Pýtame sa pána ministra:
1. či vie o tomto protizákonnom a stranníckom pokračovaní politických úradov a bezpečnostných orgánov na Slovensku?
2. či je ochotný uvedené konkrétne prípady dať prísne vyšetriť a postarať sa o nápravu?
3. aké opatrenie mieni pán minister učiniť, aby sa podobné prípady v budúcnosti neopakovaly?
V Prahe, dňa 13. apríla 1934.
Dr. Tiso,
Čuřik, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, Hlinka, dr. Labaj, Galovič, dr. Mederlý, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, Rázus, dr. Petersilka, Zajiček.
2601/III.
Interpelace
poslance Jurana a soudruhů ministrovi spravedlnosti
o konfiskaci článku v časopise »Dělnická Rovnost«, ročník 1934, zprávy pod nadpisem: »Hrozné poměry za Dérera na Cejlu pro vězně i dozorce. «
V zabavené části bylo, uvedeno:
S novým ministrem spravedlnosti soc. dem. Dérerem, který vyměnil Meissnera, přišel do věznice na Cejlu také nový ředitel a s ním nový »pořádek«, jenž jest tam nyní zaváděn a který znamená zhoršení poměrů jak pro dozorce, tak také , pro vězné. Z dozorců, kteří téměř půl života prožívají rovněž ve věznici, konají nově přijatí službu desetihodinovou denně za Kč 700. - měsíčně. Dříve se ve službě střídali tak, že když nebyla naprostá nutnost, nastoupili do služby o nějaké půl hodiny později. Nyní, za nového ředitele, od 1. dubna musí nastoupiti již po 6. hodině ranní a vytrvati s jednoapůlhodinnou polední přestávkou až do 6. hodiny večerní. Tím jsou zbaveni dřívější nepatrné výhody volného času. Jaký vliv má toto opatření na zacházení s vězni, o tom budeme psáti zvlášť. Důvěrnický sbor dozorců intervenoval u ředitele za zrušení tohoto opatření, ale byl ředitelem krátce odbyt. Dozorci jsou sice odborově orgranisováni v různých organisacích státotvorných stran, ale nyní se přesvědčili, že jsou to právě vůdcové těchto stran kteří horují pro fašismus a jej zavádějí a že fašismus znamená hrozné zotročení. Také » Moravský přítel lidu«, orgán soc. dem. strany, v níž je převážná část dozorců organisována, » nemá čas« poukázati
na tyto poměry, poněvadž by jednak řezal do vlastního masa a za druhé pro něj je důležitější věnovati sloupce štvanicím proti komunistické straně. Chtěji-li dozorci ve věznici zlepšiti své postávání, musí býti sami nejdříve jednotní, neosočovati se navzájem, nepronásledovati vězně, býti si vědomi, že jsou to lidé - - -
Ačkoliv inkriminovaná zpráva obsahuje pouhé vylíčení skutečných poměrů v nynější době ve věznici zavládajících, propadla celá konfiskaci. Padle našeho názoru má veřejnost plné právo, dozvěděti se, jaké poměry za správy nynějšího ředitele Löwa v této věznici zavládají.
Ptáme se Vás, pane ministře:
1. Byl zavaděn nový kurs ve věznici na Cejlu z příkazu ministerstva spravedlnosti?
2. Jste ochoten ve věznici na Cejlu zjednati nápravu?
3. Jste ochoten dáti příkaz svým podřízeným, aby nebyly censurovány pravdivé zprávy o poměrech v československých kriminálech?
V Praze dne 16. dubna 1934.
Juran,
Hadek, Kopecký, Štourač, Bilek, Novotný, J. Svoboda, Steiner, Zápotocký, Dvořák, Śliwka, Hodinová-Spurná, Procházka, Török, Kliment, Babel, Höhnel, Tyll, Čižinská, Kubač, Štětka. Russ. Krosnář, Vallo.
