Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2517.

Interpelace:

I. 'posl. J. Svobody, Krosnáře a soudruhů min. vnitra o strašlivém režimu ve věznici policejního ředitelství v Praze, špatné a nedostatečné stravě, nehygienickém zařízení a špatném nakládání s uvězněnými,

II. posl. Vallo, Steinera, Töröka a soudruhů min.. pošt a telegrafov a min. vnútra pre zabavenie baliku legálnych letákov poštovým. úradom v Dobšine,

III. posl. Hokkyho a druhov vládě o zaradzovaní věcných nákladov škol do rozpočtu obce,

IV. posl. Hokkyho a druhov vládě o ponechaní finančného riaditelstva a 'krajského súdu v Berehove,

V. posl. Hlinku, Rázusa a druhov min. pošt a telegrafov pre slovenský rozhlas,

2517/1.

Interpelace

poslanců J. Svobody, Krosnáře a soudruhů

ministru vnitra

o strašlivém režimu ve věznici policejního řiditelství v Praze, špatné a nedostatečné stravě, nehygienickém zařízeni a špatném nakládání s uvězněnými.

'Poukázali jsme již několikrát na strašlivý režim ve věznici (pražského. policejního řiditelství v Bartolomějské ulici 4., avšak náprava se nestala, ba naopak režim zacházení s uvězněnými, nehygienické a lidskému zdraví nebezpečné zařízení a téměř nestravitelná strava se v poslední době ještě zhoršily. Lidé, kteří ztrávili třeba jen několik dní na. pověstné »čtyrce«, s hrůzou vyprávějí o tamních poměrech.

Vězňům není dovoleno vzít si s sebou svůj ručník ani mýdlo, přesto, že policejní správa věz-

nice tyto k hygieně nezbytné věci sama vůbec nedodá. Tím se stává, že uvězněni i když se umyji, nemají se do čeho utřít, jednotlivé cely jsou strašlivě zašpiněné, takže jsou přímo zamořeny štěnicemi a všemi, které stávají se pak pekelnými mukami uvězněných. Cely jsou vytápěny pouze jednou za celých 24 hodin a to od 9-11 hodin večer.

Strava podávaná z vězeňské kuchyně je tak připravena, že i ti vězňové, kteří jsou z domova zvyklí na nejprostší stravu, t. j. jen na hrnek kávy a trochu brambor, nemohou stráviti podávanou jim směs, označenou za stravu. Většinou jest to t. zv. »šóle«, t. j. hrách a kroupy, ale neslané, nemastné a. připálené, takže většina uvězněných onemocni na žaludek. Ranní káva je všeobecně nazývána policejním tajemstvím, poněvadž se podobá všemu jinému jen ne kávě. Zpravidla bývá studená, stejně jako polévka. Na celý den obdrží vězeň pouze osminu bochníčku chleba.

S vězni se jedná neobyčejně sprostě, nadává se jim, jsou sprostě okřikováni atd. Jestliže by si některý z nich šel stěžovat, pak se s ním nakládá ještě hůře než před tím. Sprostě se jedná také i s těmi, kteří přijdou navštíviti své známě nebo příbuzné, uvězněné na »čtyrce«.

O strašlivých hygienických poměrech svědčí i to, že jsou Tlučeni spáti i po dvou na jednom lůžka, přes to, že ve třetím patře jsou cely prázdné. Lékařská péče téměř vůbec neexistuje a ani nově nastoupivší vězňově nejsou lékařsky prohlédnuti. To, jakož i okolnost, že několik osob spí vedle sebe au lůžku, má za následek, že tato věznice stává se semeništěm různých infekčních nemoci. O poměrech na »čtyrce« svědčí i to, že v jedné cele za dne bylo umístěno až 25 osob, jak tomu bylo na př. v době od 25. února do 3. března.

