Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedáni.

2557.

Zpráva

výboru zemědělského a rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 2532)

o vyrovnávacích fondech mléčných.

l.

Vládní návrh zákona o vyrovnávacích fondech mléčných představuje toliko jednu část velké pomocné akce, kterou připravila vláda pro povznesení a zabezpečení našeho mlékařství, které má mimořádnou důležitost jak pro zemědělství tak i pro konsum.

Ku posouzení důležitosti této akce jest nutno především s hlediska zemědělského konstatovati, že naše mlékařství v poslední době přišlo do těžké krise cenové a odbytové, která nebezpečně přiostřila obtížnou situaci našeho zemědělství. Hospodářský dosah této mlékařské krise možno posouditi z toho, že mlékařství pro svoji hodnotu a výnos pokládá se za jedno z nejdůležitějších odvětví naší zemědělské výroby, a jestliže i toto odvětví se zhroutilo v důsledku velkého poklesu cen, znamená to další miliardové ztráty pro naše zemědělce. Roční produkce mléka v našem státě při stavu dojnic asi 2. 5 mil. odhaduje se na 5 miliard litrů, a kdyby hodnota jednoho litru mléka se oceňovala na l Kč, znamená to celkovou hodnotu 5 miliard Kč. Z toho možno posouditi, že pro naše zemědělství má to zcela mimořádnou důležitost, aby naše mlékařství bylo zachráněno a povzneseno do spořádaných poměrů odbytových a cenových.

Také vrstvy konsumentské mají mimořádný zájem na úpravě poměrů našeho mlékařství, poněvadž mléko představuje

důležitou potravinu, a jest důležitým úkolem zabezpečiti jeho kvalitu všemi vhodnými prostředky při dopravě od producenta až do rukou konsumenta.

S hlediska těchto zájmů a úkolů vydala vláda podle zmocňovacího zákona vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934, čís. 75 Sb. z. a n. o výrobě mléka a výrobků z mléka a obchodu s těmito potravinami a dále vládní nařízení ze dne 20. dubna t. r. čís. 76 Sb. z. a n. o stanovení pevných cen mléka a smetan, kterážto nařízení upravují celou řadu otázek pro obor výroby, obchodu a cen mléka.

Jako další složku této právní úpravy představuje projednávaný vládní návrh zákona o vyrovnávacích fondech mléčných. Tyto fondy mají se utvořiti ve všech zemích za tím účelem, aby pomocí jich bylo působeno ku usměrňování odbytových poměrů mléka v celém státě. Vládní nařízení o pevných cenách mléka sleduje tu tendenci, aby cena mléka v hlavních konsumních místech byla zlepšena a stabilisována. Při tom jest nutno vyrovnávati veliké rozdíly, které se v přítomné době jeví mezi zpeněžením mléka výrobou másla a sýrů a zpeněžením mléka pro přímou spotřebu. Za tím účelem má se odváděti z mléka čerstvého určitý příspěvek do fondu a fond má poskytovati příplatky na mléko zpracovávané na máslo a sýr. Kromě toho má

lond poskytovati příplatky na to mléko, které přechodně bude vyloučeno z dodávky do konsumních míst z toho důvodu, aby omezila se záplava mléka do velkých měst a aby mléko to se na venkově zpracovalo na mléčné výrobky.

Tato základní myšlenka jest správná a možno konstatovati, že s dobrým výsledkem se provádí též v jiných státech, jako zejména v Rakousku a ve Švýcarsku.

Příspěvek 8 haléřů z l litru mléka sráží M zemědělcům. Fond v každé zemi jest spravován zvláštním kuratoriem, které sestává ze zástupců příslušných ministerstev,

kruhů zemědělských, konsumních, družstevních, obchodních a průmyslových. Za účelem usměrňování trhu může kuratorium stanoviti kontingenty jednotlivých dodavatelů mléka a podle potřeby i dodávkové obvody pro místa, kde placení příspěvků jest zavedeno.

Na základě tohoto posouzení možno uznati, že vládní navrtí zákona o vyrovnávacích fondech mléčných řeší důležitou právní úpravu pro zabezpečení našeho rnlékařství a z toho důvodu doporučuje se tento vládní návrh a připojené 3 resoluce poslanecké sněmovně ku schválení.

V Praze, dne 3. května 1934.

Frant. Mašata v. r., předseda.

Dr. Zadina v. r., zpravodaj.

II.