2601/IV.
Interpelace
poslance Václava Sladkého a druhů ministrovi spravedlnosti
o zabavení některých míst ve »Slánském
Čechoslováku« a v »Kladenském
Čechoslováku«.
V měsíčníku Náboženské Obce církve československé pro Slaný a okolí »Slánský Čechoslovák« v čísle 4, ročník II. a v »Kladenském Čechoslováku« byla okresním úřadem ve Slaném výměrem číslo 16. 757-84/1189 ze dne 14. dubna 1934 zabavena pro skutkovou podstatu § 14. bod 3. zákona na ochranu republiky číslo 50/1923 Sb. z. a n. tato místa:
a) V článku: »Jen pravdu!«
I. Stránka 1. odstavec 2.....»Kdo četl dějiny papežství, ví dobře, jak jako červená nit se jimi táhnou války a krveprolití. A zvláště my Češi víme ze svých dějin, jaká ta mírumilovnost řím-
ských papežů a římské církve byla. Nelze přece vyhladiti z českých dějin zprávy o křižáckých výpravách, jimiž měl býti český národ úplně vyhuben. «
II, Stránka 1. odst. 3.....»V čerstvé paměti máme ještě všichni události světové války, jak bylo žehnáno zbraním, jak na kazatelnách bylo místo slova Božího hřímáno v duchu válečných manifestů, - - -«
b) V článku «Pražský Večerník jásá«:
Stránka 2, odst. 3 a další.....»Kromě citované věty, nedočetli jsme se v celé obsáhlé úvaze politické o tam, jak zabrániti tomuto nebezpečí nejen politického života, ale pro naši kulturu, která teprve nyní volněji vzkvétá po bělohorské pohromě.
Co tomu budou říkat lidé, t. zv. »já tomu nevéřím, ale proč bych vystupoval, když jsem se v tom narodil«. Budou snad čekat, až dětem ve Školách bude znovu předkládáno, že Hus byl kacíř, že celý národ snad jen nedopatřením má svoji samostatnost, že česká řeč není řečí, kterou Bůh vyslyší a že jen kněžské pokrytectví římské je to pravě Ježíšovo učení?
Ohlédněme se kolem. Není rakouská nynější správa dostatečnou ukázkou v pravdě křesťanské vlády? Střílet do dělníků? Není břichem?
Sledujme pozorně všechny sítě, které církev římská klade. Nepřezírejme malou skrytou práci. Vždyť za celé věky mají v Římě dostatečnou praxi, jakým způsobem je nejlépe se kolno zmocnit.
Ten, kdo spojuje se s obhájcem Maďarů, úhlavními nepřáteli jednotnosti naší republiky, není a nemůže býti ochráncem demokracie a svobody, zvláště té svobody, proti které žehnal zbraním. Nevěříme vlastenectví a slibům ochrany demokracie, které jsou hlásány v katolických listech, jest to jeti zástěrka k jejich ostatní skryté a nebezpečné pro celý národ činnosti. Či snad bude lépe čekat, až dostanou o ten jeden hlas více?«
Krajský trestní soud tiskový v Praze vyslechnuv státního zástupce, schválil tuto konfiskaci rozhodnutím Th 461/34/2 ze dne 18. dubna 1934.
Táží se proto podepsaní:
Jaké kroky hodlá pan ministr podniknouti,
aby v budoucnu bylo znemožněno konfiskovati
pravdivá historická fakta, která bez závady prošla už jinými časopisy?
V Praze dne 2. května 1934.
Sladký,
Jos. Tůma, Slavíček, Tučný, dr. Patejdl, Šmejcová, Mikuláš, Tykal, Kraus, Stejskal, Malý, Hynek, Netolický, Zeminová, Richter, dr. Moudrý, Vaněk, dr. Stránský, Bazala, Bergmann, David.
2601/V.
