Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2679.

Zpráva

výboru zemědělského a rozpočtového

o iniciativních návrzích poslanců na poskytnutí veřejné podpory zemědělcům poškozeným živelními pohromami (tisk 1320, 1885, 1893, 1894, 1896, 1908, 1917, 1918, 1919, 1921, 1925, 1926, 1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 1944, 1945, 1946, 1949, 1952, 1955, 1958, 1959, 1960, 1961, 1962, 1964, 1969, 1991, 1997, 1999, 2007, 2016, 2017, 2039, 2068, 2157, 2158, 2175, 2212, 2220, 2234, 2254, 2258, 2259, 2260, 2287, 2298, 2299, 2326, 2329, 2336, 2337, 2342, 2367, 2368, 2381, 2405, 2530, 2550, 2552, 2554, 2559, 2561, 2563, 2564, 2565, 2566, 2567, 2568, 2569, 2571, 2574, 2575, 2582, 2586, 2587, 2588, 2589, 2590, 2591, 2592). *

I.

Následky katastrofálního sucha zrcadlí se nejlépe ve zprávě o stavu hospodářských plodin, ovoce, vinic a polní zeleniny v Československé republice ku dni 1. června 1934, sestavené na základě hlášení zpravodajů ministerstva zemědělství o stavu osení a sklizně. Podle těchto odhadů je u většiny plodin úroda hluboko podprostřední a zhoršila se oproti červnu loňského roku o více než 60 %. Sucha a vedra zhoršují situaci každým dnem.

Nejhorší ozimné pšenice vykazují Cechy a nejhorší jarní pšenice Podkarpatská Rus. V Čechách je nejvíce postiženo žito - na Slovensku oves. Trpí ovšem silně vyprahlostí půdy i řepa, brambory, zelenina a chmel, nehledíc k pícninám, které jsou v celých krajích vypáleny.

To co dnes v celé řadě okresů vidíme, je úžasná tragedie zemědělského lidu, který po čtyřletém utrpěni spěje k úplné katastrofě. Je hrozným faktem, že téměř

2 miliony hektarů půdy nevydá letos řádné sklizně, nanejvýš něco slámy a místo zrna trochu plev. Celá řada okresů má u nás již po žních. Někde to bylo úplné vyhynutí ozimů; jinde mráz zničil kvetoucí obilí a okopaniny, v jiných krajích došlo ke krupobití a k požárům a posléze je to všeobecné sucho, které se rozšířilo i na oblasti, kde dříve přece jen občas pršelo.

Uvážíme - li, že bylo v parlamentě podáno 85 návrhů na pomoc postiženým okresům, nutno vysloviti smutnou pravdu, že převážná část celé republiky je postižena velkou neúrodou. Z tohoto pravidla jsou sice některé výjimky, ale i tam mají neúrodu píce, především jetelin. Není nadsazeno tvrdí - li se, že z jednoho milionu sto tisíc hektarů, které jsou u nás osety pícninami, jeví se totální neúroda na 600 tisících hektarech.

Lučin máme v republice 1, 300, 000 ha. Z toho je 300. 000 ha vyprahlých, které ne-

stály ani za sečení a dalších 500. 000 ha poskytuje pouze jednu třetinu loňského množství sena.

Jak je s obilím?

Máme celkem zaseto obilninami 3 mil. 600. 000 ha půdy. Pšenice a ječmen jsou téměř vyřízeny. Jarky pšenice zaseto bylo letos 70. 000 ha, to je skoro o 40% více než loni. Již dnes ale možno říci, že na 50. 000 ha osetých jarkou nevydá úrodu buď žádnou nebo nepatrnou. Kdo viděl žita a ovsy, zejména v polohách výsušných, přizná, že i mnoho tisíc hektarů žita a ovsa, chmele a zeleniny je stiženo naprostou neúrodou. Naskytá se otázka, co bude dál? U velké většiny drobných a středních zemědělců není haléře. Po nízkých cenách za obilí v době, kdy ho zemědělec prodával, došlo k úžasné cenové derutě výroby živočišné, mléka a všech drobných produktů, které v normální době kryly denní režii v hospodářství. Zadlužení roste, majetek je znehodnocen a nyní katastrofa sucha, jakou neznala poslední dvě pokolení.

Je třeba zdůrazniti, že střediskem agrární krise jsou dnes hlavně ceny dobytka. Nastane-li vlivem nedostatku krmiv ještě větší nucená nabídka, lze těžko odhadnouti důsledků v chovu skotu pro příští leta.

