Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 10. zasedání.
2670.
Odpovědi:
I. min. financí na interp. posl. Nejezchleb-Marchy a druhů o postupu finančních úřadů při ukládání činžovní daně (tisk 2523/II),
II. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko a soudr. o správě školní obce v přechodném období (tisk 2508/V),
III. vlády na interp. posl. Zeminové a druhů o provádění kartelového zákona (tisk 2508/VII),
IV. min. veřejných prací na interp. posl. Stejskala, Hynka a druhů o nutných pracech investičních v politickém okrese Broumov (tisk 2508/III),
V. min. veřejných prací na interp. posl. Stejskala, Hynka a druhů, aby prováděny byly nutné práce investiční a nouzové v pol. okrese Náchod (tisk 2508/II),
VI. min. veřejných prací na interp. posl. Stejskala, Hynka a druhů o provádění nutných prací investičních a nouzových v pol. okr. Nové Město n. Metují (tisk 2508/I),
VIL vlády na interp. posl. Hokkyho a druhů o zařazování věcných nákladů škol do rozpočtu obce (tisk 2517/III),
VIII. min. školství a národní osvěty, na interp. posl. Hokkyho a druhů o úpravě příspěvků církevních škol na učitelské platy a o úpravě platových, služebních a pensijních věcí církevních učitelů na Podkarpatské Rusi (tisk 2523/XIII),
IX. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Hokkyho a druhů o rozšíření zákona čís. 189/1919 Sb. z. a n. na Slovensko a Podkarpatskou Rus a o vydání prováděcího nařízení (tisk 2523/IX),
X. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy a min. spravedlnosti na interp. posl. HodinovéSpurné a soudr. o nebezpečném ohrožování zdraví, životů a sociální nosnosti žen a o vydírání na nich (tisk 2211/IX).
2670/I.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance NejezchlebMarchy a druhů
o postupu finančních úřadů při ukládání činžovní daně (tisk 2523/II).
V interpelaci jest zastáván názor, že ustanoveni § 10, odst. l, písm. c) zákona o ochraně nájemníků č. 44/1928 Sb. z. a n., pokud se týče vylučování zvýšení nájemného podle § 12, odst. 2, č. l téhož zákona, dlužno vykládati tak, že do vyměřovacího základu činžovní daně nemá býti započítán rozdíl skutečných výloh vyplývající z předpisu na přirážkách v roku berním a v roku 1914, dále, že k dani činžovní nemá v důsledku ustanovení § 12, odst. 6 in fine cit. zákona býti vůbec přihlíženo.
Názor tento nemá však opory v zákoně.
Zákon o ochraně nájemníků v § 10, odst. l, písm. c) ustanovuje, že do vyměřovacího základu daně činžovní se nezapočítává zvýšení nájemného podle § 12, odst. 2 téhož zákona. Podle posléze citovaného ustanovení jest pak přípustno zvýšení nájemného o tolik, oč vzrostly výlohy pronajimatelovy:
1. zvýšením veřejných dávek z domu nebo z nájemného zapravovaných nebo zavedením nových veřejných dávek, vyjímaje dávku z majetku a z přírůstku na majetku,
2. zvýšením pravidelných ročních výloh za: a) dostatečné osvětlování schodiště a chodeb
domu,
b) vodoměr, plynoměr a elektroměr, c) čištění domovní stoky,
d) čištění žumpy,
e) vymetáni komínů a za
f/ odvážení popela a smetí z domu,
3. zvýšením úrokové míry a vedlejších poplatků nebo jinými platy z knihovních pohledávek, které vázly na domě 1. srpna 1914, pokud je zvýšení odůvodněno všeobecným stoupnutím hypotékami úrokové míry, pokud zvýšení pod č. l až 3 uvedené nastalo po 1. srpnu 1914 nebo po pozdějším prvém pronájmu.
