Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 10. zasedání.
2507.
Odpovědi:
I. min. národní obrany na intern. posl. Seidla a soudr. o revisi systemisace služebních míst civilních kancelářských zaměstnanců vojenské správy (tisk 2393/1),
II. min. školství a národní osvěty na interp.. posl Stejskala, Hynka a druhů o nedůstojné oslavě státního svátku na německé dívčí škole II. obvodu v Trutnově (tisk 2393/V),
III min. vnitra, spravedlnosti a národní obrany, na interpelaci posl. Hatiny a druhů o nedodržení zákona čís. 462/1919 Sb. z. a n., o obsazováni míst legionáři, okresním úřadem v Teplicích-Šanově, resp. obecním zastupitelstvem v Sobědruhách (tisk 2393/VII),
IV. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Pechmanové-Klosové, Davida, Tykala a druhů o průmyslové špionáži ve sklářském průmyslu pojizerském (tisk 2393/VIII),
V. vlády na interp. posl. Fialy, dra Moudrého, Tučného a druhů o neudržitelném postupu při vyřizování žádostí rodinám osob, vykonávajících službu vojenskou, o poskytnutí vyživovacího příspěvku (tisk 2393/XI),
VI. min. vnitra na intenp. posl. Seidla, Tayerle a soudr. o zkouškách kancelářských pomocníků před ustanovením kancel. oficianty v obvodu zemského úřadu v Brně (tisk 2393/II),
VII. min. zemědělství na interp. posl. Šamalíka, Knotka, dra Mičury a druhů o otázce zavedení zemědělských komor a okresních společenstev s družstevními odbory (tisk 2393/X),
VIII. vlády na interp. posl Stenzla a druhů o zamýšleném rušení nebo překládání okresních soudů (tisk 2426/II).
2507/I.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Seidla a soudruha
o revisi systemisace služebních míst
civilních kancelářských zaměstnanců
vojenské správy (tisk 2393/I).
Pro resort ministerstva národní obrany je systemisováno usnesením vlády ze dne 24. října 1930 celkem 220 služebních míst kancelářských úředníků IV. služební třídy a 1. 946 služebních míst státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě.
Z těchto celkových počtů připadá na ústřední úřad 56 míst kancelářských úředníků a 188 míst státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě, na vojenské útvary mimo ústředí připadá 164 míst kancelářských úředníků a 1. 758 míst státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě.
Činí tedy počet míst kancelářských úředníků v ústředním úřadě okrouhle 30% z celého počtu míst zaměstnanců kancelářské služby. Poměr tento odpovídá poměru míst kancelářských úředníků v ústředních úřadech ostatních resortů, jenž se pohybuje mezi 30% (ministerstvo školství, ministerstvo pošt a telegrafů) až 56% (ministerstvo zahraničních věci).
Počet úřednických míst u vojenských útvarů činí okrouhle 10% z počtu míst systemisovaných pro zaměstnance kancelářské služby; u ostatních resortů státní správy (mimo ústřední úřady) pohybuje se pak mezi 11% (ministerstvo zdravotnictví) až 81% (ministerstvo zahraničí).
Z toho je patrno, že i u ostatních resortů státní správy poměr míst kancelářských úředníků k celkovému počtu míst zaměstnanců kancelářské služby je různý podle zvláštní povahy organisace, rozsahu působnosti a skutečné potřeby toho kterého resorty což platí zvláště pro resort ministerstva národní obrany vzhledem k odlišné povaze vojenské služby.
O případném zvýšení počtu služebních míst kancelářských úředníků resortu ministerstva národní obrany bude lze uvažovat teprve při příští revisi systemisace služebních míst. Tato revise bude ovšem odvislá od směrnic vlády a od skutečné potřeby v rámci organisace armády.
Povýšení úředníků všech kategorií tedy i kancelářských »ad. personam« je vyloučeno vzhledem k ustanovení § 17 platového zákona, podle něhož povýšení úředníka se stane propůjčením systemisovaného služebního místa vyšší platové
stupnice téže služební třídy. Povyšování úředníků »ad personam« předpokládalo by novelisaci platového zákona.
