Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2604.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...... 1934

o náhradě podle zákonů o stavebním ruchu a o bytovém hospodářství obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Oddíl I.

O náhradě podle zákonů o stavebním ruchu. A. O postihovém právu státu.

§ 1.

Vlastníci domů, na které byla udělena finanční podpora státu ve způsobe státní záruky podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., o státní podpoře stavebního ruchu, nebo podle zákona ze dne 6. února 1920, č. 92 Sb. z. a n., kterým se povoluje další státní podpora stavebního ruchu, nebo podle zákonů o stavebním ruchu ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., ze dne 27. ledna 1922, č. 45 Sb. z. a n., ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., a ze dne 7. března 1924, č. 58 Sb. z. a n., jsou povinni k náhradě podle ustanovení tohoto zákona (v dalším stručně náhrada).

§ 2.

(1) Předmětem náhrady jsou platy, které stát učinil nebo jest povinen učiniti z důvodu převzaté záruky v rozsahu ustanoveném ve výměru o převzetí státní záruky.

(2) Předmětem náhrady nejsou platy z té části zaručené zápůjčky, o kterou byla zaručená zápůjčka zvýšena podle ustanovení § 33, odst. 6 zákona č. 100/1921 Sb. z. a n. nebo § 28, odst. 6 zákona č. 45/1922 Sb. z. a n. nebo § 28, odst. 3 zákona č. 35/1923 Sb. z. a n. z důvodu, že obytná plocha domu činí více než 60% plochy zastavěné.

§ 3.

(1) Náhrada placená podle ustanovení § 58, odst. 3 nařízení ze dne 21. května 1921, č. 191 Sb. z. a n. započte se na náhradu vyměřenou podle ustanovení §§ 4 až 6.

(2) Náhrady již předepsané, zejména náhrady předepsané podle ustanovení § 58, odst. 1 a 2 a § 76 nařízení č. 191/1921 Sb. z. a n., § 51, odst. 1 a 2 nařízení ze dne 19. července 1923, č. 160 Sb. z. a n., a § 8 nařízení ze dne 3. května 1924, č. 96 Sb. z. a n., a náhrady zvýšených úroků a jiných platů předepsané podle ustanovení §§ 31, I, č. 2 nařízení č. 191/1921 a nařízení č. 160/1923 Sb. z. a n. zůstávají ustanoveními tohoto zákona nedotčeny a nezapočítávají se na náhradu vyměřenou podle ustanovení §§ 4 až 6.

§ 4.

(1) Náhrada se určí částkou, o kterou je zaručená zápůjčka větší, než kolik činí dole uvedené procento stavebního nákladu, z něhož byla podpora vyměřena, a to

I. u staveb vystavěných jinými osobami, než které jsou uvedeny pod II,

1. jde-li o nájemní dům, vystavěný s podporou podle zákona

a) č. 100/1921 a č. 45/1922 Sb. z. a n.............33'47%,

b) č. 35/1923 Sb. z. a n.....28'56%.

c) č. 58/1924 Sb. z. a n. v případech uvedených v právě jmenovaném zákoně

v § 4, písm. a),

má-li stavba 1 až 4 byty. 19'04%;

má-li stavba 5 a více bytů 21'42%

v § 4, písm. b) a d)..... 16. 66%,

v § 4, písm. c)...... 28'56%

2. jde-li o rodinný domek, vystavěný s podporou podle zákona

a) č. 100/1921 a č. 45/1922 Sb.

z. a n.........46'52%

b) č. 35/1923 Sb. z. a n.... 37'24%

c) č. 58/1924 Sb. z. a n. v případech, uvedených v právě jmenovaném zákoně

v § 4, písm. a)......23'70%

v § 4, písm. b) a d).... 20'31% v § 4, písm. c)......37'24%.

