zkrátiti nebo podle potřeby prodloužiti. Bude záležeti na finanční situaci stavebního sdružení a na výši částek, které by bylo zapraviti, bude-li vysloven zákaz výplaty a vymáhání celých zapravených částek nebo jen jejich částí. Leží na bíledni, že podobné opatření bude lze vázati na podmínky podávající se z okolností rozhodných u konkrétního stavebního sdružení.

Mezi všemi stavebními sdruženími je téměř všeobecně zvlášť svízelná situace oněch sdružení, která stavěla nájemní domy s podporou ve způsobe pouhé státní záruky podle zákona č. 44/1927, 43/1928 a 45/1930 Sb. z. a n. Stavební náklad zvláště domů stavěných s podporou podle prve dvou jmenovaných zákonů o stavebním ruchu je poměrně značně dražší než stavební náklad domů stavěných v roce 1930 a v následujících letech. Nájemné podmiňující výnosnost domů stavěných v letech 1927 až 1932 za dražších stavebních nákladů je v těchto domech pro nájemníky se sníženými důchody zhusta neúnosné a při novém pronájmu pravidelně nedosažitelné. To platí stejně o domech vystavěných stavebními sdruženími jako o domech vystavěných obcemi. Volání stavebních sdružení a obcí po pomoci, aby nevýnosnost takových domů, nezaviněná ani sdružením ani obcí, nýbrž způsobená vývojem našich hospodářských poměrů, neuvedla do rozvratu jejich hospodářství, není možno oslyšeti. Návrh zákona přináší v § 47 pomoc ustanovením, že na takové domy lze dodatečně uděliti podporu ve způsobe státního příspěvku podle ustanovení §§ 29 až 31 zákona č. 45/1930 Sb. z. a n., třebas neměly povahu domů s nejmenšími byty.

Ustanovení § 48 návrhu zákona rozšiřuje a činí obligatorní v hospodářském zájmu státu zásadu § 107, odst. 3, exekučního řádu, platného v zemích českých, na všechny případy vnucené správy, uvalené k návrhu státu na nemovitost stavebního sdružení, kterému byla udělena podpora podle zákonů o stavebním ruchu nebo podle zákona o Státním bytovém fondu.

Podle výslovného ustanovení zákonů o stavebním ruchu jest vlastník domu povinen, aby nahradil státu všechny platy, které stát učinil na zápůjčku z důvodu státní záruky. Nárok státu na náhradu platů učiněných z důvodů státní záruky

nebude účiným, bude-li náhrada nedobytná. Zákony o stavebním ruchu výslovně ustanovují, že stát může náhradu odepsati, bude-li zcela nebo z části nedobytná. Nedobytnost náhrady lze předpokládati pravidelně vždy, dojde-li k exekučnímu prodeji domu. Při exekučním prodeji domu je stát z titulu záruky povinen zaplatiti tu část zaručené zápůjčky se vším příslušenstvím, která při rozvrhu nejvyššího podání vyjde na prázdno. Stát má proto eminentní zájem na tom, za jakou cenu bude dům přiklepnut, neboť od ní závisí výše jeho platů z důvodu záruky, jejichž náhrada bude pravidelně nedobytná. Bylo by nejednou pro stát výhodnější, aby sám se dražby zúčastnil a po případě i sám dům vydražil, než aby přihlížel nečinně k tomu, jak bude dům přiklepnut třeba při druhé dražbě i pod nejnižší podání. Stát však podle zákonů o stavebním ruchu nemá práva nabývati v exekuční dražbě domů, na nichž vázne zaručená zápůjčka ani tehdy, kdyby ztráta hrozící státu z exekučního prodeje domu byla sebe větší. Jinak je tomu u zápůjček zaručených Státním bytovým fondem. Státní bytový fond je podle § 13 zákona ze dne 22. prosince 1910, č. 242 ř. z. zmocněn nabývati nemovitosti, na nichž vázne fondem zaručená zápůjčka, je-li toho potřebí, aby fond byl chráněn před ztrátami. Dosud nedošlo v žádném případě k exekučnímu prodeji nájemních domů, na nichž vázne zápůjčka státem zaručená, nýbrž jen k exekučnímu prodeji rodinných domků, ale nebezpečí nucené dražby i nájemních domů nelze do budoucnosti vyloučiti. Návrh zákona obsahuje proto v § 49 ustanovení, navrhované jedině s hlediska finančních zájmů státu, podle něhož Státní bytový fond může nemovitosti, na nichž váznou zápůjčky, za které převzal stát záruku podle zákona o stavebním ruchu, i v dražbě koupiti, je-li to hledíc ke ztrátám jinak státu hrozícím hospodářsky prospěšné. Toto ustanovení nerozlišující mezi nájemními domy a rodinnými domky dovolí Státnímu bytovému fondu, aby v daném případě koupil v dražbě výjimečně i rodinný domek, bude-li to s hlediska státu hospodářsky prospěšné.