Interpelace
poslanců Štětky, Kopeckého, J. Svobody a soudruhů
ministru vnitra
o hrubém porušeni poslanecké imunity
zatčením a vězněním komunistického
poslance Františka Bílka.
Dne 7. dubna o 5. hodině ranní dostavila se civilní policie do bytu poslance Národního shromáždění Františka Bílka v Praze VIII., Pod Náspem. Poněvadž obyvatelé domu ještě spali, byl hlomozem a tlučením celý dum vyburcován a civilní stráž vnikla do bytu poslance a prohlásila jej za zatčena. Přes protest poslance Bílka, který se okamžitě legitimoval, trvala civilní stráž na zatčení a odvedení a skutečně také poslanec Bílek v průvodu civilní stráže byl odveden na policejní ředitelství v Praze, kde byl vyšacován, všechno mu bylo odebráno a ačkoli se legitimoval jako poslanec, byla mu odebrána i legitimace poslanecká. Po prohlídce pak byl odveden do cely čís. 19, kde byl uzamčen až do 9. hodiny ranní. Poukázati jsme již v mnoha interpelacích, jak policie a četnictvo hrubě a protizákonně porušuje poslaneckou imunitu, jak s poslanci strany komunistické hrubě a surově se nakládá. Poslední zatčení poslance Dvořáka v Rokycanech, jeho uvěznění pro domnělé porušení zákona ukázalo až příliš jasně, - - - Zatčení poslance Bílka potvrzuje - - - hrubé porušování poslanecké imunity, které nemůže býti omluveno žádným přehmatem, nýbrž posuzováno jako systém, zaváděný z příkazů vyšších a nejvyšších orgánů ve státě.
Ptáme se pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten dáti vyšetřiti zatčení poslance Bílka a exemplárně potrestat podřízené, kteří dali příkaz k zatčení poslance?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby bylo napříště zabráněno hrubému porušování imunity poslanců strany komunistické?
V Praze dne 7. dubna 1934.
Štětka, Kopecký, J. Svoboda,
Hadek, Steiner, Novotný, Procházka, Bílek, Russ,
Hodinová-Spurná, Krosnář, Dvořák, Kubač, Juran,
Török, Štourač, Babel Höhnel, Zápotocký, Vallo,
Čižinská, Śliwka, Kliment.
2601/VI (překlad).
Interpelace
poslanců Babela, Russa a soudruhů
ministrovi věcí zahraničních a ministrovi vnitra,
že četník na teplicko-šanovském hlavním nádraží surově ztýral a zranil československého státního občana polské národnosti.
Přes to, že bylo zaplácáno 1000 Kč za mlčeni, po delší době pronikla v ústeckém okrese tato neslýchaná surovost teplického četníka, které se dopustil na 26letém cukrářském pomocníkovi Jindřichu Strnadelova, československém státními příslušníkova polské národnosti, na strážnici teplického hlavního nádraží a velice rozčilila veškerou veřejnost ústeckého okresu.
Věc měla se takto: Cukrářský pomocník Jindřich Strnadel, 26letý, ženatý, příslušný do Karvinné v okrese fryštátském ve Slezsku, jel dne 11. října 1933 z Ústí nad Labem nakupovati na trh do Teplic pro svého šéfa, pana Rotsche (kavárna a cukrárna).
Na nádraží zadržel Strnadela četník a tázal se ho po lidštinách. Strnadel ukázal mu domovský list, jemuž však četník nevěřil. Odvedl pak Strnadela na strážnici hlavního nádraží.
Když tam přišel a byl tam již městský strážník, zvolal četník hlasitě na Strnadela hrubým hlasem: »Vy jste polský kapsář - přiznejte se!«
Strnadel odpověděl: »Nejsem polským státním příslušníkem, nýbrž patřím do Československa a vůbec nejsem kapsář. «
V té chvíli udeřil ho četník pěstí do obličeje. Strnadela, který z rozčilení nad surovým chováním celníkovým nemohl již vypraviti ze sebe odpovědi, tloukl četník gumovým obuškem strážníkovým přes obličej, přes hlavu a do celého těla, až krváceje v bezvědomí klesl. Strnadel může ještě jen udali, že dostal 50 až 60 rám a již při prvých přišel úplně o tři zuby a ostatní byly mu uvolněny.
