Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 10. zasedáni.
2572.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne........................................1934,
o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru
na soukromé pojišťovny.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I. Zabezpečovací fondy.
§ 1
(1) Soukromé pojišťovny tuzemské zřízené podle platných předpisů a pojišťovny cizozemské, připuštěné ku provozu pojišťovacích obchodů na území republiky československé (označované společně dále jako pojišťovny), jsou povinny k zabezpečení nároků svých pojistníků nebo jiných osob oprávněných, jež vzešly z pojistných smluv, při nichž pojistné bylo nebo je splatno na území republiky Československé, v dále uvedených pojistných odvětvích zříditi tyto zabezpečovací fondy:
a) pojišťovny, zabývající se - ať výlučně či vedle jiných odvětví pojistných - na území republiky československé pojišťováním na život, jsou povinny zříditi zvláštní fond pro zabezpečení nároků pojistníků nebo jiných osob oprávněných v tomto odvětví pojistném (označovaný dále jako fond A),
b) pojišťovny, zabývající se - ať výlučně či vedle jiných odvětví pojistných - na území republiky československé pojišťováním
proti škodě nebo úrazu, jsou povinny zříditi zvláštní fond pro zabezpečení nároků pojistníků nebo jiných osob oprávněných v těchto odvětvích pojistných (označovaný dále jako fond B). Tato povinnost nevztahuje se na pojištění dopravní, úvěrové, krupobitní a proti škodám způsobeným povětrností; vládním nařízením mohou býti z této povinnosti vyňata další pojistná odvětví, při nichž pojišťovna spravuje pojistné po dobu kratší nežli rok.
(2) Jmění každého fondu jest spravovati odděleně od ostatního jmění pojišťovny a vésti o něm samostatný účet.
§ 2. (1) Povinná výše fondu A rovná se součtu:
1. pojistných reserv pro platná pojištění životní, jež musí býti vypočteny odpovědným pojistným technikem podle zásad schválených ministerstvem vnitra, po odečtení nezaplaceného pojistného, a
2. převodů pojistného v tomto pojištění, stanovených podle pojistně-technických zásad.
(2) Povinná výše fondu B rovná se alespoň 40% předepsaného pojistného v dotčených odvětvích pojistných za uplynulý účetní rok, od něhož bylo odečteno nezaplacené pojistné.
(3) Při zjišťování povinné výše dlužno u obou fondů započítati i podíly, připadající na zajistitele.
§ 3.
(1) Povinná výše fondu musí býti pojišťovnou zjištěna do 4 měsíců každého nového účetního roku, a to podle stavu ke konci roku uplynulého.
(2) Ministerstvo vnitra může přikázati zjištění nebo odhad povinné výše fondu pojišťovny i k jinému určitému dni, určíc zároveň pro toto zjištění přiměřenou lhůtu.
§ 4.
Fond tvoří se tím způsobem, že pojišťovna přikáže mu jmění v té výši jako je povinná výše fondu; jednotlivé součástky jmění ocení se při tom podle zásad platných pro sestavování bilance pojišťoven. Předmětů majetkových, jež byly složeny co předepsaná kauce pojišťovny, nemůže býti použito k tvoření fondu.
§5.
(1) Ke tvoření fondu jsou způsobilé pouze tyto druhy jmění:
1. československé státní dluhopisy a jiné tuzemské cenné papíry způsobilé k ukládání sirotčího jmění;
2. zápůjčky pojišťovnou poskytnuté Československému státu nebo jeho zemím;
3. tuzemské činžovní nemovitosti, nejsou-li zadluženy nad třetinu obecné ceny;
4. tuzemské hypotéky poskytující sirotčí jistoty;
5. vklady u poštovní spořitelny a povinné vklady u československého reeskontního a lombardního ústavu;
6. vklady u zemských peněžních ústavů, u spořitelen a u těch okresních záložen hospodářských, jež požívají plné záruky okresu;
7. Vklady u jiných tuzemských peněžních ústavů, než jsou ústavy uvedené pod č. 5 a 6, jež však nesmějí přesahovati 10% povinné výše fondu;
8. zápůjčky na vlastní životní pojistky, při nichž pojistné bylo nebo je splatno na území republiky československé, nikoli však nad obnos odkupní hodnoty;
9. zápůjčky na cenné papíry pod č. l uvedené, do 75% bursovní kursové hodnoty, kterážto suma však u slosovatelných papírů nesmí přesahovati nejmenší částku, jež by na ně připadla podle slosovacího plánu po srážce poplatků;
10. zápůjčky tuzemským výdělkovým a hospodářským společenstvům (družstvům), u nichž přejímání cizích peněz je vázáno statutární podmínkou, že nemají přesahovati sumy splacené na ručební vklady;
11. pokud jde o fond B, též pohledávky za zajistitelem za nevyřízené škody.
