Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2551.

Návrh

posl. Pechmanové-Klosové a druhů na vydání zákona o úpravě domácké práce sklářské (domáckého průmyslu).

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.............1934,

kterým se upravuje domácká práce sklářská (domácký průmysl).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Základní ustanovení.

§ 1.

1. Dělníci po domácku pracující ve výrobě jabloneckého zboží a to ve všech jejích odvětvích, podrobují se průkazu odborné způsobilosti.

2. Dělníci zabývající se touto prací jako dílenští zaměstnanci (dílenští pomocníci) v provozovně zaměstnavatelově podrobují se stejnému průkazu odborné způsobilosti.

§ 2.

1. Průkazu odborné způsobilosti nabývá se po 2leté učňovské době.

2. Výuční osobou je domácký dělník neb výrobce, zaměstnavatel dílenský.

3. Vydání průkazu způsobilosti závisí od složení zkoušky způsobilosti, která se skládá před 7člennou komisí, sestávající ze 3 zástupců zaměstnavatelů (členů společenstev výrobců), ze 3 domáckých dělníků (členů odborových organisací) a člena profesorského sboru Státní odborné sklářsko-obchodní školy v Železném Brodě.

4. a) Zkušební komisi jmenuje po návrhu odborových organisací dělnických a společenstev politický úřad I. stolice. Zkušební komise jmenuje se pro celou oblast sklářskou na dobu 4 let.

b) Eventuelní nutné doplnění komise zkušební provede se stejným způsobem jako její jmenování.

č) Zkušební komise zasedá ve Státní odborné sklářsko-obchodní škole v Železném Brodě.

5. Na základě nálezu zkušební komise vydá tato zkoušenému »průkaz způsobilosti«, který jej opravňuje k samostatné práci jako domáckého dělníka neb dílenského pomocníka.

G. Zkoušku způsobilosti skládá učeň pravidelně z toho oboru práce, ve kterém ztrávil svoji učňovskou dobu, po případě z oněch příbuzných odvětví práce sklářské, jež svou povahou jsou nejbližší onomu výrobnímu odvětví, v němž se učil a jejichž znalost mohl si průběhem a v důsledku svého učňovského poměru osvojiti.

7. Tuto okolnost sluší uvésti před zkušební komisí, která k ní přihlédne a vydaný průkaz způsobilosti vztahuje se pak na určité a jemu příbuzné odvětví, kteráž obě, neb je-li jich více, všechna, buďtež v průkaze způsobilosti výslovně uvedena.

8. Rozsah zkušební látky, organisace zkušební komise a otázka taxy zkušební budou upraveny prováděcím nařízením.

§3.

1. Započetí a skončení učebního poměru musí ohlásiti výuční osoba příslušnému okresnímu úřadu a příslušné odborové organisaci.

2. Přihlášku ke zkoušce způsobilosti musí učiniti vyučený u příslušného okresního úřadu písemným podáním.

3. Svolení ku zkoušce nemůže býti odepřeno.

§4.

1. Domácký dělník ve smyslu tohoto zákona může vyučovati pouze členy své vlastní rodiny.

2. Výrobce, člen společenstva, mů/e vyučovati učně, má-li více než 4 dílenské pomocníky, a to v tom poměru, že na každé další dva dílenské pomocníky může vyučovati jednoho učně, nejvýše však 5 učňů.

, 1 Učební doba u výrobců, členů společenstva, je bezplatná.

4. Učňovský poměr k výrobci, výuční osobě a naopak, řídí se obdobně v ostatním podle platných ustanovení živnostenského řádu (§§ 90--104), pokud tento zákon výslovňě nestanoví jinak.

Přechodná ustanovení.

§ 5.

Samostatní domáčtí dělníci, kteří jsou celý rok na práci sklářskou odkázáni a jimž jest tato práce skutečným a jediným zdrojem existenčních prostředků a kteří jsou nejméně 2 roky ve výrobě jabloneckého zboží činní, obdrží průkaz způsobilosti pro ono odvětví neb odvětví jemu příbuzné, v němž převážnou většinou byli činní.

§6.