II. u staveb vystavěných obcemi, okresy, zeměmi, obecně prospěšnými stavebními sdruženími a sociálně pojišťovacími ústavy

1. jde-li o nájemní dům, vystavěný s podporou podle zákona

a) č. 281/1919, č. 92/1920, č. 100/1921 a

č. 45/1922 Sb. z. a n.......56'49%

a jen v případech uvedených v § 76, odst. 4 nařízení č. 191/1921 Sb. z. a n... 46'52%

b) č. 35/1923 Sb. z. a n.... 43'45% c) č. 58/1924 Sb. z. a n. v případech uvedených v právě jmenovaném zákoně

v § 4, písm. a).......39-39%

v § 4, písm. b) a d).....33'48%

v § 4, písm. c)......43'45%

2. jde-li o rodinný domek vystavěný s podporou podle zákona

a) č. 281/1919, č. 92/1920, č. 100/1921 a

č. 45/1922 Sb. z. a n......62'03%

a jen v případech uvedených v § 76, odst. 4 nařízení č. 191/1921 Sb. z. a n... 54'28%

b) č. 35/1923 Sb. z. a n.... 52, 13% c) č. 58/1924 Sb. z. a n. v případech uvedených v právě jmenovaném zákoně

v § 4, písm. a).......39'39%

v § 4, písm. b) a d).....33'48%

v § 4, písm. c)......5213%.

(2) Určení náhrady u nájemních domů obce nebo obecně prospěšného stavebního sdružení podle odstavce l, II, l může býti učiněno závislým na tom, vyrovnají - li obec nebo stavební sdružení nájemné ve všech svých nájemních domech, vystavěných v téže obci s podporou ve způsobu státní záruky podle zákonů uvedených v § l, a ve všech nájemních domech, vystavěných v téže obci před vyhlášením tohoto zákona s podporou ve způsobe státní záruky podle zákonů o stavebním ruchu ze dne 7. dubna 1927, č. 44 Sb. z. a n., ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n. a ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n. nebo se zárukou státního bytového fondu.

(3) Nevyhoví-li obec nebo obecně prospěšné stavební sdružení podmínce uvedené v odstavci 2, je pro určení náhrady rozhodné

dole uvedené procento stavebního nákladu, a to u staveb vystavěných s podporou podle zákona

a) č. 281/1919, č. 92/1920, č. 100/1921 a č. 45/1922 Sb. z. a n......46'52%

b) č. 35/1923 Sb. z. a n.... 37'24% c) č. 58/1924 Sb. z. a n. v případech uve-

dených v právě jmenovaném zákoně

v § 4, písm. a)......33'85%

v § 4, písm. b) a d).....28'78%

v § 4, písm. c)......37'24%.

(4) U rodinných domků vystavěných obcemi nebo obecně prospěšnými stavebními sdruženími, jichž vlastníky nebo čekatele nelze považovati za osoby méně zámožné, je pro určení náhrady rozhodné dole uvedené procento stavebního nákladu, a to u staveb vystavěných s podporou podle zákona

a) č. 281/1919, g. 92/1920, č. 100/1921 a č. 45/1922 Sb. z. a n......46'52%

b) č. 35/1923 Sb. z. a n.... 37´24% c) č. 58/1924 Sb. z. a n. v případech uvedených v právě jmenovaném zákoně

v § 4, písm. a)......23´70%

v § 4, písm. b) a d).... 20'31% v § 4, písm. c)......37'24%

(5) Zaručenou zápůjčkou rozumí se zaručená zápůjčka snížená o části, z nichž jsou již předepsány náhrady uvedené v § 3, odst 2.

(6) Náhrada budiž zaokrouhlena na celé koruny, a to částka do 50 hal. na celé koruny dolů a částka přes 50 hal. na celé koruny nahoru.

§ 5.

(1) Vlastník domu může žádati, aby náhrada byla určena částkou, o kterou jest zaručená zápůjčka snížená o části, z nichž jsou již předepsány náhrady uvedené v § 3, odst 2 větší, než kolik činí rozdíl mezi stavebním nákladem, z něhož byla podpora vyměřena, a nižší hodnotou tohoto nákladu v době odhadu domu, zjištěný podle ustanovení § 16.