Z odchylného znění č. l, kdež se mluví jen o zvýšení veřejných dávek (nikoliv o zvýšení výloh s předpisem těchto dávek), a č. 2, kde naproti tomu se mluví o zvýšeni určitých výloh, jest patrno, že rozdíl skutečných výloh z raku berního a z roku 1914 přichází v úvahu jen pokud jde
o zvýšení nájemného pod č. 2 uvedené, kdežto u zvýšení uvedeného pod č. l jest rozhodným zvýšení sazeb veřejných dávek, nikoliv však rozdíl skutečných výloh na veřejných dávkách v roku berním a v roku 1914. Toto posléze uvedené zvýšení nájemného může tudíž pro odpočet z vyměřovacího základu daně činžovní přijíti v úvahu jen tenkráte, jestliže veřejné dávky v roku berním byly skutečně sazbou neb procentem daňového základu vyšší než v roce 1914, takže v důsledku toho má pronajimatel větší výlohy.
Jest samozřejmé, že k veřejným dávkám nutno počítati nejen přirážky, nýbrž i daň činžovní samu. Z § 12, odst. 6 zákona o ochraně nájemníků, jehož se interpelace dovolává pro své odůvodnění, že jest nutno přihlížeti jen k přirážkám, nijak nevyplývá, že zvýšení činžovní daně by při otázce zvýšení výloh pronajimatelových nemělo (býti bráno vůbec v úvahu. Toto ustanovení totiž uvádí, že zvýšení nájemného není přípustno z důvodu, že se zvýšila činžovní daň v důsledku obecně přípustného zvýšení nájemného podle § 9, a znamená jen potvrzení výše měděných vývodů, že pronajimatel nemůže zvýšiti nájemné proto, že se zvýšily skutečně výlohy na činžovní dani v důsledku zvýšení nájemného obecně přípustného.
Oběžník zemského finančního ředitelství v Brně ze dne 20. ledna 1930, č. j. 51. 447/IV, na který jest v interpelaci poukazováno, vykládá ustanovení § 10, odst. l písm. c) a § 12, odst. 2, č. l zákona o ochraně nájemníků shodně s výše naznačenými zásadami a v příkladu správně vysvětluje, jak má býti při výpočtu zvýšení veřejných dávek postupováno. Postup berních správ, které se řídí tímto oběžníkem, není tudíž nezákonný jak interpelace předpokládá.
Pokud pak jest v interpelaci poukazováno na konkrétní případ určitého poplatníka, bylo z předložených spisů zjištěno, že i v tomto případě postupovala berní správa správné; pro výpočet zvýšeni dávek vzala skutečně nájemně z roku 1914, zjevně z platebního rozkazu na léta 1915/1916 a pouze se nepřesně vyjádřila, uživši slov »dle přiznání za berní léta 1915/1916« místo »dle platebního rozkazu na berní léta 1915/1916. « V okolnosti, že berní správa srovnala výši daně a přirážek v r. 1914 a 1932 připadající na stejný výtěžek nájemného (z r. 1914), nelze spatřovati žádné závady.
Vzhledám k uvedenému neshledává ministerstvo financí důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 13. června 1934.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2670/II.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců J. Koudelky, inž. J. Nečase, J. Bečko a soudruhů
o správě školní obce v přechodném období (tisk 2508/V).
Se zřetelem k ustanovení §§ 17 až 31 zákona ze dne 9. dubna 1920, číslo 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa školství, není možno v případech, uvedených v interpelaci, přenésti funkci místní školní rady administrativním opatřením na jiný sborový orgán.
Ministerstvo školství a národní osvěty vypracovalo však již osnovu nového zákona o organisaci školské správy, v němž jest na legislativní úpravu správy školní obce v přechodném období pamatováno.
V Praze dne 13. června 1934.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.
2670/ III.
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. Zeminové a druhů
o provádění kartelového zákona (tisk 2508/VII).,
Vláda, jsouc si vědoma významu kartelů pro naše národní hospodářství, zařídila ihned po vydáni kartelového zákona, aby cenové poměry u nejdůležitějších našich kartelů byly přezkoumány. Stalo se tak rozhodnutím vlády ze dne 13. října 1933, jímž pověřena byla kartelová komise podle § 15 kartelového zákona rozhodnouti, zda nejsou nepřiměřeně vysoké ceny a obchodní podmínky výrobků průmyslu železářského, cukrovarnického a papírnického.
Ministerstvo obchodu, jakožto příslušné k provádění šetření podle kartelového zákona, zahájilo bez odkladu šetření u všech organisací pro-
vádějících kartelové úmluvy jmenovaných oborů, a to jak pokud jde o výrobu, tak i pokud jde o distribuci.