Když opět nabyl vědomí, byl dopraven v 1/2 2 hod. odpoledne do teplického policejního vězení. Večer v 1/2 9 hod. zavolali Strnadela opět na policejní strážnici, kde ho obklopilo 8 četníků. Četníci zatím zjistili, že se v osobě Strnadelově zmýlili a že není podezřelý. Četníci mu nabídli cigarety, ačkoliv v tomto stavu nemohl vůbec kouřiti a řekli mu: Stal se omyl, ale vlastním jeho zaviněním, poněvadž se mohl prokázati jen domovským listem a nikoliv občanskou legitimací. Pak prášili Strnadela, aby mlčel, aby nepřipravuj četníka o existenci. Že prý mu zaplatí. Strnadel šel pak ihned dne 12. října k lékaři dr. Schellovi
v Bokově u Ústí nad Labem, který zjistil na celém těle krvavé podlitiny způsobené mnoha ranami a že mu schází tři zuby. Strnadel obrátil se pak na JUDra Heřmana Schneidera z Ústí nad Labem, v domě Anglabanky, který mu doporučil, aby žádal od cedníků 1000 Kč bolestného a 600 Kč za nové zuby. Strnadel dohodl se s vrchním strážmistrem, který zvlášť přišel do Ústí nad Labem. na odbytném 1000 Kč a peníze přijal. Ale Strnadel, který byl strašlivé ztýrán, byl týden nezpůsobilý k práci a od té doby jest ještě nervové chorý a nedostalo se mu náhrady.
Tážeme se pana ministra věcí zahraničních a ministra vnitra:
Co zamýšlejí páni ministři učiniti s tímto hrubým porušením a přestoupením služební povinnosti onoho četníka v Teplicích?
Postaráte se, aby dotčený četník byl co nejpřísněji potrestán a aby se poškozenému Strnadelovi, který ještě dnes jest nervově chorý, dostalo přiměřené náhrady?
V Praze dne 6. dubna 1934.
Babel, Russ,
Steiner, J. Svoboda, Novotný, Tyll, Procházka, Zápotocký, Juran, Čižinská. Śliwka, Dvořák, Kopecký, Štourač, Török, Kliment, Kubač, Krosnář, Bílek, Vallo, Hodinová-Spurná, Höhnel.
2601 VII (překlad).
Interpelace
poslance Höhnela a soudruhů ministrovi vnitra
o přehmatech a nekorektním jednání pra-
porčíka Nováka, nyní velitele četnické
stanice ve Cvikově.
Obyvatelstvo okresu cvikovského si již delší dobu stěžuje na rozličné přehmaty praporčíka Nováka. Jest to zvláště jeho hrubé jednání při úředních činnostech, kterého se pan praporčík dopouští a kdy dokonce již častěji bezbranné lidi zesměšňoval a bil.
Ale upozorňují nás stále i na jiné věci. Tak nám bylo oznámeno, že praporčík, když byl ještě velitelem četnické stanice v Krompachu-Valech, když se obnovovaly a malovaly úřední místnosti, dal tuto práci provésti jistému hakenkrajclerskému malíři ze Suška, ačkoliv se o tuto práci ucházeli zdejší malířští mistři. Takový postup musí pochopitelně způsobiti nevůli živnostníků trpících nouzi. Pana praporčíka Nováka docela všeobecně
označují jako fašistu sympatisujícího s hakenkrajclery.