1. K tomu účelu vypracují obecní úřad v za spolučinnosti odborových organisací seznamy domáckých dělníků sklářských, kteréžto seznamy budou předloženy okresním úřadům.

2. V seznamu musí býti jasně vyznačeno, jak dlouho a v kterých oborech domácký dělník pracoval, jakož i zvlášť vyznačená okolnost, že domácký dělník je převážnou většinou neb úplně na domáckou práci sklářskou odkázán.

3. Na základě těchto seznamů vydá domáckým dělníkům průkazy způsobilosti okresní úřad.

§ 7.

1. Obecní úřady jsou povinny za spoluúčasti odborových organisací vésti celkové seznamy domáckých dělníků a tyto náležitě po ověření odborné způsobilosti vyučených doplňovati.

2. Za tím účelem mají ti, kdož dosáhli odborné způsobilosti, povinnost obecnímu úřadu tuto okolnost do tří dnů oznámiti.

3. Tyto seznamy musí býti na obecních úřadech veřejně přístupny.

§ 8.

Živnostenská inspekce může kdykoliv o předložení těchto seznamů požádati a jejich přesné a včasné doplňování kontrolovati.

Všeobecná ustanovení.

§ 9.

1. Ve smyslu tohoto zákona jsou povinni výrobci a zprostředkovatelé (faktoři) zadávati práci pouze domáckým dělníkům, kteří mají průkaz způsobilosti.

2. Domáčtí dělníci jsou povinni přijímati práci pouze od výrobců a zprostředkovatelů (faktorů), kteří jsou členy příslušných společenstev.

§ 10.

1. Domácký dělník ve smyslu tohoto zákona nesmí býti nucen k získání živnostenského listu.

2. Ve smyslu tohoto zákona podléhá domácký dělník všem příslušným ustanovením zákona ze dne 12. prosince 1919, č. 29/20 Sb. z. a n.

§ 11.

Účinnost tohoto zákona nevztahuje se na pomocné práce v domácké výrobě sklářské, jako: návlek korálí, střihání skla atd.

Trestní ustanovení. § 12.

1. Porušení ustanovení tohoto zákona trestá úřad I. stolice pokutou na penězích od 50-5000 Kč, neb vězením od 12 hodin do 14 dnů.

2. Při opětovném přestoupení zákona zvyšuje se pokuta na penězích i trest na svobodě dvojnásobkem posledně uložené pokuty neb trestu.

§13.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr obchodu, průmyslu a živností po dohodě s ministrem sociální péče.

Důvodová zpráva.

Ve sklářském průmyslu našem zaměstnána je ve valném počtu výrobních odvětví, zejména ve výrobě jabloneckého zboží, řada po domácku pracujícího dělnictva, jež vede, v přítomné době zejména, těžký zápas o svou existenci. Zápas tento není jen otázkou zaměstnanosti většího, či menšího počtu zaměstnanců, nýbrž je do značné míry i důležitou otázkou úrovně našeho jabloneckého průmyslu, převážnou většinou odkázaného na vývoz. Poměry v tomto odvětví, zvláště pokud jde o výrobky po domácku zpracovávané, jsou valnou měrou rozrušeny i neupraveností pracovních podmínek. Nelze tu pouštět se zřetele zvláštní charakter této práce jakož i pracovní podmínky, jež v oboru domácké práce jsou v podstatě odchylné od všech jiných odvětví výrobních.

Jestliže úprava domácké práce všeobecně v mnohém směru vyžadovala mimořádného zřetele, jenž byl respektován již revolučním N. S. přijetím zákona ze dne 12. prosince 1919, č. 29/20 Sb. z. a n., platí o domácké práci sklářské nejen tyto zřetele všeobecně, nýbrž i zcela mimořádně. Ze tomu tak je ve skutečnosti vysvítá zejména z té okolnosti, že právě