Vězňové mohou si sami přikupovat ze svých peněz (podávaná strava zdaleka nestačí, o čemž je policejní řiditelství dobře informováno), ale pouze ti, kteří na to mají, poněvadž při nákupu jsou vězňové strašlivě okrádáni. Donášené jídlo se jim dodává za tak lichvářské ceny, že prostý dělník, a natož nezaměstnaný, nemůže si nic koupiti. Tak na př. obyčejná polévka stojí 2. - Kč, jedna třetina litru mléka 2. - Kč (t. j. jeden litr za 6. - Kč!), oběd nebo večeře za 8 nebo 12 Kč, desítku sportek za 3. - Kč atd. O režimu svědčí, že vězňové nemohou si na př. zorky vůbec koupiti, poněvadž ty nezaručuji takový výdělek. Při tom se vězňům vyhrožovalo, že jakmile prozradí někomu, že jsou tak okrádáni, nebude se jim pak vůbec nic povolovati, nebudou jim donášeny ani cigarety, ani mléko a jiné jídlo, takže budou o hladu a bez kuřiva.

Tyto strašlivé poměry ve věznici pražského policejního ředitelství volají po okamžité nápravě a potrestání vinníků.

Ptáme se pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten okamžitě dáti vyšetřiti strašlivé poměry na policejní »čtyrce« a postarati se o nápravu?

2. Je pan ministr ochoten postarati se, aby s vězni bylo slušně a lidsky zacházeno, aby nebyli ohrožováni na zdraví a aby byla zachovávána všechna hygienická opatření pro ochranu zdraví uvězněných?

3. Je pan ministr ochoten postarati se, aby vězňům dostalo se snesitelné a dostačující stravy a aby bylo zamezeno jejich vykořisťování a okrádání?

4. Je pan ministr ochoten učiniti opatření, aby tato interpelace nezpůsobila splnění hrozby vězňům, t. j. aby poukázáním na tyto strašlivé poměry a na okrádání vězňů nebyla jejich situace ještě více zhoršena?

5. Je pan ministr ochoten postarati se o potrestáni vinníků těchto nesnesitelných poměrů?

V Praze dne 10. března 1934.

J. Svoboda, Krosnář,

Bitek. Novotný, K. Procházka, Zápotocký, Kopecký, Höhnel, Śliwka, Štětka, Tyll, Juran, Dvořák, Kubač, Vallo, Babel, Hodinová-Spurná, Čižinská, Russ, Kliment, Steiner, Török, Štourač.

2517/II.

Interpelácia

poslancov Vallo, Steinera, Töröka a súdruhov

na ministra pošt a telegrafov a ministra vnútra

pre zabavenie balíku legálnych letákov poštovým úradom v Dobšine.

Dňa 12. februára 1934 podal odborový tajemnik Štefan Kušík u poštového úradu v Handlovej balík letákov, adresovaný na meno Štefan Záhoranský v Dobšine.

Poukážka na balik bola adresátovi dodaná 13. februára, adresát tuto podpísal a odevzdal na poštovém úrade, žiadal vydanie balíku. Na to mu bolo prehlásené prednostom pošty v Dobšine, že balik obsahuje letáky a on odpovedal, že ich nevydá, ale posilá balík na riaditeľstvo pošt do Bratislavy.

Odesílatel balik reklamoval. Na jeho reklamáciu bolo odpovídané poštovou správou v Dobšine, že balik bol adresátovi dodaný. Na dôkaz bol pripojený poštovou správou v Dobšine dodací lístok, podpísaný adresátom.

Teraz vyšetruje četnická stanica v Handlovej. kdo letáky odeslal, trebárs jako odesilatel bola uvedená riadna adresa. Balik vzdor intervenciám nebol do dnešného dňa vydaný.

Pýtáme sa pána ministra pošt a telegrafov:

1. Má právo zabavovať poštový úrad zásilku, obsahujúcu legálne veci?

2. Jakým právom je vyšetrovaný odesílatel?

3. Je pán minister pošt a telegrafov ochotný okamžite zakročiť v této veci a zabrániť svévolnému protizákonnému postupu prednostu poštového úradu v Dobšine?

4. Jaká opatrenie spraví pán minister vnútra, aby četnictvo neoprávnene vyšetrovalo a habalo veci, ktoré sú docela bezzávadné?

V Prahe, dňa 8. marca 1934.

Valia, Steiner, Török,

Štetka, Dvořák, Śliwka, J. Svoboda, Novotný, Juráň, Štourač, Tyll, Zápotocký, Čižinská, Kopecký, Krosnář, Kliment, Kubač, Höhnel, K. Procházka, Babel, Hodinová-Spurná, Russ, Bílek.

2517/III (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov vláde

o zaradzovaní vecných nákladov škôl do rozpočtu obce.

