Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

2503.

Návrh

poslanců L. Pechmanové-Klosové, J. Davida, E. Špatného a druhů

na vydání zákona, kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti majitelům

malých rodinných domků.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne................,

jimž se dočasně upravuje výkon exekuce proti majitelům malých rodinných

domků.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) V exekučních věcech, které budou proti majitelům malých rodinných domků zahájeny k dobytí dlužných částek, zajištěných zástavním právem na domku na návrh, učiněný v době od počátku účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1934, smí býti prodej (dražba) věcí movitých nebo nemovitých vykonán až po 31. prosinci 1934.

(2) V exekučních věcech proti majitelům malých rodinných domků, zahájených k dobytí dlužných částek, zajištěných zástavním právem na domku již v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, odloží exekuční soud (úřad) na návrh dlužníka vý-

kon prodeje (dražby) věcí movitých nebo nemovitých na dobu po 31. prosinci 1934.

§ 2.

Do lhůt, jichž uplynutí je podle zákona pro věřitele spojeno s právní újmou, nevčítá se v případech uvedených v § l, odst. l doba od podání návrhu na povolení exekuce do 1. ledna 1935 a v případech, uvedených v § l, odst. 2 doba. na kterou byl výkon exekuce odložen.

§ 3.

Ustanovení § l neplatí o pohledávkách ze zápůjček, na základě kterých byly vydány dílčí dlužní úpisy, zajištěné na rodinném domku, ani o pohledávkách, které proti dlužníku vznikly po dni, kterého tento zákon nabude účinnosti. Rovněž se nevztahuje na věci, které nejsou příslušenstvím rodinného domku.

§ 4.

Malým rodinným domkem ve smyslu tohoto zákona rozumí se rodinný domek, jehož používá k účelům vlastního bydlení majitel, a v němž není více než nejvýše 2 místností nájemních.

§ 5.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Předložený návrh, jehož konstrukce odpovídá zákonu č. 74/1933 Sb. z. a n. ze dne 5. května 1933, vyvolán byl těžkými poměry hospodářskými a sociálními. Není zapotřebí dovozovat, že tato krise, zasahující čím dále tím širší okruhy, neušetřila dnes již nikoho, z příslušníků nejširších a širokých vrstev lidových zejména. Zasáhla zvlášť rušivě do hospodářského a sociálního vývoje vrstev dělnických a ohrožuje do značné míry alespoň částečnou Stabilitu a odolnost všeho děl-

nictva. Denně téměř množí se případy, rozvracející stále nebezpečněji hospodářskou základnu rodin a to nejenom stále zmenšovanou příležitostí ku práci, nýbrž i všeobecným zhoršováním všech existenčních a hospodářských podmínek. Ti z dělnictva, kteří použili lepší konjunktury pracovní a výrobní k tomu, aby úsporami zabezpečili budoucnost svoji a svých rodin, z valné části vložili tyto úspory do vybudování rodinného domku a nepoužili ani dobrodiní zákona o podpoře staveb-

ního ruchu. V této době svého lepšího hospodářského postavení plnili dvojí národohospodářský úkol:

Nejen že hodnoty svojí prací získané trvale ukládali do malého domovního majetku, avšak tímto podnikáním podle svých vlastních sil snažili se též spoluřešiti bytovou krisi, která nebyla jen údělem velkých měst, avšak která stejně postihovala i naše malé obce a osady. Téměř každý z těchto stavebníků umožnil ve svém domku skromné bydlení nejen své rodině, nýbrž i oněm spoluděiníkům a spoluobčanům, kteří si vlastního bydlení zaopatřiti nemohli ani výstavbou vlastního domku, ani opatřením bytu nájemního a to zejména pro úplný nedostatek těchto druhých.

Tito majitelé malých rodinných domků nemají jiného majetku kromě domku, jenž je nad to ještě zatížen hypotekárními zápůjčkami, které ukládají jeho majiteli přesné plnění úvěrových podmínek.

V dnešní kritické době vrcholné nezaměstnanosti ocitá se řada těchto drobných držitelů rodinných domků bez jakékoliv práce a je odkázána buď na podpory v nezaměstnanosti, aneb dokonce na stravovací lístky.

Ani nájemníci těchto skromničkých bytů nemohou začasté svoje nájemní závazky plniti a tak se stává, že pro nedostatečné plnění úvěrových podmínek je úvěr na rodinný domek poskytnutý vypovězen a nastávají těžké povinnosti platební. Jejich splnění vymáháno jest žalobou a exekucí. V nesčetných případech ocitá se ve dražbě z těchto důvodů takovýto rodinný domek, jediný majetek dělníka bez práce a jeho mnohdy četné rodiny.