Jak bylo již nahoře uvedeno, jest vlastník domu povinen, aby nahradil státu všechny platy, které stát učinil na zápůjčku z důvodu státní záruky. Tato náhrada může

býti zcela nebo z části odepsána, jen je-li nedobytná. Podle povahy věci nelze u nájemních domů družstevních náhradu platů učiněných státem za družstvo z důvodu záruky, vyjímajíc případy, ve kterých dům bude prodán v exekuční dražbě, předem pokládati za nedobytnou. Náhrada, kterou je družstvo povinno státu, je tudíž, dokud není zaplacena neb odepsána, dluhem družstva stejně jako jakékoli jiné jeho dluhy. Zaplacení jedné nebo několika anuit ze zaručené zápůjčky a předepsání anuity družstvu k náhradě mohlo by zvláště v prvých letech trvání záruky, pokud umoření zaručené zápůjčky je nepatrné, vésti k důsledku, že dluhy družstva převýší jmění jeho a že družstvo bude podle zákona povinno ohlásiti konkurs. Nelze však srovnati ani s účelem záruky ani s úmyslem zákonných ustanovení o ní, aby realisací převzaté záruky bylo družstvo bez dalšího nuceno ohlásiti konkurs, účelem ustanovení navrhovaného v § 50 osnovy zákona je tudíž pouze vyloučiti důsledky plynoucí ze zákonných ustanovení, která ukládají představenstvu družstva, aby navrhlo prohlášení konkursu na jmění družstva, jakmile je družstvo předluženo.

Ministerstvo sociální péče pozoruje u některých družstev snahu podnikati další stavby, ač bytová potřeba jejich členů byla jíž dostatečně ukojena. Jsou to po většině družstva, která se dostala do vlivu osob zúčastněných hmotně na stavebním podnikání a spatřujících v družstvu vítaného stavebníka.

Přednosti družstva jako stavebníků před ostatními stavebníky záležejí hlavně v tom,

že obecně prospěšná stavební a bytová družstva opatřují si již vzhledem ke své právní povaze, vybavené vlastnostmi, kterých nemá soukromý stavebník, snáze úvěr zejména u sociálně pojišťovacích ústavů a u spořitelen, než na př. stavitel podnikající stavby na svůj účet, a že jsou s to, aby stavěla ve větším rozměru. Skutečnost, že stavba několika domů současně zlevní stavební náklad, lehce svede i nezištné funkcionáře družstva k projektům, které slouží spíše zájmům třetích osob než bytové potřebě členstva. Zákazy dalších staveb, dávané ministerstvem sociální péče představenstvům družstev písemně i ústně, ukázala se namnoze neúčinná. V § 5 osnovy se proto navrhuje, aby družstva, která již stavěla se státní podporou, směla stavěti další domy, jen usnese-li se na tom valná hromada a povolí-li to ministerstvo sociální péče. Ustanovení tohoto je potřebí nejen v zájmu dosavadních členů družstva, nýbrž i v zájmu státu, aby podnikáním dalších staveb nebyla ohrožována prosperita dosavadních družstevních staveb a tím i bezpečnost státní záruky za ně převzaté.

Zájem státní správy na řádném vedení družstevních věcí odůvodňuje, aby ministerstvo sociální péče, které je v prvé řadě povoláno bdíti nad zachováním zákonů o stavebním ruchu a nařízení k nim vydaných, mělo samo právo učiniti po slyšení příslušného družstevního svazu opatření ve vedení družstevních věcí, jež považuje podle okolností případu za nejvhodnější a která podle navrhovaného ustanovení § 52 osnovy mohou jíti až ke zbavení členů představenstva a dozorčí rady jejich funkcí.