V poslední době má pan praporčík spadeno na časopis »Arbeiter-Illustrierte Zeitung«. Tak již několikráte hrozil jednomu hostinskému v Hoffnungu u Cvikova, že mu odejme hostinskou koncesi, nezmizí-li z hostinské místnosti časopis »Arbeiter -Illustrierte Zeitung«. Upozorňujeme, že tento časopis vychází v Československu a že jeho rozšiřování dosud ještě nebylo zakázáno. Než zdá se, že se panu praporčíkovi nelíbí, jak tento časopis slovem a obrazem ostře kritisuje fašismus.
3. února t. r. zabavil praporčík slečně Marii Juhnové v Glasentu u Cviková její psací stroj, pro nic jiného, než že ji občas navštěvoval jistý odborový tajemník ze Cviková, který jest jejím přítelem. Ostatně domovní prohlídka byla marná, ale slečně Juhnové nebyl do dneška jedí psací stroj vrácen.
Tážeme se pana ministra:
Jest pan ministr vnitra ochoten dáti tuto věc ihned a řádně vyšetřiti?
Jest pan ministr vnitra ochoten pohnati pana praporčíka Nováka k odpovědnosti a uvedeným osobám dopomoci k jejich právu?
V Praze dne 13. dubna 1934.
Höhnel,
Sliwka, Steiner, Hodinová-Spurná, Procházka, Bílek, Štourač, Krosnář, Dvořák, Kopecký, Tyll, Novotný, Hadek, Čižinská, Zápotocký, Kubač, J. Svoboda, Juran, Török, Kliment, Babel, Vallo, Russ.
2601/VIII (překlad).
Interpelace
poslanců K. Sliwky, Klimenta a soudruhů
ministru spravedlnosti a ministru zahraničních věcí
o zatýkání Poláků a vypovídání Poláků
z Československé republiky a českých
občanů z Polska.
Ve spojitosti s posledními událostmi na území českého a polského Slezska a odtud vyplývajícím vzrušením na jedné i druhé straně přikročili místní činitelé českoslovenští příliš horlivě a s újmou pro dobré soužití českého i polského pracujícího lidu k »udávání a stíhání« provinilých. Tak byl již zatčen Karel Szuscik z Mistřovic, nezaměstnaný, dále Karel Wdówka a Alois Duda z Horního Těrlicka, obyvatelé českoslovenští pol-
ského původu, pro holé denunciace. Stejně byli uvězněni občané polští: prof. Kulisiewicz z Polského Těšína a spisovatel Kaszycki z Varšavy a rovněž i studující zemědělství Sprenzel z Polského Těšína prý proto, že provozovali propagandu nepřátelskou Československé republice. Nedávno bylo vypovězeno výměrem zemského úřadu v Brně 72 Poláků z třineckých hutí a 23 dělníků, občanů polských, z petrovické továrny na sodu Polská vláda vypověděla v 5 dnech 5 občanů československých odvetou za vypovídání Poláků z Československé republiky z práce a zatýkání. Zájem pracujícího lidu Polska a Československé republiky vyžaduje, aby všechny výpovědi z práče z důvodu státní příslušnosti a zatčení pro příslušnost jazykovou nebo stranickou byly odvolány a zrušeny, jelikož celý takový postup nebo snad další odvetná opatření povedou ke smutným následkům, při čemž stranou, která nejvíce utrpí, bude dělník jak český, tak i polský.
Proto se táží podepsaní poslanci klubu komunistické strany, co hodlá učiniti pan ministr spravedlnosti a pan ministr věcí zahraničních,
aby zatčení byli propuštěni na svobodu,
alby vypovězení ze státního území a z práce jak Češi z Polska, tak i Poláci z tatí třineckých a z petrovické továrny byli znovu přijati do práce, aby jim bylo uděleno povolení k pobytu a zaměstnání a aby jim byla nahrazena ztráta výdělku?
V Praze dne 28. března 1934.