v tomto oboru práce zmíněný zákon ani dnes ještě v celém rozsahu a do všech důsledků není uplatňován. Přesto, že zejména odborově organisované dělnictvo neustává se těchto zákonných opatření dovolávat, přesto, že se právě v tomto směru projevily i některé nedostatky zákona č. 29/20 a že je naléhavě z interesovaných kruhů voláno po jeho náležitém doplnění, a přesto, že v poslední době i úřady pod stálým nátlakem odborových organisací střeží pečlivěji dodržování zákona, nelze dosud tvrdit, že by zákon i ve své původní formě byl v celé zásadě uplatňován. Důvodů proto je několik. Některé leží ve zmíněné již neúplnosti zákona a některé v tom, že úřady, povolané ve smyslu zákona k jeho provádění, nejsou vybaveny dostatečnými možnostmi do všech důsledků plnění zákona zabezpečit. Tak sluší zejména uvésti okolnost, že živnostenské inspektoráty, o něž valnou část agendy zákon opírá, nejsou k tomuto účelu vybaveny jednak potřebným a nutným počtem sil vůbec a kromě toho, že tyto inspektoráty v místech, kde se výroba soustřeďuje, nemají organisovánu samostatnou inspekci domácké práce sklářské. Agenda v tomto směru je již

tak značná, že si čím dále tím více vynucuje takovéto opatření, které je nezbytnou potřebou a jediným prostředkem, jak působit na úpravu pracovních podmínek v tomto oboru výroby. Obtíže, tkvící v pováže práce a její organisaci, zmnožovány jsou za tohoto stavu věcí i tou okolností, že pokles výrobní morálky hodně všeobecný v létech poválečných napomáhá k úpadku jednoho z nejdůležitějších vývozních odvětví a postihuje stát a jeho hospodářství. Pracovní podmínky, vyvíjející se mnohdy jako přímé obcházení zákona, rozrušují mzdy a tím i ceny. Pokles výrobní morálky obětuje zdánlivému kvantitativnímu vzestupu kvalitu a jedna ze základních podmínek naší soutěživosti s cizinou je zmařena. Škody takto vzniklé jsou nedozírné, protože se neomezí jen na dobu trvání krise, nýbrž budou působiti dále po překonání dnešního kritického stavu výroby, ač-li je za těchto podmínek vůbec možno se vzestupem této výroby počítat. Této okolnosti napomáhá valně i onen fakt, jenž se projevil již velmi často, ba stává se i trvalým zjevem ve sklářské práci domácké: že do tohoto oboru práce vřazuje se stále znovu značný počet pracovníků příležitostných, kteří vyřazováni jsouce buď z jiných pracovních oborů, nebo nenalézajíce v nich zaměstnání trvalého, nebo konečně ze snahy zvýšiti svoje výdělečné možnosti vedlejší prací příležitostnou, stěžují pracovní podmínky oněm, kteří v této práci nacházejí jediný pramen obživy. Obtíže takto vznikající nedají se přecházeti pouze konstatováním. Je jim zapotřebí zásadně čelit a znemožnit je právě pro velmi závažné důsledky, které se projevují jako trvalé zlo, které nutně bude brzdit každou řádnou a zdravou úpravu pracovních podmínek a živit vůli podnikatele po snazším zisku nejen na úkor řádných, stabilních pracovníků, nýbrž i na úkor kvality výrobků.

Příliv příležitostných dílníků ze sezónních pracovních o/borů není zlem novým, Jen v této době vystupňovaným krisí sezónního zaměstnání. Právě tak příležitostní dělníci, jež do oboru přivádí snaha zvýšit svoji výdělečnou schopnost vedlejším zaměstnáním, jsou zjevem obvyklým. Obě tyto garnitury přinášejí do tohoto