(2) Nedotčena zůstávají ustanovení platných předpisů o tom, jaká část jmění pojišťoven má býti ukládána v československých státních dluhopisech.
§6.
(1) Jednotlivé součástky jmění přikazují se fondu zápisem do rejstříku zabezpečovacího fondu. Formulář rejstříku předepíše ministerstvo vnitra.
(2) Jmění fondu, připadající na podíl pojištění, odevzdaný pojišťovnou co zajistníkem do zajištění, náleží do fondu zajistníkova a
musí býti tímto spravováno. Ku převodu jmění, spravovaného dosud na podkladě uzavřených zajistných smluv zajistitelem, do fondu zajistníkova může ministerstvo vnitra poskytnouti pojišťovně přiměřenou lhůtu, nepřesahující tří let od počátku účinnosti tohoto zákona.
§7.
Není-li povinná výše fondu, zjištěná (odhadnutá) podle § 3, odst. l nebo 2, zplna kryta jměním přikázaným fondu podle § 6, je pojišťovna povinna do 14 dnů po zjištění (odhadu) přikázati fondu potřebné další součástky jmění, nepovolí-li ministerstvo vnitra z důvodů zvláštního zřetele hodných lhůtu delší.
§8.
(1) Pojišťovna je povinna do 14 dnů po zjištění (odhadu) povinná výše fondu podle § 3, odst. l nebo 2 oznámiti tuto výši ministerstvu vnitra a prokázati, že je zplna kryta jměním přikázaným fondu podle § 6. Za tím účelem předloží ministerstvu vnitra prvopis rejstříku spolu s jeho opisem. Prvopis i opis rejstříku musí býti podepsány způsobem předepsaným stanovami pojišťovny pro její písemné závazky.
(2) Ministerstvo vnitra přesvědčí se o tom, že opis rejstříku souhlasí s jeho prvopisem a vrátí prvopis pojišťovně, potvrdivši na něm, že byl předložen. V případě zničení nebo ztráty prvopisu rejstříku má opis, uložený u ministerstva vnitra, spolu se zprávami podle § 10 a výkazy podle § 11 plnou průkazní moc o stavu jmění fondu.
(3) Shledá-li ministerstvo vnitra, že povinná výše fondu nebyla správně zjištěna (odhadnuta), nebo že není zplna kryta jměním fondu přikázaným, nebo že součástky jmění fondu nevyhovují ustanovením § 5, uloží pojišťovně - bez újmy trestního stíhání -, aby zjednala nápravu do lhůty ministerstvem stanovené.
§9.
(1) Jmění fondu ručí za nároky, k jichž zabezpečení byl fond zřízen, a může na ně býti vedena exekuce pouze k uspokojení těchto nároků.
(2) Pojišťovna nesmí zciziti a s výjimkou uvedenou v § 10 ani zatížiti jednotlivé předměty majetkové, jež jsou zapsány v rejstříku
zabezpečovacího fondu, pokud nebyly vyňaty nebo vyloučeny podle §§ 10 nebo 11. Neplatná je smlouva o zcizení nebo zatížení sjednaná pojišťovnou s osobou druhou, která věděla, že jde o takto vázané předměty majetkové.
§ 10.
(1) Vyžaduje-li toho řádná správa fondu, smí pojišťovna vyjmouti z fondu jednotlivé majetkové předměty nebo je zatížiti, avšak jen tehdy, dá-li za to zároveň fondu plnohodnotnou náhradu. Ministerstvo vnitra může povoliti pojišťovně ze zvláštních důvodů přiměřenou lhůtu pro náhradu vyňatých (zatížených) součástek jmění fondu. Výměnu musí pojišťovna vyznačiti ihned v rejstříku (§ 6).