Šliwka, Kliment,
Steiner, Novotný, Bílek, Hadek, Juran, Kopecký,
Krosnář, Štourač, Török, Tyll, Zápotocký, Kubač,
Dvořák, Russ, Čižinská, Babel, Hodinová-Spurná,
Procházka, Höhnel, J. Svoboda, Vallo.
Původní znění ad 2601 VI.
Interpellation
der Abgeordneten Babel, RUSS und Genossen
an den Aussenminister und den Innenminister
in Angelegenheit einer brutalen Misshandlung und Körperverletzung eines tschechoslowakischen Staatsbürgers polnischer Nationalität durch einen Gendarmen am Teplitz-Schönauer Hauptbahnhof.
Trotz gezahlten Schweigegeldes von 1. 000 Kč sickerte in Aussiger Bezirke nach längerer Zeit folgender unerhörter Brutalitätsakt eines Teplitzer
Gendanmen an dem 26jährigen Konditorgehilfen Heinrich Strnadel, tschechoslowakischer Staatsangehöriger, polnischer Nationalität, im Wachzimmer des Teplitzer Hauptbahnhofes durch und verursacht grosse Erregung in der gesamten Oeffentlichkeit des Aussiger Bezirkes.
Der Tatbestand ist folgender:
Am 11. Oktober 1933 fuhr der Konditorgehilfe Heinrich Strnadel, 26 Jahr alt, verheiratet, heimatszuständig nach Karwin, Bezirk Freistadt in Schlesien, von Aussig für seinen Chef Herrn Rotsch (Kaffee und Konditorei) zum Markt nach Teplitz einkaufen.
Am Bahnhof wurde Strnadel von einem Gendanmen angehalten und um seine Papiere befragt. Strnadel zeigte seinen Heimartschein, dem aber der Gendarm keinen Gauben schenkte. Strnadel wurde auf die Wachstube des Hauptbahnhofes abgeführt.
Dort angekommen, wo sich schon ein Stadtpolizist befand, sagte der Gendarm zu Strnadel mit lauter grober Stumme: »Sie sind der polnische Taschendieb - gestehen sie es ein!«
Strnadel antwortete: »Ich bin kein polnischer Staatsangehöriger, sondern gehöre in die Tschechoslowakei und überhaupt kein Taschendieb. «
Im selben Augenblick schlug ihn der Gendarm mit der Faust ins Gesicht. Strnadel, der vor Aufregung über das grobe Vorgehen des Gendarmen keine Antwort mehr gaben konnte, wurde mit dem Gummiknüppel des Polizisten von dem Gendarmen so über Gesicht, Kopf und den ganzen Körper geschlagen, bis er ohnmächtig blutend zusammensank. Strnadel kann nur noch angeben dass er 50-60 Schläge erhielt und schon bei den ersteren 3 Zähne ganz verlor und alle übrigen gelockert waren.
Nachdem er wieder sein Bewustsein erlangt hatte, brachte man ihn um 1/2 2 Uhr nachmittag ins Teplitzer Polizeiarrest. Abends 1/2 9 Uhr wurde Strnadel wieder auf die Polizeiwachstube gerufen, wo ihn 8 Gendarmen umgaben. Die Gendarmerie hatte unterdessen festgestellt, dass Srtrnadel verkannt wurde und nichts mit dem Verdacht zu tun hat. Die Gendarmen boten ihm Zigaretten an, obwohl er in diesem Zustande gar nicht rauchen konnte und sagten ihm: »Es war ein Irrtum, den er deshalb selbst verschuldet, weil er nur Heimatschein und keine Bürgerlegitimation vorweisen konnte. Strnadel wurde gebeten zu schweigen und den Gendarmen nicht um die Existenz zu bringen. Er wolle ihn bezahlen. Strhadel ging am 12. Oktober sofort zum Arzt Dr. Schielt Bokau bei Aussig, der Blutunterläufe durch viele Schläge am ganzen Körper und das Fehlen vom 3 Zähne feststellte. Strnadel wandte sich an JUDr. Hermann Schneider, Aussig. Anglobank, und empfahl ihm von den Gendarmen 1000 Kč Schmerzensgeld und 600 Kč für neue Zähne zu verlangen. Strnadel einigte sich mit einem extra nach Aussig gekommen an Oberwachtmeister auf 1000 Kč Abfertigung und übernahm das Geld. Strnadel aber, der schrecklich misshandelt wurde, eine Woche arbeitsunfähig war. ist seit diesem Fall noch nervenleidend und nicht entschädigt worden.