Vysoko vážený pane predseda vlády!

Po dlhý rad rokov sa dialo, že na nátlak nadriadených úradov, ba i z ich dotrútenia, boly vecné náklady škôl zaradzované do rozpočtov obcí. Tým nadriadené úrady v Podkarpatskej Rusi pôsobily ťažké škody obciam, ktoré už beztoho sú zadĺžené. Treba to posudzovať tým vážnejšie, lebo mestá a obce priamo utápajú sa v bremenách, dlžobách a daňových prirážkach v miere nikdy nevídanej. A všetky protesty, odvolania obcí boly márne.

Že protesty zastupiteľských sborov sú oprávnené a že nadriadené úrady neznajú zákonov, to je dokázané rozhodnutím najvyššieho správneho súdu čís. 16. 293/33.

Obec Veľké Berezné protestovala proti tomu, aby vecné náklady štátnej školy v sume 12. 000 Kč boly pojaté do rozpočtu obce a v poslednej inštancii podala prostredníctvom advokáta dra Ladislava Budayho sťažnosť proti rozhodnutiu zemského výboru užhorodského k najvyššiemu správnemu súdu, ktorý sťažnosť pripustil, vyslovujúc, že zaradenie horejšej sumy do rozpočtu pod týmto titulom je nezákonné.

Časť tohoto rozhodnutia, jednajúca o skutkovej podstate, je nadmieru zaujímavá a posviecuje na to, že zaradenie takejto sumy do rozpočtu ani úrad sám nepokladá za zákonité, len pre obec účelné a prospešné, avšak bude záhodno doslovne to citovať, lebo to dokazuje bez pochyby, ako ľahkomyseľne uvaľujú zbytočné a nezákonné bremená ma obce práve tie dozorčie úrady, ktoré by malý povinnosť tieto výdavky mierniť.

Časť rozhodnutia najvyššieho správneho súdu, ktorá konštatuje skutok,, povedá, že »predmetom posudku najv. správ, súdu môže byť len to, že položka 12. 000 Kč na režijné náklady štátnych ľudových škôl nie preto bola do obecného rozpočtu pojatá, ako keby obec bola k tomu zaviazaná na základe nejakej smluvy, ale preto, lebo ide o položku, ktorá je pre obec účelná a . prospešná, « čo odôvodňuje tým, že ministerstvo školstva a národnej osvety tam. kde obec neuhradzuje v celku alebo z časti vecné náklady spojené s udržovaním štátnych škôl, - pokiaľ takého školy nie sú povahy menšinovej, - takéto štátne školy zrušuje, a potom je obec povinná snášať všetky bremená obecnej školy.

»Predpis zákona však nedáva úradu právo zaradzovať nejakú položku do rozpočtu preto, lebo je ona účelná, a aby obec túto sumu v roz-

počtovom roku uhradila, « odpovedá na predchodzie správny súd.

A nenašiel sa úrad, ktorý by sa bol oprel proti tomuto nezákonnému vyrubeniu a ktorý by bol priamo odoprel zaradenie tejto položky do obecného rozpočtu. Ba naopak, určite môžem tvrdiť i dokazovať, že zemský úrad v Podkarpatskej Rusi vydal priame pokyny notárom, že pokiaľ by obecné zastupiteľské sbory odopieraly zaradzovať tieto položky do rozpočtu, aby podávali proti tomu svoje odvolania a každým pádom odvolali sa proti usneseniu zastupiteľského sboru. Obce tedy zrejme podliehajúc násiliu zaradzovaly tie ťažké bremená do rozpočtov.

Keďže však podľa starých uhorských zákonov treba na vecné náklady škôl použiť 5% priamych daní, ide tu o dvojité zdanenie, ktoré ešte eklatantnejšie dokazuje, ako neleží na srdci správnym úradom hmotné zaťaženie obcí, keďže finančné úrady pre neodvádzanie daňových prirážok uviedly naše obce do najvážnejšej hmotnej situácie.

Tážem sa tedy s úctou pána predsedu vlády:

1. Či ste ochotný súrne zakročiť, aby správne a školské úrady nedonucovaly naďalej obce zaradzovať tieto ťažké bremená do obecných rozpočtov, a kde sa už tak stalo, aby to ihneď daly vymazať.