Šetření vyžádalo si delší doby, protože šlo o četné podniky, jichž kalkulační složky a výsledky hospodařeni bylo nutno podrobiti revisi. Tak bylo třeba v oboru průmyslu cukrovarnického opatřiti si detailní data ze 128 podniků a na základě těchto individuelních hlášení získati propočty pro jednotlivé kampaně. Tento materiál bylo nutno zkoumati pokud jde o správnost a úplnost a vyžádati si četná dodatečná doplnění a vysvětlení.
Ještě obtížnější bylo šetření o cenách železa vzhledem k rozmanitosti výrobků a k rozsáhlosti podniků. K sepsání znaleckého posudku i s příslušnými diagramy a výpočty, který podává cenný Informační materiál o našem železářském průmyslu, bylo třeba pro obsáhlost a složitost věci značného času.
Setření ohledně papíru dělo se odděleně se zřetelem na obě typické skupiny výrobků tohoto průmyslu, jednak o papíru rotačním, jednak o jiných druzích, zejména o papíru grafickém a balícím. Na žádost organisací zpracovatelů grafického papíru bylo zahájeno smírčí řízení u ústředny československých obchodních a živnostenských komor, které však nepřineslo positivních výsledků, takže nemohlo býti upuštěno od oficielního šetření, které se provádí jak po stránce technické, tak i po stránce účetní pomoci znalců.
V interpelaci se poukazuje mezi jiným také na ceny stavebních hmot. V tomto oboru bývalo nejvíce stížností na nepřiměřeně vysoké ceny cementu, kde však v poslední době konkurenčním bojem jednotlivých cementáren byly ceny podstatně stlačeny.
Cenovým problémem kartelovým není ovšem vyčerpán cenový problém náš vůbec. Jde tu ještě také o ceny v oborech, kde neexistuji kartelové úmluvy, pak o ceny důležitých nezbytných předmětů nebo úkonů potřeby. Zde dána jest možnost zakročiti zemským úřadům podle vládního nařízení číslo 207/33 Sb. z. a n. ze dne 21. října 1933.
Tím jsou zodpověděny body 1. a 2. interpelace.
Ohledně bodu 3. se podotýká:
Pokud jde o uhlí, není kartelových úmluv ve smyslu kartelového zákona a zákrok podle § 17 tohoto zákona je odůvodněn v případě nepřiměřeně vysokých cen na dole nebo v obchodě.
Nejvyšší prodejní ceny uhlí loco důl stanoví ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvy financí a průmyslu, obchodu a živností a může také naříditi obcím, aby stanovily ceny v drobném prodeji (zákon o úpravě uhelného hospodářství ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n. ).
Ministerstvo veřejných prací určovalo nejvyšší ceny uhlí loco dni soustavně až do roku 1924; od té doby jen příležitostně a v některých
revírech. V důsledku převahy nabídky nad poptávkou, počínající již od roku 1922, udržely se na výši cen úředně stanovených toliko ceny uhlí pro otop, kdežto ceny uhlí průmyslového a uhlí vyváženého podstatně klesly.
Naproti tornu se zvýšily výrobní náklady dolů proto, poněvadž doly jsou zpravidla zaměstnány jen po několik dnů v týdnu a mají nadbytečný počet dělnictva. Ceny některých druhů otopného uhlí byly sníženy vládním nařízením čís. 220/ 1933 na dobu do 30. dubna 1934. Nyní se vyjednává o to, aby tyto ceny platily dobrovolnou dohodou i na dále.
Na případy dotčené v bodu 4. a 5. interpelace nelze užíti ustanovení kartelového zákona, nýbrž předpisů vládního nařízení ze dne 23. února 1934, číslo 27 Sb. z. a n., o opatřeních proti bezdůvodnému zdražování. Provádění předpisů uvedeného nařízení přísluší politickým úřadům, jimž byly dány k tomu účelu potřebné pokyny. V podstatě lze říci, že tímto nařízením bylo dosaženo cíle sledovaného vládou a že všeobecně nedošlo ke zdražování z titulu měnových úprav; pokud snad přece došlo výjimečně v jednotlivých případech ke zdražení, byl takový postup přezkoumán s hlediska odůvodněnosti.