V Praze dne 28. února 1934.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2507/II.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů
o nedůstojné oslavě státního svátku na německé dívčí škole II. obvodu v Trutnově (tisk 2393/V).
Případ, zmíněný v interpelaci, byl vyšetřen a pokud byly shledány závady, vyvodila z nich státní školská správa příslušné důsledky.
Vylíčení oslavy, jak jest uvedeno v interpelaci, spočívá z valně části na nedorozumění: okolnosti, z nichž by se dal vyvozovati nedůstojný ráz dotčené oslavy, zjištěny nebyly.
V Praze dne 2. března 1934.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.
2507/ III.
Odpověď
ministra vnitra, ministra spravedlnosti a ministra národní obrany
na interpelaci poslance Aloise Hatiny a druhů
o nedodržení zákona čís. 462/1919 Sb. z. a n. o obsazování míst legionáři, okresním úřadem v Teplicich-Šanově, resp. obecním zastupitelstvem v Sobědruhách (tisk 2393/VII).
Obecní zastupitelstvo v Sobědruhách v za-sedání dne 22. prosince 1925 ustanovilo obecními strážníky nelegionáře Karla Šubrta a legionáře
Josefa Strohmeiera. Oba tito strážníci nastoupili službu počátkem roku 1926; definitivy na podkladě § 7 zák. č. 16/20 Sb. z. a n. nenabyli, neboť tento předpis pozbyl platnosti platovým zák. č. 103/26 Sb. z. a n.
S výkonem služby Josefa Strohmeiera nebyla obec již po 'krátké době spokojena pro závažné poklesky, jichž se ve službě dopouštěl. V r. 1927 bylo proti němu zavedeno disciplinární řízení a vládní komisař inž. Latighammer, jenž byl. pověřen prozatímní správou obce, ještě před ukončením disciplinárního řízení vypověděl Strohmeiera (v roce 1928) ze služeb obce
Výsledek. provedeného šetření neposkytuje dostatečného podkladu pro závěr, že obec chtela se zbaviti strážníka Strohmeiera proto, aby nenabyl definitivy, ani, že jeho propuštění stalo se následkem animosity.
Ani účetní tajemník Thum, úředník bývalé okresní správní komise v Teplicích-Šanově, nemohl míti na rozhodnutí vládního komisaře vlivu. neboť revisi obecního hospodářství provedl v roce
1927 bývalý zemský správní výbor svým úředníkem Horákem; taj. Thum neměl na ní účasti a ani samostatné revise neprováděl.
Okresní úřad v Teplicích-Šanově z podnětu obce Sobědruh zrušil výměrem ze dne 14. listopadu 1930 čís. 237 z moci úřední (§ 102 obec. zř. ) pro nezákonnost usnesení obecního zastupitelstvu v Sobědruhách ze dne 22. prosince 1925 o ustanovení Josefa Strohmeiera strážníkem obce. Ministerstvo vnitra, 'projednávajíc stížnost legionáře Strohmeiera, uložilo okresnímu úřadu v TeplicíchŠanově, aby z dozorčí moci přezkoušel též usneseni obecního zastupitelstva o ustanovení Karla Šubrta strážníkem, jakož i pozdější usnesení obecního zastupitelstva z 21. července 1931. kterým byla Šubrtovi udělena definitiva a propůjčeno systemisované místo.
Okresní úřad tak učinil pravoplatným výměrem ze dne 6. prosince 1933, čís. 3070, zrušiv obě tato usnesení pro nezákonnost. Strážník Šubrt byl dnem 31. ledna 1934 ze služeb obce propuštěn.
Vzhledem k tomu zastavilo ministerstvo vnitra jako bezpředmětné další řízeni o stížnosti legionáře Strohmeiera. kterou se podle § 14 zákona čís. 462/1919 domáhal propuštění strážníka Šubrta.
Po výpovědi ze služebního poměru podal Josof Strohmeier 10. července 1928 proti obci Sobědruhám u okresního soudu v Taplicích-Sanově /alnbti o ziištění. služebního poměru a zaplacení 1. 852 Kč (doplatek služebních platů od 1. dubna
1928 do 31. července 1928). Usnesením okresního soudu ze 4. listopadu 1928 byl tento spor přerušen až do pravoplatného rozhodnutí v kárném řízení proti žalobci o suspendování,. případně propuštění ze služeb. Stížnost 'podaná proti tomuto usnesení byla zamítnuta usnesením krajského soudu v Litoměřicích z 5. prosince 1928.