V Praze, dne 4. června 1934.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Ministr sociální péče:

Dr. Meissner v. r.

Příloha I.

Příklady výpočtu náhrad podle oddílu I.

A. Rodinné domky soukromých stavebníků se zárukou.

Zákon č. 100/1921 a 45/1922.

1. Stavební náklad 100. 000 Kč, zaručená zápůjčka......60. 000'- Kč.

46'52% stavebního nákladu podle § 4, odst. 1, I, 2 a) činí... 46. 520'- Kč Náhrada činí..................13. 480- Kč.

2. Stavební náklad 100. 000 Kč, zaručená zápůjčka......62. 000'- Kč,

z důvodu, že obytná plocha činí 64% plochy zastavené.

Podle § 2, odst. 2, jest při předpisu náhrady uvažovati zaručenou zápůjčku toliko částkou............60. 000'- Kč.

46'52% stavebního nákladu podle § 4, odst. 1, I, 2 a) činí.. 46. 520'- Kč. Náhrada činí..................13. 480'- Kč.

V obou výše uvedených případech:

má-li domek toliko l byt nejvýše o 2 obytných místnostech včetně kuchyně, odpadne náhrada;

má-li domek l byt nejvýše o 3 obytných místnostech včetně kuchyně, nebo 2 byty každý nejvýše o 2 obytných místnostech včetně kuchyně, sníží se náhrada o 50%, t. j. na........................ 6. 740'- Kč.

B. Rodinné domky obcí a družstev se zárukou.

Zákon č. 281/1919 a 92/1920, 100/1921, 45/1922.

1. Stavební náklad 100. 000 Kč, zaručená zápůjčka...... 80. 000'- Kč.

62'03% staveb, nákladu podle § 4, odst. 1, II. 2 a) činí... 62. 030'- Kč

Náhrada činí.................. 17. 970'- Kč.

2. Stavební náklad 100. 000 Kč, zaručená zápůjčka...... 80. 000'- Kč.

Stavba dokončena před 1. /5. 1920 (§ 76, odst. 4. nař. č. 191/ 1921), stavebník platí náhradu z částky 10. 000 Kč podle § 58, odst. 1, č. 3 cit. nař. Při předpisu náhrady nutno zaručenou zápůjčku uvažovati toliko částkou............70. 000'- Kč.

54'28% staveb, nákladu podle § 4, odst. 1, II. 2 a) činí... 54. 280'- Kč Náhrada činí..................15. 720'- Kč.

Má-li domek ve výše uvedených případech toliko 1 byt nejvýše o 2 obytných místnostech včetně kuchyně, odpadne náhrada; má-li domek l byt nejvýše o 3 obytných místnostech včetně kuchyně, nebo 2 byty každý nejvýše o 2 obytných místnostech včetně kuchyně, sníží se náhrad, " o 50%.

C. Nájemní domy soukromých stavebníků se zárukou.

Zákon č. 100/1921 a 45/1922.

1. Stavební náklad 1, 000. 000 Kč, zaručená zápůjčka.....700. 000'- Kč.

33'47 % staveb, nákladu podle § 4, odst. l, I, l a) činí... 334. 700'- Kč.

Náhrada činí..................365. 300- Kč.

2. Stavební náklad 1, 000. 000 Kč, zaručená zápůjčka.....700. 000'- Kč.

Stavebník platí náhradu podle § 58, odst. 3, nař. č. 191/1921

Sb. z. a n. ve výši 70% nájemného, které převyšuje minimální nájemné podle § 57 cit. nař., na kterou zaplatil do dne předpisu 60. 000 Kč. 33'47% staveb, nákladu podle § 4, odst. l, I, l a) činí...................... 334. 700'- Kč.

Náhrada činí.................. 365. 300'- Kč.

V náhradě podle § 58, odst. 3, bylo zaplaceno....... 60. 000'- Kč

zbývá předpis náhrady............... 305. 300'- Kč

a náhrada podle § 58, odst. 3, zanikne.

Zákon č. 58/1924. Podpora udělena podle § 4, písm. a), má-li stavba 5 a více bytů.

Stavební náklad 1, 000. 000 Kč, zaručená zápůjčka.....450. 000'- Kč.

21'42% staveb, nákladu podle § 4, odst. 1, I, 1 c) činí... 214. 200'- Kč. Náhrada činí..................235. 800'- Kč.

D. Nájemní domy obcí, okresů, zemí, obecně prospěšných stavebních sdružení a soc.

pojišťovacích ústavů se zárukou.

Zákon č. 281/1919, 92/1920, 100/1921 a 45/1922.

1. Stavební náklad 1, 000. 000 Kč, zaručená zápůjčka..... 850. 000'- Kč.

56'49% staveb, nákladu podle § 4, odst. 1, II, 1 a) činí... 564. 900'- Kč.

Náhrada činí.................. 285. 100'- Kč,

jestliže družstvo vyrovnalo nájemné podle § 4, odst. 2.

Stavební náklad 1, 000. 000 Kč, zaručená zápůjčka..... 850. 000'- Kč.

46'52% staveb, nákladu podle § 4, odst. 3, a), činí..... 465. 200'- Kč.

Náhrada činí.................. 384. 800'- Kč,

jestliže družstvo nevyrovnalo nájemné podle § 4, odst. 2.

Zákon č. 35/1923.

1. Stavební náklad 1, 000. 000 Kč, zaručená zápůjčka.....840. 000'- Kč.

Stavebník platí náhradu z částky 140. 000 Kč podle § 51, nař. č. 160/1923.

Podle § 3, odst. 2, sníží se zaručená zápůjčka pro výpočet náhrady o 140. 000 Kč na...............700. 000'- Kč.

43'45% staveb, nákladu podle § 4, odst. l, II, l b) činí... 434. 500'- Kč. Náhrada činí..................265. 500'- Kč.

E. Výpočet náhrady na základě odhadu podle § 5.

Zákon č. 281/1919, 92/1920, 100/1921 a 45/1922.

Rodinný domek družstevní.

1. Stavební náklad................. 100. 000'- Kč.

Hodnota nákladu v době odhadu domu........ 30. 000'- Kč.

Rozdíl.... 70. 000'- Kč.

Zaručená zápůjčka činí.. 80. 000'- Kč, méně rozdíl...... 70. 000- Kč,

náhrada.......10. 000'- Kč.

Předpis náhrady na základě odhadu podle § 5 přichází v úvahu jen tehdy, je-li pokles stavebního nákladu větší než procento stavebního nákladu uvedené pro jednotlivé případy v § 4.

Výpočet pro jiné stavby jest obdobný.

F. Domy soukromých stavebníků s příspěvkem.

Zákon č. 100/1921 a 45/1922.

1. Stavební náklad, z něhož byla podpora vyměřena..... 100. 000'- Kč.

Hodnota nákladu v době odhadu domu........ 80. 000'- Kč,

rozdíl... 20. 000'- Kč.

Počáteční hodnota příspěvku podle § 36, č. 1, činí z původního

nákladu 46'52%................. 46. 520'- Kč.

méně rozdíl.... 20. 000'- Kč.

Náhrada činí................. 26. 520'- Kč.

Činí-li nynější hodnota platů na příspěvek, k nimž jest stát

ještě povinen (vypočtena podle § 37), na př...... 30. 000'- Kč,

bude vlastníku domu ve sníženém příspěvku vyplaceno ještě. 3. 480'- Kč.

2. Stejný příklad jako nahoře, náhrada činí........ 26. 550- Kč.

Kdyby nynější hodnota platů na příspěvek, k nimž jest stát

ještě povinen, činila na př.............. 20. 000- Kč

byl by vlastník domu povinen nahraditi státu částku.... 6. 520'- Kč a další platy státu na příspěvek by mohly býti zastaveny.

O osvobození od náhrady a o snížení náhrady platí totéž, co bylo řečeno u rodinných domků se zárukou (viz A a B).

Výpočet náhrady u domů nájemních jest stejný.

Příloha II.

Stavby obytných domů, na které byla udělena finanční podpora státu podle zákonů o stavebním ruchu z let 1919 až 1924.

Přehled podle způsobu podpor.

Příloha III.

Stavby obytných domů, ha které byla udělena finanční podpora státu podle zákonů o stavebním ruchu z let 1919-1924.

Přehled o velikosti domů seřaděných podle počtu bytů.