a současně se upravuje jeho poměr ku státní správě a veřejnosti.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda republiky Československé se zmocňuje, aby zřídila Nejvyšší výzkumný ústav za účelem všeobecné obrany státu a na podkladě směrnic v prováděcím nařízení podrobně vytčených.

§ 2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru národní obrany.

Důvodová zpráva.

Důvody pro zřízení Nejvyššího vědeckého výzkumného ústavu ČSR. jsou patrný z dále uvedeného návrhu textu prováděcího nařízení, jímž vláda republiky Československé, zmocněna navrženým zákonem ke zřízení Nejvyššího vědeckého ústavu výzkumného, pověřuje ministra národní obrany, aby po slyšení názoru ministra obchodu, zahraničí a veřejných prací jmenoval Nejvyšší výzkumnou radu, která bude dále pověřena správou ústavu a bude podléhati výhradně ministrovi národní obrany.

Článek 1.

Účelem Nejvyššího výzkumného ústavu jest:

1. Soustřediti veškerou činnost týkající se všech oborů vojensko-vědeckých, hospodářských i jiných, za účelem zlepšení jich výkonnosti a usměrněni jejich činnosti ve prospěch celostátní s ohledem na ochranu státu.

2. Vésti stálou evidenci o prováděných a již provedených výzkumech v tuzemsku i v cizině, aby se zabránilo bezúčelnému opakování těchto výzkumů současně na několika místech.

3. Zajistiti kvalitní výrobu pro všechny potřeby státu.

4. Dávati popudy k provádění důležitých výzkumů pro potřeby státu.

5. Zásobovati průmysl, laboratoře a odborné korporace informacemi o výzkumnictví.

6. Udržovati stálé styky s podobnými institucemi v cizině a vésti přehled o jejich činnosti.

7. Starati se o propagandu čsl. výzkumnictví, jmenovitě vědeckého a technického v cizině.

8. Poskytovati podpory k provádění důležitých výzkumů korporacím i privátním osobám a napomáhati jejich činnosti.

9. Vésti přehled veškeré literatury světového výzkumnictví, jakož i přehled všech výzkumů.

10. Zříditi vědeckou zkušebnu k určování technicky důležitých vlastností materiálu, předmětů a konstrukcí.

Článek 2.

V čele ústavu jest Nejvyšší výzkumná rada jmenovaná ministrem národní obrany vždy na dobu 3 let. Členové Nejvyšší výzkumné rady zodpovídají osobně ministrovi národní obrany. Cleny Nejvyšší rady musí býti nejméně 6 odborníků a 4 členové Národního shromáždění (2 členové poslanecké sněmovny a 2 členové senátu). Nejvyšší rada má právo vytvořiti pro jednotlivé obory výzkumné skupiny, po případě specielní komise pro studium důležitých otázek celostátních.

Článek 3.

Práce ústavu rozděluje se zásadně na skupiny:

A) skupina čistě vojenská pro potřeby obrany státu,

B) skupina zemědělství,

C) skupina průmyslu,

D) skupina radio-telegrafie, letectví a fotografie,

E) skupina lékařství,

F) skupina čisté vědy.

V čele každé skupiny stojí člen Nejvyšší rady.

Článek 4.

Členové výzkumné rady musí se scházeti nejméně jednou týdně k poradě a při první schůzi volí ze svého středu předsedu, dva místopředsedy a jednatele, jejichž volbu schvaluje ministr národní obrany.

Článek 5.

Každá skupina Nejvyšší výzkumné rady zřídí výzkumné výbory podle potřeby a rozvoje té které skupiny.

V čele každé skupiny stojí výzkumný výbor, sestávající ze 7 osob jmenovaných Nejvyšší radou, po návrhu výborů. Výzkumný výbor volí ze svého středu předsedu, místopředsedu a jednatele.

Každý výzkumný výbor podle potřeby jednotlivých odvětví ustaví další podvýbory. Tak na př. hutnictví by utvořilo 3 podvýbory, t. j. železářství, kovohutnictví a slevárenství a jmenuje pro každý podvýbor předsedu, místopředsedu a 2 členy. Volbu tuto dává schváliti Nejvyšší radě.

Článek 6.

Nejvyšší rada zodpovídá za práce administrativy, za finance a účel, ke kterému se ústav zřizuje. Nejvyšší rada vypracuje pro administrativu úřadu jak administrativní řád, tak i program prací a předloží obojí ke schválení ministrovi národní obrany. Za dodržování administrativního řádu a plnění pracovního programu, jakož i za správné vedení ústavu jest Nejvyšší rada osobně zodpovědná.

Článek 7.

Členem ústavu musí býti každý závod mající oprávnění továrny, ve smyslu obchodního zákona, jejíž činnost spadá do některé skupiny nebo odboru ústavu. Dále instituce, spolky zabývající se obdobnou činností jakou má ústav v programu, nebo na které má ústav zájem. Dále mohou býti členy ústavu i jednotlivci, kteří buď o to sami žádají, nebo jejichž činnost jest takového rázu, že na ní může míti zájem ústav. O členství rozhoduje Nejvyšší výzkumná rada buď ze svého popudu, nebo po návrhu výboru.