Josef Strohmeier podal dále 13. října 1929 proti zmíněné obci u krajského soudu v Litoměřicích žalobu o vyplacení služebních platů za dobu od 1. srpna 1928 do 31. října 1929. Tato žaloba byla zamítnuta rozsudkem tohoto krajského
soudu, odvolání pak zamítnuto rozsudkem vrchního soudu v Praze, proti němuž žalobce podal dovolání k nejvyššímu soudu v Brně. Spisy tohoto sporu se týkající jsou již u nejvyššího soudu v Brně a jsou k nim připojeny i spisy týkající se prvého sporu.
K zavedení disciplinárního řízení proti účetnímu tajemníku Thumovi není příčiny.
Ministerstvo vnitra i národní obrany dbají vždy toho, aby zákon o obsazování míst legionáři nebyl obcházen, ani porušován.
Služební poměr obecních zřízenců jest poměrem smluvním a nelze proto působiti na obec Sobě druhy, aby legionáře Strohmeiera povolala opětně k výkonu služby. Obec hodlá obě místa strážníků nyní znovu obsaditi.
V Praze dne 19. února 1934.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2507/IV.
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živností
na interpelaci poslanců L. Pechmanové-
Klosové, J. Davida, J. Tykala
a druhů
o průmyslové špionáži ve sklářském
průmyslu pojizerském
(tisk 2393/VIII).
Poměry ve sklářském průmyslu, zejména ve sklářství pojizerském a jabloneckém, vyvinuvší se v důsledku průmyslové špionáže jsou v interpelaci správně zachyceny. Snahy ciziny o získání výrobních tajemství tohoto specielního odvětví československého sklářstvi špionáží datují se od dob předválečných. V letech popřevratových, kdy panovala v jednotlivých složkách tohoto průmyslového odvětví nezřízená konkurence, rozvíjela se špionážní činnost ciziny zvláště rozsáhlou měrou.
V posledních letech, zvláště v roce 1933, bylo interesovanými kruhy teprve náležitě pochopeno společné nebezpečí krajně nepříznivých hospodářských důsledků této špionáže a tím umožněno i úřadům za spolupráce s těmito kruhy a s od-
bornými institucemi účinně zakročiti. Všechny konkrétní případy v interpelaci uvedené, které spadají právě do této doby, byly úřady bedlivě a s největším úsilím sledovány a byla učiněna administrativní opatření, většinou preventivní, jimiž bylo lze nebezpečí průmyslové špionáže a jejím škodlivým hospodářským důsledkům úspěšně čeliti.
Pokud jde o zákonodárnou úpravu otázky průmyslové špionáže, nemůže ministerstvo obchodu než poukázati na svou odpověď, podanou v podobné záležitosti na interpelaci p. poslance R. Kaspera a druhů, aby byl vydán zákon proti průmyslovému a živnostenskému vyzvědačství (č. t. 2171/V z roku 1933).
Již v této odpovědi připomíná ministerstvo obchodu, že lze proti průmyslové špionáži zakročiti u nás na základě §§ 1. 13 a 31 zákona proti nekalé soutěži, zejména proti porušování a využívání obchodních a výrobních tajemství. Litovati sluší, že ustanovení těchto v praksi nepoužívá se s dostatečnou intensitou. Zákon vycházel z očekávání, že majitelé podniků ve vlastním svém zájmu učiní preventivně všechna vhodná opatření proti průmyslovému vyzvědačství a že zjištěné případy špionáže učiní předmětem soudního zakročení proti vinníkům.
Avšak očekávání takové se nesplnilo. Shledalo se, že mnozí podnikatelé upírají převážně svůj zřetel jen k hospodářské prosperitě podniku zanedbávajíce téměř úplně obranný systém proti průmyslové špionáži a že dokonce ani při zjištěných případech průmyslové špionáže nechápou se represivních opatření, jež jim zákon dává k ruce.
