Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2527.

Zpráva

výboru zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 2515),

kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27.

února 1934, č. 40/1934 Sb. z. a n.

L

Obchodně-politický poměr mezi republikou Československou a republikou Polskou spočíval od r. 1925 na obchodní úmluvě ze dne 23. dubna 1925, která byla doplněna nebo pozměněna čtyřmi dodatkovými protokoly ze dne 3. července 1925, 21. dubna 1926, 9. února 1928 a 26. června 1928. Od uvedení v účinnost této úmluvy až do r. 1930 vyvíjel se vzájemný zahraniční obchod slibně a zvláště vývoz z Československa do Polska vykazoval v tomto období vzestupnou tendenci a to jak v absolutní výši hodnoty, tak v percentuálním podílu na celkovém vývozu československém. Polský dovoz pak pohyboval se na mírně stoupající linii a činil v těchto létech průměrně 6. 6% celkového československého dovozu. Ovšem náš zahraniční obchod s Polskem byl silně pasivní a toto pasivum značně stoupalo, aniž by však dosáhlo výše z let 1925 a 1928. Pasivní bilance nebyla však v oné době pro nás nebezpečnou, poněvadž mohla býti snadno vyrovnána značným aktivem ve stycích s jinými státy; do ji-

sté míry byla normálním zjevem, béřemeli v úvahu hospodářskou strukturu obou států a to Československa jako státu, vyvážejícího průmyslové výrobky a Polska, vyvážejícího výrobky zemědělské. Obrat nastal počátkem světové krise r. 1930, kdy hospodářské snahy obou států se počaly bráti směrem protichůdným tím, že Polsko zesílilo politiku industrialisační a Československo přistoupilo k ochranným opatřením svého zemědělství. Kromě toho Československo bylo nuceno pokusiti se o snížení svého pasiva s Polskem. Výsledek těchto tendencí byl stálý pokles obratu zahraničního obchodu mezi oběma státy, takže v r. 1933 polský dovoz do československá, který činil v r. 1929 1. 307, 240. 000 Kč, poklesl na 190, 190. 000 Kč a československý vývoz do Polska obnášel pouze 157, 963. 000 Kč oproti 905 mil. 140. 000 Kč v r. 1929. Pokles polského vývozu k nám vyvolal přirozeně se strany polské retorse, jež projevily se omezováním možností našeho vývozu do Polska, zmenšováním dovozních kontingentů, za-

vedením povolovacího řízení na celou řadu nových druhů zboží atd.

Takový stav nemohl přirozeně působiti příznivě na vývoj vzájemného zahraničního obchodu a k revisi staré úmluvy by bylo muselo dojíti dříve či později již pouze s ohledem na úplnou změnu vývozní možnosti nejdůležitějších částí polského vývozu a to vepřů a uhlí.

Za této situace přikročilo Polsko k vydání nového celního sazebníku, jehož nomenklatura rozšířena byla z 217 sazebních čísel starého sazebníku na 1275 sazebních čísel při sazbách větším dílem značně zvýšených. Aby nový celní sazebník mohl nerušené býti uveden v účinnost dnem 11. října 1934, vypovědělo Polsko k tomuto dni naši obchodní úmluvu ze dne 23. dubna 1925; k výpovědi došlo 10. července 1933, takže tato pozbyla účinnosti dnem 10. října téhož roku.

Ihned po výpovědi zahájeno bylo jednání o novou smlouvu, jehož výsledkem jest předkládaná obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934. Tato úmluva skládá, se z rámcové části, z celně-tarifních příloh, obsahujících sjednané smluvní celní sazby v Československu a Polsku, veterinární úmluvu a konečně ustanovení závěrečného protokolu k uvedeným jednotlivým částem.

Pokud jde o rámcovou část a veterinární úmluvu, byly toliko revidovány a novým potřebám přizpůsobeny články, v nichž pro časový odstup od úmluvy z r. 1925 nastaly podstatnější změny v daných předpokladech v důsledku nových zákonných ustanovení, uvedených v účinnost v mezidobí v obou státech, nebo podmíněných novými bilaterálními smlouvami. později uzavřenými. V rámcové části řeší se zejména postavení fysických a právnických osob na území obou států po stránce právní, finanční a majetkové, daňové, obchodní a živnostenské, dále pokud jde o pobyt, o přístup k soudům a k administrativním úřadům, o brannou povinnost atd. Velmi důležitými jsou také ustanovení z oboru celního, mezi nimiž zaujímá významné místo doložka o nejvyšších výhodách, platící při dovozu a

vývozu ve vzájemných stycích, při provádění celních předpisů a ve všech ostatních příslušných ohledech. Z této doložky činí se ovšem výjimka, přípustná podle dnešního mezinárodního názoru. Stejně významná jsou ustanovení o znacionalisovaném zboží, o zpětném vývozu a dovozu, o vráceném zboží a o nekalé soutěži, kterými se v obou státech smluvně váží příslušné autonomní předpisy ve prospěch vzájemné výměny zboží. Následují pak železničně-dopravní ustanovení, která se podstatně neliší od dřívějšího stavu. Nová jest úprava zacházení s loďmi a lodními náklady v námořní plavbě; pokud pak jde o plavbu na mezinárodních řekách, bylo stanoveno, že budou směrodatný příslušné mezinárodní plavební úmluvy.

