Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2600.

Zpráva

výboru zahraničního a živnostensko-obchodního

o vládním návrhu (tisk 2581), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení

obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsaná v Praze dne 9. dubna 1934.

I.

Vzhledem k pasivitě albánského zahraničního obchodu se státy, s nimiž má Albánie čilejší obchodní styky, rozhodla albánská vláda minulého roku změniti dosavadní obchodní politiku a nahraditi dřívější smlouvy, upravující hospodářské vztahy se zmíněnými státy, smlouvami novými, jež by lépe odpovídaly změněným hospodářským poměrům přítomné doby.

Albánie sjednala nejdříve navou obchodní smlouvu s Řeckem a vypověděla pak smlouvy s některými jinými státy, mezi nimiž byla také smlouva s Československem ze dne 19. ledna 1926. Platnost této smlouvy uplynula dne 29. prosince 1933 a poněvadž se nepodařilo upraviti do této doby vzájemné obchodní styky mezi oběma státy cestou diplomatickou, nastal mezi Československem a Albánií až do uzavření nové dohody, sjednané v Praze dne 9. dubna t. r., bezesmluvní stav.

V důsledku toho, že Albánie neučinila dosud nijakých opatření, jež by omezovala dovoz zahraničního zboží a má také volný režim pokud jde o příděl devis pro placení zboží ze zahraničí dováženého, mělo Československo relativně značný

zájem na obnově řádných hospodářských vztahů k tomuto státu.

Podle československé statistiky jeví se data vzájemného obchodu takto:

Kok Dovoz z Albánie Vývoz do Albánie Bilance v 1000 Kč

Při tom je míti na zřeteli, že velká část československého zboží vyváženého do Albánie není československou statistikou zachycena. Jde zejména o vývoz československého cukru do Albánie, který československá statistika neuvádí, protože je obsažen ve vývozu přes Terst. Podle albánské statistiky vyvezlo Československo do Albánie v roce 1931 5, 252. 255 kg cukru v hodnotě l, 200. 000 zl. franků (v roce 1932 a 1933 přibližně stejné množství). Proto podle údajů albánské statistiky činí celkový československý vývoz do Albánie okrouhle 10 milionů Kč ročně.

Do Albánie vyváží se hlavně toto československé zboží: zboží skleněné, hli-

něné, bavlněné, vlněné, hedvábné, konfekční, z papíru, kožené, železné, z jiných obecných kovů, stroje a přístroje. Kromě toho byla vyvezena přes Terst - jak již výše uvedeno - určitá množství cukru, která v československé statistice nefigurují při vývozu do Albánie a to podle albánské statistiky v letech 1928-1932 (v q): 46. 912, 45. 225, 52. 172, 51. 653 a 45. 438. Z Albánie dováží se zejména toto zboží: měchýře a střeva, zemina asfaltová, citrony, cedráty, t. zv. albánské dříví a kůže.

Smlouva s Albánií sjednaná dne 9. dubna t. r. spočívá na integrální zásadě nejvyšších výhod a to jak pro nakládání se zbožím (čl. 1-2), tak i s příslušníky, osobami fysickými i právnickými (čl. 4).

Pokud jde o vzájemný dovoz zboží, ustanovuje úmluva (v čl. 3), že obě vlády se musí dohodnouti o jeho úpravě, kdykoli by mělo dojíti k nějaké jeho změně. Zároveň úmluva má ustanovení (v čl. 6), že dbě vlády se dohodnou administrativní cestou o úpravě vzájemného dovozu pro přítomnou dobu. To se také stalo.

Ze zásady nejvyšších výhod byly v úmluvě stipulovány (v čl. 5) výjimky, kte-

ré má republika Československá i v jiných obchodních smlouvách.

Úmluva platí na dva roky. Nebude-li tři měsíce předem vypovězena, prodlužuje se automaticky s možností vypověděti ji kdykoli předem na tři měsíce.

Úmluva nemá zvláštních závazků celně-tarifních. Tuto otázku nepřímo upravuje ustanovení závěrečného protokolu, které dává oběma smluvním stranám určité možnosti. Kdyby jedna z nich jakýmkoli opatřením zatížila dovoz nebo vývoz, má druhá strana právo žádati jednání o takové otázce. Kdyby toto jednání nevedlo k uspokojivé dohodě, má strana, která o jednání žádala, právo vypověděti úmluvu kdykoli se lhůtou 30 dnů.

Předkládanou obchodní úmluvou upravují se definitivně hospodářské vztahy mezi Albánií a Československem. Lze míti za to, že úmluva přispěje k dalšímu rozvoji vzájemného obchodu mezi oběma státy, což bylo základní pohnutkou vlád obou států pro její sjednání.

Výbor zahraniční navrhuje proto poslanecké sněmovně, aby schválila následující usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsanou v Praze dne 9. dubna 1934, a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 4. května 1934, č. 86 Sb. z. a n.

V P r a z e dne 5. června 1934.

Frant. Tomášek, v. r.,

předseda.

Inž. Jaromír Nečas, v. r., zpravodaj.

II.

Živnostensko-obchodní výbor ve své schůzi konané dne 5. června 1934 projevil souhlas se zprávou výboru zahraničního

a doporučuje poslanecké sněmovně ke schválení připojené schvalovací usnesení.

V P r a z e dne 5. června 1934.

Jos. Netolický, v. r.,

předseda.

Dr. inž. Toušek, v. r.,

zpravodaj.