Lze též vytknouti, že podnikatelé nepočínají si při výběru zaměstnanců a dozoru nad svými zaměstnanci se žádoucí obezřetností, ani že svoje cenná výrobní tajemství neostříhají s takovou péčí. jak by bylo žádoucno.
Ježto tímto počínáním podnikatelů jsou v poslední době dávána v šanc stále víc a více cenná tajemství výrobní a ježto se ukázalo, že vlastní zájem podnikatelský nestačí zjednati tu nápravu, hodlá ministerstvo obchodu navrhnouti nová zákonná opatření proti průmyslové špionáži, jež by vycházela z nových hledisek a odpovídala ochraně veřejných zájmů.
Je jisto, že státní správa má a musí míti zájem na udržení cenných tajemství výrobních, třebas i proti netečnosti jejich majitelů, ježto zatahováním cenných domácích tajemství výrobních do ciziny, byl by náš hospodářský život ochuzen o celá odvětví výrobní a naši dělníci a zaměstnanci o zaměstnání.
Z toho důvodu hodlá ministerstvo obchodu přípravné práce na vydání nového zákona proti průmyslové špionáži pokud možno uchychliti a připraviti příslušnou osnovu zákona.
V Praze dne 3. března 1934.
Ministr obchodu: Inž. Dostálek, v. r.
2507/V.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Č. Fialy,
dra Moudrého, Al. Tučného
a druhů
o neudržitelném postupu při vyřizování žádostí rodinám osob, vykonávajících službu vojenskou, o poskytnutí vyživovacího příspěvku (tisk 2393/XI).
Zákon ze dne 18. března 1921, č. 120 Sto. z. a n., činí nárok na vyživovací příspěvek závislým. na pracovním příjmu povolaného.
Podmínkou nároku na vyživovací příspěvek je tudíž příjem, který rodině plynul z práce povolaného, nikoli však příjem plynoucí z pramenů jiných, byť i tvořily zdánlivě surrogát příjmu pracovního.
Jiný výklad by neodpovídal zněni zákona a nemohl by býti zejména ospravedlněn ani poukazem na mimořádné poměry.
Za nezpůsobilost k výdělku ve smyslu § 4 cit. zákona považuje se nejen nezpůsobilost tělesná, nýbrž podle povahy konkrétního případu
i nezpůsobilost, jejíž příčinou jsou okolnosti jiné. V té příčině byl vyživovacím komisím dán pokyn zejména v r. 1931.
V Praze dne 3. března 1934.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2507/VI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Fr. Seidla, R. Tayerle a soudruhů
o zkouškách kancelářských pomocníků před ustanovením kancel. oficianty v obvodu zemského úřadu v Brně (tisk 2393/II).
Informační zkoušky pro kancelářské pomocníky zavedl zemský úřad v Brně z iniciativy kancelářského úřednictva. Právní podklad pro toto opatření jest dán ve vládním nařízeni č. 113/1926 Sb. z. a n., jehož § 27, odst. 2, zavedení takové zkoušky připouští.
Pro poskytování náhrady služebních výloh za cesty k těmto zkouškám němí právního podkladu; kancelářským pomocníkům se však -dostává, pokud o to žádají, v mezích rozpočtové úhrady přiměřené výpomoci.
Obsazení volných míst kancelářských úředníků věnuji svoji pozornost. V oboru politické správy na Moravě nebylo dosud. možno přikročiti k ustanovení kancelářských úředníků, z počátku po nové organisaci politické správy pro vyšší skutečný stav úředníků než stav systemisovaný, nyní pak v důsledku nařízených úsporných personálních opatření.
V Praze dne 3. března 1934.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
2507/VII.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců J. Šamalíka, V. Knotka, dra Mičury a druhů
o otázce zavedení zemědělských komor a
okresních společenstev s družstevními
odbory (tisk 2393/X).
Třeba plně souhlasiti s vývody interpelace v tom směru, že dnešní plánovité hospodářství, jež musí nutně směřovati mezi jiným těž tou zrentabilnění zemědělské výroby, vyžaduje soustředění rozdrobeného zemědělského podnikání v nosně organisaci družstevní, jejíž úkolem dnes jest uplatniti se náležitě v národním hospodářství, zejména též při regulaci obesíláni trhů.