(2) Ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvy financí a veřejných prací naříditi odhad domu a určiti náhradu podle odst. l, jde-li o stavby vystavěné jinými osobami než které jsou uvedeny v § 4, odst. l, II. a je-li pravděpodobno, že hodnota stavebního nákladu zjištěná odhadem bude vyšší než stavební náklad. Náklady na odhad nese stát. Podrobnosti upraví se vládním nařízením.

§ 6.

(1) Od náhrady podle § 4 jsou osvobozeni vlastníci nebo čekatelé rodinných domků obsahujících jediný byt nejvýše o jedné obytné místnosti a kuchyni s příslušenstvím.

(2) Náhrada bude určena částkou o 50% nižší, než jak ustanovují §§ 4 a 5,

a) u rodinných domků o dvou bytech, obsahuje-li každý byt mimo kuchyni a příslušenství jen jednu obytnou místnost, nebo obsahuje-li druhý byt jen obytnou kuchyni,

b) u rodinných domků o jednom bytě, obsahuje-li byt mimo kuchyni a příslušenství jen dvě obytné místnosti.

(3) U nájemních domů obytných, vystavěných obcemi a obecně prospěšnými stavebními sdruženími určí se náhrada částkou

o 50% nižší, než jak ustanovují §§ 4 a 5, obsahuje - li dům byty o kuchyni a jedné obytné místnosti s příslušenstvím, a o 25% nižší, obsahuje - li dům byty o kuchyni a dvou obytných místnostech s příslušenstvím a jsou-li všechny byty v domě pronajaty osobám méně zámožným. U domů obsahujících oba druhy bytů vypočte se snížení náhrady podle poměru obou druhů bytů v domě. Obytné kuchyně a malé provozovny kladou se na roven bytům o kuchyni a jedné obytné místnosti s příslušenstvím. Tohoto ustanovení lze užíti

i na domy, v nichž jsou i větší byty, nečiní - li podlahová plocha obytných místností bytů o více obytných místnostech než dvou více než 15% podlahové plochy obytných místností všech bytů dohromady. Takové byty se kladou na roven bytům o kuchyni a dvou obytných místnostech s příslušenstvím. Svobodárny a noclehárny kladou se na roven nájemním domům obsahujícím výlučně byty o kuchyni a jedné obytné místnosti.

§ 7.

Ustanovení § 6 se nevztahují na rodinné domky

1. které mají povahu přepychového majetku,

2. kterých se užívá jen přechodně k bydlení,

3. jejichž vlastníky nebo čekatele nelze považovati za osoby méně zámožné.

§ 8.

(1) Vlastníci domů, jež nevyhovují podmínkám udělení státní podpory zejména tím, že

stavba nebyla provedena podle stavebních plánů, na jichž základě byla státní podpora udělena, nebo že na domě nebo v domě byly po kolaudaci bez předchozího povolení zemského úřadu nebo ministerstva veřejných prací provedeny podstatné změny, nebo že se domu užívá takovým způsobem, kterým dům pozbyl povahy domu s malými byty podle § 136 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, nebo kterým stavba nemající povahu domu s malými byty pozbyla povahy domu obytného podle ustanovení § 2 nařízení č. 160/1923 Sb. z. a n., jsou povinni s výhradou toho, co ustanovuje odstavec 3, k náhradě všech platů učiněných za ně z důvodu státní záruky za dobu, pokud je dům ve stavu neodpovídajícím podmínkám udělení podpory, nebo pokud trvá bezprávné jeho užívání.

(2) Zaplacení náhrady podle odstavce l nezprošťuje vlastníka domu povinnosti odkliditi závady.

