Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

2485.

Zpráva

výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 2483),

kterým se mění nebo doplňují některá ustanovení jednak opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, jednak zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové

bance cedulové.

Tíživost hospodářské krise projevující své škodlivé důsledky ve všech oborech hospodářského podnikání a zvláště na finančním hospodářství státním ukládala všem, kteří jsou zodpovědní za rekreaci národního hospodářství, povinnost, aby hledali cesty k nápravě.

To přimělo předsedu vlády, aby při projednávání rozpočtu pro rok 1934 prohlásil, že tento rozpočet musí být posledním rozpočtem deflačním.

Pod dojmem tohoto prohlášení přišla řada národohospodářů se svými návrhy, z nichž většina uznávala škodlivost poklesu exportu a podávala návrhy, které směřovaly k tomu, abychom se pokusili o vše, abychom svůj export přiblížili aspoň výši z dob dřívějších a získali tak ztracenou část národního důchodu, plynoucí z exportu a abychom tak získali pro nezaměstnané práci.

Odstranění nebo aspoň podstatné snížení nezaměstnanosti jest nejdůležitějším úkolem vlády, úkolem, který je v zájmu státu nejdůležitějším.

Vláda sledovala tyto návrhy a po prozkoumání jich rozhodla se pro návrh svůj, který pan předseda vlády oznámil stručně rozhlasem všemu obyvatelstvu.

Návrh ten doznal pak podrobnějšího propracování a byl přednesen dne 15. února 1934 v poslanecké sněmovně jako vstupní programové prohlášení rekonstruované vlády, jímž současně doprovodila s použitím nového jednacího řádu svůj návrh.

Rozpočtový výbor měl tedy k disposici jako předmět své úvahy a podklad pro své rozhodování jednak provedenou diskusi, jednak dvě prohlášení předsedy vlády a konečně také důvodovou zprávu, kterou vládní návrh zákona byl doprovozen.

Dle prohlášení pana předsedy vlády jsou navrhovaná měnová opatření jedním z prostředků, jak odstranit dosavadní překážky naší soutěživosti na zahraničních trzích, které záleže jí v tom, že jsme se svými výrobky na zahraničním trhu příliš drazí a tím vyloučeni ze soutěže.

Příčina toho jest disparita ceny naší koruny na trhu zahraničním, kde je vyšší, a na trhu vnitřním, kde je nižší.

Vyrovnání jest možné buď tak, že bychom přizpůsobili vnitřní cenu koruny ceně zahraniční nebo naopak.

První je možné pokračováním v deflačním tlaku na důchody, úroky a mzdy a druhé snížením hodnoty koruny zahraniční a přizpůsobením jí hodnotě domácí.

Vládní návrh hledá mezi těmi dvěma přímočarými způsoby řešení třetí, a to tím, že snížení zlatého obsahu koruny neprovádí úplně až k vyrovnání ceny obou korun, nýbrž snižuje zlatý obsah jenom o jednu šestinu, počítaje jednak s dosavadními výsledky udržování cen a hlavně s ohlášenými výsledky další snižovací cenové politiky. Nejpodstatnější námitku proti snížení zlatého obsahu, t. zv. devalvaci, námitku možného stoupnutí cen, vyvrací vláda tím, že dovozuje, že k němu není důvodu. Nesnižuje se přece cena koruny uvnitř, nýbrž koniny zahraniční. Není-li pro stoupání cen na vnitřním trhu důvodu, nenastalo-li v jiných státech, které se rozhodly už dříve pro podobnou měnovou politiku, jako Anglie a Amerika, pak má vláda dostatek prostředků k disposici, aby neodůvodněnému zdražováni zabránila. Tento svůj úmysl vláda také jasně prohlásila stejně jako prohlásila, že přejímá také program dřívější vlády o snížení cen a úrokové míry.

Rozpočtový výbor podrobil bedlivému zkoumání dvě zásadní změny:

1. Snížení zlatého obsahu koruny o 1/6,

2. Snížení zlatá úhrady na 25%.

Ad 1. K souhlasu s první zásadní změnou byl veden výbor těmito důvody:

Tvrzení vlády a důvodové zprávy, že snížením se odstraní dosavadní překážky našeho exportu, uznal výbor za správné. Byla-li hlavní překážkou naší soutěživosti na zahraničních lizích ta okolnost, že naše zboží jest příliš drahé, pak částečným snížením hodnoty koruny se k soutěživosti přiblížíme, bude-li doprovázeno dalším deflačním tlakem na ceny vnitřního trhu.

Námitky stoupnutí cen vyvrací výbor poukazem na neodúvodněnost podobného opatření, když účinky postihnou korunu zahraniční a na ohlášenou vůli vlády, že chce čeliti bezdůvodnému zdvihání cen se vší rozhodností.

Důchodů zaměstnanců a mezd se opatření to nedotkne za předpokladu splnění vládního programu, za to ale opačné řešení pokračující deflace by přivedlo k dalšímu

snižování platů a mezd, což by výbor shledával za nespravedlivé a škodlivé.