Vládní návrh zákona o vyrovnávacích fondech mléčných představuje toliko jednu část velké pomocné akce, kterou připravila vláda pro povznesení a zabezpečení našeho mlékařstvi, které má mimořádnou důležitost jak pro zemědělství, tak i pro konsum. S hlediska těchto zájmu a úkolu, vydala vláda podle zmocňovacího zákona vládní nařízení ze dne 20. dubna t. r. č. 76 Sb. z. a n. o stanovení pevných cen mléka a smetany a podle potravinářského zákona vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934, č. 75 Sb. z. a n. o výrobě mléka a výrobku z mléka a obchodů s těmito potravinami, kterážto nařízení upravují celou řadu otázek pro obor výroby, obchodu a cen mléka.

Návrh zákona o vyrovnávacích fondech mléčných obsahuje ustanovení o zřízení zemských fondů v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě a jejich správě, jež je analogická zemským cenovým komisím. Přispívatelem do fondu je každý obchodník mlékem, uvádějícím v místech, pro něž platí zákaz prodeje mléka nepasteurovaného, mléko, smetanu, jogurt do přímého obchodu ať v syrovém, nebo pasteurovaném stavu, nebo jich používá po živnostensku k výrobě jiných potravin. Rovněž výrobci mléka, dodávající do těchto míst mléko a jmenované výrobky mléčné, podléhají stejně povinnosti příspěvkové. Ministr ze-

mědělství muže k návrhu komise stanoviti, že mlékárny v místech s povinnou pasteurisací musí odváděti příspěvek i když neprodávají mléko přímo spotřebiteli. Prakse tedy bude směřovati tím směrem, aby povinností odvádění příspěvků byly tam, kde to půjde, zatíženy mlékárny jako útvar nejsnáze kontrolovatelný. Příspěvek pro fond činí 8 haléřů z l l mléka, nebo 2 haléře z každého litrového procenta smetany. Výše příspěvků jest vládou měnitelná na návrh kuratoria příslušné komise. Povinnost platiti příspěvek náleží zemědělci, jehož mléko přichází do měst příspěvkovou povinností povinných, a v případě, že zaplatí je jiná osoba, jest oprávněna si je sraziti. Příspěvek platí se jednou měsíčně do 15. příslušného měsíce. Prostředků z fondu může býti použito:

1. Na příplatky k cenovému vyrovnání mléka v místech, kde placení příspěvku jest zavedeno a tam zpracováno na máslo a sýry s mlékem konsumním.

2. Na příplatky k cenovému vyrovnání mléka, které bylo z dodávky do těchto míst fondem vyloučeno a přikázáno ke zpracování.

3. Na příspěvek k odškodnění těch, kterým byla úpravou mléčného hospodářství trvale znemožněna hospodářská existence a na příspěvek sběračům mléka, kteří bu-

dou po živnostensku prováděti sběr mléka a dodávati je do mlékáren v místech, kde placení příspěvků jest zavedeno.

Příspěvek tento stanoven na 6 hal. za l litr mléka. Kuratorium stanoví kontingenty jednotlivých dodavatelů a případně i dodávkové obchody pro místa, kde placení příspěvků jest zavedeno. Má právo zastaviti dodávku části nebo celého kontingentu určitého dodavatele, musí za to ovšem poskytnouti odškodnění. Zástupcem osob povinných příspěvkem do fondu jest jejich zájmová organisace. Tresty pro porušení ustanovení zákona o fondu jsou stanoveny do 15. 000 Kč, případně vězením jednoho měsíce. Platnost zákona určena bude prováděcím nařízením.

Vládní předloha zákona o vyrovnávacích fondech mléčných má tudíž snahu vyřešiti nepoměr mezi zpeněžením mléka ve formě mléčných výrobků a ve formě konsumního mléka. Ukládá těm, kteří prodávají mléko konsumní a smetany ve městech s povinnou pasteurisací, povinnost přispívati do mlékařského fondu, ze kterého by se vyplá-

cel příspěvek těm, kteří přebytečné mléko zpracují na mléčné výrobky. Tímto způsobem v souvislosti s pasteurisačním opatřením a pevnými cenami byl by zmírněn tlak konsumního mléka do velkých měst, se všemi stinnými následky. Zvláštní komise ustavené dle zemí by provedly kontingentaci dodávek konsumního mléka do měst s povinnou pasteurisací a úkoly jejich by usnadnila povinná organisace všech prodávajících v těchto městech. Na správu mlékařského fondu budou míti vliv producenti, konsumenti, obchodníci a mlékárny, tedy všechny složky dle dnešního stavu poměrů, přicházející v úvahu. V této osnově jest také poskytnuta možnost odškodniti obchodníky mlékem, pokud by osnovami byli existenčně poškozeni, nehledě k tomu, že velká většina jich má možnost uplatniti se jako dosud prodejem mléka pasteurisovaného, nebo sběrem mléka pro mlékárny.