Vláda u vědomí vážnosti cenového problému pro naše hospodářství použije v případech, kde toho bude zapotřebí, pravomoci ji a úřadům přináležející ať již podle kartelového zákona či podle jiných platných předpisů.
V Praze dne 15. června 1934.
Předseda vlády: Malypetr, v. r.
2670/ IV.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů
o nutných pracech investičních v politickém okrese Broumov (tisk 2508/ III).
K jednotlivým bodům předmětné interpelace sdělují:
Ad 1). Na zlepšení okresní silnice BroumovVelká Ves-Otovice, byl již okresu Broumov povolen v roce 1933 ze státního silničního fondu příspěvek 65% stavebního nákladu, nejvíce však 650. 000 Kč.
Ad 2) a ad 3). Stavby tyto Jsou pojaty do zemské silniční akce, čímž jest tedy o úhradu stavebního nákladu postaráno.
Ad 3) a) b) c). Žádosti o povolení příspěvků ze silničního fondu na zlepšení okresních silnic Žabokrky-Velký Dřevíč-Nízký Dřevíc, Dolní Teplice-nádraží Teplice nad Metují a na zřízení třetího nátěru na okresní silnici Teplice - Dolní Adršbach nebyly až doposud ministerstvu veřejných prací předloženy. Ministerstvo veřejných prací jest však ochotno uvažovati o subvencování řečených silničních úprav, pokud k tomu ovšem stačí příslušný úvěr silničního fondu a budou-li splněny veškeré náležitosti, jež vyžaduje zákon o silničním fondu.
Ad 4). Adaptace a rozšíření infekčního pavilonu okresní nemocnice v Broumově náleží do oboru působnosti zemské autonomie.
Věc regulace říčních úprav zmíněných v dotazu spadá do působnosti ministerstva zemědělství a dle zprávy tohoto ministerstva uvádím, že ministerstvo zemědělství schválilo projekt na úpravu potoka Olšovky ve Velkém a Nízkém Dřevící a dalo tím na jevo, že je ochotno tuto stavbu podporovati na základě zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace ze dne 27. března 1931, číslo 49 Sb. z. a n. K uskutečnění tohoto projektu bude možno přikročiti až po finančním zajištění úhrady stavebního nákladu, který je rozpočten částkou 1, 135. 000 Kč. Příslušný subvenční návrh na základě usnesení zemského výboru nebyl sem zemským úřadem dosud podán.
Ve věci úpravy řeky Stěnavy se uvádí, že okres Broumov dal civilním inženýrem vypracovati projekt této úpravy, který se vztahuje na okr. 20 km dlouhou trať Meziměstí-BroumovOtovice. Ministerstvu zemědělství nebyla však dosud dána možnost zaujmouti k tomuto projektu stanovisko, ježto mu týž nabyl ještě předložen. Uvedený projekt byl však již projednán technickým komitétem pro úpravu řek, který o něm podal posudek na základě místní prohlídky, při čemž navrhl, aby nejdříve byl připraven k uskutečnění podrobný projekt úpravy dolní, okr. 4 km dlouhé tratí celkově uvažované úpravy, s vyloučením nejspodnějších 300 m u státní hranice.
O úpravě řeky Metuje v některé trati v okresu broumovském nebyl sem dosud předložen žádný projekt, po případě učiněn nějaký konkrétní návrh.
Ministerstvo zemědělství bude moci rozhodnouti o případném provedení úprav jak na řece Stěnavě, tak na řece Metuji v některém úseku v okresu broumovském na základě zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace až mu budou příslušné projekty ke schválení předloženy.
V Praze dne 13. června 1934.
Ministr veřejných prací: Dr. Czech, v. r.
2670/V.
Odpověď
ministra-veřejných prací
na interpelaci poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů,
aby prováděny byly nutné práce investiční a nouzové v politickém okrese Náchod (tisk 2508/II).
Stavby okresních silnic náleží podle ustanovení platného silničního zákona pro zemi Českou do působnosti okresního zastupitelstva, kterému přísluší rozhodovati o tom, má-li se nějaká okresní silnice stavěti, kterým směrem a jakým způsobem. Jest pak jeho povinnosti postarati se také o náhradu stavebního nákladu.