A tu třeba konstatovati, že naše družstevní organisace, hlavně v zemích historických, jest značně vyspělou, a to též pokud jde o odvětví skladištních družstev. V území, kde se jeví dosud nedostatky, třeba rozvoj všemožně podporovati.
K plnění řečených úkolů potřebuje však organisace družstevní všech věcných předpokladů, zejména dostatečných peněžních prostředků, po případě levného úvěru na výkup a zálohování zemědělských výrobků, na Slovensku a Podkarpatské Rusi též dostatek vhodných skladišť.
Pokles obilních cen nastal po žních hlavně v důsledku nedostatečného usměrněni nabídky. Nová instituce zástavních obilních listů a veřejných obilních skladišť nemohla se projeviti ve svých účincích hned dostatečnou měrou, protože dotyčné normy vyžadují všeobecnou znalost no-
vé instituce a splnění veškerých věcných a organisačních předpokladů. Ovšem uplatnily se zástavní obilní listy a warranty v plné míře při výkupu obilí, jenž bez této instituce byl těžko proveditelný. Jest očekávati, že instituce tato, budou-li dány letošního roku nutné. podmínky, přispěje již účinněji ku. regulaci obilních cen.
Zemědělská družstva mají u nás stejně, jak tomu jest v zahraničí, samostatnou organisaci s potřebnými vzájemnými vztahy k veřejným zemědělským zájmovým institucím. Myslím, že i při řešení problému zemědělských komor bude potřebí na této zásadě stavěti.
Pokud jde o petit interpelace, týkající se zřízeni zemědělských komor poukazuji na nedávnou odpověď vlády ze dne 2. prosince 1933 na interpelaci poslanců V. Knotka, Josefa Šamalíka, F. Navrátila, F. Stanislava, V. Koška a druhů o organisaci zemědělských komor (tisk 244/VII), v níž byl uznán význam veřejnoprávní zájmové organisace zemědělské s tím podotknutím, že ministerstvo zemědělství věnuje této otázce svoji pozornost, že však se při tom netají s překážkami, jež bude třeba překonati.
V Praze. dne 2. března 1934.
Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.
2507 Vlil (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Stenzla a druhů
o zamýšleném rušení nebo překládání okresních soudů (tisk 2426/11).
Interpelace jest v podstatě odpovědí na projev, který učinil ministr spravedlnosti v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny v otázce rušení malých okresních soudů.
Jak z projevu patrno, jde o provedení námětu, který učinila parlamentní úsporná a kontrolní 'komise. O námětu koná se v ministerstvu spravedlnosti předběžně šetření.
Meritorním posouzením věci 'bude se vláda zabývati, až jí ministerstvo spravedlnosti předloží návrh.
Otázka případného rušení soudů bude přezkoumána se všech rozhodných hledisk.
V Praze dne 3. března 1934.
Předseda vlády: Malypetr, v. r.
Překlad ad 2507/ VIII.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Abgeordneten Stenzl und Genossen
in Angelegenheit der beabsichtigten Auflassang, bezw. Verlegung von Bezirksgerichten (Druck 2426/II).
Die Interpellation bildet im wesentlichen eine Antwort au! die Darlegung, welche der Justizminister im Budgetausschusse des Abgeordneten-
hauses in der Präge der Auflassung der kleinen Bezirksgerichte gegeben hat.
Wie aus der Darlegung ersichtlich ist, handelt es sich um die Durchführung einer Anregung, welche die parlamentarische Spar- und Kontrollkommission gemacht hat. Ueber diese Anregung finden im Justizministerium Vorerhebungen statt.
Mit der meritorischen Beurteilung der Angelegenheit wird sich die Regierung nach Vorlage eines Antrages des Justizministeriums beschäftigen.
Die Frage der allfälligen Auflassung von Gerichten wird von allen massgebenden Gesichtspunkten aus überprüft werden.
Prag, am 3. März 1934.
Der Vorsitzende der Regierung: J. Malypetr, m. p.