Pro výbor rozpočtový padá hlavně na váhu, že nově navrhovaný zákon nezatěžuje nikterak státní pokladnu a doporučuje tudíž tuto vládní osnovu zákona poslanecké sněmovně ku schválení.

V Praze, dne 2. května 1934.

Bergmann v. r.,

místopředseda.

Zářecký v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne ...........1934

o vyrovnávacích fondech mléčných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Aby bylo dosaženo stejnoměrnosti v prodeji mléka a v zásobování trhu mlékem a mléčnými výrobky, zřizují se vyrovnávací mléčné fondy (v dalším zvané fondy, fond), jež jsou právnickými osobami a mají sídlo piv zemi českou v Praze, pro zemi Moravskoslezskou v Brně, pro zemi Slovenskou v Bratislavě a pro zemi Podkarpatoruskou v Užho rodě.

§2.

(1) Každý z těchto fondů je zastupován a spravován kuratoriem, jež se skládá: z úředních zástupců ministerstev zemědělství, průmyslu, obchodu a živností, vnitra, sociální péče a z osmi zástupců organisací, z nichž jmenuje:

a) ministr zemědělství čtyři zástupce, a to dva na návrh zájmové organisace výrobců mléka, při čemž jeden zástupce musí býti z řad drobných výrobců mléka, a dva na návrh družstevní zemědělské organisace mlékařské;

b) ministr průmyslu, obchodu a živností dva zástupce, a to jednoho na návrh ústředního svazu československých průmyslníků a jednoho na návrh ústřední rady obchodnictva Československé republiky;

c) ministr sociální péče dva zástupce na návrh zájmové organisace spotřebních družstev. Stejným způsobem jest za každého zástupce (člena) ustanoven náhradník.

(2) Předsedou kuratoria jest úřední zástupce ministerstva zemědělství. Prvého místopředsedu jmenuje ministr průmyslu, obchodu a živností, druhého místopředsedu jmenuje ministr sociální péče.

(3) Funkce členů kuratoria jsou čestné. Členové bydlící mimo sídlo fondu mají nárok na náhradu cestovních výloh a diet z prostředků fondu podle směrnic schválených vládou.

(4) Kuratorium je oprávněno přijímati na účet fondu potřebný počet zaměstnanců fondu, pro něž platí ustanovení § 212, odst. l platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.

(5) členové kuratoria a úředníci fondu jsou povinni zachovávati úřední tajemství.

(6) Fond zastupuje předseda, a kdyby ho něco zašlo, první nebo druhý místopředseda. Znamenání fondu děje se tím způsobem, že k vytištěnému nebo napsanému jménu fondu připojí podpis předseda a některý z místopředsedů, nebo předseda, nebo některý z místopředsedů a vedoucí úředník fondu.

§3.

(1) Fondy hradí všechny svoje potřeby a režijní výdaje z vlastních prostředků (§ 10) a podléhají dozoru nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(2) Kuratoria fondu sestaví koncem roku uzávěrku a předloží ji nejpozději do 30. dubna roku následujícího ministerstvům zemědělství, průmyslu, obchodu a živností, vnitra, sociální péče a financí ke schválení. Schválená uzávěrka bude uveřejněna v úředním listě Československé republiky.

(s) Podrobnější předpisy o organisaci a činnosti kuratoria, jakož i o zásadách účetnictví a bilancování budou stanoveny vládním'nařízením.

§4.

Fond se tvoří z příspěvků podle % 5 a příspěvků jiných.

§5.

1) Přispívatelem do fondu jest:

a) každý, kdo v místech, v nichž bude podle § 10 vládního nařízení ze dne 20. dubna 1934, č. 75 Sb. z. a n., o výrobě mléka a výrobků z mléka a obchodu s těmito potravinami, zakázán prodej mléka mlékárensky neošetřeného, odebírá od výrobce mléko a smetanu a uvádí je za úplatu do přímého konsumu jako mléko, smetanu, mléko kyselé, jogurt, kefír, v syrovém nebo pasteurovaném nebo svařeném stavu, nebo jich užívá po živnostensku k výrobě jiných potravin a pokrmů;

b) výrobci mléka, kteří za úplatu dodávají k přímému konsumu mléko, smetanu, kyselé mléko, jogurt a kefír v místech, v nichž byl podle § 10 ví. nař. č. 75/1934 Sb. z. a n. zakázán prodej mléka mlékárensky neošetřeného;

č) osoby a podniky uvedené pod písmeny a) a b) v místech, pro něž kuratorium zavede povinnost platiti příspěvek do fondu.