2. Či ste ochotný čo najsúrnejšie zakročiť, aby boly obciam nahradené, sumy ktoré po niekoľko rokov boly do obecných rozpočtov pod týmto titulom zaradzované, keďže ich zaradenie a uhradenie bolo vynútené a nezákonné?

V Prahe, v marci 1934.

Hokky,

dr. Jabloniczky, Nitsch, dr. Holota, Oehlinger,

Bobek, Scharnagl, Fritscher, Kunz, dr. Petersika.

Greii, Eckert. dr. Luschka, dr. Mayr-Harting.

Krumpe, Szentiványi, Dobránsky, Fedor,

dr. Szüllo, dr. Törköly. Zajíček.

2517/IV (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov vláde

o ponechaní finančného riaditeľstva a krajského súdu v Berehove.

Vysokovážená ministerská rada!

Berehovo bolo pred prevratom živé a rozkvietajúce mesto, s krásnymi a bohatými vinohrady, s výnosným zemedelstvom, čulím malopriemyslom, kaolínovými doly, tehelnami, škola-

mi a s celou armádou úradníkov. Jeho rozkvet je vysvetliteľný navzájomnou výmenou tovarov dolných zemi a lesných krajov hornatých; boly to hlavne drevo, víno a obilniny.

Z jeho úradov vynikaly zvlašte finančné riaditeľstvo a krajský súd. Pre obidva úrady dalo mesto vystavať s veľkými obeťami mohutne budovy. Berehovo malo už od starodávna rozsiahle okolie, ktorého obyvateľstvo gravitovalo k mestu s hľadiska obchodného a frekvenčného a to tiež odôvodňovalo zriadenie výšuvedených úradov. V poslednej dobe víno s vinohradov sotva uhradzuje náklady práce a nevynáša ani sumy na dane, bremená sociálne a úroky, práve tak ako zemedelstvo. Malý priemysel upadol do tej miery, ako keby prežíval svoje posledné hodiny. Kaolínové bane zanikly a o tehelniach možno tvrdiť takmer totiež.

A práve v tejto terajšej zchátralej situácii by boly tu úrady na mieste, aby aspoň trochu nahradily zaniklú frekvenciu. Jak finančné riaditeľstvo tak i krajský súd pôsobí veľkú frekvenciu. K tomu prídavkom prichádza postupné prekladanie husárskeho pluku č. 10 do Mukačeva.

Avšak tieto dve inštitúcie priťahovaly do mesta tiež obyvateľstvo značného územia, a títo obyvatelia ocítajú sa dnes v situácii, že nebudú mať ani na útraty cesty do Chustu alebo Užhorodu a budú museť túto veľkú cestu podnikať pešky v daždi, snehu, blate a mraze. V prvom prípade musí obyvateľstvo putovať 60 km, v druhom najmenej 80-90 km, bude-li sa chceť dostať pešky do Chustu alebo Užhorodu.

S úctou tážem sa preto vysokováženej ministerskej rady:

Či je ochotná súrne zakročiť, aby finančné riaditeľstvo bolo ponechané v Berehove, a to tým väčšmi, lebo to umožňuje tiež zákon o reorganizácii finančných úradov. Avšak činí to potrebným tiež finančná služba niekoľko blízkych okresov, ďalej vyžadujú si toho tiež topografické a hospodárske dôvody ako aj budovy tam zriadené.

či je ochotná rovnako tak zakročiť, aby tam bol ponechaný i krajský súd. lebo i v zemiach historických majú tieto úrady to isté šidlo, a tedy možno právom sa obávať, že budú zároveň preložené. Ponechanie okresného súdu činia žiaducným tie isté dôvody, aké som už vyššie uviedol. Tuná je súd umiestený v monumentálnej budove, v ktorej by mohol sídliť trebárs vrchný súd Podkarpatskej Rusi, keby takého bolo.

Ich dosavádne ponechanie je tým žiaducnejšie. lebo vysťahovaním jazdeckého pluku a štátnej policie bolo by umŕtvené kedysi kvetúce mesto Berehovo.

V Prahe, v mesiaci marci 1934.

Hokky,

dr. Törköly, dr. Jabloniczky, Dobránsky, Fedor, Szentiványi, Eckert, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, dr. Luschka, Scharnagl, Kunz, Bobek, Fritscher, Zajíček, Krumpe, dr. Petersilka, Greif, Stenzl, dr. Holota, dr. Szüllö, Nitsch.

