Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období 10. zasedání.

2643.

Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. Štětky, Babela, Töröka, Śliwky a soudr. o spolupráci československých úřadů s hakenkreuzlerským režimem a o vydáváni německých emigrantů nazpět (tisk 2505/ VI),

II. min. financi a min. zemědělství na interp. posl. Nejezchleb-Marchy a druhů o neudržitelných poměrech ve vinařství na Moravě, v Čechách, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi (tisk 1422/ X),

III. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Hokkyho a druhů o stále se zvětšujícím počtu českých škol, zřizovaných v okrese Berehovo (risk 2508/ XI),

IV. min. pošt a telegrafů a min. vnitra na interp. posl. Vallo, Steinera, Töröka a soudr. pro zabavení balíku legálních letáků poštovním úřadem v Dobšiné (tisk 2517/ II),

V. min. financi a min. vnitra na interp. posl. Windirsche a druhů o stížnostech na orgány finanční stráže a četnictva (tisk 2489/ VII),

VI. min. vnitra na interp. posl. J. Svobody, Krosnáře a soudr. o strašlivém režimu ve věznici policejního ředitelství v Praze, špatné a nedostatečné stravě, nehygienickém zařízení a špatném nakládání s uvězněnými (tisk 2517/ I).

2643/ I.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Štětky, Babela, Töröka, Śliwky a soudruhů

o spolupráci československých úřadů s ha-

kenkreuzlerským režimem a o vydávání

německých emigrantů nazpět (tisk

2505/ VI).

Dne 23. září 1933 přihlásil se k pobytu v obci Braškově (okres Kladno) Emil Oltzscher, naro-

zený v Plavně v Sasku, tamtéž příslušný. Poněvadž neměl cestovního pasu, byl vyzván, aby si podal žádost, aby jako cizozemec směl se zdržovati v Československé republice bez platného cestovního pasu.

Podle výsledku konaného šetření nebylo z důvodů státní bezpečnosti této žádosti vyhověno a Emil Oltzscher vyzván, aby území státu ihned opustil. Měl tedy na vůli, aby se odebral do kteréhokoliv jiného státu. Pro případ, že by tak neučinil, musel býti - a to již ve vlastním zájmu - upozorněn, že bude vyhoštěn a vrácen do Německa, neboť by československé státní úřady nebyly mohly zahájiti jednání s jiným státem o jeho převzetí, když jeho státní příslušnost nebyla ani dost málo pochybná.

Oltzscher o odklad k uspořádání svých záležitostí nežádal a ihned odcestoval. K vydání vyhošťovacího nálezu v důsledku toho nedošlo.

Poskytování práva asylu děje se způsobem naprosto liberálním a není proto příčiny k žádaným opatřením.

V Praze dne 7. června 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2643/II.

Odpověď

ministra financí a ministra zemědělství

na Interpelaci posl. Nejezchleb-Marchy a druhů

o neudržitelných poměrech ve vinařství

na Moravě, v Čechách, na Slovensku a

na Podkarpatské Rusi (tisk

1422/X).

Uznáváme dnešní nepříznivou situaci vinařů, která projevuje se zejména v poklesu odbytu vína a jeho cen. Poukazuje-li se při těchto nižších cenách vína na značné daňové zatížení vinařů, nutno při tom uvážiti, že všeobecná daň nápojová jest daní spotřební a neplatí ji výrobci vína (pokud provozují velkoobchod vínem), nýbrž daní touto jsou postiženi odběratelé vína, kteří ji zaúčtují v ceně, kterou platí, za víno spotřebitelé. Existence tuzemských vinic a vinohradníků není vládě lhostejnou: důkazem toho jest, že v rozpočtech minulých let bylo určitými částkami pamatováno na podporu našeho vinařství. Navrhnouti zákonodárným sborům snížení nynějších sazeb všeobecné daně nápojové není v dnešní době, kdy kladou se vypjaté požadavky na státní pokladnu, možno.

Pokud se týče požadavku rozšíření dosavadního osvobození od všeobecné daně nápojové z vína určeného pro vlastni spotřebu, nelze tomuto požadavku vyhověti, poněvadž dosavadní osvobození od všeobecné daně nápojové, přiznané výrobcům, pokud nevyrobí více než 200 litrů vína ročně, stalo se pouze z důvodu daňově-technických, že by se totiž u těchto četných drobných výrobců nevyplácelo vybírání daně s celou příslušnou kontrolou. Další rozšíření tohoto osvobozeni nebylo by také v souhlase se zásadami dani spotřebních, u kterých se podobné úlevy již

z důvodů kontrolních nepovolují, nehledě k tomu, že by rozšířením této úlevy byl ohrožen nynější výnos všeobecné daně nápojové.