(2) O této výměně dlužno podati ministerstvu vnitra bez prodlení zprávu. Ministerstvo vnitra může povoliti, aby zprávu o stavu zápůjček na pojistky pojišťovna podávala čtvrtletně úhrnnou sumou.
(3) v případech hodných zvláštního zřetele může tuzemská pojišťovna po předchozím souhlasu ministerstva vnitra přechodně vyjmouti z fondu jednotlivé majetkové předměty, nejvíce však 20% z jmění fondu na dobu stanovenou ministerstvem vnitra.
§ 11.
(1) Z fondu A smí býti během účetního roku vyloučena ona část jmění, jež se uvolní splatností pojistné sumy nebo tím, že se jinak ukončí pojistný poměr.
(2) Z fondu B smí býti během účetního roku vyloučena ona část jmění, jíž je třeba k výplatám náhrady škod.
(3) Z fondů A i B smí býti vyloučena dále ona část jmění, o kterou převyšuje jmění fondu povinnou výši fondu, zjištěnou podle § 3, odst. 1 nebo 2.
(4) Pojišťovna vyznačí vyloučení provedená podle předchozích odstavců ihned v rejstříku (§ 6) a předloží ministerstvu vnitra do 14 dnů po skončení každého pololetí účetního roku dvojmo výkaz takto uvolněných částí jmění fondu za uplynulé pololetí. Oba stejnopisy výkazu musí býti podepsány způsobem zmíněným v § 8, odst. 1. Ve výkaze buďtež uvedeny i důvody pro uvolnění částí jmění. Ministerstvo vnitra, přesvědčivši se, že vyloučení bylo odůvodněno, vrátí pojišťovně jeden stejnopis výkazu, opatřený nahlédací doložkou. Shledá-li
ministerstvo vnitra, že vyloučení nebylo odůvodněno, uloží pojišťovně - bez újmy trestního stíhání -, aby zjednala nápravu do lhůty ministerstvem stanovené.
§12.
Jmění každého fondu musí býti chováno v tuzemsku a odděleně od ostatního jmění pojišťovny. Místo úschovy i každou jeho změnu nutno oznámiti neprodleně ministerstvu vnitra, které může, shledá-li odůvodněnou potřebu, naříditi změnu tohoto místa. Ministerstvo vnitra je oprávněno kdykoli zjistiti u uschovatele, zda jmění fondu přikázané je uloženo ve vykázané výši a zda není zatíženo. Uschovatel je povinen dáti ministerstvu k nahlédnutí veškeré požadované doklady ke zjištění tomu potřebné a poříditi pro ministerstvo na jeho dožádání jich opis na náklad pojišťovny. Shledá-li ministerstvo vnitra nějaké závady, uloží pojišťovně - bez újmy trestního stíhání -, aby je neprodleně odstranila do lhůty ministerstvem stanovené.
§13.
(1) Nakládati jměním fondu cizozemské pojišťovny, připuštěné ku provozu pojišťovacích obchodů na území republiky československé, může s právními následky jedině zastupitelstvo (representace), zřízené pro obchodní činnost této pojišťovny na území republiky Československé.
(2) Zastupitelstvo zmíněné v předchozím odstavci musí sestávati alespoň ze dvou osob, z nichž jedna musí býti znalá práv. členové zastupitelstva musí býti československými státními občany, znalí státního jazyka, republiky československé a míti na jejím území své stálé bydliště. Osoby ty musí svými osobními vlastnostmi skýtati záruku za řádné plnění svých povinností a musí býti pro svůj úkol potvrzeny ministerstvem vnitra; potvrzení to může býti ze závažných důvodů dodatečně odvoláno.
(3) K právně závazným jednáním zastupitelstva, pokud jde o jmění fondu, je potřebí souhlasu všech jeho členů.
(4) Nezřídí-li pojišťovna toto zastupitelstvo, ustanoví ministerstvo vnitra pro obchodní činnost pojišťovny zvláštní orgán, nebo odejme pojišťovně připuštění ku provozu pojišťovacích obchodů na území republiky československé a ustanoví likvidátora ke zlikvido-
vání zdejších obchodů pojišťovny. Uvedený zvláštní orgán, ustanovený ministerstvem vnitra, má tatáž práva, jaká by příslušela podle odstavce l zastupitelstvu, nesmí však uzavírati nové pojistné smlouvy. Ministerstvo vnitra zařídí, čeho je třeba k zápisu tohoto zvláštního orgánu nebo likvidátora do obchodního rejstříku a vyměří jim přiměřenou odměnu z prostředků pojišťovny.
