Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedáni.

Překlad.

2692.

Návrh

poslanců F. Viereckla, A. Köhlera a druhů,

aby byla bezodkladně provedena nouzová opatření pro žatecký kraj, postižený katastrofálním suchem, zejména pro okresy žatecký, podbořanský, kadaňský, chomutovský a mostecký.

Z nedostatku potřebných srážek již loňského roku silně poklesl výtěžek žní v zemědělství žateckého kraje, obzvláště okresů žateckého, podbořanského, kadaňského a chomutovského, což se projevilo obzvláště silně jmenovitě tím, že zde nebylo potřebné píce pro zachování dobytka do nové sklizně pícnin a že bylo nutno přikupovati pícniny a slámu, aby bylo možno zachovati dosavadní stav dobytka. To však bylo příčinou nového zadlužení zemědělství, ježto sklizeň obilí nepřinesla takového výtěžku, aby byly opatřeny potřebné peníze na přikoupení píce a slámy, jakož i osiva.

Zemědělci skládali tudíž veškerou svou naději na sklizeň roku 1934 a domnívali se, že mohou touto sklizní vyrovnati nejhorší škody roku 1933.

Ale již za časného jara bylo viděti, že ozimy špatně vzešly pro sucho r. 1933, jakož i pro spousty, které způsobily polní myši, a ozimy, napadeny škůdci musely býti zorány, takže jich zůstala jen nejpatrná část. Jeteliny byly částečně suchem, částečně myšmi tak zdecimovány, že na slibnou žeň pícnin nebylo možno vůbec pomýšleti. Naděje na dobrý hospodářský

rok však poklesly, když krupobití, neobyčejné pozdní mrazy velmi nepříznivě působily na vzrůst rostlin a když pro mírnou a suchou zimu neobyčejně silně se rozmohli škůdci a plevel.

Malé naděje na poněkud jen slušnou sklizeň však vyprchaly, když nastalo neobyčejně katastrofální sucho a sluneční žár hynoucí polní plodiny pomalu, avšak úplně zničil. Nedozrávají již ke sklizni, nýbrž poskytují zdrcující pohled suché pouště.

Ani vydatný déšť nemohl by již pomoci a změniti úplnou neúrodu. Tato již nastalá pohroma znamená však úplnou zkázu zdejšího zemědělství.

Je tudíž zapotřebí, aby zde zasáhli všichni rozhodující činitelé a aby poskytli zemědělství zápasícímu za svou existenci co možno největší pomoc, aby bylo odvráceno aspoň největší nebezpečí. Proto zemědělské organisace žateckého kraje ihned zřídily výkonný výbor, který učinil vše nutné, aby opatřil nezbytně nutnou pomoc. Místní úřady zakročovaly a žádaly za úřední ohledání pozemků, což se také děje. V pamětním spise, který byl

zaslán všem rozhodujícím místům, byla dále vylíčena tíseň zdejšího zemědělství.

Podepsaní navrhují jako okamžitá pomocná opatření:

1. Toto území budiž prohlášeno za nouzové.

2. Pro zemědělce tohoto kraje budiž zavedeno všeobecné moratorium.

3. Do 1. října 1935, tento den v to počítaje, buďtež bezúročně posečkány daně a zastaveny všechny dosavadní daňové exekuce.

4. Všechny príčiny počítaje v to jadrné krmivo, slámu a osivo, a to lhostejno, je-li toto zboží původu domácího nebo cizího, buďtež osvobozeny od dopravného na našich drahách.

5. Budiž zakoupeno a poskytnuto levné krmivo a sláma na stlaní nebo rašelina.

6. Buďtež stanoveny nejnižší ceny dobytka, aby se zabránilo poklesu cen způsobenému neobyčejně velkým nouzovým prodejem a obchod s dobytkem budiž prohlášen za živnost koncesovanou.

7. Venkovským peněžním ústavům buďtež poskytnuty levné provozní úvěry pro zemědělství z volných hotových peněz a ze zisků obilního syndikátu z loňských nákupních cen a letošních prodejních cen obilí.

8. Vojenská správa nechť zakoupí část stavu dobytka, který se musí nezbytně prodati, na zpracování do konserv.

Dále se navrhuje:

9. Všechny pozemkové daně a přirážky za rok 1934 buďtež odepsány nebo nahrazeny. Tyto daně předpisují se v domnění, že pozemek dává čistý katastrální výtěžek. Avšak pro katastrofální sucho, spojené s ostatními, dříve zmíněnými živelními pohromami, nejen že pozemky nedaly čistého výtěžku, nýbrž neuhrazeným zpracováním a obděláním půdy vznikly dokonce značné ztráty. S vrácením pozemkových daní z fondu, utvořeného podle vládního nařízení ze dne 24. května 1928, čís. 76 Sb. z. a n., nelze již vystačiti pro značné a všeobecné nároky na tento fond.

10. Paušalovaná daň z obratu budiž snížena na tretinu. Paušalovaná sazba ustanovuje se podle řádných hospodářských poměrů. Hospodářský rok 1934 jest však mimořádný, takže také paušalovanou daň z obratu nutno spravedlivě snížiti.

11. Příspěvky na sociální pojištění buďtež odepsány od 1. ledna 1934 do 30. června 1936. Již splatné příspěvky na sociální pojištění buďtež posečkány do 1. října 1935.

12. Budiž poskytnuto zdarma osivo z intervenčního obilí.

13. Pěstitelům řepy budiž zdarma dodána, a to bez jakékoliv srážky, veškerá melasa a prodej melasy lihovarům budiž zakázán.

14. Budiž vyřízen projednávaný již zákon o vyvážení zemědělců z dluhů.

V Praze, dne 18. června 1934.

Viereckl, Köhler,

Bontó, Halke, Windirsch, Pozdílek, dr. Zadina, Zajíc, Haupt, Ján Tůma, Blažek, Platzer, Heller, Zierhut, Wagner, Mašata, Gläsel, Křemen, Honzl, Prokop, Venci,

dr. Hodina, Dubický, Bečák.