(2) Ministr zemědělství může po dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, vnitra a sociální péče k návrhu kuratoria stanoviti, že mlékárny dodávající mléko a smetany do míst uvedených v odstavci l jsou povinny odváděti příspěvky fondu i když neprodávají mléko přímo spotřebitelům; rovněž může stanoviti povinnost těchto podniků oznamovati data o příjmu mléka. Tato svá rozhodnutí vyhlásí ministr zemědělství ve Sbírce zákonů a nařízení.

(3) Příspěvek pro fond činí 8 h z l lit. mléka a 2 h z každého litrového procenta tuku ve smetaně obsaženého. Vláda může na návrh příslušného kuratoria změniti výši příspěvku pro jednotlivé země. Tyto změny vyhlásí vláda ve Sbírce zákonů a nařízení.

(4) V místech prohlášených za uzavřená pro vybírání potravní daně podle ustanovení zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 264 Sb. z. a n., o potravní dani na čáře, může vláda nařízením stanoviti, že příspěvky do fondu ze zboží dopravovaného do obvodu čáry daně potravní budou placeny na potravní čáře, a upraviti podrobnosti tohoto způsobu placení.

(5) Okresní úřady zašlou nejpozději do jednoho měsíce po vyhlášení zákazu prodeje mléka mlékárensky neošetřeného podle § 10, odst. 1 vl. nař. č. 75/1934 Sb. z. a n. kuratoriu seznamy osob a podniků, které v místech, jichž se zákaz týká, mléko prodávají, a oznámí každou změnu v těchto seznamech. Výrobce mléka, kteří zpeněžují mléko přímo v takových místech, oznámí kuratoriu jeho místní důvěrník.

(6) Osoby a podniky jmenované v odstavcích 1 a 2 jsou povinny vésti záznamy o denním příjmu, případně o výrobě a použití mléka.

§ 6.

Pokud příspěvek do fondu zaplatil někdo jiný než výrobce mléka, jest oprávněn sraziti jej z ceny placené výrobci. Ujednání tomu odporující nejsou právně účinná.

§ 7.

(1) Příspěvek do fondu, pokud se neplatí na potravní čáře (§ 5, odst. 4), platí se měsíčně nejpozději do 15. dne příštího měsíce. Úroky z prodlení ve výši 6% se připočítávají při opožděném placení.

(2) Je-li přispívatel v placem příspěvků v prodlení, může mu kuratorium fondu uložiti pořádkovou pokutu ve výši až 5ti násobku dlužného příspěvku. Při prodlení v placení vydá kuratorium výkaz o nedoplatcích, úrocích z prodlení a o případné pokutě a zašle jej dlužníku. Proti výkazu může dlužník podati námitky do 15 dnů ode dne doručení k okresnímu úřadu, který rozhoduje s konečnou platností.

(3) Částky dlužné podle odstavce 2 vymáhají se na žádost kuratoria politickou exekucí a promlčují se jako přímé daně.

§ 8.

Kuratorium může na požádání příspěvky paušalovati. O placení paušálu platí přiměřeně ustanovení § 7.

§ 9.

(1) Přispívatelé jsou povinni poskytnouti kuratoriu všechny žádané informace potřebné pro vyměření příspěvků.

(2) Okresní úřady na žádost kuratoria vykonají šetření o vyměřovací základně pro příspěvky. Za tím účelem mohou provésti prohlídky závodů a nahlédnouti do jejich knih a jiných dokladů. Ministr zemědělství v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, vnitra a sociální péče může ustanoviti k tomuto účelu na účet fondu též jiné vhodné orgány (výzkumné ústavy a pod. ). Majitelé závodů jsou povinni dovoliti zmíněným úředním orgánům prohlédnouti závody a nahlédnouti do knih a jiných dokladů podle § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, při čemž jest šetřiti ustanovení §§ 8 a 10 tohoto ústavního zákona. Výsledků šetření ani okolností při něm zjištěných nesmí býti použito k jiným účelům než k účelům tohoto zákona.

§ 10.