Wir fragen die Herren Aussen- und Innenminister:
Was gedenken die Herren Minister in dieser groben Verletzung und Uebertretung der Dienstpflicht des betreffenden Gendarmen in Teplitz zu tun?
Werden sie die strengste Bestrafung des betreffenden Gendarmen und eine angemessene Entschädigung des geschädigten Strnadel, der »ich noch heulte nervenleidend fühlt, veranlassen?
Prag, den 6. April 1934.
Babel, RUSS,
Steiner, J. Svoboda, Novotný, Tyll, Prochádzka,
Zápotocký, Juran, Čižinská, Śliwka, Dvořák, Ko-
pecký, Štourač, Török, Kliment, Kubač, Krosnář,
Bílek, Vallo, Hodinová-Spurná, Höhnel.
Původní znění ad 2601/VII.
Interpellation
des Abgeordneten Höhnel und Genossen
an den Minister des Innern
wegen Uebergriffen und unkorekten Vorgehen des Fähnrich Novak zur Zeit Kommandant des Gendarmeriepostens in Zwickau.
Von Seiten der Bevölkerung des Bezirkes Zwickau wird schon seit längerer Zeit Klage geführt über die verschiedenen Uebergriffe des Fähnrich Novak. Besonders ist es die grobe Umgangsweise bei den Amtshandlungen, welche der Herr Fähnrich sich zu schulden kommen lässt und wo er sogar schon des Oeftern wehrlose Menschen verhöhnte und prügelte.
Wir werden aber immer wieder auch auf andere Sachen aufmerksam gemacht. So wurde uns mitgeteilt, dass der Fähnrich, als er noch Kommandant des Gendarmeriepostens in Krombach-Schanzendorf war, bei der Renovierung und Ausmalung der Amtslokalitäten diese Arbeit von einem Hakenkreuzler-Malermeister aus Sachsen machen liess, trotzdem sich hiesige Malermeister um die Arbeit beworben. Eine solche Vorgangsweise muss begreiflicherweise den Unwillen der notleidenden Gewerbetreibenden erregen. Herr Fähnrich Novak wird ganz allgemein als mit den Hakenkreuzlern sympatisierender Faschist bezeichnet.
In der letzten Zeit hat es der Herr Fähnrich auf die ATZ (Arbeiter-Illustrierte Zeitung) abgesehen. So hat er einem Gastwirt in Hoffnung bei Zwickau schon einige Male gedroht, dass er ihm die Gasthauskonzession entziehen will, wenn aus der Gaststube nicht die AIZ verschwindet, Wir machen darauf aufmerksam, dass diese Zeitung in der Tschechoslowakei erscheint und ihre Ver-
breitung bis jetzt noch nicht verboten wurde. Doch scheint es die scharfe Kritik an dem Faschismus zu sein, die von dieser Zeitung in Wort und Bild geübt wird, welche dem Herrn Fähnrich nicht gefällt
Am dritten Feber 1. J. beschlagnahmte der Fähnrich bei Fräulein Marie Juhn in Glasert bei Zwickau eine denselben gehörige Schreibmaschine, ohne keinen anderen Grund, als weil ein mit der Mari« Juhn befreundeter Gewerkschaftssekretär aus Zwickau sie manchmal besuchte. Im übrigen war die Hausdurchsuchung ergebnislos, doch hat Fräulein Juhn bis heute ihre Schreibmaschine nicht zurückerhalten.