Je proto nutno bezodkladně zmírniti toto nebezpečí a to jednak opatřením levných krmiv, regulováním dobytčích trhů a odčerpáním tíživých přebytků živočišné produkce ať již reglementací, zvýšením výroby masných konserv, zvláště pro armádu atd.

Bude zejména nutno zajistiti bezcelný dovoz krmiv včetně slámy při nízkých železničních tarifech. Bude nutno okamžitě zrušiti vývozní prémie na otruby a krmné mouky. Bude třeba opatřiti osiva pro účely strniskové setby - aby v případě dešťů bylo možno zachytiti vláhu pro zelené krmivo a bude nutno ceny krmiv obchodních dáti pod dozor min. zemědělství a obchodu. Ministerstvo zemědělství připravuje v tomto směru řadu opatření, která jistě najdou u zemědělského výboru podpory.

Je samozřejmé, že v situaci tak kritické padá na váhu otázka zemědělského od-

dlužení. Dluhy v zemědělství rostou do výše závratné. Zchátralé budovy, zničené stroje a nářadí, znehodnocení všech investic a dnes již 70% pokles cen hospodářského zvířectva, je obrazem hrůzné situace zemědělců, která letošní neúrodou vyvrcholí. Neoddluží-li se zemědělství, nedostaneme se ani o krůček dále v řešení hospodářské krise.

Dnes jde o to, abychom zmobilisovali všechny prostředky pro rychlou pomoc a záchranu. Poukazuji zejména na intervenčně vykoupené obilí, kterého je téměř 50 tisíc vagónů a které od 1. června 1934 je majetkem státu. Poněvadž ceny pšenice a žita podstatně stouply, vydělá stát na tomto obilí 100 i více milionů Kč. Máme tudíž za to, že by bylo jen spravedlivo, kdyby stát tento zisk vrátil zpět našemu zemědělci.

Prostředky, které mají k disposici správy náhradních a podpůrných fondů při zemědělských radách, ani zdaleka nestačí zmírniti ztráty, způsobené suchem, požáry, mrazy a živelní pohromou. Je proto nutno, aby byly vybaveny z prostředků státních.

Musíme si uvědomiti, že těžká situace zemědělců není zaviněna pouze letošní neúrodou, ale že má své pozadí jinde. Je to bída několika minulých let, kdy zemědělství bylo cenově ničeno, zavaleno břemeny, ochuzeno finančně, takže dnes v pravém slova smyslu padá pod tlakem neúrody. Právě proto musí se opatřiti všechny finanční prostředky a je nutno zkoncentrovati všechna pomocná opatření, aby se zachránila aspoň podstata zemědělského podnikání.

Letos obracejí poškození zemědělci svůj zrak více než kdy jindy k vládní osnově zákona o zřízení československé krupobitní a dobytčí pojišťovny. Věříme, že po trpkých zkušenostech letošního roku bude u všech stran tolik dobré vůle a pochopení, aby návrh tak důležitý stal se brzy skutkem.

Zemědělský výbor pojednal o všech označených návrzích ve své schůzi dne 20. června 1934, provedl o nich obšírnou debatu a usnesl se, že pomoc veřejné správy musí býti rychlá a prostředky účinnými a schválil tyto návrhy:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda republiky Československé se vyzývá:

1. Aby prostřednictvím okresních úřadů a za účasti nouzových komisí provedla urychlené vyšetření všech škod, způsobených suchem, mrazy, krupobitím, požáry a dle výsledku šetření učinila všechna opatření pro účelnou pomoc poškozeným zemědělcům. Vyšetřené škody buďtež oznámeny berním úřadům za účelem odpisů daňových;

2. aby působila k urychlenému postupu pro získání podpor z nouzových fondů při Zemědělských radách ve smyslu zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n. Budiž neprodleně opatřeno krmivo, osivo, stelivo, hnojivo pro poškozené zemědělce, i osivo pro účely strniskové setby, by v případě deštivých dnů bylo možno zachytiti vláhu pro zelené a silážní krmivo. Ceny krmiv obchodních buďtež dány pod dozor ministerstva zemědělství a ministerstva obchodu;