Spadá-li některá výrobní jednotka (závod) svojí strukturou do několika výzkumných výborů, resp. podvýborů, může se státi členem všech příslušných skupin.

Nejvyšší rada určí v takovýchto případech, kterému výboru je tato jednotka přidělena.

Článek 8.

Práva a povinnosti členů:

Každý člen jednotlivých skupin má právo podávati návrhy ve svém výboru a má právo na získání všech výsledků a výzkumů v kterémkoliv výzkumném výboru, dá-li Nejvyšší rada svolení k jejich publikaci. Povinností členů jest, dáti svou čin-

nost k disposici ústavu a podrobiti se všem jeho směrnicím. Všichni členové jsou povinni platiti Uznávací poplatek, který stanoví pro své členy jednotlivé výbory s ohledem na finanční situaci a význam prací ústavu pro ten který závod. Členské příspěvky jsou pouze Uznávací příspěvky a není tím řečeno, že musí krýti výlohy provozu ústavu. Za jednotlivé výkony ústavu platí členové pouze tolik, kolik stálo administrativní opatření toho kterého výkonu.

Nejvyšší rada má k ruce svoji kancelář, v jejímž čele stojí gen. tajemník, který zodpovídá za její administrativu Nejvyšší radě. Gen. tajemníka jmenuje předseda ústavu v dohodě v Nejvyšší radou.

Nejvyšší rada rozhoduje hlasováním majority. Předseda hlasuje jen v případě rovnosti hlasů.

Každý výbor má svoji vlastní kancelář k provádění administrativních prací do výboru přináležejících. Za kancelář zodpovídá jednatel toho kterého výboru, který může míti k ruce admin. tajemníka je-li toho třeba. Členové ústavu jsou v přímém styku se svým výborem, kam činnost jejich je zařazena a v případě neshody mohou se odvolati k Nejvyšší radě písemnou cestou, která rozhodne s konečnou platností.

Článek 9.

Administrativa ústavu, jakož i zvláštní odborná činnost je hrazena z dotací ministerstva národní obrany.

Článek 10.

Veškeré výzkumy musí se prováděti až na další - ve stávajících laboratořích státních a privátních, aneb v laboratořích vysokých škol. Veškeré výzkumné laboratoře jsou v evidenci Nejvyšší rady a zakládání nových veřejných laboratoří se může díti jen s povolením Nejvyšší výzkumné rady.

Privátní výzkumné ústavy mohou býti zakládány libovolně a neobmezeně, avšak jejich činnost musí býti ohlášena Nejvyšší radě, která má právo si činnost předložiti a event. prozkoumati. Všechny výzkumy bez rozdílu, na kterých se pracuje v la-

boratořích privátních, státních neb jiných jej nutno hlasití výzkumné radě k vůli evidenci. Práce v průmyslových laboratořích jednotlivých veřejných i privátních závodů jest svobodná, ale Nejvyšší rada má právo kontroly v kterémkoliv čase a má právo přesvědčiti se, je-li jejich činnost ku prospěchu a v zájmu Československého státu.

Článek 11.

Vojenský výzkumný ústav podléhá jedině Nejvyšší radě.

Článek 12.

Zadávati jakékoliv výzkumy k provádění do ciziny a dáti cizině jakoukoliv možnost k prozkoumání našich závodů se co nejpřísněji zakazuje a jednání proti tomuto zákazu se stíhá zákonem na ochranu republiky jako špionáž.

Článek 13.

Výlohy s prováděním výzkumů spojené hradí se jednak z příspěvků členů jednotlivých skupin a dále výnosem ze zužitkování výsledků. Výzkumy konané v zájmu

státním mohou býti hrazeny do výše poloviční event. celé z prostředků ministerstva národní obrany, podle rozhodnutí Nejvyšší rady.

Článek 14.

Styk se stávajícími výzkumnými ústavy, veřejnými a privátními laboratořemi, které pracují již ve výzkumnictví, jakož i styk se členy ústavu upraví Nejvyšší rada.

Článek 15.

Každá knižní publikace pojednávající o výzkumnictví v jakémkoliv směru musí býti před sivým vydáním nejméně ve dvou povinných výtiscích dána zdarma k disposici ústavu.

Článek 16.

Není-li vhodné laboratoře veřejné k provedení té které výzkumné práce, může Nejvyšší rada pověřiti kterýkoliv závod, aby výzkum pod dozorem některého odborníka a člena výboru provedl.

Potřebná úhrada jest dle článku 9. hrazena z dotací ministerstva národní obrany.

Po stránce formální budiž tento návrh přikázán výboru iniciativnímu, brannému a rozpočtovému.

V P r a z e dne 27. června 1934.

Pekárek,

Najman, Vávra, Pechman, Kejmar, A. J. Beneš, Liška, Pelnář, Ostrý, Mlčoch, Ji-

ráček, Oliva, Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, Mojto,

Galovič, Onderčo, dr. Mederlý, Hlinka.