Ministerstvo veřejných prací nemá zákonité možnosti, aby mohlo vykonávati vliv na rozhodnutí okresního zastupitelstva, může však k částečné úhradě stavebního nákladu takové silnice povoliti přiměřený státní příspěvek, je-li o jeho povoleni požádáno okresem řádně doloženou žádostí, pokud ovšem stačí úvěr, zařazený k tomu účelu do státního rozpočtu.
Žádosti za povolení státního příspěvku k stavbám okresních silnic, uvedených v interpelaci, nebyly ministerstvu veřejných prací dosud předloženy a rovněž za povolení příspěvku na vydláždění okresní silnice v průtahu obci M. Poříčí nebylo dosud ministerstvo veřejných prací žádáno.
Budou-li sem tyto žádosti předloženy, bylo by ministerstvo veřejných prací ochotno uvažovati o povolení přiměřeného státního příspěvku, ovšem pokud příslušné úvěry to připustí.
Pokud se týče výstavby skupinového vodovodu metujského se uvádí, že ministerstvo zemědělství schválilo v červnu 1933 projekt I. části skupinového vodovodu metujského, jakož i rozpočet podniku v částce 17 milionů Kč. V letošním roce povolen byl na provedení stavby se souhlasem ministerstva financí příspěvek státního fondu pro vodohospodářské meliorace ve výměře 20% skutečného nákladu ve formě úrokového příspěvku na 50 pololetí ve výši 0. 77% rozpočteného nákladu.
V současné době zahájeno bylo řízení pro vypsání stavby tohoto skupinového vodovodu.
V Praze dne 13. června 1934.
Ministr veřejných prací: Dr. Czech, v. r.
2670/VI
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů
o provádění nutných prací investičních a
nouzových v pol. okr. Nové Město n. Met.
(tisk 2508/I).
interpelované nouzové stavby silniční jsou silnicemi okresními.
Tyto stavby náleží podle ustanovení silničního zákona pro zemi Českou do působnosti okresního zastupitelstva, kterému přísluší rozhodovati o tom, má-li se nějaká okresní silnice stavěti, a jest též jeho povinnosti postarati se o úhradu příslušného stavebního nákladu.
Ministerstvo věřejných prací nemá zákonité možnosti, aby mohlo vykonávati vliv na rozhodnutí okresních zastupitelstev, může však k částečné úhradě stavebního nákladu takové silnice povoliti přiměřený státní příspěvek, je-li o jeho povoleni požádáno okresem řádně doloženou žádostí, pokud ovšem stačí úvěr zařazený k tomu účelu do státního rozpočtu.
Žádosti za povoleni státního příspěvku ku stavbám okresních silnic uvedených v předmětné interpelaci nebyly ministerstvu veřejných prací předloženy.
Pokud se týče žádosti na povolení příspěvku ze silničního fondu ku zlepšení okresní silnice Nové Město nad Metují-Hradec Králové sděluji, že jest v ministerstvu veřejných práci připraven příslušný návrh, o němž bude jednáno s ministerstvem financí.
Na zlepšeni okresní silnice Opočno-Třebechovice byl ministerstvem veřejných práci v březnu t. r. přislíben okresu Nové Město nad Metují ze silničního fondu příspěvek 90% stavebního nákladu, nejvíce však 765. 000 Kč. Příspěvek ten bude povolen definitivně, až okres podá průkaz úhrady zbytku nákladu subvenci nekrytého a přiloží prohlášeni o přijeti subvenčních podmínek.
V Praze dne 18. května 1934.
Ministr veřejných prací: Dr. Czech, v. r.
2670 VII (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance K. Hokkyho a druhů
o zařazováni věcných nákladů škol do rozpočtu obce (tisk 2517/III).
Podle ustanovení § 23 zák. čl. XXXVIII/1868 je zřizování a vydržování lidových škol na Podkarpatské Rusi zákonnou povinností politických obcí.
Ve většině případů však přejímá tuto povinnost obcí dobrovolně stát, jak ukazuje též poměr 596 státních lidových škol k 5 obecním školám na Podkarpatské Rusi. Pouze od finančně schopných obci stát žádá, aby uhrazovaly věcný náklad na státní školu neb alespoň jeho část, a to zcela odůvodněně, neboť kdyby stát přestal státní školu vydržovati, nastoupila by zákonná povinnost obcí, aby samy školu obecní zřídily a vydržovaly.