(5) Shledá-li ministerstvo vnitra, že je ohrožena splnitelnost zdejších pojistných závazků cizozemské pojišťovny, která byla připuštěna ku provozu pojišťovacích obchodů na území republiky československé, je pojišťovna povinna odstraniti v přiměřené lhůtě, stanovené ministerstvem vnitra, příčiny tohoto stavu. Nestane-li se tak, odejme ministerstvo vnitra pojišťovně připuštění ku provozu pojišťovacích obchodů na území republiky československé a může ustanoviti likvidátora ke zlikvidování zdejších obchodů pojišťovny a zařídí, čeho je třeba k jeho zápisu do rejstříku.
Oddíl II. Ustanoveni o konkursu pojišťovny.
§ 14.
(1) Prohlášení konkursu na jmění pojišťovny oznámí konkursní soud ministerstvu vnitra, jež učiní opatření, aby rejstřík fondu byl ihned uzavřen a aby byla zjištěna povinná výše a jmění fondu ke dni prohlášení konkursu.
(2) Takto zjištěné jmění fondu tvoří zvláštní podstatu (§ 51 konkursního řádu), ze které jest uspokojiti ve stejném pořadí:
1. z fondu A:
a) nároky z pojistných příhod, nastalých před prohlášením konkursu, ve výši příslušných pojistných reserv;
b) nároky na vyplacení odbytného, bylo-li za odkup žádáno před prohlášením konkursu;
c ) nároky z pojistných smluy, zrušených prohlášením konkursu, ve výši pojistných reserv, vypočtených ke dni prohlášení konkursu;
2. z fondu B:
nároky na náhradu kapitálové hodnoty škod z pojistných příhod, nastalých před prohlášením konkursu.
(3) Osoby oprávněné podle odstavce 2 mají postavení oddělných věřitelů podle předpisů
konkursního řádu. K uplatnění těchto jejich nároků v konkursním řízení zřídí jim konkursní soud společného opatrovníka. Ustanovení čl. V, č. l, 3 až 6 zákona ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb. z. a n., kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrci, platí obdobně s tou změnou, že společný opatrovník zastupuje pojistníky jen potud, pokud tito jemu písemně neoznámí, že budou svá práva uplatňovati sami; na to jest upozorniti ve vyhlášce, kterou soud vydá o ustanovení opatrovníka.
§15.
Byl-li prohlášen konkurs na jmění akciové pojišťovny, může ministerstvo vnitra její pojistný stav, k jehož zabezpečení byl zřízen fond, vyjmouti po slyšení zúčastněných ministerstev z konkursního řízení a převésti zcela nebo zčásti se všemi právy a povinnostmi i se jměním fondu na jiného pojistitele, který projeví ochotu tento stav převzíti. Tento převod je osvobozen od veškerých dávek a poplatků.
Oddíl III. Státní dozor nad pojišťovnami.
§16.
(1) Ministerstvo vnitra dozírá na to, aby pojišťovny zachovávaly platné předpisy o pojišťovnách, úředně schválené stanovy, jakož i podmínky, obsažené v koncesní listině nebo v připouštěcím prohlášení. K výkonu stálého bezprostředního dozoru v tomto směru může ministerstvo vnitra ustanoviti na náklad pojišťovny jednoho nebo více vládních komisařů.