2517/V.

Interpelácia

poslancov A. Hlinku, M. Rázusa a druhov

ministrovi pošt a telegrafov pre slovenský rozhlas.

Dňa 15. I. 1934 podla lucernskej dohody medzinárodnej rozhlasovej Únie preladené boly naše rozhlasové stanice. Tak Košice z vlny 293 m. prešly na vlnu 269. 5 m. do bezprostrednej blízkosti vlny maďarskej stanice v Nireďháze, pracujúcej trojnásobnou kapacitou na vlne 267 m. Nireďháza mala dľa medzinárodnej dohody prejsť na vlnu 209 m., no neučinila tak, iste so zrejmou tendenciou znemožniť počúvanie Košíc na Východnom Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Tento stav je pre nás veľmi nebezpečný, lebo okrem bezprostrednej blízkosti Košíc slovenská verejnosť tento rozhlas vôbec nemôže počúvať. Pre Nireďházu nemožno Košice vyladiť ani na najselektívnejších prijímačoch.

Z príčin štátnopolitických je to stav povážlivý. Celá oblasť Východného Slovenska v pravom slova smysle nútená je takto počúvať programy maďarských vysielačiek, ktoré svojím tendenčným zpravodajstvom podlamujú v občanoch vieru v trvácnosť Československej republiky.

Maďarská vysielacie stanica a stanice vôbec sú technický proti slovenským staniciam vyzbrojené prvotriedne. Slovenské stanice reprezentujú 15 kw. (české stanice 186 kw. ) a stanice v Maďarsku tiež vyše 150 kw. Z nich budapeštský veľkovysielač trieska denne energiou 120 kw., rozširujúc maďarskú kultúru, maďarské rafinovane štylizované spravodajstvo atp. Teritoriálne je Slovensko rozhlasové utopené v tejto záplave maďarskej vysielacej energie. Bratislavu má priemerný prijímač počuť azda riadne v okruhu Nového Mesta nad Váhom. Stredné Slovensko je v drapoch rozhlasu maďarského. Východné Slovensko má svoju stanicu košickú, ktorá je so svojimi 2. 5 kw. ako zrnko piesku proti sile vysielačov maďarských.

A ako sa napráva? Chodia sem vymeriavať, poslucháčom sľubuje sa náprava deň so dňa so strany ministerstva pošt a vážneho nedeje sa nič. Slovenský rozhlas má tieto nedostatky: slabé vysielacie stanice, ich nemotorné teritoriálne umiestnenie, slabý slovenský program. Stredné Slovensko je bez rozhlasu, kým v Prahe luxusne figuruje stanica strašnická (ako druhá).

Pýtanie sa pána ministra:

Či vie o tomto nemožnom stave slovenského rozhlasu, a či je ochotný postarať sa o toto:

Okamžite zosiliť košickú stanicu aspoň na 20 kw. Prideliť košickej stanici niektorú inú vlnu

(moravsko-ostravskú, alebo strašnícku, aby ju materská stanica z Nireďházy neumlčovala?

Vybudovať konečne skutočný slovenský rozhlas t. j. poslovenčiť ho rečou i duchom?

Postaviť na Strednom Slovensku čo najskôr silnú vysielaciu stanicu a to nielen nejakú reléstanicu bez vlastného programu, ale s umeleckým štúdiom?

Zmeniť pre stredoslovenskú stanicu pôvodne propovanú vlnu 750 m. na niektorú vlnu inú (na pr. Strašnice), lebo 750 m. na dnešných aparátoch vôbec nemožno zachytiť?

V Prahe, dňa 6. marca 1934.

Hlinka, Rázus,

Čurík, Darihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, Galovič, dr. Mederlý, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, dr, Tiso, Najman, Liška. Jiráček, Kejmar, Hýbner.

Původní znení ad 2517/III

Interpelláció

Beadják Hokky Károly képviselö és társai

az. összkormányhoz

az iskolák dologi kladásatnak a községi költségvetésbe való félvétele tárgyában.