Wir fragen den Herrn Minister:
Ist der Herr Innenminister bereit diese Angelegenheiten sofort und gründlich untersuchen zu lassen?
Ist der Herr Innenminister bereit den Herrn Fähnrich Novak zur Verantwortung zu ziehen und den in Frage kommenden Personen zu ihren Rechtem zu verhelfen?
Prag, den 13. April 1934.
Höhnel,
Śliwka, Steiner, Hodinová-Spurná, Procházka, Bílek, Štourač, Krosnář, Dvořák, Kopecký, Tyll, Novotný, Hadek, Čižinská, Zápotocký, Kubač, J. Svoboda, Juran, Török, Kliment, Babel, Vallo, RUSS.
Původní znění ad 2601/VIII.
Interpelacja
postów Śliwki Karola, Klimenta i tow.
do ministrów: sprawiedliwości i spraw zagranicznych
w sprawie aresztowania
Polaków i wypowiadania Polaków
z Czeskosłowackiej republiki a
czeskich obywateli z Polski.
W związku z ostatniemu zdarzeniami na terenie czeskiego i polskiego Śląska i stąd wynika-
jacem podnieceniem na jednej i drugiej stronie, przystąpiły lokalne czynniki czeskostowackie zbyt gorliwie i ze szkodą dla sprawy dobrego współżycia polskiej i czeskiej ludności pracujące do »udawania i ścigania« winnych. I tak aresztowano już Karola Szuścika z Mistrzowie, bezrobotnego, dalej Wdówkę Karola i Alojzego Dudę z Górnego Cierlicka, obywateli Czeskostowackiej republiki polskiego pochodzenia na podstawie gołosłownych denunojacyj. Podobnie osadzono w aresztach obywateli polskich: prof. Kulisiewicza z Polskiego Cieszyna i literata Kaszyckiego z Warszawy oraz studenta agronomii Szprenzla z Polskiego Cieszyna porto pod zarzutem, że uprawiali wrogą dla Czeskosłowackiej republiki propagandę. Przed niedawnym czasem wydalono reskryptem urzędu kraj. w Bernie 72 Polaków z hut trzynieckich i 23 robotników, obywateli polskich z piotrowickdej fabryki sodowej --------Rząd polski wydalił w ciągu 5 dni:
5 obywateli czeskosł. w odwet za wydalania Polaków z Czeskosłowackiej republiki z pracy i aresztowania. Interes ludu pracującego Polski i Czeskosłowaekiej republiki wymaga, aby wszelkie wydalania z pracy z powodu przynależności państwowej i aresztowania z powodu przynależności językowej lub partyjnej były cofnięte i unieważniane, ponieważ wszelke takie postępowanie ewentualnie dalsze repressalje doprowadza do smutnych następstw, przy czem najbardziej cierpiącą stroną będzie, jak czeski tak polski rolbociarz.
Wobec powyższego zapytują podpisani posłowie klubu komunistycznej partji, co zamyśla uczynić p. minister sprawiedliwości i p. minister spraw zagranicznych,
aby aresztowani byli wypuszczeni na wolność,
alby wydaleni z granic państw i z pracy: jak Czesi z Polski, tak i Polacy z huty trzyniedkiej i fabryki Piotrowice byli napowrót do pracy przyjęci, pozwolenie na pobyt i zatrudnienie im było udzielane a strata na zarobku urn była wynagrodzona?
Praga, dnia 28. marca 1934.
Śliwka, Kliment,
Steiner, Novotný, Bílek, Hadek, Juran, Kopecký,
Krosnář, Štourač, Török, Tyll, Zápotocký, Kubač,
Dvořák, Russ, Čižinská, Babel, Hodinova-Spurná,
Procházka, Höhnel, J. Svoboda, Vallo.