oboru práce zhusta menší pracovní zdatnost, pokud jde o kvalitu výrobků. Také v době, kdy výroba převážnou většinou spočívala na kvalitním výrobku, toto nebezpečí bylo menší. Kdežto nyní, kdy výroba dodává na trh, a to zejména zahraniční, zboží méně hodnotné, zvětšilo se toto nebezpečí pro domáckého kvalitního skláře neobyčejně. Počítati se zdvižením kvalitní úrovně bez zásahu směrodatných činitelů, čili čekati až si vývoj poměrů vynutí změny, bylo by za dnešního stavu věcí přímo lehkomyslné. A kdyby se tak i stalo nad očekávání brzy a pronikavě, nelze nechávat věci nepřipraveny ani pro tento žádoucí obrat. Avšak dá se velmi důvodně předpokládat, že změny v tomto směru při ponechání věcí ve stavu, v němž se právě nalézají, záhy se nedostaví. Není prozíravé nepůsobiti k žádoucí nápravě již z toho důvodu, že tito příležitostní pracovníci, vedle uvedených předpokladů, přinášejí do oboru i druhou nezdravou snahu, jež nemůže a také nezůstává bez vlivu na poměry, jak byly vylíčeny. Tito pracovníci, vnikající do oboru, přicházejí se snahou získat a přijmout práci za každou cenu. Rozrušují mzdové podmínky do značné míry tímto způsobem a nedbají ani v nejmenším na ostatní předpoklady zejména zákona č. 29/20, o jehož existenci namnoze nemají ani ponětí. A protože -ani zaměstnavatel netouží bez donucení po dodržování tohoto zákona, je mu vítána tato armáda ochotných pracovníků, již dává přednost před uvédomnělym, zejména odborově organisovaným domáckým dělníkem.

Tyto poměry nepostihují jen dělníka! Ze soustavné snahy výrobců i zprostředkovatelů po semeřeslnění tohoto oboru vysvítá zřejmě, že obor domácké práce sklářské, hlavně v jablonecké výrobě, stojí před vážnou otázkou, která znamená nesmírně mnoho pro jeho další existenci.

Není myslitelno, aby bylo možno pomýšleti na částečnou a separátní úpravu otázky týkající se jedné skupiny na domácké práci zúčastněné a neřešit součastně poměry i skupiny druhé, pro tuto výrobu v mnohém směni důležitější. Přejeme-li si vážně ozdravění poměrů, je zapotřebí řešit v celé hloubce a šířce otázku

náležité úpravy předpokladů pro tento pracovní obor. Protože je zřejmo, že příčiny a jejich důsledky se vzájemně prostupují, tvoříce tak pověstný začarovaný kruh, je nutno přistoupiti k řešení základnímu, které by nejdříve obsáhlo nejširší základnu oboru a tou je beze sporu domácký dělník. Ten musí býti v první radě postaven na pevný základ a to i pokud jde

o charakter práce, kterou vykonává. Tento charakter práce je vlastnost stálého dělníka, opírajícího svoji práci o určité učleněné znalosti, urtčitý stupeň zručnosti a zkušenosti. Toto lze docíliti jedině zvláštní vhodnou úpravou na podkladě zákona a k tomu také směřuje předložený návrh zákona.

Návrh vychází tu z poznatků v předchozím uvedených a navrhuje, aby dělnictvo pracující v jablonecké výrobě podrobeno bylo průkazu způsobilosti, založenému na dvouleté době učňovské, ukončené zkouškou před odbornou komisí, která vydá vyučenému osvědčení způsobilosti ku práci v určitých odvětvích v domácké práci sklářské (§§ 1-3).

Ustanovení navrhovaná odpovídají požadavkům a dlouholetému volání sklářského dělnictva domáckého, které bylo již dávno před úsilím výrobců o seřemeslnění tohoto pracovního oboru známo. Odborové organisace uplatňují tento požadavek soustavně, takže není obavy, že by jakýkoli zásah v tomto směru způsobil nějaké vážné zneklidnění, nebo vyvolal odpor příslušných kruhů.

Paragraf 1 má na mysli obojí druh dělníků, uplatňující se v oboru jablonecké výroby, jež oba jsou zahrnuty i pod pojem domáckého zaměstnání ve smyslu zákona č. 29/20.

§ 2 uchyluje se ve svém znění odst. 2. od znění živnostenského rádu jen potud, že počítá s ustanovením § 1, živnostenského řádu ve znění stanovícím, že průmysl domácí bude upraven zvláštními zákony.