V Praze dne 21. dubna 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.

2643/III (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance K. Hokkyho a druhů

o stále se zvětšujícím počtu českých škol

zřizovaných v okrese Berehovo (tisk

2508/XI).

Podle úřední statistiky vykazuje okres berehovský 71. 13% obyvatelstva národnosti maďarské a není tedy ryze maďarský. Rovněž obce zmíněné v interpelaci, nejsou ryze maďarské: V Berehově na př. jest z celkového počtu 19. 026 obyvatel pouze 10. 121 národnosti maďarské.

Na národních školách s československým jazykem vyučovacím v obcích okresu berehovského, o něž jde, připadá průměrně na jednu učitelskou sílu 39 dětí, takže není důvodů, aby školy tyto byly zrušeny. Děti jiného jazyka, než jest vyučovací jazyk řečených škol, přijímají se do nich pouze na výslovnou žádost rodičů.

Pokud jde o státní obecnou školu s maďarským jazykem vyučovacím v Bodolově, poznamenávám, že v nové školní budově se počalo vyučovati již dne 10. ledna 1934. Průtah stavby způsobila obec, ježto nesplnila závazku o přislíbené úhradě stavebního nákladu.

V Praze dne 13. června 1934.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.

2643/IV.

Odpověď

ministra pošt a telegrafů a ministra vnitra

na interpelaci poslanců Vallo, Steinera, Töröka a soudruhů

pro zabavení balíku legálních letáků

poštovním úřadem v Dobšiné (tisk

2517/II).

Přednosta poštovního úřadu Dotošiná, kam balík číslo 54 určený panu Stefanu Zahoranskému dne 13. února 1934 došel, pojal vzhledem k větší váze balíku a k označení jeho obsahu na průvodce slovem »tlačivo« podezření, že zásilka nevyhovuje poštovními předpisy stanoveným zasílacím podmínkám, a přivolal proto adresáta k přezkoušení obsahu balíku u poštovního úřadu.

K tomu účelu adresát po převzetí balíku na vyzváni přednosty úřadu sám a ochotně balík otevřel a když v něm byly zjištěny štvavé letáky, na upozornění přednostou úřadu, že nutno celou zásilku předložití poštovnímu ředitelství, balík tomuto přednostovi bez námitek Vydal.

Pravda jest, že odesílatel balík reklamoval. Poštovní úřad Dobšiná, jehož došel příslušný poptávací list dne 22. února 1934, vyřídil poptávku den na to sdělením, že adresát balík řádně převzal, jak se skutečně také stalo, nějakého dodacího dokladu však poštovní úřad k tomuto sdělení nepřipojil, ostatně to ani není předepsáno.

Pokud mohlo býti zjištěno, nikdo o vrácení balíku u poštovního úřadu Dobšiná nežádal a rovněž nikdo neintervenoval ve věci u poštovního ředitelství.

Poněvadž přednosta poštovního úřadu byl oprávněn podle platných předpisů k přezkoušení obsahu balíku a při zjištění pobuřujícího obsahu této zásilky byl k jejímu předložení poštovnímu ředitelství dokonce povinen, není příčiny k nějakému zákroku proti tomuto přednostovi.

Co se týče vyšetřování četnictva v Handlové, omezila se činnost četnictva pouze na to. že vyslechlo odesilatele letáků pana Kůstka, poněvadž se ocitl v podezření, že odesláním letáků se dopustil trestného činu, a že učinilo pak na něho trestní oznámení.

Postup četnictva byl správný a není po této stránce důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 5. června 1934.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2643/V (původní znění).

Odpověď

ministra financí a ministra vnitra

na interpelaci poslance Windirsche a druhů

o stížnostech na orgány finanční stráže a četnictva (tisk 2489/VII).