Úsporní vkladatelé poškozeni nebudou, neboť koruna nově upravená rovná se dle zákona koruně dřívější. Většina vkladatelů nežije z kapitálu, nýbrž z práce a ztratí-li práci, spotřebuje brzy i úspory. Jde tedy

o to, aby se lidem zachovala možnost práce a s ní i úspor a aby se těm, kteří o práci přišli, zjednala práce znovu a tím snížil počet nezaměstnaných a zjednaly předpoklady zvýšení národního důchodu z práce.

Výbor při tom jest si vědom, že měnová opatření jest jen počátkem, že odstraňuje překážky soutěživosti a výroby a že musí být doprovázeno dalším opatřením naší obchodní politiky, jak byla vládou vyhlášena.

Pokud jde o snížení procenta zlatého krytí, připojuje se výbor k přesvědčivým důvodům prohlášení vlády a důvodové správy, zejména v tom, že tímto opatřením jest dána možnost uvolnění úvěru pro odůvodněné potřeby národního hospodářství, aniž by se opatření to dotklo stálosti měny a že účelem jeho jest oživení národního hospodářství. Proto schválil výbor čl. I. a II. beze změny, čl. III. s malou stylistickou změnou a čl. V. beze změny.

V čl. IV. provedl výbor změnu vsunutím nového odstavce b), upravujícího postavení guvernéra Národní banky československé.

Výbor připustil, aby mohl býti guvernérem i státní nebo veřejný zaměstnanec, a to z těch důvodů, že by nebylo prospěšné, uzavírati tuto funkci schopným a odborně

i vědecky kvalifikovaným osobám jen proto, že jsou státními nebo veřejnými zaměstnanci.

Ovšem bylo třeba přijati i omezení služebních i platových poměrů, platné dle ústavy pro státního zaměstnance, který složil slib jako člen Národního shromáždění a další omezující opatření, že jiných placených funkcí nebo úřadů nesmí guvernér zastávati.

Výbor rozpočtový navrhuje slavné poslanecké sněmovně, aby vládní návrh přijala tak, jak se na něm výbor usnesl.

V Praze, 15. února 1934.

Hugo Bergmann v. r.,

místopředseda.

Dr. Josef Patejdl v. r.,

zpravodaj.

Zákon

Ze dno 1934

kterým se mění nebo doplňují některá ustanovení jednak opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, jednak zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové

bance cedulové.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

čl. I.

(O § l opatření Stálého výboru č. 166/1929 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

"Koruna československá (Kč) jako jednotka měny republiky československé jest hodnotou svou rovna 87'15 miligramu ryzího zlata. "

(2) V § 3, odst. l a 2 opatření Stálého výboru č. 166/1929 Sb. z. a n. mění se číslice 44'58 na 37'15.

(3) Koruna československá stanovená podle odstavce l nahrazuje ve všech právních poměrech, které počítají s korunou československou, dosavadní měnovou jednotku v poměru 1: 1.

ČI. II.

V § 4 opatření Stálého výboru č. 166/1929 Sb. z. a n. se mění odstavec 2 a zní takto:

"(2) Z kilogramu mincovního zlata raziti jest 242'261103633 stokorun a z kilogramu ryzího zlata 269'179004037 stokorun, takže jest hrubá váha (stříž) stokoruny 4'12777 g se 3'715 g ryzího zlata. "

Čl. III.

(1) § 6 opatření Stálého výboru č. 166/1929 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

"Banka jest povinna míti zlatou úhradu nejméně 25% celkového oběhu bankovek, k němuž přičítají se závazky na viděnou splatné. Zlatou úhradu tvoří jedině zlato ražené nebo neražené. "

(2) Přírůstek na ceně zásoby zlata vzniklý z přepočtení podle obsahu koruny československé stanoveného v čl. I, odst. l bude vyúčtován na státovkový dluh podle zvláštní úmluvy státu s Národní bankou československou. "

čl. IV.

Zákon č. 347/1920 Sb. z. a n. se jednak mění, jednak doplňuje:

a) odstavec l § 63 doplní se na konci touto vztažnou větou: "od nichž osvobozeny jsou také zápůjčky na ruční zástavu (lombard). ";

b) § 72 zní celý takto:

"Guvernéra Národní banky československé jmenuje po návrhu, vlády president republiky na dobu pěti let. Po uplynutí pětiletí může býti opětně jmenován. Guvernér sídlí v Praze. Guvernér může na návrh vlády býti presidentem odvolán nebo suspendován. Jeho příjmy stanoví vláda. Tyto požitky platí banka. Je-li guvernérem státní nebo veřejný zaměstnanec, platí o jeho dosavadním služebním poměru obdobně ustanovení § 20 ústavní listiny odst. l a 2. Jiných placených funkcí neb úřadů nesmí guvernér zastávati. ";

c) v odstavci l § 123 mění se a doplňuje třetí věta takto: "Překročí-li tuto výši, musí býti úroková sazba ze zápůjček na ruční zástavu zvýšena zpravidla aspoň o l procento nad platnou sazbu eskontní. ".

čl. V.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.

Státní tiskárna v Praze - 601-34.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP