Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedáni.

2570.

Návrh

poslanců Frant. Mašaty, Rud. Berana, dr Juraje Slavika, Nejezchleb-Marchy, Jana Dubického, Jána Petroviče a druhů

na zřízení československé krupobitní a dobytčí pojišťovny.

Ve druhém volebním období podala v roce 1928 vláda návrh čís. t. 1703 posl. sněm. na vydání zákona, jímž se zřizuje československá krupobitní a dobytčí pojišťovna; tento vládní návrh přikázán byl tehdy výboru zemědělskému a rozpočtovému, kdež zůstal neprojednán a nebyl ve třetím volebním období vládou dosud obnoven.

Otázky, jež měly býti tímto vládním návrhem v zájmu zemědělství vyřešeny, řeší se v mezích schválených státních rozpočtů způsobem naprosto nepostačujícím a jelikož zemědělství naše trvající víceletou krisí jest úplně vyčerpáno, znamená pro postižené každá živelní pohroma skutečně existenční ohrožení.

Vzhledem k tomu pak, že i mimořádné poměry povětrnostní ohrožují úrodu našich zemědělců co nejvíce, je nutno, aby otázka zřízení krupobitní a dobytčí pojišťovny byla vyřešena co nejdříve.

Vláda již ve svém návrhu čís. t. 1703-II posl. sněm. předlohu tuto obsáhle odůvodnila a další roky od doby té naléhavost a důvodnost osnovy jenom opodstatňují.

Podepsaní odvolávají se proto na důvodovou zprávu vládního návrhu čís. t. 1703-II posl. sněm. a navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.............................................

jímž se zřizuje Československá krupobitní a dobytčí pojišťovna.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

část prvá.

Organisace pojišťovny.

ústředí a odbočky.

§ 1.

(1) Za účelem provádění pojišťování podle tohoto zákona na základě vzájemnosti

zřizuje se "československá krupobitní a dobytčí pojišťovna" se sídlem v Praze.

(2) Tato pojišťovna jest právnickou osobou, může svým jménem nabývati práv a zavazovati se, může žalovati a býti žalována.

(3) Pojišťovna, jejíž působnost vztahuje se na celé státní území, jest oprávněna zřizovati podle potřeby odbočky.

Odbory a oddělení pojišťovny.

§ 2.

O) Pojišťovna skládá se ze dvou odborů a to:

1. pro pojišťování proti škodám krupobitním a

2. pro pojišťování dobytka.

(2) v odboru pro pojišťování dobytka jednak se zajišťuje část risik spolků pro pojišťování dobytka (§ 52), jednak se pojišťuje přímo (§ 58).

(3) Pojišťování risik krupobitních, jakož i risik téhož druhu při pojišťování (zajišťování) dobytka provádí se pojistně technicky v samostatně účtujících pojišťovacích odvětvích.

Členství.

§ 3.

Členem pojišťovny jest:

1. pojištěnec, pokud trvá pojistný poměr ku pojišťovně. Více pojištěnců, kteří jsou majiteli společně pojištěného podniku nebo jeho pojištěné části, mohou býti zastoupeni v jednotlivých pojišťovacích odvětvích vždy jen jedním členem,

2. spolek pro pojišťování dobytka podle § 49, jehož přihláška byla pojišťovnou přijata, pokud trvá zajistný poměr ku pojišťovně.

Orgány.

§ 4. (1) Orgány pojišťovny jsou:

1. výbory odborů a společná jejich shromáždění,

2. představenstva odborů a společná jejich shromáždění,

3. předseda pojišťovny (jeho náměstkové),

4. ředitelství.

(2) Výbory a představenstva odborů (orgány odborů) projednávají samostatně záležitosti Vlastní agendy (§ 2, odst. l a 2); pouze o věcech společných neb o věcech, jež nutno podle jejich povahy řešiti jednotně, jednají ve společných shromážděních (§ 10, odst. 3).

(3) Společné věci jsou:

1. záležitosti zaměstnanecké,

2. záležitosti týkající se organisace pojišťovny,

3. záležitosti, týkající se majetku, zejména jeho nabývání, zatížení a zcizení.

(4) Vzájemnou dohodou obou odborů se stanoví, které záležitosti se mají projednávati podle povahy věci jednotně.

Výbory odborů.

§5.

(1) Celkový počet členů obou odborových výborů (§4, odst. 1) stanoví statut pojišťovny.

(2) Výbory odborů se skládají z části z členů volených jednak zájmovou skupinou pojištění krupobitního, jednak zájmovými skupinami pojištění dobytka, z části pak z členů jmenovaných vládou na činnostní období z odborníků (§ 15).

(3) Za každého člena volí (jmenuje) se jeho náhradník.

(4) Volby se provádějí podle zájmových skupin pojištěnců tím způsobem, že každá zájmová skupina volí samostatně část členů (náhradníků) výboru na ni připadající.

(5) Zájmové skupiny pojištěnců tvoří veškerenstvo členů:

a) pojištění krupobitního,

b) zajištění skotu, c) zajištění koní,

d) přímého pojištění skotu,

e) přímého pojištění koní.

(6) Celkový počet členů obou výborů odborů rozvrhne se na jednotlivé zájmové skupiny pojištěnců podle poměru pojistného předepsaného v posledním pojistném roce. Při zajišťování dobytka nepřihlíží se k části pojistného, jež připadá spolkům pro pojišťování dobytka (§ 56, odst. 1).

§ 6.

(1) členové uvedení v § 3, č. l jsou k volbě oprávněni, jsou-li členy pojišťovny již prvního dne v měsíci předcházejícím vypsání volby (rozhodný den), jestliže jsou jimi jesle v den vypsání volby a nejsou, pokud jde o fysické osoby, vyloučeni z práva voliti.

(2) Z práva voliti jest vyloučen, kdo pravoplatným rozsudkem trestního soudu byl odsouzen pro zločin, přečin nebo přestupek, pro který podle platných ustanovení byla soudem vyslovena ztráta volebního práva do obcí, pokud ztráta tohoto práva v den vypsání volby nepominula (§ 3 řádu volení v obcích).

(3) členové uvedení v § 3, č. 2 (spolky pro pojišťování dobytka) jsou k volbě oprávněni tehdy, jestliže byli již členy pojišťovny 1. ledna roku, v němž byly volby vypsány.

(4) Volební právo vykonává jménem spolku jeho výbor.

(5) členům k volbě oprávněným náleží do 20. 000 Kč pojištěné (zajištěné) hodnoty jeden hlas, za každých dalších plných 20. 000 Kč další hlas, nejvíce 5 hlasů.

§ 7.

(1) Volitelným jest státní občan republiky československé, který je v den volby svéprávný, jest aspoň jeden rok před vypsáním volby členem pojišťovny, nebo spolku pro pojišťování dobytka a není výslovně vyloučen z práva voliti (§ 6, odst. 2) nebo z volitelnosti.

(2) Volitelný jest též zákonný zástupce právnické osoby a zmocněnec majitele pojištěného podniku (jeho části), výhovu je-li jinak podmínkám volitelnosti, i když sám není členem pojišťovny nebo spolku pro pojišťování dobytka.

(3) Z volitelnosti jest vyloučen:

a) kdo pravoplatným výrokem soudním byl zbaven práva volně nakládati se svým majetkem,

b) kdo upadl v konkurs, pokud trvá řízení konkursní, jakož i ten, o jehož jmění se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené.

§ 8.

(1) Volby připravuje a řídí volební komise pojišťovny, jíž náleží zejména rozhodování

o právu voliti a volenu býti (§§ 6 a 7), o kandidátních listinách a jejich úpravě, provedení skrutinia a zjištění výsledku voleb.

(2) Volební komise skládá se z předsedy pojišťovny nebo jeho náměstka jako předsedy a z přísedících. Přísedící jmenuje ministr zemědělství z voličů pojišťovny tak, aby byly ve volební komisi zastoupeny podle obdoby § 5, odst. 6 všechny zájmové skupiny pojištěnců (§5, odst. 5). Za každého přísedícího jest podle týchž zásad jmenovati náhradníka.

(3) Volební komise usnáší se platně za přítomnosti každého počtu členů nadpoloviční většinou. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, jenž jinak nehlasuje.

(4) Z rozhodnutí volební komise možno se do 8 dnů po vyrozumění strany odvolati u volební komise k ministerstvu zemědělství.

(5) Vypsání voleb do výboru nutno veřejně vyhlásiti. Volby konají se podle zásady poměrnosti a na základě kandidátních listin tím způsobem, že volič zašle pojišťovně poštou svou volební legitimaci, vydanou pojišťovnou a připojí kandidátní listinu.

§ 9.

Kandidátní listiny, v nichž může býti kandidováno nejvýše tolik osob, kolik členů a náhradníků má býti voleno, jest podati u předsedy volební komise nejpozději třicátý den přede dnem voleb. K platnosti kandidátní listiny je potřebí, aby byla podepsána určitým minimálním počtem voličů, jejž pro každou zájmovou skupinu stanoví statut pojišťovny. Nebyla-li podána včas žádná kandidátní listina, sestaví ji volební komise. Byla-li uznána za platnou jen jedna kandidátní listina, volba se nekoná a volební komise prohlásí v den volby za zvolené všechny kandidáty, kteří byli platně kandidováni. Skrutinium provádí se podle obdoby ustanovení platných pro volby do obecního zastupitelstva.

§ 10. (1) Výborům odborů jest vyhrazeno:

1. voliti členy představenstva odborů a jejich náhradníky (§ 11, odst. 3 a 5),

2. usnášeti se o výroční zprávě, účetní uzávěrce a o propuštění členů představenstev odborů ze zodpovědnosti,

3. usnášeti se o všech věcech, jež jim představenstva odborů předloží k rozhodnutí.

(2) Výboru odboru pro pojišťování dobytka jest kromě toho ještě vyhrazeno usnášeti se:

1. o normálních stanovách spolků pro pojišťování dobytka,

2. o návrzích podle § 52, odst. 2, 3 a 4,

3. o zřízení podniků a účasti na nich podle § 59.

(3) Společnému shromáždění výborů odborů náleží usnášeti se:

1. o nabytí, zatížení a zcizení nemovitostí pojišťovny mimo nabytí nemovitostí v řízení exekučním, konkursním a vyrovnávacím k cíli odvrácení škody,

2. o služebním řádu zaměstnanců (§ 17),

3. o statutu pojišťovny (§ 19),

4. o jiných věcech, jež se mají projednati ve společném shromáždění (§ 4) a jež mu budou společným shromážděním představenstev odborů předloženy k rozhodnutí.

(4) K usnesením podle odst. 2, č. 2 a 3 a odst. 3, č. l a 2 vyžaduje se schválení ministerstva zemědělství v dohodě s ministerstvem financí, k usnesení podle odst. 2, č. l a odst. 3, č. 3 vyžaduje se schválení vlády.

Představenstva odborů.

§ 11.

(3) Celkový počet členů představenstev obou odborů stanoví statut pojišťovny.

(2) Představenstvům obou odborů a jejich společnému shromáždění náleží usnášeti se o všech věcech, které nejsou výslovné vyhrazeny jiným orgánům pojišťovny.

(3) Představenstva odborů skládají se z členů z části volených příslušným výborem odboru z jeho středu, z části jmenovaných vládou z odborníků na činnostní období.

(4) Pro rozvrh celkového počtu členů na představenstva obou odborů jest obdobně použíti ustanovení § 5, odst. 6.

(5) Za každého člena volí (jmenuje) se jeho náhradník.

(6) Odpadne-li člen představenstva i jeho náhradník, provede se doplňovací volba neb jmenování na zbytek činnostního období.

§ 12.

Počet jmenovaných členů orgánů odborů (§ 4, odst. 2) stanoví se dvěma pětinami všech členů; tito nemusí býti členy pojišťovny.

Předseda.

§ 13.

(1) Předsedu pojišťovny jmenuje vláda na činnostní období. Předseda, jímž může býti toliko státní občan československé republiky, musí bydleti v Praze.

(2) Předseda pojišťovny neb jeho náměstek zastupuje pojišťovnu na venek, svolává schůze a předsedá jim. Hlasuje však pouze při rovnosti hlasů.

(3) Má-li předseda za to, že usnesení jest v rozporu s platnými předpisy, jest oprávněn a povinen předložiti je k rozhodnutí ministerstvu zemědělství a zdržeti výkon až do jeho rozhodnutí.

(4) Představenstva odborů volí ze svého středu po jednom náměstku předsedy s pořadím podle výše pojistného (zajistného) příslušného odboru. Je-li předseda zaneprázdněn, přechází výkon jeho funkce na jednoho z náměstků podle jejich pořadí.

(5) Práva a povinnosti předsedy a jeho náměstků určuje podrobně statut pojišťovny.

Ředitelství.

§ 14.

Výkonným orgánem správy pojišťovny a jejích odborů jest ředitelství, jež sestává z předsedy, obou náměstků a ústředního ředitele.

činnostní období.

§ 15.

činnostní období orgánů pojišťovny trvá 6 roků.

Pozbytí funkce během činnostního období.

§ 16.

Volení činovníci pojišťovny pozbývají svých funkcí, jestliže pozbudou za činnostního období volitelnosti.

Zaměstnanci pojišťovny.

§ 17.

(1) Zaměstnance pojišťovny jmenuje společné shromáždění představenstev odborů. Právní postavení jejich, podmínky přijetí a

propuštění, jakož i služební a zaopatřovací požitky budou upraveny služebním řádem, na němž se usnáší společné shromáždění výborů odborů a schvaluje jej ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí (§ 10, odst. 3, č. 2 a odst. 4).

(2) Služební požitky a právní nároky zaměstnanců nesmějí přesahovati míru jednotlivých druhů platových a služebních práv a nároků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů. V případech zřetele hodných může vláda povoliti úchylku z ustanovení předchozí věty.

Odměny činovnikům.

§ 18.

(1) činovníci pojišťovny s výjimkou ústředního ředitele (§ 14) zastávají své funkce jako funkce čestné, majíce pouze nárok na úhradu hotových výloh a na platy presenční.

(2) Pouze předsedovi a oběma náměstkům může býti ve společném shromáždění obou představenstev stanoven stálý plat místo přesenčních platů.

(3) Bližší předpisy o poskytování těchto platů (odst. l a 2) budou stanoveny ve statutu pojišťovny.

Statut pojišťovny.

§ 19.

(1) Podrobná ustanovení o organisaci pojišťovny, o vzniku a zániku členství, o volbách, o působnosti odboček, o správě pojišťovny a jejího jmění, o způsobu podpisu a vyhotovení listin obsahuje statut pojišťovny.

(2) Statut pojišťovny a jeho případné změny musí býti schváleny vládou a vyhlášeny v úředních listech.

Hospodařeni pojišťovny.

§ 20.

(1) Jednotlivá pojišťovací odvětví (§ 2, odst. 3) jsou vedena na vlastní účet. Společné výlohy rozvrhnou se poměrně na jednotlivá odvětví.

(2) Hospodářský rok jest totožným s rokem kalendářním.

§21.

(1) K úhradě nákladů pojištěni nebo zajištění pojistného roku (odškodnění, správních nákladů, po případě příspěvků k dotování reservních fondů) jsou určeny především prémie a roční příspěvky podle § 25, odst. 3.

(2) Nestačí-li tyto prostředky, možno použíti dále výnosu reservního fondu v běžném pojistném roce a nestačí-li ani tento, podstaty reservního fondu až do 50% jeho stavu.

(3) Jestliže ani takto nemohou býti veškeré náklady pojištění nebo zajištění (odst. 1) plně uhrazeny, rozvrhne se nedostávající částka na pojištěnce poměrně podle předepsané prémie (§§ 34, odst. l a 55, odst. 1), po případě na spolky pro pojišťování dobytka podle zásad stanovených představenstvem odboru úměrně k výši škod.

(4) Statut pojišťovny může připustiti, že neuhrazené náklady pojištění, po případě zajištění nebo jejich část mohou býti výjimečné se souhlasem ministerstev zemědělství a vnitra přeneseny na účet příštího roku, nejvýše však částkou, které bylo použito z reservního fondu.

§ 22.

Jmění pojišťovny smí býti použito pouze k účelům v tomto zákoně stanoveným.

§23.

(1) Pro každé pojišťovací odvětví (§ 2, odst. 3) jest založiti a dotovati reservní fond.

(2) Do těchto fondů plynou:

1. poměrná část státního zakládacího příspěvku (§ 25, odst 2),

2. úroky reservního fondu, pokud jich nebylo v tom kterém roce použito k úhradě nákladů pojištění nebo zajištění (§ 21. odst. 2),

3. přebytky zbývající po úhradě nákladů pojištění nebo zajištění (§ 21, odst. 1),

4. zápisné,

5. pořádkové pokuty (§ 57, odst. 6),

6. propadlá odškodnění (§ 40, odst. 2).

§ 24.

Podrobné předpisy o hospodaření pojišťovny vydá vláda nařízením.

Veřejné příspěvky. § 25.

(1) Peníz, určený zákonem ze dne 4. července 1923, č. 149 Sb. z. a n. o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění pro tento fond, po odečtení částky, jež byla skutečně spotřebována na úhradu škod způsobených živelními pohromami v roce 1924 podle zákona ze dne 25. září 1924, č. 219 Sb. z. a n., tvoří základní fond československé krupobitní a dobytčí pojišťovny, zřízený při ministerstvu zemědělství. Správu fondu vede kuratorium, v němž jsou zastoupena stejnoměrně ministerstva zemědělství, vnitra a financí, jakož i pojišťovna. Stanovy fondu vydá vláda nařízením.

(2) Z tohoto fondu se uhradí náklady spojené se zřízením pojišťovny, věnuje se jí částka 5 milionů Kč na základní jmění, a budou se dotovati, po případě doplňovati podle návrhu společného shromáždění obou představenstev odborů pojišťovny se schválením ministerstev zemědělství, vnitra a financí reservní fondy samostatných pojišťovacích odvětví (§ 2, odst. 3) pojišťovny. Těmito příděly nesmí jmění základního fondu pojišťovny klesnouti pod 20 milionů Kč.

(3) Kromě toho budou poskytovány pojišťovně každoročně k částečné úhradu nákladů pojištění a zajištění z veřejných prostředků tyto příspěvky:

1. ze státních prostředků příspěvek ve výši 0'5% celkové hodnoty pojištěné (zajištěné) u pojišťovny a spolků pro pojišťování dobytka podle stavu koncem pojistného roku, nejvýše však 8 milionů Kč. část příspěvku, připadající na pojištění dobytka spolky, náleží pojišťovně jen částkou odpovídající zajištění. Tento příspěvek bude zařazován v dílčím rozpočtu ministerstva zemědělství,

2. z prostředků fondů, zřízených podle § 108 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n. o přímých daních, zabezpečených zákonem ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n. o poskytování podpor při živelních pohromách, příspěvek ve výši ročních 2 milionů Kč. Příspěvku toho budiž použito výhradně k částečné úhradě nákladů pojištění a zajištění dobytka. Vládní nařízení stanoví, v jakém

poměru bude úhrada této částky rozvržena na jednotlivé fondy.

Rozhodčí soud. § 26.

(1) O stížnostech podaných proti rozhodnutím orgánů pojišťovny o odškodnění podle tohoto zákona a o zamítnutí přihlášky za člena (§ 44, odst. 4) rozhoduje výlučně rozhodčí soud zřízený při pojišťovně.

(2) Rozhodčí soud skládá se ze stálého předsedy, jeho náměstka, dvou přísedících a ze čtyř náhradníků. Předsedu a jeho náměstka jmenuje ministr spravedlnosti dohodná se s ministrem zemědělství ze soudců činných nebo na odpočinku, jednoho přísedícího a dva náhradníky povolává do rozhodčího soudu na činnostní období ministr zemědělství, druhého přísedícího a jeho dva náhradníky volí členové pojišťovny k volbě oprávnění (§ 6) ze svého středu současně s volbou členů výboru (§ 5, odst. 2 a § 8) na činnostní období. Pro volbu přísedícího rozhodčího soudu členy pojišťovny platí obdobně předpisy pro volbu členů výboru (§§ 5-9) až na to, že všechny zájmové skupiny volí společně. Přísedící rozhodčího soudu nesmí náležeti k orgánům pojišťovny, ani nesmí býti v její službě.

(3) Pro každý z obou odborů může býti zřízen v případě potřeby zvláštní rozhodčí soud. Ohledně složení jeho platí ustanovení předchozího odstavce s odchylkou, že každý odbor volí po jednom přísedícím a dvou náhradnících, kteří musí býti vzati z členstva příslušného odboru.

(4) Z rozhodnutí pojišťovny jest se možno odvolati do 15 dnů po doručení rozhodnutí u pojišťovny k rozhodčímu soudu.

(5) Podrobnější předpisy o rozhodčím soudu, zvláště o sestavení senátu a o jednání před ním, jakož i o odměnách přísedícím rozhodčího soudu a zapisovatelům vydá vláda nařízením.

(6) Náklady spojené se zřízením a správou rozhodčího soudu hradí pojišťovna.

Státní dozor. § 27.

(1) Pojišťovna podléhá dozoru státní správy, jejž vykonává ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitra. Jejich stálí dohlédací orgánové mohou účastniti se všech

shromáždění a zasedání orgánů pojišťovny, jakož i volební komise a žádati, aby jim, po př. orgánům k tomu zmocněným byly pojišťovnou předloženy knihy, listiny, zápisy a doklady a aby byla dána vysvětlení potřebná k provádění státního dozoru. Pojišťovna jest povinna předkládati oběma ministerstvům za každý pojistný rok nejdéle do konce června následujícího roku účetní závěrku se statistickými výkazy a se zprávou o hospodaření a vývoji pojišťovny a o způsobu uložení majetku.

(2) Ministr zemědělství v dohodě s ministrem vnitra může rozpustiti orgány odborů neb jeden z nich (§ 4, odst. 2), nedbají-li opětovně ustanovení platných předpisů, nebo vzpírájí-li se příkazům, směřujícím ku provádění státního dozoru, v kterémžto případě jmenuje komisi pro správu a zastupování pojišťovny; jest však povinen učiniti opatření, aby nové volby byly provedeny nejpozději v šesti měsících po rozpuštění.

(3) Ministr zemědělství v dohodě s ministrem vnitra může odvolati předsedu a jmenované členy orgánů odborů (§ 4, odst. 2) i před uplynutím činnostního období, jestliže neplní řádně svých povinností; jest povinen tak učiniti, jestliže byli vyloučeni z volitelnosti (§ 7, odst. 3); v obou případech však třeba ihned provésti nové jmenování na zbytek činnostního období. Stejně může ministr zemědělství odvolati přísedící (náhradníky) rozhodčího soudu, neplní-li řádně svých povinností. Za týchž podmínek může ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem zemědělství odvolati předsedu (náměstka) rozhodčího soudu.

Finanční úlevy.

§ 28.

Pojišťovna a spolky pro pojišťování skotu a koní, zřízené podle tohoto zákona, osvobozeny jsou od kolků a poplatků z pojistných (zajistných) smluv, pokud jde o pojišťování proti krupobití a pojišťování (zajišťování) skotu a koní.

Spolupůsobení obcí.

§ 29.

Obce jsou povinny spolupůsobiti při vyšetřování škod podle tohoto zákona.

Přechodná ustanovení.

§30.

(1) První výbory odborů pojišťovny sestávají každý z 10 členů a jmenuje je vláda. Tyto zůstanou v činnosti až do skončení organisace pojišťovny a provedení řádných voleb, jež sluší provésti nejpozději do tří let od vyhlášení tohoto zákona.

(2) Výbory odborů zvolí si představenstva odborů po 5 členech.

(3) Tyto orgány provedou potřebné práce k tomu, aby s prováděním tohoto zákona mohlo býti započato v den uvedený v § 61, odst. 2.

(4) Druhého přísedícího rozhodčího soudu a jeho náhradníky (§ 26, odst. 2, druhá věta) jmenuje pro toto období ministr zemědělství.

§31.

Provozovací kapitál na první tři léta muže býti pojišťovně poskytnut zálohou ze základního fondu (§ 25, odst. 1); záloha tato musí však býti fondu po skončení pojistného roku bez úroků vrácena.

§32.

(1) Spolky provozující výhradně pojišťování dobytka mohou se přeměniti přijetím normálních stanov (§ 50) a nabytím členství v pojišťovně (§ 3, č. 2) na spolky podle tohoto zákona, usnese-li se o přeměně té a přijetí normálních stanov valná hromada spolku, za tím účelem řádně podle stanov svolaná, nadpoloviční většinou hlasů přítomných. Zamýšlenou přeměnu jsou dosavadní spolky povinny oznámiti ministerstvu vnitra i ministerstvu zemědělství a připojiti průkaz o řádném svolání valné hromady, přesný opis protokolu

o jednání valné hromady, jíž změna na spolek podle tohoto zákona byla usnesena, jakož

i průkaz o tom, že usnesení stalo se nadpoloviční většinou hlasů přítomných.

(2) Ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem zemědělství a spravedlnosti se zmocňuje, aby schválilo podmínky pro převod dobytčího pojištění (zajištění) z dosavadních jeho nositelů na pojišťovnu nebo spolek. Schválením převodu zprošťují se dosavadní nositelé pojištění nebo zajištění veškerých závazků vůči pojištěncům nebo zajištěným nositelům pojištění, kteří vstupují v pojistný nebo zajistný poměr vůči spolku nebo pojišťovně.

Část druhá. Pojištění krupobitní.

Všeobecné předpisy. §33.

(1) O právních poměrech mezi pojištěncem a pojišťovnou v oboru krupobitního pojišťování platí ustanovení zákona ze dne 23. prosince 1917, č. 501 ř. z. o pojišťovací smlouvě, pokud nabyla účinností, po případě příslušná ustanovení titulu sedmého zák. čl. XXXVII/ 1875 (obchodního zákona), ve znění zákona ze dne 7. srpna 1925, č. 202 Sb. z. a n., pokud nejsou tímto zákonem dotčena, jakož i pojistné podmínky (§42).

(2) Pojišťovna smí odmítnouti pojistný návrh pouze tehdy, příčí-li se tomuto zákonu, zákonům shora citovaným nebo všeobecným pojistným podmínkám.

(3) Výpověď se strany pojišťovny jest přípustnou jen z důvodů zákonných.

(4) Výpověď jest účinnou teprve pro příští pojistný rok.

(5) Pojistný poměr pokládá se za sjednaný na neurčitý čas, nevymezí-li pojistník výslovně již předem jeho trvání na určitou dobu.

Pojistné.

§34.

(O Pojistné pozůstává z prémie, v případě potřeby z doplatků (§ 21, odst. 3).

(2) V prémii smí býti započtena jen úhrada pravděpodobně očekávané potřeby nákladů pojištění (odškodnění a správní náklady), po případě s připočtením přiměřené částky pro dotování reservního fondu.

(3) Prémiové sazby odstupňují se jednak podle výše místního nebezpečí, jednak podle citlivosti jednotlivých druhů plodin, při čemž však třeba bráti zvláštní zřetel na oblasti s vysokým stupněm nebezpečí. Příspěvku podle § 25, odst. 3, č. l, jest používati v první řadě ku zlevnění sazeb v posléz uvedených oblastech.

(4) První prémie jest splatná ihned po uzavření pojistné smlouvy, prémie další 1. června; vybírají se však nejpozději do konce září. Doplatky (§ 21, odst. 3) jsou splatný měsíc po předepsání.

(5) Za pojistný rok, v němž pojištěnec vstoupil neb vystoupil z pojišťovny, třeba vždy zaplatiti celoroční pojistné.

Průměrné pojištění.

§ 35.

Vláda může stanoviti nařízením, zda a za jakých podmínek možno místo individuelních každoročních dat vzíti za základ pojištění průměrná data (průměrné pojištění).

Snížení pojištěné hodnoty.

§ 36.

Pojištěnec může nejpozději do 1. června, přihlížeje ke skutečnému stavu plodin, požadovati na pojišťovně snížení pojištěné hodnoty, pokud plodiny nebyly ještě krupobitím poškozeny.

Ohlášení nároků na odškodnění.

§ 37.

Požaduje-li pojištěnec odškodnění, má to ve 3 dnech po nastoupení pojistného případu předepsaným způsobem pojišťovně ohlásiti.

Odhad škody.

§ 38.

(1) Odhad krupobitních škod provádějí nestranní odborní znalci, ustanovení pojišťovnou.

(2) Odborní znalci jsou povinni sděliti poškozenému nebo jeho zástupci, jejž nutno včas o odhadu uvědomiti, ihned výsledek odhadu s výhradou schválení jeho pojišťovnou.

(3) Přítomnost poškozeného při odhadu není pro závaznost jeho nezbytně nutnou.

§ 39.

(1) Není-li pojištěnec spokojen s výsledkem odhadu anebo se stanovením odškodnění, může žádati o provedení druhého odhadu. Žádost možno podati ihned, jakmile bude poškozenému sdělen výsledek odhadu, nejpozději však během nepřekročitelné třídenní lhůty po doručení výměru o odškodnění.

(2) Druhý odhad provádějí znalci, kteří se nezúčastnili prvého odhadu; odhadci zúčastnivší se prvého odhadu mohou však býti sly-