(3) Ministerstvo sociální péče může, jsou-li tu podmínky hodné zvláštního zřetele, svoliti ke stavebním změnám nebo ke způsobu užívání nevyhovujícímu podmínkám udělení státní podpory nebo takové stavební změny nebo způsob užívání dodatečně schváliti podle okolností s podmínkou, že vlastník domu zaplatí státu kromě náhrady podle § 4 částku přiměřenou prospěchu ze žádaných změn.

§ 9.

(1) Nebude-li náhrada zapravena se souhlasem ministerstva sociální péče jiným způsobem, jest vlastník domu povinen zúrokovati ji 5% a umořovati 1% a splátky takto vypočtené odváděti státní pokladně ve stejných lhůtách, v kterých jsou splatné úroky a úmor ze zaručené zápůjčky.

(2) Povinnost k splátkám podle odstavce 1 počíná dnem, kdy jest po vyměření náhrady po prvé splatná anuita ze zaručené zápůjčky.

§ 10.

(1) Povinnost k úrokování a umořování náhrady podle § 9 se k žádosti vlastníka rodinného domku staví na určitou dobu, osvědčí-li, že pro úplnou nezaměstnanost není s to, aby splácel náhradu bez újmy přiměřené výživy své a svých rodinných příslušníků.

(2) K žádosti vlastníka rodinného domku může býti na určitou dobu odloženo úrokování a umořování náhrady podle § 9 zcela nebo

z části, není-li podle svých hospodářských nebo rodinných poměrů s to, aby ji platil. Při tom budiž brán zřetel zejména na částečnou nezaměstnanost, na zadlužení, na zdroje a velikost důchodu vlastníka domu a členů jeho rodiny, na počet členů rodiny a jiných osob, kterým je vlastník domu podle zákona povinen poskytovati výživu, na nákladnou nebo trvalou nemoc a jiné podobné skutečnosti, které zeslabují jeho platební schopnost.

(3) Z důvodů zvláštního zření hodných může býti povolen odklad k zapravení jedné nebo několika lhůt náhrady podle § 9.

§ 11.

(1) činí-li u nájemného domu obytného obce nebo obecně prospěšného stavebního sdružení skutečné výlohy s domem spojené včetně přiměřeného zúrokování vlastního kapitálu do domu investovaného s připočtením ročních splátek na náhradu, vypočtených podle ustanovení § 9, více než roční nájemné dosud vybírané a zároveň více než roční nájemné z podobného domu vystavěného přede dnem 27. ledna 1917, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské přede dnem 12. listopadu 1916, na nějž se vztahují ustanovení zákona o ochraně nájemníků, odloží se k žádosti vlastníka domu splácení oné části náhrady, která by připadla při rozvrhu na byty, které by podle své velikosti a podle důchodů nájemníků v domech vystavěných před právě uvedeným dnem požívaly ještě ochrany nájemníků, do doby, kdy pozbudou pro takové byty účinnosti ustanovení zákona o ochraně nájemníků. Na dobu další může býti odloženo splácení části náhrady, připadající na byty nájemníků, pro něž je nájemné zvýšené z důvodu náhrady vzhledem k jejich důchodům neúnosné.

(2) Provedly - li obce a obecně prospěšná stavební sdružení vyrovnání nájemného [§ 44, lit. a)], nesmí - bez újmy ustanovení odst. l - zvýšení nájemného z bytů skládajících se kromě kuchyně a příslušenství z jedné nebo dvou obytných místností a spadajících pod náhradu činiti více, než by činilo, kdyby nájemné bylo zvýšeno toliko následkem náhrady. Náhrada snižuje se tak, aby nájemné nepřekročilo mez uvedenou v předchozí větě.

(3) Nemůže-li obec nebo obecně prospěšné stavební sdružení náhradu platiti, může býti povolen odklad k zapravení jedné nebo několika lhůt náhrady podle § 9.