V oboru celním byly sjednány kromě shora uvedené doložky o nejvyšších výhodách zvláštní smluvní celní sazby pro řadu zboží, které jsou vyjmenovány v listinách A (čsl. smluvní cla) a B (polská smluvní cla). Všeobecně lze říci, že oboustranně byla snaha dospěti ve věcech celních k ujednání, které by podle možnosti se přibližovalo co do výše cel dosavadnímu stavu, pokud arci tomu dovoluje v mezidobí pozměněná celní a obchodní politika a změněná hospodářská struktura v obou státech. Jako již dříve soustřeďovalo se Polsko zejména na úpravu cel pro zemědělské zboží, které tvoří jeho nejhlavnější vývozní zájem. Československá delegace opírajíc se o příslušná zákonná opatření, musila některé nesplnitelné požadavky odmítnouti, jiné značně omeziti a v některých mohla plně neb částečně vyhověti. Tak byly stanoveny smluvní sazby pro melasu, luštěniny, vikev, lupinu, bramborovou sáď a bramborové vločky, různé druhy semen, ovce, vepřový dobytek (zde vázán pouze stav, jak se podává ze zákona), drůbež, raky, vejce a máslo (vázány sazby vyšší), chlupy, peří, měchýře a střeva, určité druhy dříví (vázán dnešní stav), otruby, vyloužené řepné řízky a sušené bramborové zdrtky.

V oboru průmyslovém byl téměř zachován dosavadní stav až na některé položky, v nichž Polsko se vzdalo svého

zájmu; sazby vázány u těchto druhů zboží: dřevěné uhlí, dolomit, ozokerit, terpentýn, minerální oleje, bavlněná příze. len, zboží košíkářské, papír balicí, novinový a cigaretový, řemínky k rozdělovači rouna, překližky, jantarové zboží, cement, olovo, zinek, zinkové plechy, zinková běloba, kyselina sírová, dusíkaté vápno, superfosfáty, kysličník siřičitý. Celkem vázáno jest 80 smluvních sazeb v československém celním sazebníku oproti 608 smluvním sazbám, jimiž vázány jsou celní slevy, které nám poskytlo Polsko na tyto druhy našeho zboží: slad, chmel, vinné hrozny, brynza a tvarůžky, stavební kameny, minerální bahno, minerální vody, plzeňské pivo, barvy a laky, třísloviny, umělé plastické hmoty, kůže, obuv, textilie, gumové zboží, výrobky korkové, košíkářské, celulosu a papír, kameny k broušení a leštění, mlýnské kameny, zboží šamotové, křemenné a magnesitové, kachle na kamna, obkládačky a jiné zboží keramické, porculán, sklo. ocel, železo a železné výrobky, stroje a přístroje ze železa atd., elektrické stroje a přístroje, keramické výrobky pro účely elektrotechnické, piana a všechny hu-

dební nástroje, klobouky, barety, výrobky z celluloidu, bakelitu, galalitu atd.. knoflíky všeho druhu, kartáče, násadky a tužky, jablonecká bižuterie atd.

V systému vázání smluvní celní sazby činí novou výjimku 4 celní sazby po každé straně, jež byly poskytnuty časovým omezením a to až do konce r. 1934.

V závěrečném protokolu, pokud jde o používání celních sazebníků, sjednána byla ustanovení buď tarifikační, neb assimilační klausule a to pro naše zboží u 28 sazebních čísel a pro polské zboží u 14 sazebních čísel. V témž protokolu stanovena byla také zásada, že zboží, podléhající clu, s přirážkami nebo slevami ať procentními nebo pevnými, které se podle ustanovení polského celního sazebníku mají počítati ze sazeb, platných pro naše zboží, pro něž jsou v této smlouvě sjednána smluvní cla, bude požívati výhod těchto smluvních cel, takže za základ budou brána příslušná cla konvenční.

Výbor zahraniční ve své schůzi konané dne 16. března 1934 se usnesl doporučiti poslanecké sněmovně, aby přijala následující schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní a plavební úmluvu mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou v Praze dne 10. února 1934 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40/34 Sb. z. a n.

V P r a z e dne 16. března 1934.

Frant. Tomášek, v. r.,

předseda.

Jan Prokeš, v. r.,

zpravodaj.

II.

Živnostensko-obchodní výbor projednal ve své schůzi konané dne 24. dubna 1934 vládní návrh o obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a

republikou Polskou, usnesl se připojiti se ke zprávě výboru zahraničního a doporučuje poslanecké sněmovně připojené schvalovací usnesení ke schválení.

V P r a z e dne 24. dubna 1934.

Josef Netolický, v. r., předseda.

Jan Slavíček, v. r., zpravodaj.