Případ, uvedený v interpelaci, sběhl se podle provedeného šetření takto:

Dne 31. ledna 1934 zjistil dozorce finanční stráže Josef Dušek při výkonu služby asi o 1/2 5. hodině, že kolem statku p. Stärze v Horním Vítkově jde 5 osob s naplněnými baťochy. Jmenovaný zřízenec finanční stráže pronásledoval tyto osoby a vyzval je opětovně, aby se zastavily. Jelikož neuposlechly a prchaly dále, hodlal dozorce Dušek vystřeliti do vzduchu na postrach a otevřel proto v běhu u služební pušky pojistku. V běhu na náledí uklouzl a upadl, při čemž mu z pušky vyšla rána. Okamžitě vyskočil a pokračoval v pronásledování výše zmíněných osob. Ačkoliv vypálil za nimi dvě rány do vzduchu, nezůstaly tyto osoby státi, nýbrž podařilo se jim zmizeti beze stopy mezi domy v Horním Vítkově. Pouze jeden z podloudníků zahodil baťoch se zbožím, který dozorce Dušek nalezl a odnesl na oddělení finanční stráže.

Dodatečně dne 4. února 1934 dověděl se správce oddělení finanční stráže v Dolním Vítkově, respicient finanční stráže Antonín Nozar, že při použití zbraně finanční stráži dne 31. ledna 1934 vnikla střela do domu jistého Hoffmanna v Horním Vítkově. Tento dům je od místa výstřelu, případně od místa, kde dozorce finanční stráže Josef Dušek použil zmíněného dne zbraně, asi 210 kroků vzdálen. Jmenovaný správce oddělení finanční stráže odebral se do uvedeného domu, kde zjistil, že Hoffmann zaslechl 31. ledna 1934 asi o 1/2 5. hodině ráno v blízkosti domu ránu z pušky, hned po ni druhou a po chvíli třetí. Po první ráně prý v domě cosi zapraskalo. Hoffmann se domníval, že spadlo dříví, které měl na půdě narovnáno. Dne 2. února 1934 šla provdaná dcera Hoffmannova, která s ním bydlí v témže domě pro něco do ložnice v l. patře a zjistila, že kredenc je otevřena a poškozena jako po vloupání. Při bližším ohledání zjistil pak Hoffmann, že střela z vojenské pušky vnikla dřevěnou stěnou do domu, prošla postelí do kredence, kde poškodila některé věci a zůstala vězeti. Nárazem střely se kredenc otevřela. O případní uvědomil Hoffmann četnictvo v Chrastavě a odevzdal mu nalezený náboj.

Střela, jež vnikla do domu Hoffmannova, byla pravděpodobně střelou, jež vyšla dozorci Duškovi

z pušky náhodou, když tento uklouzl na náledí. To potvrzuje výpověď Hoffmanna, který uvádí, že po prvé ráně v domě cosi zapraskalo.

Při vyšetřování případu žádal Hoffmann náhradou za poškození svého majetku 25 Kč, kteroužto částku mu dozorce finanční stráže Josef Dušek zaplatil.

Jelikož četnictvu nepřísluší zkoumati a vyšetřovati užití zbraně finanční stráži při výkonu služby, mohlo proto pouze o udání poškozeného učiniti po dohodě s úřady finanční správy předběžné oznámení soudu, což se také stalo.

Vylíčený případ je dílem nešťastné náhody a je zcela ojedinělý. Finanční správě nejsou známy případy, v nichž by finanční stráž nezákonně nebo neoprávněně konala domovní prohlídky, nebo v nichž by použila střelné zbraně v blízkosti nezúčastněných osob, dokonce pak v obcích. Také nedošly v tom směru na finanční stráž dosud žádné stížnosti.

Použiti střelné zbraně finanční stráží jest upraveno v odst. 7. a 8. § 13 celního zákona ze 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n. a vynesením ministerstva financí z 20. června 1933, č. i. 66. 048/ 33-IVA/11a. Představeným finanční stráže jest uloženo dbáti toho, aby podřízení tato ustanoveni dobře znali a zachovávali.

V Praze dne 27. května 1034.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2643/VI.

Odpověď

ministra vnitra

na Interpelaci poslanců J. Svobody, Krosnáře a soudruhů

o strašlivém režimu ve věznici policejního

ředitelství v Praze, špatné a nedostatečné

stravě, nehygienickém zařízeni a špatném

nakládáni s uvězněnými

(tisk 2517/I).

Věznice policejního ředitelství v Praze byla vybudována r. 1898, takže je pochopitelné, že při

nynějším počtu obyvatelstva pražského policejního obvodu, jakož i v důsledku přílivu nekalých živlů do hlavního města státu bývá občas přechodně přeplněna.

Odpomoci těmto potížím lze jen podstatným rozšířením, resp. přestavbou budovy a pracuje se na stavebním projektu v tomto směru.