(4) Ministři sociální péče a financí se zmocňují, aby ve případech zvláštního zření hod-

ných náhradu u nájemních domů obcí a u nájemních domů obecně prospěšných stavebních sdružení, jež vyrovnala nájemné ve všech svých nájemních domech, snížili.

§ 12.

O žádostech podle § 10 a podle § 11, odst. 3 rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

§ 13.

(1) Z částek náhrady včas nezaplacených jest platiti 5 1/2% úrok z prodlení.

(2) Za dobu, po kterou se staví povinnost k placení náhrady nebo na kterou byl povolen odklad podle § 10, nebo podle § 11, odst. 3, úroky z prodlení se neplatí.

§ 14.

Nájemníkům v domech vystavěných obcemi, okresy, zeměmi nebo obecně prospěšnými stavebními sdruženími, kteří nezaplatí nájemné zvýšené za účelem úhrady částky připadající na náhradu podle §§ 4-6 nebo § 11, odst. 2 nebo nájemné zvýšené podle § 4, odst. 2 může býti dána výpověď z nájemní smlouvy pro nesplnění závazků z nájemního poměru.

§ 15.

(1) O výši náhrady podle §§ 4 a 6 rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem veřejných prací a ministerstvem financí a podle § 5 zemský úřad.

(2) Před rozhodnutím o náhradě oznámí ministerstvo sociální péče vlastníku domu výpočet náhrady podle §§ 4 a 6 a vyzve jej, aby se do lhůty určené nejméně na 1 měsíc od doručení vyjádřil o výpočtu náhrady, a aby sdělil, jakým způsobem hodlá náhradu zapraviti, nebo co proti výpočtu náhrady namítá, zejména zda žádá, aby náhrada byla vypočtena na základě nynější hodnoty stavebního nákladu, z něhož byla státní záruka vyměřena.

(3) S vyjádřením podle odstavce 2 lze spojiti žádost o odklad podle § 10.

(4) Žádá-li vlastník domu, aby náhrada byla vypočtena na základě nynější hodnoty stavebního nákladu, z něhož byla státní záruka vyměřena, zjistí se tato hodnota, nedojde-li k dohodě, odhadem, který provede okresní úřad. Náklady na odhad nese z polovice stát a z polovice vlastník domu.

(5) Hodnota zjištěná odhadem bude vzata za základ pro výpočet náhrady, sníží-li se tím náhrada pod míru ustanovenou podle §§ 4 a 6.

§16.

(1) Okresní úřad provede odhad státním technickým orgánem. Vlastník domu má právo žádati, aby šetření o odhadu se mohl zúčastniti také jím zvolený odborný znalec.

(2) Odhadem budiž vyšetřena nynější stavební hodnota domu i s příslušenstvím a budiž zejména zjištěno, jaká je nynější hodnota nákladu nutného, jehož bylo potřebí pro zachování domu, a nákladu užitečného, který užitky domu trvale rozmnožil, nebo nákladu učiněného ze záliby nebo pro okrasu domu po provedené státní kolaudaci domu a zda před touto kolaudací byl na stavbu domu učiněn náklad a jak veliký, který nebyl započítán do nákladu, z něhož byla vyměřena podpora. Jako hodnotu nákladu nutného nebo užitečného lze započítati nejvýše skutečný náklad a jako hodnotu nákladu učiněného ze záliby nebo pro okrasu jen tolik, o kolik dům na obecné ceně získal. Od zjištěné nynější hodnoty domu s příslušenstvím budiž odečtena hodnota nákladu učiněného po kolaudaci a tak zjištěna nynější hodnota nákladu učiněného před kolaudací. Srovnáním této hodnoty s celým skutečným nákladem učiněným před kolaudací určí se míra znehodnocení domu a podle ní se vypočte nynější hodnota stavebního nákladu, z něhož byla vyměřena státní podpora. Rozdíl mezi stavebním nákladem, z něhož byla podpora vyměřena, a jeho nynější hodnotou je rozhodný pro určení náhrady.