Vedle případu neskonalého zoufalství a bídy vyskytují se i případy, kde z této bídy těží ti, kteří spekulujíce s těmito poměry ubožáků takovýto majetek domovní za nejnižší podání, jímž jsou sotva kryty nároky peněžního ústavu, zkupují a tak se na účet zbídačení těch nejmenších a hospodářsky nejslabších nesvědomitě obohacují. Neschází však ani případy, že takovýto domek ani za nejnižší podání nelze v dražbě prodati a postižený a zničený jeho majitel odchází ještě

s břemenem výloh, které dražebním prodejem vznikly a zůstaly nekryty.

Tyto případy v poslední době povážlivě se množí a zejména krutá zima zhoršuje ještě zoufalství těch, jimž hrozí takovéto ožebračení a nedostatek přístřeší.

Mořské oblasti Československé republiky, Podkrkonoší a Pojizeří, trpí zejména nesmírně těmito poměry. Okres semilský vykazuje celkem 27 obcí a osad, v nichž 350 stavebníkům zatíženým dluhem v celkové částce 13, 500. 000 Kč hrozí toto tragické nebezpečí. Jsou to zejména osady a obce: Alšovice, Bratříkov, Bobov, Bzí, Dalešice, Plchov u Držková, Haratice, Velké Hamry, Huntířov, Chlístov, Jirkov, Jílové, Líšný, Loužnice, Plavý, Prosíčka, Skuhrov, Splzov, Šumburk, Veselí, Vlastiboř, Mukařov, Radčice, Sněhov, Vránové, Zásada a Zelec.

V těchto obcích a osadách jsou majiteli takovýchto malých rodinných domků téměř výlučně nezaměstnaní skláři. Rozvrat sklářského průmyslu u nás postihl zejména toto dělnictvo po domácku pracující neobyčejně krutě.

Peněžní ústavy, ponejvíce městská spořitelna v Železném Brodě, Okresní hospodářská záložna v Železném Brodě, jakož i některé ústavy okolní, neuzavíraly by se v celku ochotě, upraviti nějakým způsobem podmínky platební, resp. prodloužiti splátkové termíny neb jakýmkoliv jiným způsobem ulehčiti těmto jinak pořádným dlužníkům jejich břemeno, alespoň pro přechodnou dobu vyhrocené hospodářské krise. Opatření tato narážejí však na nedostatek jakýchkoli zákonných opatření a zejména naše lidové peněžnictví má v tomto směru obor svojí působnosti zákonnými předpisy přesně vymezen.

Všechny tyto okolnosti vedou k tomu, aby bylo hledáno východisko z této kritické situace, o níž nelze popříti, že ohrožuje existence nejen jednotlivců a rodin, nýbrž že zasahuje rušivě do celé hospodářské struktury, vytvářejíc tak nový předpoklad značných, ba nedozírných obtíží.

Nelze popírat, že i v ohledu psychologickém vytváří se tu faktor, který do značné míry spolurozhoduje o odolnosti

našich nejširších vrstev lidových, zkoušených přetěžce téměř úplnou ztrátou pracovní příležitosti a strádajících absolutní existenční nejistotou, k níž se nyní přidružuje starost o přístřeší a nejistota do celé další budoucnosti.

Uváží-li se, že nebezpečné stadium zemědělské výroby vynutilo si již zcela právem řadu opatření směřujících ke zmírnění těžkostí hospodářských a sociálních, nelze se ubrániti přesvědčeni, že i vrstvy našeho občanstva, o jejichž ochranu jde v tomto zákoně, mají stejné právo na ochranu.

Zákonem tímto má býti zabráněno, aby pohledávky vzniklé proti majitelům malých rodinných domků z titulů majetnictví tohoto domku a jejich exekuční vymáhání bylo alespoň na určitou dobu odloženo, pokud by neutěšené poměry hospodářské

nedovolovaly návrat k poměrům normálním. Účelem zákona není chrániti bohaté podnikatele, nebo vrstvy hospodářsky silné. Jde pouze o majitele rodinných domků ze řad příslušníků nejširších vrstev lidových, zejména pak nezaměstnaného dělnictva, které stávajícími poměry trestáno jest za svoji šetrnost. Tito majitelé malých rodinných domků vystaveni jsou vážnému nebezpečí i po té stránce, že nuceným prodejem dražebním, prováděným pravidelné za malé koupěchtivosti, jest jejich majetek znehodnocován.

Všechny tyto důvody tvoří podklad k tomuto iniciativnímu návrhu, jehož provedení znamenalo by alespoň částečnou záchranu a zabezpečení hospodářsky a sociálně slabých.

Provedení nevyžaduje finanční úhrady a odpadá tudíž návrh na ni.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh přikázán byl výboru ústa v neprávnímu a sociálně-politickému.

V Praze dne 1. března 1934.

Pechmanová-Klosová, David, Špatný,

Bergmann, Malý, Solfronk, Vaněk, Sladký, Netolický, Bazala, Stejskal, Slavíček, Tučný, Jos. Tůma, Fiala, Polívka, Richter, Hatina, Zeminová, Šmejcová, Hynek.