(2) Dále dozírá ministerstvo vnitra přímo nebo prostřednictvím svých úředníků na hospodaření pojišťoven. Dozor ten vztahuje se na všechny okolnosti, které jsou předpokladem pro splnitelnost závazků pojišťovny, zejména na to, aby:
reservy pojistného byly odpovědným pojistným technikem správně vypočteny,
součástky jmění byly správně oceněny a podle předpisu uloženy,
povinná výše zabezpečovacího fondu byla správně zjištěna, a aby bylo ke krytí této povinné výše přikazováno fondu v předepsaných lhůtách jmění v potřebné výši a předepsaného druhu,
rejstřík fondu byl řádně veden a v předepsaných lhůtách předkládán, a aby byly v předepsaných lhůtách oznamovány změny nastalé ve jmění přikázaném fondu,
pojistné smlouvy byly uzavírány jedině na podkladě úředně schválených všeobecných pojistných podmínek a podle tarifů pojistného, vzatých úřadem na vědomí,
bylo vedeno správné účetnictví a aby účetní závěrka i výroční zpráva podávaly zevrubná a pravdivá data o činnosti a majetkových poměrech pojišťovny a aby byly podle platných předpisů uveřejňovány.
(3) Pojišťovna je povinna podati ministerstvu vnitra a jeho úředníkům vykonávajícím dozor, jakož i vládnímu komisaři pro ni ustanovenému kdykoli veškerá požadovaná vysvětlení a vůbec umožniti jim účinný výkon dozoru, zejména dovoliti jim nahlédnouti do všech svých účetních knih a dokladů v místnostech pojišťovny.
§ 17.
(1) činnost pojišťovny bude podle potřeby, nejdéle však každého třetího roku na místě prozkoumána úředníkem ministerstva vnitra. Tato revise se vztahuje k zařízení i k veškeré činnosti pojišťovny na území republiky československé.
(2) Při cizozemských pojišťovnách, připuštěných k provozu pojišťovacích obchodů na území republiky československé, může býti revise rozšířena i na činnost cizozemské pojišťovny mimo území republiky československé; pojišťovna je povinna předložiti k tomu účelu požadované výkazy a doklady.
(3) Pojišťovna je povinna při prohlídce býti nápomocna podle pokynů revidujícího úředníka ministerstva vnitra. Náklad spojený s revisí nese pojišťovna.
(4) Opatření, která nařídí ministerstvo vnitra na podkladě výsledku vykonané revise, musí býti pojišťovnou provedena ve lhůtě ministerstvem stanovené.
§ 18.
(1) Pojišťovna je povinna zpraviti včas o veškerých schůzích svých správních orgánů ministerstvo vnitra a vládního komisaře pro ni ustanoveného a oznámiti jim pořad jednáni.
(2) Vládní komisař je oprávněn účastniti se všech schůzí správních orgánů pojišťovny,
ujmouti se kdykoli slova k pořadu jednání a zastaviti až do rozhodnutí ministerstva vnitra taková usnesení, jež podle jeho názoru odporují platným předpisům o pojišťovnách, úředně schváleným stanovám pojišťovny nebo podmínkám, obsaženým v koncesní listině nebo v připouštěcím prohlášení, nebo jež ohrožují řádné hospodaření pojišťovny. Ministerstvo vnitra může vyslati též jako svého zástupce svého úředníka jemuž přísluší stejná práva jako vládnímu komisaři.
Oddíl IV. Ustanovení trestní.
§ 19.
(1) Kdo jako člen správního orgánu, vedoucí úředník, odpovědný pojistný technik nebo likvidátor pojišťovny z hrubé nedbalosti v oboru své působnosti:
1. na újmu fondu podstatně nesprávně zjistí (odhadne) jeho povinnou výši (§ 3),
2. opomine fond zříditi nebo ve stanovených lhůtách doplniti (§§ 4 a 7),
3. vyjme z fondu majetkové předměty nebo je zatíží, aniž současně nebo do stanovené lhůty přikáže fondu plnohodnotnou náhradu (§ 10, odst. 1) neb aniž si opatřil předchozí souhlas ministerstva vnitra (§ 10, odst. 3),
4. vyloučí z fondu části jmění, aniž byly splněny předpoklady stanovené v § 11,
5. zcizí majetkové předměty, tvořící jmění fondu, na jeho újmu nebo dopustí se jednání nebo opominutí, jímž se zmenší jistota jmění fondu,
6. nevede rejstřík fondu anebo v něm nebo v povinných výkazech, zprávách nebo oznámeních v podstatných údajích něco nesprávného uvede nebo zamlčí,
bude potrestán soudem, není-li čin přísněji trestný, pro přečin peněžitým trestem od 5. 000 Kč do 100. 000 Kč.