(3) U nájemních domů vystavěných jinými osobami než obcemi, okresy, zeměmi, obecně prospěšnými stavebními sdruženími a sociálně pojišťovacími ústavy budiž při odhadu nynější stavební hodnoty zjištěna také výnosová hodnota domu. Je-li výnosová hodnota domu vyšší než nynější stavební hodnota domu i s příslušenstvím, jest za odhadní hodnotu domu pokládati aritmetický průměr hodnoty stavební a hodnoty výnosové.

§17.

(1) Domy, na nichž vázne reálné břemeno podle § 23, nesmějí býti bez svolení ministerstva sociální péče zcizeny, i když jde o domy vystavěné jinými osobami, než obcemi, okresy, zeměmi nebo obecně prospěšnými stavebními sdruženími. Za tím účelem budiž na ně

k návrhu ministerstva sociální péče ve prospěch státu (správy sociální péče) vložen zákaz zcizení současně s vkladem reálného břemena podle § 23, odst. 1.

(2) Stát svolí ke zcizení domu, půjde - li o zcizení domu osobě, která jest s prodávajícím příbuzná nebo sešvagřená v řadě přímé nebo pobočné do druhého stupně a bude-li zaručená zápůjčka převzata na účet kupní ceny.

(3) Stát může souhlas ke zcizení domu vázati na podmínku, že bude zaplacena celá náhrada nebo její zbytek nebo alespoň splátky na náhradu do té doby splatné, třebas byl povolen jejich odklad.

§ 18.

Zaplacení náhrady se nedotýká povinností, jež stát vzal na sebe převzetím záruky.

§ 19.

(1) Je-li věřitelem zaručené zápůjčky některý z peněžních ústavů, uvedených v § 2, odst. l zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n. ve znění bankovního zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n., sirotčí pokladna, veřejnoprávní sociálně pojišťovací ústav nebo soukromá pojišťovna a zaplatí - li vlastník náhradu, určenou podle §§ 4 až (5 se souhlasem ministerstva sociální péče věřiteli najednou, nebo propustí - li věřitel část zaručené zápůjčky ve výši určené náhrady ze záruky státu, může státní správa zbytek zaručené zápůjčky vyrovnati státními dluhopisy, vydanými podle ustanovení § 20, a věřitel je povinen je přijmouti.

(2) Podle kvitance věřitelovy bude zástavní právo, zajišťující zbytek zaručené zápůjčky zároveň se závazky vlastníka domu, plynoucími z udělení státní záruky, v knize pozemkové na žádost ministerstva sociální péče vymazáno, zaváže - li se vlastník listinou, způsobilou ke knihovnímu vkladu, že bude užívati domu pro bytové účely alespoň po dobu 25 let, počínajíc ode dne udělení obývacího povolení.

(3) Závazek užívati domu pro bytové účely zajistí se na nemovitosti pokutou ve výši 10% stavebního nákladu, z něhož byla podpora vyměřena.

§ 20.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby k účelu, stanovenému v § 19, odst. l, vydal státní dluhopisy na doručitele znějící, které

budou zúročeny 5 ze 100 ročně a umořeny ve 40 letech, počínajíc rokem 1940.

(2) Podrobný umořovací plán stejně jako všechny ostatní náležitosti stanoví ministr financí v dohodě s ministrem sociální péče.

(3) Dluhopisy zůstanou po 10 let ve vázané úschově. V této době lze je zciziti nebo zastaviti jen se svolením ministerstva financí.

(4) O povinnosti věřitele zaručené zápůjčky přijmouti dluhopisy v nominální hodnotě a o míře této povinnosti rozhodne vládní nařízení.

§21.

(1) Závazky vlastníka domu, plynoucí z udělení státní záruky, váznou na nemovitosti po dobu, pokud státem zaručená zápůjčka a náhrada nebudou zaplaceny, nejméně však 25 let, počítajíc ode dne udělení obývacího povolení.