(1) Prostředků fondu může býti použito:

a) na příplatky k cenovému vyrovnání mléka dodávaného do spotřebních míst, kde placení příspěvků jest zavedeno, a tam zpracovaného na máslo a sýry, s mlékem konsumním;

b) na příplatky k cenovému vyrovnávání mléka, které do těchto míst bylo dodáváno, avšak podle § 11 bylo přechodně z dodávky vyloučeno;

c) na příspěvek k odškodnění těch, jimž byla úpravou mléčného hospodářství trvale znemožněna hospodářská existence;

d) na režijní příspěvek sběračům mléka, kteří budou po živnostensku prováděti sběr mléka od drobných výrobců mléka a dodávati j. e do mlékáren v místech, kde placení příspěvků jest zavedeno. Přísípěvek tento činí 6 h na každý litr mléka do mlékárny dodaného.

(2) úhrn plateb podle odstavce l včetně režijních výdajů musí se pohybovati v mezích prostředků zajištěných fondu v § 4.

(a) Prostředků fondu může bytí použito pouze k účelům uvedeným v tomto paragrafu a ku hrazení vlastních vydání.

§ 11.

(1) Kuratorium stanoví kontingenty jednotlivých dodavatelů mléka a smetany a podle potřeby i dodávkové obvody pro místa, lede

placení příspěvků jest zavedeno. Kuratorium má právo za použití ustanovení § 10, odst. l, písm. b) tohoto zákona zastaviti dodávku části nebo celého kontingentu určitého dodavatele po jeho předchozím slyšení.

(2) Osoby a podniky uvedené v § 5, odst. 1. písm. a) zastupuje pro každé spotřební místo výhradně jejich zájmová organisace, která podává návrhy na stanovení kontingentů.

(3) Ministr zemědělství v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, vnitra a sociální péče může vydati organisační směrnice pro tyto organisace.

§ 12.

Fond nepodléhá zvláštní dani výdělkové a je osvobozen od poplatků, pokud provádí úkony pro veřejné účely podle tohoto zákona.

§ 13.

(1) Kdo povinnost uvedenou v § 5, odst. 2 a 6 nebo v § 9 nesplní, bude potrestán okresním úřadem pro přestupek peněžitou pokutou do 5. 000 Kč, při nedobytnosti vězením (uzamčením) do 14 dnů.

(2) Kdo v oznámeních, záznamech nebo informacích uvedených v § 5, odst. 2 a 6 nebo v § 9 v podstatných bodech vědomě něco nesprávného uvede nebo zamlčí nebo se pokusí jakýmkoliv způsobem příspěvek zkrátiti nebo jej zkrátí, bude potrestán okresním úřadem pro přestupek peněžitou pokutou do 10. 000 Kč nebo vězením (uzamčením) do čtyř týdnů. V případě nedobytnosti přemění se pokuta podle míry zavinění v trest vězení (uzamčení) v trvání nejvýše čtyř týdnů. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně, nesmí však vězení (uzamčení) spolu s náhradním trestem za nedobytnou peněžitou pokutu činiti více než čtyři týdny.

§ 14.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem stanoveným vládním nařízením; provedou jej ministři zemědělství, průmyslu, obchodu a živností, vnitra a sociální péče.

Resoluce výboru zemědělského.

1. Vláda se vyzývá, aby pokračovala dále v akci pro zabezpečení našeho mlékařství, zejména též vhodnými opatřeními pro usměrňování produkce mléka se zřetelem na situaci malých a středních zemědělců, a dále pro regulování dodávek a zpracování mléka na cestě od výrobce až ke konsumentovi dle určitého soustavného plánu.

2. Ministerstvo zemědělství se žádá, aby při budování plánu pro regulaci a usměrnění zemědělské výroby, pamatováno bylo také na usměrnění produkce mléčná, při čemž budiž brán zřetel nejen k počtu dojnic k poměru výměry půdy hospodářských jednotek, ale také na způsob a systém tak zvaného výdojného hospodářství s vlastním zřetelem na existenci drobných a středních zemědělců.

3. K zabezpečení většího odbytu mléka a mléčných výrobků - budiž se strany vlády zavedeno opatření, aby:

a) k obchodní výrobě pečiva, hlavně rohlíků a pod. zejména na venkově používáno bylo místo vody - mléka a másla;

b) armáda čsl. zásobována byla mlékem, máslem a sýry v dostatečném množství; c) v trestnicích a jiných ústavech zavedeno budiž stravování mlékem a mléčnými výrobky ve větší míře.