Z uvedených důvodů nelze proto obcím vrátiti částky, kterými již přispěly na úhradu věcného nákladu pro státní školy, jak se žádá v interpelaci, nehledíc k tomu, že v případech, kde nebyly podány stížnosti, jde o pravoplatný poměr a není tudíž právního titulu k refundaci zmíněných příspěvků.
V Praze dne 14. června 1934.
Předseda vlády: Malypetr, v. r.
2670/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance K. Hokkyho a druhů
o úpravě příspěvku církevních škol na učitelské platy a o úpravě platových, služebních a pensijních věcí církevních učitelů na Podkarpatské Rusi (tisk 2523 XIII).
Podle ustanovení 2. odst. § 1 zákona ze dne 24. června 1926, čís. 104 Sb. z. a n., platí, pokud
se týče platových poměrů, ustanovení tohoto zákona i pro učitelstvo církevních škol na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a není tudíž v tomto směru rozdílu mezi učiteli škol státních a církevních v uvedených zemích.
Pokud pak jde o to, kteří činitelé a jakou měrou mají přispívati na úhradu osobního nákladu školního, poznamenávám, že ministerstvo školství a národní osvěty vypracovalo již osnovu vládního návrhu zákona o zřizování a vydržování škol národních v némž jest otázka úhrady nákladu na cirkevní školy na Slovensku a na Podkarpatské Rusi řesena jednotně.
V Praze dne 13. června 1934.
Ministr školství a narodili osvěty: Dr. Krčmář, v. r.
2670/IX (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance K. Hokkyho a druhů
a rozšíření zákona čís. 189/1919 Sb. z. a n.
na Slovensko a Podkarpatskou Rus a
o vydání prováděcího nařízení
(tisk 2523/IX).
V přítomné době se již nejeví potřeba vydati prováděcí nařízení k zákonu ze dne 3. dubna 1919, čís. 189 Sb. z. a n., ježto uvedený zákon může býti pro svou jasnou a určitou tekstaci prováděn přímo a ježto některé sporné otázky, pokud se vyskytly, byly již dosavadní judikaturou náležitě vyřešeny.
Rovněž není nutno rozšiřovati platnost citovaného zákona na Slovensko a Podkarpatskou Rus, jak se v interpelaci žádá, a to se zřetelem k předpisu § 80 zák. čl. XXXVIII/1868, jenž, pokud jde o možnost zřizovati v uvedených zemích školy nakládám státním má ustanovení shodného obsahu jako zákon, o nějž jde, nehledíc k tomu, že pro eventuelní rozšíření platnosti zmíněného zákona č. 189/1919 Sb., z. a n, vládním nařízením na Podkarpatskou Rus nebylo by zákonného podkladu.
V Praze dne 13. června 1934.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.
2670/X.
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
a ministra spravedlnosti
na interp. posl. Hodinové-Spurné a soudruhů
o nebezpečném ohrožování zdraví, životů
a sociální nosnosti žen a o vydírání
na nich (tisk 2211/IX).
Státní správa zdravotní neschvaluje publikace ať tiskem či přednáškami, zmíněně v interpelaci, protože jsou způsobilé uvésti v omyl také ženy, u nichž je těhotenství kontraindikováno z důvodů zdravotních, a její odborné orgány působí účelným poučováním občanstva k tomu, aby ženy takové byly uchráněny nebezpečí shora zmíněného.
Pokud se interpelace vztahuje na ministra spravedlnosti, odpovídá ministr takto: Státní zastupitelství navrhlo zavedení přípravného vyhledávání pro zjištění případné trestní skutkové podstaty; poněvadž však skutková povaha trestného činu zjištěna nebyla, bylo trestní řízení zastaveno.
V Praze dne 15. června 1934.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Spina, v. r.
Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.
Překlad ad 2670/VII.
Válasz
a kormánytól
Hokky képviselő és társai interpellációjára
az iskolák dologi kiadásainak a községi
költségvetésbe való felvétele tárgyában
(2517/III. nysz. ).