(2) Stejně bude potrestán, kdo jako člen dozorčího orgánu pojišťovny z hrubé nedbalosti zaviní, že byl spáchán některý čin uvedený v odstavci 1.
(3) Dopustí-li se vinník některého činu uvedeného v odstavci l nebo 2 úmyslně, bude potrestán soudem, není-li čin přísněji trestný, pro přečin vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců a peněžitým trestem od 5. 000 Kč do 100. 000 Kč. Pokud to zvláštní povaha trest-
ného činu nevylučuje, je pokus tohoto přečinu trestný i v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.
(1) Doba, jejíž uplynutí se vyžaduje ku promlčení trestního stíhání přečinu uvedeného v odstavcích l až 3, činí tři roky.
§ 20.
(1) Kdo jako člen správního nebo dozorčího orgánu, vedoucí úředník, odpovědný pojistný technik nebo likvidátor pojišťovny přestoupí v oboru své působnosti některé ustanovení tohoto zákona, prováděcího nařízení k němu anebo jiného platného předpisu o pojišťovnách, nebo úřední příkaz (zákaz) vydaný v rámci uvedených ustanovení, bude potrestán okresním úřadem, nejde-li o čin trestný soudem podle § 19 tohoto zákona nebo podle jiného zákonného ustanovení, pro správní přestupek pokutou od 50 Kč do 50. 000 Kč, v případě nedobytnosti náhradním trestem vězení (uzamčení) podle míry zavinění v trvání nejvýše tří měsíců.
(2) Stejně bude okresním úřadem, nejde-li o čin přísněji trestný, potrestán pro správní přestupek, kdo jakýmkoliv způsobem ruší, ztěžuje nebo znemožňuje výkon revise pojišťovny nebo výkon úředního dozoru nad pojišťovnou.
(3) Skládá-li se správní nebo dozorčí orgán pojišťovny z několika fysických osob, jsou podle odstavce l trestně odpovědni všichni jeho členové, vyjímajíc ty. kteří prokáží, že se nedopustili trestného jednání nebo opominutí.
(4) Pokuta uložená podle odstavce l může býti uložena opětovně, nebude-li ve stanovené lhůtě odklizen stav, jenž se příčí příslušným předpisům nebo úředním příkazům (zákazům).
§ 21.
(1) Při ukládání trestu budiž přihlédnuto k odborné způsobilosti vinníkově, k míře jeho zavinění a k významu zaviněných následků.
(2) Podmíněným odkladem trestu není odložen výkon uloženého trestu na penězích. Je-li však v takovém případě peněžitý trest nedobytný, odkládá se podmíněně výkon náhradního trestu na svobodě.
(3) Peněžité tresty uložené podle tohoto zákona připadají státu.
(4) Přesunouti placení peněžitých trestů, pokud se týče pokut, uložených podle tohoto
zákona, na pojišťovnu, jejíž orgán se trestného činu dopustil, je zakázáno, úmluvy tomu odporující nejsou právně účinné.
§ 22.
(1) Vedoucími úředníky pojišťovny ve smyslu tohoto zákona jsou zaměstnanci, kterým bylo svěřeno vedení pojišťovny nebo pobočného závodu nebo některého samostatného oddělení pojišťovny, a vůbec zaměstnanci, jimž byla pojišťovnou udělena prokura nebo jimž bylo dáno oprávnění nakládati majetkem pojišťovny.
(2) Potrestáním vinníka není dotčeno oprávnění ministerstva vnitra k jinému zakročení podle platných předpisů.
Oddíl V. Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 23.
Ministerstvo vnitra může při prvém zjištění povinné výše fondu v případech hodných zvláštního zřetele prodloužiti pojišťovně lhůtu v § 7 stanovenou na dobu, nepřesahující jeden rok.
§ 24.
Ustanovení tohoto zákona o zabezpečovacích fondech nevztahují se na menší vzájemné pojišťovací spolky podle oddílu E pojistného regulativu platného v zemích české a Moravskoslezské (nařízení ministerstev vnitra, práv, obchodu a financí ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z. ) a podle oddílu E pojistného regulativu platného v zemích Slovenské a Podkarpatoruské (vládní nařízení ze dne 19. října 1922, č. 307 Sb. z. a n. ), pokud spolky ty provozují pouze pojišťování proti škodám požárním, nebo proti škodám na dobytku, ani na zajišťovny.