Mélyen tisztelt Miniszterelnök Url

Évek hosszu sora óta történt, bogy A felettes hatóságok nyomásira, sőt kénysceritéstre felvették a községek költségvetéseibe az Iskolák dologi kiadásait. Ezzel a felettes hatóságok Ruszinszkóban - az amúgy is eladósodott községeknek - súlyos károkat okoztak. Ez annál sulyosbban bírálandó el, meri a ruszinszkói községek és városok sohasem ismert mértékben valósaggal fuldokolnak a terhekben, adósigokban és pótadótóban. A községek minden tütakozása, fellebbezése hiábavaló volt.

A képviselötestületek tiltakozásának jogosságát s a felettes hatóságok törvény nem ismerésének kétségtelen igazolását bizonyítja a Légf. Közig. Bíróság 16. 293/33 sz. döntése.

Nagyberezna község az állami iskolája dologi kiadásának 12. 000 Ki összegnek, a község költségvetésébe való felvétele ellen tiltakozott, s végsöfokon Dr. Buday László ügyvéd utján panaszt nyújtott be az ungvári "országos választmány döntése ellen a Legf. Közigazgatási Bírósághoz, amely a. panasznak helyt adott; törvénytelennek mondván ki ily cimen a fenti összegnek a költségvetésbe való felvételét.

E döntésnek ténymegállapito része felettébb érdekes és rávilágít ama, hogy a kérdéses összegnek a beállítását. maga a hatóság sem mondja törvényesnek, csak a községre nézve célirányosnak és eredményesnek, de érdemes szószerint ideírni, mert kétségtelenül igazolja, hogy mily könnyelműen rónak a községekre - épp azok a felügyeleti hatóságok, amelyeknek kötelessége volna a kiadásokat mérsékelni - felesleges es törvénytelen terheket.

A Legf. Közigazgatási Biróság, elbirálásának tárgya csak AZ lehet mondja a döntés ténymegállapitó része, »hogy az állami népiskolák rezsi kiadásának 12. 000 koronás tétele nem azért lett besorozva a községi költségvetésbe, mintha a község valamilyen szerződés alapján erre kötelezve lenne, hanem azért, mert olyan lételről van szó, mely a községre nézve célirányos és eredményes, « amit azzal indokol, hogy az iskolaügyi minisztérium ott, ahol a község nem fedezi egészben vagy részben az állami iskolák fenntartásával járó dologi kiadásokat, mely iskolák nem kisebbségi jellegüek, - feloszlatja az ilyen állami iskolákat és a közseg köteles viselni a községi iskola összes terheit..

»Törvényes előírás azonban mén ad jogot a hatóságnak ahhoz, hogy a költségvetésbe valamilyen tételt besorozanak azért, mert az célszerű, hogy a község; az illető összeget a költségvetési évben kifizesse, « - Telel az előbbire a közigazgatási biróság.

És nem akadt hatóság, amely a törvénytelen kivetésnek ellene szegüljön és annak a községi költségvetésbe való felvételét egyenesen megtagadta volna. Sőt ellenkezőleg, határozottan állíthatón es bizonyítani tudom, hogy a awnsky uřad pro Podk. Rus egyenes utasítást adott a jegyzőknek, hogy amennyiben a községi képviselőtestületek ér összegek felvételet megtagadnák, az elleti fellebbezéseiket Jelentsék be, s minden esetben fellebbezzék meg a képviselötestületek határozatát. A községek lehat nyilvánvalón az erőszaknak engedve állitották be e súlyos összegeket a költségvetésbe.

Miután pedig a régi magyar törvénynek érteimében az, egyenes adáf. 5% fordítandó u iskolák dologi kiadásaira, itt kettős megadóztatás volt, amely még eklatánsabban 'bizonyítja, mannyire nem szívügyük a közigazgatási hatóságandoiak a községek anyagi Megteíbeltetése akkor, anúkar a pótadók be nem szolgáttatása miatt a pénzügyi hatóságok a legsúlyosabb anyagi helyzetbe jnttaitták községeinket

Tisztelettel kérdem ezek után a Miniszterelnök Urat:

1. Hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy a közigazgatási és tanügyi hatóságok tovább ne kényszerítsék e súlyos megterheltetést a községek költségvetésébe fölvétetni, s ahol ez megtörtént, azonnal töröljék?

2. Hajlandó-e az iránt a legsürgősebben intézkedni, hogy több éven át a községek költségvetésébe ily cimen felvett összegek - miután

azok beállitása és kifizetése kényszerű és törvénytelen volt - a községeknek visszatérittessenek?