Az 1868. évi XXXVIII. t. c. 23 §-a értelmében Podkanpatszka Rusz országában a népiskolák létesítése és fentartása a politikai községek törvényes kötelessége.
Az állam azonban, amint az a padkarpatszkaruszi 596 állami népiskola és 5 községi iskola közti számarány által igazolva van, az esetek túlnyomó részében a községek eme kötelezettségét önként magána vállalja. Az állam csupán a pénzügyileg rátermett községektől követeli, még pedig nem egészen indokolatlanul, hogy az állami iskola dologi kiadásait vagy azoknak egy részét fedezzék, mert ha az állam az állami iskola fentartásától elállana, úgy ismét előállna a községeknek a községi iskola létesítése és fentartása iránti kötelezettsége.
A mondott indokokból a községeknek amaz összegeket, amelyekkel az állami iskolák dolgi kiadásainak fedezéséhez már hoszájárultak, az interpelláció kivánalmához képest visszatériteni nem lehet, eltekintve attól, hogy azon esetekben, ahol panasz be nem nyujtatott, jogerős viszony áll fen s igy az említett járulék visszatéritésére jogcím nincsen.
Praha, 1934. június 14. -én.
A kormány elnöke: Malypetr s. k.
Překlad ad 2670/VIII.
Válasz
az iskola- és nemzetmüvefödésügyi minisztertől
Hokky képviselő és társai Interpellációjára
a felekezeti iskoláknak a tanítói fizetésekhez való hozzájárulása és a podkarpatszkaruszi felekezeti tanítók fizetési, szolgálati és nyugdijügyelnek rendezése ügyében (2523/XIII. nysz. ).
Az 1926. június 24. -i 104. Tgysz. törvény 1. § 2 bek. -nek rendelkezése értelmében a jelen törvény előirásai, ami a fizetési viszonyokat illeti, a szlovenszkői és podkarpatszkaruszi tanítóságra is állanak s következőleg az állami és felekezeti tanítók között nezevett orsgágokban ez irányban különbség nincsen.
Amennyiben arról van szó, melyik tényezőnek mily mértekben kell az iskola személyi kiadásainak fedezéséhez hozzájárulnia, e tekintetben megjegyzem, hogy a nemzetmüvelődésügyi minisztérium a nemzeti iskolák felállításáról és fentartásáról szóló törvény kormányjavaslatát már megszövegezte s e törvényben a szlovenskói és podkarpatsakaruszi felekezeti iskolák kiadásainak fedezését illető kérdések egységes rendezést nyernek.
Praha, 1934. június 13. -án.
Az iskola- és nemzetmüvelödésügyi miniszter: Dr. Krčmář s. k.
Překlad ad 2670/IX.
Válasz
az iskola- és nemzetmüvelödésügyi minisztertől
Hokky képviselő és társai interpellációjára
a 189/1919. Tgysz. törvénynek Szlovenszkóra és Podkarpatszka Ruszra való kiterjesztése s végrehajtási utasítás kiadása tárgyában (2523/IX. nysz. ).
Az 1919. április 3. -án kelt 189 Tgysz. törvény végrehajtásáról szóló rendelet kiadásának szükségessége a jelenben már nem mutatkozik, minthogy az idézett törvény világos és határotott
szövegezésére való tekintettel közvetlenül is végrehajható s minthogy egyes vitás kérdések, amennyiben előfordultak, már az eddigi judikatúra által is megfelelő megoldást nyertek.
Hasonlólag szükségtelen az idézett törvénynek Szlovenszkóra és Padkarpatzska Ruszna való kiterjesztése is, amint azt az interpelláció kívánja, még. pedig tekintettel a XXXVIII/1868. t. c. 80. §-nak elöirására, amely, ami a nevezett országokban iskoláik államköltségen leendő felállításának lehetőségét illeti, a szolban forgó törvénnyel egybevágó rendelkezést tartalmaz, eltekintve attól, hogy az idézett 189/1919. Tgysz. törvénynek végrehajtási rendelettel Podkarpatszka Ruszra való kiterjeztése minden törvényes alapot nélkülözne.
Praha, 1934. június 13. -án.
Az iskola- és nemzetművelődésügyi miniszter: Dr. Krčmář s. k.