Je zřejmo již z okolnosti, že úprava živnostenského řádu, specifikující řemeslné živnosti, vyňala živnosti obchodní a podniky po továrnicku pracující, jakož

i oním ustanovením o úpravě domáckého

průmyslu i tento obor podnikání z přímé působnosti živnostenského řádu, že povaha tohoto výrobního odvětví, jakož i oněch dvou ostatních, je zcela svébytná a bude potřebovati zvláštní úpravy. Nelze míti za to, že úprava podle zákona č: 29/20 plně ohodnotila tyto zvláštnosti oboru, i když pomineme její prokazatelné nedostatky. Je proto zcela na místě a nedá se předpokládati, že by existovaly vážné důvody proti, aby tato opovězená úprava byla provedena a to způsobem, který nejvíce odpovídá požadavkům oboru.

Z toho důvodu i ona další ustanoveni § 2, jakož i všeobecná ustanovení v návrhu obsažená mohou býti posuzována jen potud se stanoviska živnostenského řádu, pokud základy jsou obdobné. Potud s nimi také předložený návrh jako s obdobnými počítá. V ostatním má návrh povahu samostatné úpravy ve smyslu uvedeného ustanovení živnostenského řádu.

Odstavec 8 v § 2 ponechává prováděcímu nařízení vhodnou úpravu podle osvědčených zkušeností v jiných oborech.

§ 4 i zde uchyluje se ve svém znění od živnostenského řádu bazíruje na skutečnosti, že jakákoliv jiná úprava byla by technicky svízelná, ba neproveditelná v úvaze poměrů, v nichž se v tomto oboru domácká práce vyvíjela a vyvíjí.

§ 5 řeší jediným možným způsobem otázku přechodu ze stavu dosavadního do stavu nového, který vznikne vydáním zákona, přihlížeje k tomu, aby nikdo nebyl na svých nabytých právech zkrácen.

Současně poskytne navrhovaný soupis v § 6 teprve možnost úplného přehledu na výrobě jabloneckého zboží při domácké práci zúčastněných.

§ 7 zcela úmyslně zahrnuje tu spoluúčast odborových organisací ze snahy učiniti nejen ve prospěch dělnictva, nýbrž i ve prospěch výroby z odborových organisací legální součinitelé, jejichž prozíravému vedení má býti umožněna soustavná spolupráce.

V § 8 ustanovením o kontrole živnostenskou inspekcí má vzejíti této nikoli nová práce, nýbrž má býti dána nová možnost plniti důležité poslání inspekční a kontrolní a bylo by jen velmi vítáno, kdyby toto

opatření vedlo konečně k přesvědčení, že živnostenské inspektoráty musí býti náležitě vybaveny ke svým důležitým funkcím.

§§ 9-10 jsou jen přirozeným důsledkem předchozích ustanovení a nemůže v nich býti spatřováno jakékoliv opatření mimořádné.

§ 11 vylučuje z platnosti zákona práci pomocnou zcela přirozeně proto, že se na ní nemůže důvodně vztahovat ustanovení o způsobilosti. V ostatním podléhá tato práce přirozeně ustanovením zák. č. 29/20.

§§ 12 a 13 navrhující trestní ustanovení vychází ze zkušenosti, že má-li trest býti účinný, musí odstrašovat a musí býti ukládán po jasném, avšak neprotahovaném a mnohdy úmyslně oddalovaném objektivním a prokazatelném konstatování viny. K tomu mají nejvhodnější příležitost úřady, jimž ať dozor, ať spolupráce v určitém oboru, o nějž jde, je svěřena.

Po stránce finanční úhrady není zapotřebí rozpočtu, protože zákon finanční úhrady nevyžaduje, což je o důvod více, aby byl projednán.

Pro stránce formální se navrhuje, aby návrh přikázán byl výboru sociálněpolitickému a živnostensko-obchodnímu.

V Praze dne 24. dubna 1934.

Pechmanová-Klosová,

dr. Patejdl, Zeminová, Bergmann, Hynek, Vaněk, Richter, Lanc, Slavíček, Stejskal, Netolický, dr. Stránský, Hrušovský, David, Langr, Jos. Tůma, Šmejcová, Fiala,

Sladký, Polívka, Kraus.