Poslanecká sněmovna N. S, R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2624. Vládní návrh.

Zákon

ze dne. ---------------............................................1934,

kterým se mění zákony o mimořádné moci nařizovací ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a ze dne 15. listopadu 1933, č. 206 Sb. z. a n.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I. § l zák. č. 95/1933 Sb. z. a n. zní:

(O Vláda se zmocňuje, aby po dobu mimořádných hospodářských poměrů domácích i zahraničních upravovala celní sazebník a činila opatření k odvrácení nebo ke zmírnění škod a poruch hospodářského života zejména přiměřenou úpravou poměrů cenových a výrobních, oběhu, spotřeby a úvěru, dále opatření pro účelnou nebo úspornou úpravu veřejné správy ve smyslu zásad § 2, odst. l a 2, č. l a 2 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., jakož i pro rovnováhu nebo úspornost v hospodářství státu a jiných veřejnoprávních korporací, pak ústavů, podniků, fondů a zařízení, které jsou v majetku nebo ve správě státu a jiných veřejnoprávních korporací, rovněž ústavů, fondů nebo zařízení, jimž podle platných předpisů přísluší právo ukládati nebo vybírati příspěvky, poplatky nebo dávky.

(2) Opatření podle odstavce l lze učiniti i tehdy, když by jinak bylo třeba zákona, nelze však jimi měniti zákonnou úpravu měny a ukládati nebo zvyšovati daně.

(3) Zmocnění podle odstavců l a 2 lze použíti nejdéle do 30. června 1935.

čl. II.

§ 4 zák. č. 95/1933 Sb. z. a n. zní:

(1) Kdo přestoupí ustanovení nařízení vydaných podle tohoto zákona nebo prováděcích předpisů k nim, bude potrestán, - nejde-li

o čin trestný soudně, - okresním úřadem pro přestupek pokutou do 50. 000 Kč nebo vězením (uzamčením) do šesti měsíců, jakož i, jde-li o přestupek spáchaný při provozování živností, - ztrátou živnostenského oprávnění. Pro případ nedobytnosti pokuty buď uložen náhradní trest vězení (uzamčení) do šesti měsíců. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně, v tom případě nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než šest měsíců.

(2) Věci, jimiž byl trestný čin podniknut, které jím byly získány nebo které jsou ke spáchání trestného činu zřejmě určeny, lze prohlásiti za propadlé ve prospěch státu, a to

i když pachatel nemůže býti stihán nebo odsouzen.

(3) Jsou-li trestní sankce obsažené v předpisech, které se mění nařízeními vydanými podle tohoto zákona, přísnější, nežli trestní sankce uvedené v odstavci l, mohou býti zachovány v platnosti.

(4) V nařízeních podle tohoto zákona a prováděcích předpisech k nim lze nejvyšší výměru trestů určenou v odstavci l snížiti a stanoviti jen některé z trestních sankcí v témže odstavci uvedených a trestání přestupků podle odstavce l přikázati ke stihání podle příslušných ustanovení jiným úřadům, vykonávajícím trestní pravomoc v oboru, jenž se upravuje.

čl. III.

Na místě čl. II zák. č. 206/1933 Sb. z. a n. nastupují tato ustanovení:

1. Úpravu bližších podrobností nařízení vydaných podle čl. I nebo podle § l zák. č. 95/ 1933 Sb. z. a n. lze v mezích těchto nařízení provésti vládními nařízeními.

2. Vyžadují-li toho zvláštní důvody účelnosti nebo zjednodušení, lze v nařízeních pod č. l zmíněných vyhraditi příslušným úřadům, aby v mezích těchto nařízení provedly úpravu jednotlivostí.

Čl. IV.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. července 1934; provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

K čl. I.

Doba mimořádné moci nařizovací podle zákona č. 95/1933 Sb. z. a n. byla v § l tohoto zákona stanovena do 15. listopadu 1933 a zákonem č. 206/1933 Sb, z. a n. prodloužena do 30. června 1934. Obtížné a neklidné poměry doby vyžadují však nezbytně, aby mimořádné zmocnění bylo dále prodlouženo a při tom upraveno tak, aby byly odstraněny pochybnosti, které při jeho výkladu vznikají ke škodě cíle jím sledovaného, t. j. záměrné a účinné ochrany a podpory hospodářského celku. Prodloužení mimořádné moci má se podle návrhu státi na dobu jednoho roku; zmocnění nemá se však vztahovati na zákonnou úpravu měny a na ukládání nebo zvyšování daní.

K čl. II.

Se zřetelem na zkušenosti praxe navrhuje se přesnější stylisace dosavadních předpisů § 4 zák. č. 95/1933 Sb. z. a n., pamatuje se

na případ t. zv. objektivního trestního řízení, jakož i na případy, kdy v dosavadních předpisech, které by se měnily (nahražovaly) mimořádným nařízením, jsou na tytéž přestupky stanoveny tresty přísnější, a za účelem odstranění pochybností dávají se směrnice pro úpravu trestních sankcí v konkrétních, případech v tom směru, aby na přestupky mohly býti stanoveny jen některé ze sankcí zákonných a s vytčením nižší maximální výměry nežli zákonné a aby tam, kde přestupky ty jsou svou povahou vzdálené agendě politických úřadů, mohly se ke stihání přikázati úřadům, do jejichž oboru povahově spadají.

K čl. III.

Doplněk k čl. II. zák. č. 206/1933 Sb. z. a n. navrhuje se proto, aby v praxi nevznikaly pochybnosti, zda a do jaké míry jest přípustná t. zv. subdelegace k vydávání právních předpisů o jednotlivostech.

V Praze, dne 11. června 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr v. r.