Praha, 1934. március hó.

Hokky,

dr. Jabloniczky, Nitsch, dr. Holota, Oehlinger,

Böbék, Scharnagl, Fritscher, Kunz, dr. Petersilka,

Greif, Eckert, dr. Luschka, dr. Mayr-Harting,

Krumpe, Szentiványi, Dobránsky, Fedor,

dr. Szüllö, dr. Törköly, Zajiček.

Původní znění ad 2517/IV.

interpelláció

Beadják Hokky Károly képviselő és társai

a minisztertanácshoz

a beregszászi pénzügyigazgatóság és a

beregszási kerületi biróság meghagyása

tárgyában.

Mélyen tisztelt Minisztertanács!

Beregszász a prevrat előtt eleven virágzó város volt, szép s gazdagon termő szőlőhegyekkel, jövedelmező mezőgazdasággal, élénk kisiparral, kaolin bányákkal, téglagyárakkal, iskolák és hivatalok seregével. Indokolttá és érthetővé tette felvirágzását az alföld és hegyes erdösvidék áruinak kölcsönös kicserélődése, főleg a fa, bor és gabonanemüeké.

Hivatalai közül föleg a pénzügyigazgatóság és kerületi biróság váltak ki. Mindkettö részére nagy Áldozattal hatalmas épületeket emeltetett a véres. Beregszásznak már régidök óta nagy vidéke volt, amelynek lakossága kereskedelmi s forgahni szempontból e város felé gravitált s ez is indokolttá tette fentebb megjelölt "hivatalok felállitását is. Utóbbi idöben a szöllöhegyek termése alig fedezi a munkáltatást s nem hozza meg az adók, szociális terhek, kamatok fizetéséhez szükséges összegeket, a mezögazdaság hasonlóképen. A kis ipar annyira lehanyatlott,

mintha végóráit élné. A kaolinbányák és téglagyárak közül az elsők megszűntek, az utóbbiakról szintén csaknem ugyanaz mondható.

Épp a jelenlegi lerongyolt állapotban volna helye a hivataloknak, hogy némileg pótolják az egyébként elmaradt forgalmat. Ugy a pénzügyigazgatóság, mint a törvényszék nagy forgalmat teremt. Ráadásul még a 10. huszárezred fokozatos átvitele Munkácsra - szakadatlanul folyik.

De e két intézmény egy jókora terület lakosságát is vonzotta e városba, akik ma oly helyzetben vannak, hogy nem lesz annyi költségük, hogy Husztra vagy Ungvárra utazzanak, s gyalog lesznek kénytelenek esőbe, hóba, sárba, fagyba a nagy utat megtenni. Az elsö esetben 60, a másodikban legalább 80-90 km. távolságot kell a lakosságnak megjárnia, ha gyalog Husztra vagy Ungvárra lesznek kénytelenek menni.

Tisztelettel kérdem ezek után a mélyen tisztelt Minisztertanácsot;

hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy a pénzügyigazgatóság Beregszászon meghagyassék, annál inkább, mert erre a pénzügyi hatóságok átszervezéséröl szóló törvény módot is ad. De szükségessé teszi ezt több közelesö járás pénzügyi ellátásának kérdése, továbbá topográfiai és gazdasági okok is, valamint a rendelkezésre álló épület is,

hajlandó-e ugyanakkor intézkedni, hogy a kerületi biróság is otthagyassék, mert ezek és a kerületi biróságok székhelye a történelmi országokban is összeesik, s igy egyidöben való elvitelétől jogosan lehet félni. Ugyanazok az okok teszik kivánatossá a kerületi biróság meghagyását, amelyeket fentebb felsoroltam. Itt oly monumentális épületben van elhelyezve a biróság, amely akár a ruszinszkói felsöbiróságot - ha ilyen volna - befogadhatná.

Annál kivánatosabb meghagyásuk, mert a lovasezred és államrendörség elvitelével halott várossá válnék a hajdan virágzó Beregszász.

Praha, 1934. március hó.

Hokky,

dr. Törköly, dr. Jabloniczky, Dobránsky, Fedor, Szentíványi, Eckert, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, dr. Luschka, Scharnagl, Kunz, Bobek, Fritscher, Zajiček, Krumpe, dr. Petersilka, Greif, Stenzl, dr. Holota, dr. Szüllö. Nitsch.