Správa věznice činí vše, co za daných poměrů podle technických a finančních (prostředků jest v její moci, aby zmíněné nedostatky byly zmírněny, zejména též v příčině péče o zdraví vězňů a hygienu vůbec. Věznice jest ve dne v noci pod stálým lékařským dohledem, lékařské prohlídky vězňů se konají každodenně a k lékaři jest mimo to vždy ihned předveden každý vězeň, který o to požádá. Ke každému onemocnělému vězni jest rovněž vždy ihned povolán lékař, jenž rozhoduje o případném dodání do nemocnice. V stálé činnosti je i zvláštní desinfekční stanice. Ve věznici doposud žádná infekční nemoc nepropukla. Všeobecné tvrzení o zákazu bráti si & sebou do vezení ručník a mýdlo neodpovídá skutečnosti. Podle vězeňského řádu není dovoleno vězňům bráti s sebou předměty, jimiž by si mohli způsobiti ohroženi zdraví nebo života v sebevražedném úmyslu; přes to povoluje se osobám, které jsou vězněny pro delikty administrativní nebo politické, používati též ručníku vlastního. Vězeňské cely jsou náležitě vytápěny jednou nebo dvakrát denně, podle toho, jaká je vnější temperatura. Nebyl zjištěn případ, že by policejní vazba byla měla za následek onemocnění z nachlazení.

Vězeňská strava se připravuje ve zvláštní vězeňské kuchyni v dostatečném množství, jest bezvadná a výživná, ovšem jednoduchá. Kuchyni i stravu kontroluje přednosta zdravotního oddělení policejního ředitelství.

Pokud jde o obstarávání stravy zvenčí, omezuje se správa věznice na pouhé bezplatné zprostředkování příslušného styku vězňů s nákupními místy. Orgány, které tyto věci obstarávají, nesmějí bráti zpropitné ani objednanou stravu zdražovati.

S vězni i s osobami, jež je ve vazbě navštěvují, se zachází vidy korektně.

V Praze dne 12. června 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

Překlad ad 2643/III.

Válasz

az iskola- és nemzetmüvelödésügyi minisztertől

Hokky képviselő és társai interpellációjára

a Berehovói járásban a cseh iskolák számának állandó növekedése tárgyában 2508/XI. nysz. ).

A hivatalos statisztika a berehóvói járásban 71. 13% magyar nemzetiségű lakósságot mutat fel s így e járás nem szintiszta magyar járás. Az interpellációban felsorolt községek sem szintiszta magyarok: így pl. Berehóvónak 19. 256 összlakosa közül csupán 10. 121 magyar.

A berehóvói járás szóbanforgó községeben felállított csehszlovák tannyelvű népiskolákon egy tanerőre átlag 39 gyermek esik, úgy hogy ezen iskolák beszüntetésére ok nincsen. A nevezett iskolák tannyelvétől elütő anyanyelvű gyermekek ezen iskolákba csak a szülök kifejezett kérelmére vétetnek fel.

Ami továbbá a bodolóvói magyar tannyelvű állami népiskolát illeti, erről megjegyzem, hogy atanitás az uj iskolaépületben már 1934. január 10. -én vette kezdetét. Az építkezést maga a község késleltette azzal, hogy az épitkezési költség fedezése iránti igéretét nem váltotta be.

Praha, 1934. június 13. -án.

Az iskola- és nemzetművelődésügyi miniszter: Dr. Krčmář s. k.

Překlad ad 2643/V.

Antwort

des Finanzministers und des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Abgeordneten Windirsch und Genossen,

betreffend Beschwerden gegen Organe der Grenzfinanzwache und der Gendarmerie (Druck 2489/VII).

Der in der Interpellation angeführte Fall ereignete sich laut gepflogener Erhebung wie folgt:

Am 31. Jänner 1934 hat der Finanzwachaufseher Josef Dušek in Ausübung des Dienstes ungefähr um 1/2 5 Uhr festgestellt, dass sich um das Gut des H. Stärz in Oberwittig 5 Personen mit angefüllten Rucksäcken bewegen. Der genannte Finanzwachangestelle hat diese Personen verfolgt und sie wiederholt zum Stehenbleiben aufgefordert. Da sie nicht Folge leisteten und weiter flohen, entschloss sich der Aufseher Dušek einen Schreckschuss in die Luft abzugeben und hat daher im Laufen die Sicherung am Dienstgewehre geöffnet. Er ist im Laufen auf dem Glatteise ausgerutscht und hingefallen, wobei sich ein Schuss aus dem Gewehre auslöste. Er ist sofort aufgesprungen und hat die Verfolgung der obgenannten Personen fortgesetzt. Obwohl er zwei Schüsse in die Luft hinter ihnen abfeuerte, sind diese Personen nicht stehen geblieben, sondern es ist ihnen gelungen, spurlos zwischen den Häusern in Oberwittig zu verschwinden. Nur ein Schmuggler hat den Rucksack mit Waren weggeworfen, den der Aufseher Dušek gefunden und zur Finanzwachabteilung getragen hat.

