Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

m. volební období. 10. zasedáni.

2549.

Návrh

poslance Rud. Berana a druhů na změnu obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, čís. 146 ř. z.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.............1934,

jímž se doplňuje obecný horní zákon ze dne 23. května 1854, čís. 146 ř. z.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

ČI. I.

§ 182 obecného horního zákona doplňuje se takto:

Jde-li o dolové míry nebo přebytky, které dosud nebyly v provozu, může býti dosavadní jich majitel báňským hejtmanstvím vyzván, aby prohlásil, hodlá-li v nich do doby jednoho roku zahájiti provoz. Neučiní-li ve lhůtě k tomu předepsané takového prohlášení, nebo nezahájí-li přes učiněné prohlášení do doby jednoho roku provoz, může mu býti báňským hejtmanstvím uloženo, aby dotyčné míry nebo přebytky přenechal podnikateli, který se o ně hlásí a zároveň se zaváže, že v nich do lhůty stanovené báňským hejtmanstvím zahájí provoz.

Přejímací cenu stanoví, nedohodnou-li se strany, báňské hejtmanství, po vyslechnutí dvou znalců. Vlastnictví dolových měr, resp. přebytků přejde na nového nabyvatele, jakmile tento cenu smluvně sjednanou, nebo báňským úřadem stanovenou, odevzdá dosavadnímu vlastníku, nebo ji pro něho složí u příslušného soudu.

Čl. II.

Báňské hejtmanství může vyvlastněním nebo nucenou výměnou přeskupiti nebo sloučiti porůznu ležící dolové míry a přebytky, nebo dolová pole různých vlastníků tak, aby tvořila nová dolová pole takového tvaru a rozsahu, aby v nich mohl býti zahájen hospodárný provoz. Jde-li o vyvlastnění, platí stran stanovení ceny a nabytí vlastnictví ustanovení předchozího čl. I.

Čl. III.

Báňské hejtmanství provede příslušné vyvlastňovat řízení podle obdoby ustanovení obsažených ve IV. dílu ob. horního zákona.

Čl. IV.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr veřejných prací v dohodě s příslušnými ministry.

Důvodová zpráva.

Vyhrazené předměty jsou předměty nezbytné obecné potřeby a propůjčují se výsostní mocí státní za tím účelem, aby byly v zájmu národního hospodářství dobývány. Svědčí o tom zejména předpisy § 174 horního zákona, které ukládají podnikateli hor, aby propůjčené míry udržoval ve stálém provozu. Od této povinnosti může býti osvobozen v případech jen zcela výjimečných za podmínek uvedených v § 182 hor. zákona povolením klidu v provozu, při čemž lhůty provozního klidu nemají úhrnem přesahovati dobu jednoho roku.

Je však známo, že ustanovení § 182 hor. zákona provádí se velmi liberálně a v důsledku toho zůstávají ležeti ladem rozsáhlá důlní pole, jichž propůjčení si jejich vlastník vyžádal jen za tím účelem, aby si zabezpečil dolový majetek pro budoucnost a zabránil vznikati podnikům konkurenčním.

Takovéto obcházení předpisů o stálém provozu v zájmu soukromopodnikatelském je však v přímém rozporu se stěžejní násadou horního zákona, že vyhrazené nerosty se propůjčují v zájmu obecném a

k tomu účelu, aby byly dobývány. Je proto žádoucí, aby míry, ležící ladem, byly dobrovolně nebo vyvlastněním postoupeny tomu, kdo je chce provozovati.

Také se stává, že dolové pole zůstává ležeti ladem proto, že je uzavřeno v cizích mírách a samo o sobě pro malou rozlohu

nestačí, aby v něm byl zahájen racionelní provoz. Takové závadě lze odpomoci jen sloučením s polem sousedním nebo výměnou za jiné pole a to buď dohodou nebo vyvlastněním.

Finanční zatížení návrhem tímto nevznikne.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu a pak ústavně-právnímu.

V Praze dne 23. dubna 1934.

Beran,

Petrovič, Mrskošová, Kaliňák, dr. Zadina, Vencl, Pozdílek, Škvor, inž. dr. Brdlík, Zářecký, Bistřický, Chloupek, inž. Žilka, Mašata, Nejezchleb-Marcha, Dubický, Dorič, Machník, Bečák, Zeman, Jan Tůma, Vančo, dr. Slavik, Prokop.