3. aby zrušila vývozní prémie na otruby a krmné mouky; zakázala všechen vývoz krmiv a usnadnila bezcelný dovoz nutných obchodních krmiv. Organisace projektovaná pro regulaci trhu obilního nechť soustředí obhospodařování obchodních krmiv, zejména otrub, kukuřice, pokrutin a melasy;

4. aby poskytla poškozeným zemědělcům daňové úlevy, zejména slevu (př. náhradu) daně pozemkové, domovní, obratové a důchodové, jakož i odklad placení daní bezúročně a zastavila exekuční řízení pro nedoplatky daňové; u těžce poškozených zemědělců budiž zavedeno moratorium na daně, dávky i soukromé dluhy;

5. aby umožnila v poškozených oblastech přednostní provádění investičních prací, jakož i všech pomocných akcí z prostředků rozpočtových, zejména vyřizování žádostí o podpory na melioraci, elektrisaci a pád dobytka, jakož i provádění nouzových prací z prostředků věnovaných na produktivní péči o nezaměstnané;

6. aby zabezpečila u Státního pozemkového úřadu, by poškozeným nabyvatelům půdy z pozemkové reformy byly poskytnuty zvláštní výhody a výpomoci ohledně splácení přídělových cen a poskytnutých úvěrů;

7. aby zabezpečila potřebné příspěvky na opravu poškozených silnic a cest z prostředků ministerstva veřejných prací a zemských úřadů;

8. aby povolila snížený nouzový tarif pro dopravu nutných hospodářských potřeb, zejména osiva, krmiv, steliva, mléka a stavebních potřeb do postižených oblastí;

9. aby ihned zařídila šetření o nedostatku vody užitkové a pitné a řešila vodní otázky s hlediska řádného zásobování obyvatelstva vodou a celého národního hospodářství. Nechť jest zostřen zdravotně policejní dozor v oblasti, kde jest nedostatek pitné a užitkové vody za účelem zabránění ohni. Stejně nechť jsou učiněna vhodná opatření požární a policejní, zejména podél železnic s parním pohonem;

10. aby neprodleně uložila pojišťovnám krupobitním, aby sjednaly s pojištěnci snížení pojištěných hodnot podle skutečného stavu do konce června 1934;

11. aby povoleno bylo sbírání náhradního steliva v lesích a opatřeny náhradní materialie za slámu ke stlaní;

12. aby zajistila výkup hovězího a vepřového dobytka vojenskou správou na konservy a pro zásobování vojska a učinila řádná opatřeni na ochranu slušné ceny hospodářského zvířectva prodávaného zemědělci pod tlakem nedostatku krmení. Jest nezbytně nutno, aby byla organisována velkorysá akce pro odbyt přechodných přebytků dobytka, zejména prováděním intervenční akce podporou vývozu dobytka hovězího, vepřového a uzeniny;

13. aby učinila opatření k ochraně drobných a středních zemědělských pachtýřů tím způsobem, že by pachtovné bylo určeno sazbami za příslušné druhy obilí, platnými v minulém hospodářském roce. sníženými percentuelně podle výše škody na letošní úrodě;

14. aby byla organisována finanční pomoc pro postižené zemědělce opatřením levného úvěru s garancií státu a s poskytnutím úrokového příspěvku;

15. aby se zřetelem na katastrofální nedostatek píce, který se projevuje v podstatném snížení produkce mléka přezkoumala předpoklady, jež vedly k vydání

mléčných osnov v zájmu spravedlivé úpravy ceny mléka;

16. aby energicky zakročovala proti nezřízené spekulaci, která zneužívá letošní kalamity k umělému vyhánění cen k poškozování zemědělců i konsumentů, zvláště pak na trhu krmiv ze starých zásob.

V Praze dne 20. června 1934.

Frant. Mašata, v. r., předseda.

J. Dubický v. r.,

zpravodaj.

U.

Rozpočtový výbor projednal iniciativní návrhy a připojuje se plně k usnesení výboru zemědělského a doporučuje posla-

necké sněmovně ke schválení ještě tyto resoluce:

1. Vláda se vyzývá, aby uvolnila neprodleně prostředky k zlevňovací a úvěrové akci krmivové a osivové, poněvadž prostředky živelního fondu naprosto nestačí.

2. Vláda se vyzývá, aby energicky zakročila proti spekulaci při neodůvodněném zvyšování cen krmiv a obilí z loňské sklizně a ze starých zásob.

V P r a z e dne 26. června 1934.

Teplanský, v. r., předseda.

Jar. Bečák, v. r., zpravodaj.