Nachträglich enfuhr am 4. Februar 1934 der Leiter der Finanzwachabteilung in Unterwittig, Finanzwachrespicient Anton Nozar, dass beim Waffengebrauche der Finanzwache am 31. Jänner 1934 ein Schuss in das Haus eines gewissen Hoffmann in Oberwittig eingedrungen ist. Dieses Haus ist vom Orte, wo geschossen wurde, bezw. von der Stelle, wo Finanzwachaufscher Jos. Dušek am erwähnten Tage die Waffe benutzt hat, ungefähr 210 Schritte entfernt. Der genannte Leiter der Finanzwachabteilung begab sich in das erwähnte Haus, wo er konstatierte, dass Hoffmann am 31. Jänner 1934 ungefähr um 1/2 5 Uhr früh in der Nähe des Hauses einen Gewehrschuss, gleich darauf einen zweiten und nach einer Weile einen dritten Schuss vernahm. Nach dem ersten Schusse hat angeblich im Hause etwas gekracht. Hoffmann war der Meinung, dass ein Stück Holz heruntergefallen sei, das er auf dem Boden aufgeschlichtet hatte. Am 2. Februar 1934 ist die verehelichte Tochter des Hoffmann, welche mit ihm im gleichen Haus wohnt, etwas im Schlafzimmer des ersten Stockes holen gegangen und hat festgestellt, dass die Kredenz offen und wie nach einem Einbrüche beschädigt sei. Bei näherer Besichtigung konstatierte Hoffmann, dass ein Schuss aus einem Militängewehre durch die Holzwand in das Haus eingedrungen sei, durch das Bett in die Kredenz seinen Weg genommen habe, wo er einige Sachen beschädigt hat und stecken geblieben ist. Durch das Aufschlagen des Schusses hat sich die Kredenz geöffnet. Hoffmann hat von dem Vorfalle die Gendarmerie in Kratzau verständigt und ihr das gefundene Geschoss übergeben.

Der Schuss, welcher in das Haus des Hoffmann eindrang, war wahrscheinlich jenei Schuss, welcher sich aus dem Gewehre des Aufschers Dušek als er auf dem Glatteise ausglitt, zufällig entladen hatte. Dies bestätigt auch die Aussage des Hoffmann welcher angibt, dass nach dem ersten Schusse im Hause etwas gekracht halbe.

Bei der Erhebung des Falles hat Hoffmann als Ersatz für die Beschädigung seines Eigentums 25 Kč verlangt, welchen Betrag ihm der Finanzwachaufseher Josef Dušek gezahlt hat.

Da der Gendarmerie eine Ueberprüfung und Untersuchung des Waffengebrauches der Finanzwache in Ausübung des Dienstes nicht zusteht, hat sie deshalb über die Angabe des Geschädigten im Einvernehmen mit den Behörden der Finanzverwaltung lediglich die Voranzeige an das Gericht erstatten können, was auch geschehen ist.

Der geschilderte Vorfall ist ein Teil eines unglücklichen Zufalles und steht ganz vereinzelt da. Der Finanz Verwaltung sind keine Fälle bekam in denen der Finanzwache ungesetzlicher oder unberechtigter Weise Hausdurchsuchungen vorgenommen oder in denen sie die Schusswaffe in der Nähe unbeteiligter Personen oder gar innerhalb von Gemeinden benützt hätte. In dieser Rich-

tung sind der Finanzwache bisher keinerlei Beschwerden zugekommen.

Der Gebrauch der Schusswaffe durch die Finanzwache ist in den Abs. 7 und 8 des § 13 des Zollgesetzes vom 14. Juli 1927, S. d. G. u. V. Nr. 114, und im Erlasse des Finanzministeriums vom 20. Juni 1933, G. Z. 66. 048 / 33 - IV A/ 11 a, geregelt. Den Vorgesetzten der Finanzwache ist aufgetragen, darauf zu sehen, dass die Unterorgane diese Bestimmungen gut kennen und einhalten.

Prag, am 27. Mai 1934.

Der Finanzminister: Dr. Trapl, m. p.

Der Minister des Innern: Dr. Černý, m. p.