§ 25.
Zrušují se §§ 27, 38 a 39 pojistného regulativu platného v zemích české a Moravskoslezské a §§ 38 a 39 pojistného regulativu platného v zemích Slovenské a Podkarpatoruské. Ustanovení § 22 cís. patentu ze dne 26. listopadu 1852, č. 253 ř. z. (spolkový zákon) nevztahuje se na pojišťovny.
§26.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení. Povinnou výši zabezpečovacího fondu jest zjistiti po prvé ke dni 31. prosince 1933; lhůty v tomto zákoně stanovené běží, pokud jde o toto prvé zjištění, ode dne účinnosti zákona.
(2) Tento zákon provede ministr vnitra v dohodě s ministrem spravedlnosti.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Při projednávání vládního návrhu zákona o pojistné smlouvě usnesl se senát na resolucí (tisk č. 2247/III), v níž se vyslovuje přání, aby cestou legislativní bylo zabezpečeno - podobně jako ve Švýcarsku, Rakousku a Německu - zřízení fondů prémiových reserv, a aby hodnoty těchto fondů byly zapsány a vedeny v patrnosti ve zvláštním rejstříku. Při projednávání zmíněného návrhu zákona v ústavně-právním výboru poslanecké sněmovny byla uznávána nutnost intensivního dozoru na pojišťovny.
Všem těmto podnětům z kruhů parlamentních, jež nalezly živého ohlasu ve veřejnosti a k nimž i značná část pojišťoven staví se kladně, snaží se vyhověti tento vládní návrh zákona.
Maje na mysli vůdčí zásadu pojistných regulativů: zabezpečení stálé splnitelnosti závazků převzatých pojišťovnami, přikazuje návrh nového zákona ve svém oddílu I. soukromým pojišťovnám, oprávněným vyvíjeti pojišťovací činnosti na území republiky československé, zřízení t. zv. zabezpečovacích fondů. Instituce tato není v našem pojišťovnictví úplně novou; všechny domácí pojišťovny, jež provozují pojištění životní, mají ve svých stanovách ustanovení, že hodnoty, ve kterých jsou uloženy prémiové reservy životního pojištění, budou zapsány ve zvláštní knize, ze které předkládá pojišťovna každoročně podrobný výpis ministerstvu vnitra. Jde tedy jen o další vybudování této myšlenky a o její rozšíření částečně i na pojištění škodové.
Hospodaření jměním těchto fondů ponechává se přirozeně pojišťovnám, jimž jmění to bylo pojistníky svěřeno a jež nemají býti zbaveny své individuelní zodpovědnosti, činnosti pojišťoven, pokud jde o hospodaření tímto jměním, kladou se návrhem zákona meze jen potud, aby odvrácena byla možnost použití nebo dokonce spotřebování tohoto jmění pro jiné účely, než k jakým bylo pojišťovně svěřeno. Rovněž není utvořením těchto fondů bráněno pojišťovnám v další jejich pojišťovací činnosti, aniž ohrožena jejich likvidita ohledně jiných převzatých závazků.
Skoro všechny státy evropské, až na zcela nepatrné výjimky, zabezpečily podobným způsobem své pojistníky. Podobné předpisy mají zejména státy, jejichž pojišťovny obchodují v Československu, nebo s jejichž pojišťovnami jsou naše pojišťovny ve spojení zajišťovacím. Je tedy již z toho důvodu potřebí pečovati o to, aby jmění sloužící ke krytí nároků našich pojistníků nebylo snad použito k uspokojení cizozemských věřitelů cizozemské pojišťovny, jichž právní posice v Československu by byla daleko lepší než ve vlastním státě.
Oddíl II jedná o případu konkursu na jmění pojišťovny. Podle dosavadního právního stavu neměl pojistník při konkursu pojišťovny žádného nároku vůči pojišťovně, nastal-li konkurs před pojistnou příhodou. Měl tedy horší postavení než kterýkoli věřitel pojišťovny. Návrh zákona zjednává v této věci nápravu tím, že tvoří ze jmění zabezpečovacího fondu zvláštní konkursní podstatu, určenou v prvé řadě k uspokojení nároků pojistníků.