(2) Splatí-li vlastník domu se souhlasem ministerstva sociální péče v jiných případech, než na které se vztahuje § 8, odst. 3, náhradu větší, než jak ustanovují §§ 4 až 6, a zaváže-li se, že bude užívati domu pro bytové účely aspoň po dobu 25 let, počítajíc ode dne udělení obývacího povolení, mohou býti závazky, plynoucí z udělení státní záruky, vymazány. Závazek užívati domu pro bytové účely zajistí se na nemovitosti podle ustanovení § 19, odst. 3.

§22.

(1) Náhrady podle tohoto zákona, pokud se neplatí v hotovosti do pokladny věřitele zaručené zápůjčky nebo se nevyúčtují mezi věřitelem zaručené zápůjčky a vlastníkem domu, platí se do státní pokladny.

(2) Výnosu náhrad jest užíti k platům státu z důvodu státní záruky, pokud není nutno užíti jich se souhlasem věřitele k mimořádnému splacení zaručené zápůjčky.

§23.

(1) Povinnost k umořovacím platům na náhradu podle § 9 vloží se na návrh ministerstva sociální péče jako reálné břemeno ve prospěch státu (správy sociální péče) do pozemkové knihy.

(2) Dohoda o jiném splácení náhrady může býti na návrh ministerstva sociální péče knihovně zajištěna ve prospěch státu (správy sociální péče) způsobem přiměřeným povaze smluveného splácení.

(3) Vklad reálného břemena podle odstavce 1 a zákazu zcizení podle § 17, odst. 1 jest vymazati, dá - li ministerstvo sociální péče prohlášení, že náhrada jest zaplacena.

§ 24.

Splatí - li jistinu zaručené zápůjčky dlužník, zůstává povinnost k náhradě nedotčena, pokud dosud nezaplacená náhrada je větší než částka zaručené zápůjčky dlužníkem splacená.

§ 25.

(1) Splatí - li jistinu zaručené zápůjčky stát mimo případ § 19, přejde pohledávka do výše splacené jistiny, zmenšené o částky, které již byly zaplaceny na náhradu, pokud jich nebylo užito k mimořádnému splacení jistiny zaručené zápůjčky, i zástavní právo ji zajišťující na stát (správu sociální péče). K návrhu ministerstva sociální péče vloží se tento přechod do pozemkové knihy.

(2) Povinnost k náhradě zůstává nedotčena přechodem pohledávky na stát (správu sociální péče) podle odstavce 1.

(3) Splácí-li se řádně úrok a úmor předepsané náhrady nebo byla-li náhrada již zaplacena, nebude stát (správa sociální péče) vymáhati na dlužníkovi úroky a jistinu pohledávky, která na něj přešla podle odstavce 1.

(4) Bude-li dům prodán v nucené dražbě, může stát (správa sociální péče) vymáhati z pohledávky, která na něj přešla podle odstavce l, tolik, kolik zbývá po odečtení toho, co bylo zaplaceno na náhradu.

(5) Pohledávka se vymaže na návrh ministerstva sociální péče, až projde čas, v kterém by se byla umořila zaručená zápůjčka pravidelnými ročními splátkami podle původně stanoveného umořovacího plánu, a náhrada bude zaplacena.

§ 26.

Bude-li na dům povolena nucená dražba, nesmí věřitel nabídnuté mu mimořádné placení na jistinu zaručené zápůjčky odmítnouti.

§ 27.

V dražebním řízení jest věřitel zaručené zápůjčky povinen žádati za hotové zapla-

cení, jestliže jej ministerstvo sociální péče nevyzve, aby za hotové placení nežádal.

§ 28.

(1) Bude-li dům prodán nucenou dražbou, může stát (správa sociální péče) uplatniti nárok na náhradu v pořadí podle § 23 jen do výše částky, o kterou ještě nezaplacená náhrada je větší než zbytek zaručené zápůjčky uhrazený z nejvyššího podání.

(2) V případě § 25 platí ustanovení předcházejícího odstavce s tou změnou, že stát (správa sociální péče) může v pořadí podle § 23 uplatniti nárok na náhradu jen do výše částky, o kterou ještě nezaplacená náhrada je větší než pohledávka, která na stát (správu sociální péče) přešla podle § 25, odst. 1.

§ 29.

(1) Předepsaná náhrada se zmenšuje

o částky, které byly splaceny na jistinu zaručené zápůjčky z výtěžku vnucené správy.

(2) Dokud není zaručená zápůjčka umořena, staví se povinnost k placení náhrady, bude-li dům vzat do vnucené správy.

§ 30.

(1) Na vlastnících domů, na které byla udělena zápůjčka státu podle zákonů uvedených v § l, může stát pohledávati toliko takovou část zápůjčky, kterou by podle ustanovení §§ 4 až 6 činila náhrada, kdyby zápůjčka státu byla zápůjčkou státem zaručenou.

(2) Na část zápůjčky, kterou jest vlastník domu povinen splatiti podle odstavce l, jest užíti obdobně ustanovení předcházejících paragrafů tohoto zákona.

(3) Ustanovení odstavců l a 2 jest užíti také na zápůjčky státu udělené podle § 32 zákona o ochraně nájemníků ze dne 27. dubna 1922, č. 130 Sb. z. a n. a § 32 zákona o ochraně nájemníků ze dne 30. dubna 1923, č. 85 Sb. z. a n.

§ 31.

Při převodech domů, na které byla udělena finanční podpora státu ve způsobe státní záruky nebo přímé zápůjčky podle zákonů uvedených v § l, oceňují se nabyvatelem převzaté závazky plynoucí z těchto zápůjček, u nichž byla náhrada určena podle §§ 4 až 6,

při vyměřování převodního poplatku a daně z obohacení jen touto náhradou.

§ 32.

Tímto zákonem jsou provedena ustanovení § 69 zákona č. 100/1921 Sb. z. a n. a §§ 61 zákonů č. 45/1922 Sb. z. a n. a č. 35/1923 Sb. z. a n., jakož i ustanovení § 58, odst. 4 nařízení č. 191/1921 Sb. z. a n. a § 51, odst. 4 nařízení č. 160/1923 Sb. z. a n., pokud jde o domy, na něž se tento zákon vztahuje podle

§ 1.

B. O náhradě u domů vystavěných s podporou ve způsobě příspěvku.

§ 33.

(1) Vlastníci domů, na které byla udělena finanční podpora státu ve způsobe příspěvku na zúrokování a úmor stavebního nákladu po dobu 25 let podle zákonů o stavebním ruchu č. 100/1921, č. 45/1922, č. 35/1923 a č. 58/ 1924 Sb. z. a n. jsou povinni k náhradě podle ustanovení §§ 34 až 38.

(2) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na nájemní domy obcí, okresů, zemí, obecně prospěšných stavebních sdružení a sociálně pojišťovacích ústavů a na rodinné domky uvedené v § 6, odst. 1.

(3) Ustanoveni § 6, odst. 2 platí obdobně.

§ 34.

Náhrada se určí částkou, o kterou je počáteční hodnota podpory ve způsobe příspěvku větší než kolik činí rozdíl mezi stavebním nákladem, z něhož byl příspěvek výměrem, a nižší hodnotou tohoto nákladu v době odhadu domu.

§ 35.

(1) Odhad domu se provede podle ustanovení § 16.

(2) Podle odhadu určí okresní úřad výměrem rozdíl v hodnotě nákladu rozhodný pro určení náhrady a oznámí jej také zemskému úřadu.

(3) Podle pravoplatného výměru okresní ho úřadu o odhadu určí náhradu zemský úřad.

(4) O odvolání proti určení náhrady zemským úřadem rozhoduje ministerstvo sociální


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP